Základní údaje o katedře genetiky a mikrobiologie PřF UK

Kdo jsme?

Jedna z největších kateder biologické sekce PřF UK (v současnosti máme přes 90 interních členů, z toho 2 profesoři a 7 docentů). Seznam všech interních členů katedry spolu s kontakty na ně najdete zde. Ke katedře pochopitelně patří i studenti - statistické údaje o aktuálně studujících diplomantech a doktorandech jsou k dispozici zde (vzhledem k pokynům univerzitního pověřence pro GDPR přesné seznamy studentů nezveřejňujeme). Každoročně na katedře obhájí své vysokoškolské kvalifikační práce 28-29 bakalářských studentů, 32-33 magisterských studentů (diplomantů) a 17-18 studentů doktorského studia (průměry za posledních 10 let).

Kde nás najdete?

Pracoviště katedry jsou zčásti v areálu PřF UK v Praze 2 na Novém Městě, v budově Viničná 5. Druhá část výzkumných prostor se nachází na pracovišti BIOCEV ve Vestci u Prahy. Plánky příslušných podlaží obou hlavních budov, v nichž jsou umístěny laboratoře a pracovny členů a studentů katedry, najdete zde: Viničná 5 (1. patro); Viničná 5 (přízemí); Viničná 5 (suterén); BIOCEV (1. patro). Ke katedře patří i laboratoře a skleníky v Brožkově genetické zahradě (Studničkova N12/Albertov 8), sloužící potřebám výzkumu v oblasti genetiky rostlin. 

Co a jak zkoumáme?

Naše výzkumná činnost zasahuje nejen do nejrůznějších oblastí genetiky, molekulární a buněčné biologie, mikrobiologie a virologie, ale i fyziologie, ekologie či systematiky. Značná diverzita výzkumných projektů se odráží jak v širokém spektru zkoumaných organizmů (viry, bakterie, kvasinky, živočichové, rostliny), tak v rozmanitosti používaných metodických přístupů a technik. V současnosti existuje na katedře jedenáct výzkumných skupin, které často spolupracují jak mezi sebou, tak s dalšími katedrami PřF UK a řadou výzkumných institucí v ČR i zahraničí (o konkrétních spolupracích se můžete dozvědět více také na stránkách jednotlivých skupin v oddíle Věda a výzkum). Naše výzkumné projekty jsou podporovány mnoha domácími i zahraničními granty a výsledky našeho výzkumu jsou běžně publikovány v prestižních vědeckých časopisech a monografiích. Členové a studenti katedry za svou výzkumnou činost získali také různá ocenění.

Co a jak učíme?

Výuková činnost naší katedry spočívá v zajišťování základních i specializačních přednášek a praktických cvičení pro studenty všech tří stupňů vysokoškolského vzdělávání (každoročně přibližně 100 přednášek a cvičení, kurzů a seminářů). Členové katedry dále školí studenty v rámci jejich kvalifikačních prací, a to (především, byť ne výhradně) v tříletých bakalářských studijních programech Biologie a Molekulární biologie a biochemie organismů, v dvouletých navazujících magisterských studijních programech  Genetika, molekulární biologie a virologie a Mikrobiologie, a v doktorských studijních programech Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie a Mikrobiologie. Více informací o průběhu studia v rámci jednotlivých programů a jejich specializací, stejně jako o přednáškách a kurzech zajišťovaných katedrou, lze získat v oddíle Studium a výuka. Většina našich přednášek a cvičení je mezi studenty oblíbená a někteří pedagogové katedry za ně získali různá ocenění.

Jak jsme se během let měnili?

Historie katedry genetiky a mikrobiologie je poměrně pohnutá. Katedra úředně vznikla v r. 1959, ale výzkum i výuka genetiky a mikrobiologie na PřF UK v Praze (před r. 1921 na Filozofické fakultě) probíhaly již od počátku 20. století, a to v rámci ústavu pro anatomii a fyziologii rostlin a posléze genetického a mikrobiologického ústavu fakulty. Výzkumná činnost těchto ústavů byla zaměřena převážně na rostlinnou genetiku a cytogenetiku, hydromikrobiologii, symbiotické a antagonistické vztahy bakterií apod. Dvě stávající výzkumné skupiny katedry (Laboratoř genetiky rostlin a Laboratoř fyziologie bakterií) na tuto činnost do jisté míry navazují, i když se jejich výzkumné zaměření během let výrazně změnilo.

Období po druhé světové válce znamenalo pro celou genetiku v ČR velmi neblahé pronásledování, nicméně různými neoficiálními způsoby (zejména zásluhou prof. Karla Hrubého, viz foto) se tuto vědní disciplínu podařilo na fakultě udržet. V 60. letech se na katedře etablovala problematika genetiky hymenomycet a experimentální mutageneze u bakterií, která nicméně posléze (koncem 20. století) opět zanikla. V následujícím desetiletí se katedra rozšířila o oddělení biofyziky, jehož výzkum byl orientován na studium buněčného cyklu bakterií a problematiku radiačního poškození nukleových kyselin a možnosti jejich reparací, a naopak ztratila výzkumnou tématiku genetiky živočichů. I oddělení biofyziky a jeho výzkumná problematika však na katedře s koncem 20. století skončilo.

Na konci 70. let také na katedře vznikla skupina zaměřená na biologii kvasinek, zabývající se především možnostmi jejich genetických manipulací využitelných pro průmyslové aplikace. Výzkumná náplň této skupiny se během let sice změnila, ale částečně na ni navazuje dnešní Laboratoř biologie kvasinkových kolonií. Další mikrobiologická problematika se začala řešit v rámci Laboratoře genetiky bakterií, která si prošla poměrně pohnutým vývojem, nicméně v současné době se na katedře znovu etablovala jako samostatná výzkumná skupina. Od poloviny 80. let se ve spolupráci s Ústavem molekulární genetiky tehdejší ČSAV začala výrazněji rozvíjet molekulárně-biologická tématika, přičemž modelovými objekty byly opět převážně mikroorganizmy, a postupně vznikla výzkumná skupina Laboratoře biochemie RNA. V 90. letech 20. století se pak osamostatnila problematika virologická, která se i nadále rozvíjí především v rámci Laboratoře virologie. Také cytogenetika na katedře v té době nabrala zcela nový směr, reprezentovaný dnešní Laboratoří cytogenetiky pavoukovců.

Od r. 2015 je více než polovina katedry zároveň zapojena do výzkumných projektů biotechnologického a biomedicínského centra AV ČR a UK BIOCEV ve Vestci u Prahy. V tomto roce se katedra také rozšířila o dvě nové skupiny s virologickým zaměřením (Laboratoř molekulární a nádorové virologie a Laboratoř imunoterapie, jejichž členové na katedru přešli z Ústavu hematologie a krevní transfúze), v roce následujícím pak o skupinu působící částečně zároveň na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (Laboratoř proteáz).

Nejnovější výzkumnou skupinou katedry je Laboratoř regulačních RNA, která se stala součástí katedry v r. 2023 a posílila především bakteriální tématiku (její členové původně pracovali na Mikrobiologickém ústavu AV ČR).

Více se o historii katedry (a genetiky a mikrobiologie na PřF UK obecně) můžete dozvědět zde.