Podrobné a závazné pokyny k přípravě bakalářských a diplomových prací jsou uvedeny na webu PřF UK. Níže je kromě stručného obecného popisu kladen důraz na praktická doporučení pro studenty a specifika diplomové práce v oboru zaměřeném na výzkum biodiverzity jako je zoologie.
Výběr specializace v rámci zoologie a tématu diplomové práce
Téma diplomové práce je vhodné mít rozmyšleno / vybráno a předjednáno s potenciálním školitelem již před přijímacím pohovorem do magisterského studijního programu zoologie. Na pohovoru totiž budete komisí vyzváni, abyste velmi stručně nastínili plány svého dalšího směřování v rámci oboru zoologie a ideálně i představu o diplomové práci. Výběr tématu má několik pilířů. Primárním aspektem stále zůstává skutečný zájem a motivace. Zvolte si proto téma, které vás zajímá a naplňuje. Přitom je potřeba si uvědomit, že se dnes poněkud rozevírají nůžky mezi zájmovou a profesionální zoologií - svou subjektivní motivaci, často spojenou s emocemi z dětství nebo mladého věku, je potřeba racionálně konfrontovat s objektivní realitou profesionálního výzkumu (Univerzita Karlova se řadí mezi tzv. research university). Účelem diplomového projektu je samozřejmě především osvojení základů odborné vědecké práce. Z tohoto hlediska je klíčová biologická otázka, kterou budete řešit. Po praktické stránce je ale také důležitá i volba modelového taxonu (taxonů), neboť to pak ovlivňuje další aspekty realizace tématu. Jednotlivé taxonomické směry zoologie jako např. ornitologie, mammaliologie, herpetologie, ichtyologie, entomologie, arachnologie, malakologie, protistologie apod. mají svá specifika, know-how, typické vybavení, logistiku, komunitu atd. V dnešní specializované době je zásadní výběr škály, na které budete zvířata studovat: od úrovně molekul přes orgánové soustavy k ekosystémům. To rozhoduje o metodice, kterou budete používat (tedy např. genetická analýza, morfometrika, behaviorální pozorování, monitoring populací v terénu apod.) a obecného oboru, v rámci něhož se budete pohybovat (tedy např. molekulární ekologie, fylogenetika, vývojová biologie, sociobiologie, biogeografie, ekologie apod.). Obecně vzato je ale moderní věda velice často interdisciplinární a je s výhodou propojovat různé formy poznání. Při výběru tématu si také zjistěte, zda je zvažované téma aktuální a má patřičný přínos pro vědeckou komunitu nebo aplikovanou sféru. Dnes již například nejsou standardní jen čistě popisné práce typu faunistiky. Berte na vědomí, že současné biodiverzitní (“zelené”) obory včetně zoologie jsou charakteristické především interpretacemi vyplývajícími z evoluční teorie a využíváním evolučních srovnávacích metod, což je také odlišuje např. od přístupů biomedicíny.
Výběr výzkumné skupiny a školitele
Nezapomeňte na to, že práce musí být realizovatelná v době vymezené plánem studia. Za tím účelem si budete potřebovat vybrat pracovní skupinu, která disponuje příslušnými zkušenostmi, materiálem a vybavením. Vybrané téma je potřeba sladit se zaměřením (specializací), kterou si v rámci magisterského studia zoologie zvolíte - jedná se o zoologii obratlovců, zoologii bezobratlých, entomologii, etologii a ekologii nebo evoluční genetiku živočichů. Školitel vám také může pomoci s výběrem vhodných předmětů v magisterském stupni, které proces vzniku diplomové práce usnadní. Informace o tom, která skupina by pro vás byla nejvhodnější, zjistíte nejlépe z nabídky prací v SIS a na nástěnkách, z webových stránek katedry zoologie a dalších pracovišť (akademie věd aj.), popř. přímo z publikovaných odborných prací. Můžete také navštívit semináře příslušného oddělení nebo obhajoby bakalářských nebo diplomových prací. S případnou nejaktuálnější nabídkou volných témat od jednotlivých členů katedry budete také seznámeni v e-mailu garanta studia zoologie před přijímacím pohovorem. Je možné přijít i se zcela novým tématem (např. pokud jste se mu věnovali při vlastních aktivitách na střední škole), je ale potřeba počítat s tím, že realizace výzkumu “na vlastní pěst” je časově velmi náročná (školitele, který takové téma zaštítí, budete potřebovat také). Doporučujeme zjistit si předem informace o větším počtu možných školitelů. Podrobnosti je pak nejlépe prodiskutovat na osobní schůzce s možným školitelem nad výběrem tématu práce. Podstatnou informací jsou například předchozí výsledky vědecké skupiny anebo zkušenosti studentů, kteří v týmu již pracují. Mnohé týmy mívají také pravidelné meetingy, kterých je obvykle možné se zúčastnit a načerpat tak atmosféru práce ve skupině. Výzkum je často finančně nákladný a proto je také vhodné zamyslet se nad prostředky, které budou pro přípravu práce v domluveném rozsahu potřeba (realizaci diplomové práce obvykle usnadní zařazení do běžícího grantového projektu školitele). V každém případě je na realizaci diplomové práce potřeba se s konkrétním školitelem domluvit. Školitelé mohou být interní (akademičtí pracovníci katedry) či externí, přičemž v případě externího školitele doporučujeme najít si interního konzultanta, který pomůže pohlídat, že je kvalita práce srovnatelná s katedrovými zvyklostmi.
Realizace diplomové práce: vlastní výzkumná činnost
Každé vědecké práci předchází rešerše literatury. Proto je určitou výhodu, pokud diplomová práce navazuje na práci bakalářskou (která je většinou zadána tak, aby zahrnovala excerpci literatury relevantní k tématu diplomové práce). Není to ale určitě povinnost a pro některé studenty může být přínosné vyzkoušet si během různých stupňů studia různé přístupy (školitel bakalářské práce by ovšem o tomto měl předem vědět). Pokud začínáte s pro vás novým tématem, je nutností se seznámit se související odbornou literaturou, která vás navede do tématu. Není to samoúčelné - tuto literaturu pak využijete při sepisování teoretického úvodu k diplomové práci. Vlastní realizaci výzkumu pak provedete pod vedením školitele. Dnešní zoologie zahrnuje metodiky víceméně všech biologických oborů, konkrétní způsob realizace tedy velmi závisí na zvoleném tématu. Získání a analýza dat vhodných pro diplomovou práci na Katedře zoologie typicky trvá několik let, je vhodné konzultovat časový plán se školitelem a vytvořit si milníky (např. časový harmonogram terénních aktivit, zpracování materiálu v laboratoři, statistická analýza dat, napsání textů). Nezapomeňte, že pokud bude součástí i terénní práce, budete limitování sezonalitou příslušných ekosystémů. O průběhu přípravy diplomové práce budete během studia referovat na semináři (k čemuž budete vyzvání organizátory semináře na příslušném oddělení). Jedná se o příležitost získat širší zpětnou vazbu, která vám pak usnadní dokončování diplomové práce.
Sepsání diplomové práce
Vlastní text diplomové práce by měl mít tyto části:
Titulní strana: Uveďte název práce, jméno autora, školitele, konzultanta, školy a oboru
Poděkování: Uveďte osoby, instituce a projekty, které byly kromě školitele a konzultanta důležité pro realizaci práce
Přispění autora/autorky: Je nutné zejména u studií, které mají skupinový charakter. Jasně popište, které části práce jsou Vaším dílem. Pokud by uveřejnění práce mohlo kolidovat a autorskými právy třetích osob či institucí, dohodněte předem se školitelem odevzdání práce v režimu odloženého zveřejnění.
Obsah: Uveďte číslovaný seznam názvů kapitol s příslušnými čísly stran.
Úvod: Stručně představte téma, jeho význam a cíle práce. Shrňte existující poznatky a relevantní studie, které souvisejí s vaším tématem.
Materiál a Metodika: Popište použité metody sběru dat a popište použité analýzy, včetně etických standardů.
Výsledky: Prezentujte získané výsledky jasně a přehledně, s využitím tabulek a obrázků. Důraz je obvykle kladen na statistické zpracování dat (nepodceňte proto vyhodnocení výsledků).
Diskuze: Vyhodnoťte výsledky, porovnejte je s literaturou a diskutujte o jejich významu, zmiňte možné limitace použitých metod nebo možná zkreslení.
Závěr: Shrňte hlavní zjištění, přínos a navrhněte budoucí směry výzkumu.
Citace: Uveďte standardizované citace na všechny použité literární zdroje (pro dodržení stanovených citačních norem doporučujeme využít některý volně dostupný citační software, například Zotero či Mendeley aj.).
Přílohy: Přidejte relevantní dodatky, jako jsou primární data nebo podrobné metodiky.
Při psaní dbejte na logickou strukturu textu a jasnost vyjadřování - struktura jazyka a struktura myšlení spolu souvisejí (není proto vhodné vypouštět klíčové informace a myšlenky, neprovázaně skákat mezi informacemi, opakovat se atp.). Nezapomeňte během psaní na pravidelné konzultace s vedoucím práce a na důkladné korektury formálních náležitostí (gramatika, typografie, kontrola zařazení všech potřebných částí). Velký pozor si dejte na potenciální plagiarismus (není možné přebírat věty ani sousloví z jiných textů bez přímého uvedení této skutečnosti (uvedení jako přímá řeč, tedy např. uvozovkami a citací zdroje). U přebraných informací formulovaných vlastními slovy vždy uvádějte zdroj původní informace (“kdo na to přišel”). Pokud při práci používáte umělou inteligenci, mějte na paměti problém “AI halucinací” (AI může snadno generovat obsah neodpovídající realitě) a příslušné texty nebo jiné výstupy zhodnoťte a zeditujte se zapojením vlastního kritického myšlení. Případné využití AI je nutné v práci zmínit. Na psaní práce si určitě nechte dostatek času - může to trvat déle, než se zdá.
Obhajoba
Po odevzdání práce a před její obhajobou obdržíte dva posudky: od školitele a od oponenta. Některé případné připomínky je možné adresovat během obhajoby, standardem je pak odpověď na případné dotazy oponenta na konci obhajoby po přečtení posudku. Při prezentaci v podstatě kopírujete strukturu diplomové práce, začnete úvodem, pokračujete literárním přehledem, metodologií, výsledky, diskuzí a závěrem. Nemusíte nicméně zmiňovat úplně všechny výsledky - je možné se zaměřit na klíčové/nejzajímavější body. Cílem obhajoby je zaujmout posluchače, ale také přesvědčit je o kvalitě odvedené práce. Prezentaci si připravte v příslušném softwaru (nejčastěji MS Powerpoint). Je nutné dodržet příslušnou délku prezentace (15 minut a ne déle). Prezentaci si před obhajobou několikrát vyzkoušejte (ideálně před školitelem, týmem, soukromým obecenstvem s možností zpětné vazby) a ujistěte se, že ji opravdu stihnete v doporučeném čase. Obhajoby jsou veřejné a probíhají před plénem celé katedry: přítomni jsou tedy kromě komise, školitele a oponenta také akademici ze všech oddělení a případní hosté (většinou zájemci z řad studentů).