Prof. RNDr. Karel Kuchař

(*15. 4. 1906 – Praha   † 16. 4. 1975 – Praha)

Syn středoškolského učitele Karla Kuchaře po studiích  na reálném gymnáziu v Praze nastoupil na Přírodovědeckou fakultu UK. (V počátcích se údajně zajímal o botaniku). Doktorát obdržel roku 1928 na základě práce Katrometrická analýza některých map z přelomu 15. – 16. století. Roku 1929 složil Karel Kuchař take státní zkoušku pro učitelství na středních školách a začíná působit jako asistent Bedřicha Šalamona  na Geografickém ústavu UK. V roce 1935 se Kuchař habilitoval (prací Jezera východního Slovenska a podkarpatské Rusi)  jako tehdy nejmladší docent PřF UK.  V roce 1936 následuje cesta do Albánie, kde zkoumá zejména jezera (Skadarské, Ohridské a Prespanské). Po uzavření vysokých škol nacisty roku 1939 začal Kuchař pracovat nejprve ve Státní hvězdárně a poté od r. 1942 ve Státním ústavu geofysikálním, jehož ředitelem byl Bedřich Šalamon. Po roce 1945 začíná Kuchař opět přednášet na Přírodovědecké fakultě UK, kde v letech 1956-73 působí ve funkci vedoucího Katedry fyzické geografie a kartografie. Z jeho studentů později vzejde celá řada schopných geografů a kartografů (Olga Kudrnovská, Ludvík Mucha, Richard Čapek, Bohumír Janský…) Při svém působení na Karlově univerzitě Karel Kuchař vedl take Státní sbírku mapovou (dnešní Mapovou sbírku UK), ze které se mu podařilo vybudovat přední pracoviště v rámci oboru. Roku 1973 odchází Kuchař z university do Kabinetu pro kartografii Geografického ústavu ČSAV, avšak na Přírodovědecké fakultě přednášel v podstatě do své smrti. Ač se původně věnoval i fyzické geografii, v náplni jeho práce převládala kartografie. Sledoval např. problematiku zkreslení na mapách a zabýval se i globografií. Podařilo se mu také např. zkonstruovat afinograf (přístroj na konstrukci blokadiagramů).  K jeho nejznámějším dílům patří: práce na edici Monumenta cartographica Bohemiae,  vytvoření nekolika map pro Atlas republiky Československé (1935 / od té doby pracoval v autorských kolektivech většiny atlasů, které u nás za jeho života vznikly), učební text Kapitoly z nauky o mapách (1943), Naše mapy odedávna do dneška (1958), Vývoj mapového zobrazení území Československé republiky I. : Mapy českých zemí do poloviny 18. Století (1959), Mapová sbírka B. P. Molla v universitní knihovně v Brně (1959) či Register of Old Globes in Czechoslovakia (1964).

Zdroje:

MARTÍNEK, Jiří. Geografové v českých zemích 1800-1945: (biografický slovník). Praha: Historický ústav, 2008, 245 s. ISBN 978-80-7286-133-0.

MARTÍNEK, Jiří a MARTÍNEK, Miloslav. Kdo byl kdo. 1. vyd. Praha: Libri, 1998, 509 s. ISBN 80-85983-50-8.

MUCHA, Ludvík. Život a dílo profesora Karla Kuchaře. Acta universtitatis carolinae geographica. 1976, roč. 11, s. 9-26.