Popularizace na PřF UK

V neděli 4. října 2026 proběhlo na Vysokém učení technickém v Brně slavnostní předávání cen prestižní celostátní soutěže České hlavičky 2026, která každoročně oceňuje nejnadanější mladé vědkyně a vědce v České republice. Přírodovědecká fakulta UK slaví obrovský úspěch - v kategorii INTENTIO, cena Univerzity Karlovy „Udržitelný rozvoj“, obsadily mladé vědkyně spojené s naší fakultou hned dvě přední příčky - Yuliia Husak a Johana Jaklová.

Mezinárodní tým vědců včetně odborníků z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK, Národního muzea a Ústavu biologie obratlovců AV ČR přepsal evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, zveřejněná v časopise Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.

Ústup ledovců v indickém Himálaji způsobuje rychlou expanzi ledovcových jezer a vznik desítek nových. Výzkum dr. Aayushi Pandey z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy kombinuje 30 let satelitních dat s terénním průzkumem u vysoce rizikového jezera Balbala. Studie varující před katastrofálními povodněmi rezonovala ve více než 30 světových médiích.

Mezinárodní vědecký tým za účasti českých botaniků vyvrátil vlivný vědecký předpoklad. Rozsáhlý výzkum 42 tisíc vzorků alpských rostlin ukázal, že druhy se zmnoženým obsahem své DNA (tzv. polyploidi) nerostou častěji ve vyšších nadmořských výškách. O jejich dnešním výskytu rozhoduje spíše historické šíření po ústupu ledovců než současné extrémní podmínky hor.

Přehledový článek, který právě vyšel v prestižním časopise Nature Reviews Genetics (IF 2025=51,4) a jehož spoluautorkou je Radka Reifová z Katedry zoologie, popisuje další jev přispívající ke komplexitě mnohobuněčných organismů – programovanou DNA eliminaci. Díky ní se mohou organismy v některých svých buňkách zbavovat větších či menších částí genomu.

Naše studentka Natalie Salem, která právě dokončuje 1. ročník bakalářské Biologie, dosáhla skvělého mezinárodního úspěchu. Z celosvětové vědecké soutěže CASTIC 2026 v Číně si přiváží zvláštní cenu organizace SOLACYT, která jí navíc vynosla přímou nominaci na INFOMATRIX Iberoamerica 2027 v Mexiku! Základy pro tento úspěch položila už ve své práci pro Středoškolskou odbornou činnost (SOČ), kterou vypracovávala pod odborným vedením doc. Michala Vinklera z Katedry zoologie a dr. Jakuba Hraníčka z Katedry analytické chemie z naší fakulty. Gratulujeme!

Vědkyně a vědci z Chemické sekce Přírodovědecké fakulty UK pod vedením Pavly Eliášové ve spolupráci s Tomášem Hrbkem z Matematicko-fyzikální fakulty UK vyvinuli pokročilou fotokatodu, která pomáhá měnit skleníkový plyn oxid uhličitý na čistý etanol za pomoci slunečního světla. Nová technologie řeší letitý problém rozpadu materiálu ve vodě, dosahuje rekordní účinnosti přeměny a otevírá cestu k udržitelné výrobě ekologických paliv.

V červenci odstartoval desetiletý mezinárodní program zaměřený na záchranu kriticky ohroženého sinokvětu chrpovitého (Jurinea cyanoides). Projekt nazvaný LIFE for Jurinea je postaven na úzké spolupráci odborníků z České republiky, Německa a Ukrajiny. Cílem projektu je obnova vzácných biotopů písečných dun, podpora opylovačů i zapojení široké veřejnosti prostřednictvím občanské vědy nebo osvětových aktivit. Za Přírodovědeckou fakultu UK se do záchranných prací zapojí Botanická zahrada. Jejím hlavním úkolem bude zajišťovat uchování a množení rostlin v ex-situ podmínkách.

Jak se živočichové přizpůsobují životu v prostředí, kde vládne věčná tma a chlad, nebo v vodách s minimem kyslíku? Výzkumný projekt týmu Mgr. Zuzany Musilové, Ph.D. z Katedry zoologie PřF UK poodhalil molekulární tajemství evoluce zraku a krve u hlubokomořských i sladkovodních ryb. Projekt přinesl řadu objevů v prestižních časopisech, unikátní metodický průlom i návazný prestižní grant ERC. Grantová agentura ČR (GA ČR) jeho výsledky oficiálně zhodnotila stupněm „vynikající“.