Výzkumné zaměření týmu

Laboratoř se skládá ze dvou skupin:

  • 1) Skupina Ekofyziologie rostlin pod vedením prof. Jany Albrechtové a Dr. Zuzany Lhotákové
  • 2) Skupina Mykorhizních symbióz a houbových asociací vedená Petrem Kohoutem a lokalizovaná na Mikrobiologickém ústavu AV ČR v Krči

Skupina Ekofyziologie rostlin se zabývá výzkumem fyziologických a strukturálních odpovědí rostlin na podmínky prostředí v kontextu abiotického a biotického stresu. Zaměřujeme se především na problematiku bezkontaktního, nedestruktivního zkoumání odpovědí a znaků rostlin pomocí jejich optických vlastností (zejména odrazivosti) a to jak na úrovni listu, jedince i celého porostu. Náš ekofyziologický výzkum úzce propojujeme s dálkovým průzkumem Země a výzkumem projevů klimatické změny na rostlinách a jejich schopnosti poutat uhlík.

Výzkumná témata aneb co zkoumáme?

Věnujeme se výzkumu fyziologických a strukturálních odpovědí rostlin na podmínky prostředí, často v kontextu průvodních jevů klimatické změny (sucho, zaplavení, vlny horka, zvýšená koncentrace CO2) nebo působení rostlinných patogenů (např. Phytophthora sp., lýkožrout). Primárně se zaměřujeme na ekofyziologii dřevin, přičemž některé otázky jejich fyziologické odezvy na dynamické změny prostředí řešíme i v kontextu jejich genetické variability - pracujeme např. s dřevinami (borovice lesní) původem z různých lokálně adaptovaných populací napříč gradientem výskytu daného druhu. Dále pracujeme i s důležitými plodinami jako je ječmen, fazol nebo kukuřice; okrajově s modelovým huseníčkem.

Kontext aneb proč to zkoumáme?

V podmínkách probíhající klimatické změny se mohou fyziologické odpovědi rostlin na stres (způsobený suchem, horkem, zaplavením) nebo na zvyšující se koncentraci CO2 negativně promítnout do růstu a výnosů rostlin, včetně dřevin a zemědělských plodin a tím i do snížení sinku pro poutání uhlíku rostlinami v rámci koloběhu uhlíku. V lesních ekosystémech jmenované faktory v kombinaci s rozvojem patogenů (např. lýkožrout) ohrožují stabilitu lesních porostů. V zemědělských agroekosystémech je hlavním cílem dosažení co nejefektivnějšího výnosu. Naším cílem je přispět k porozumění odpovědí rostlin tak, aby bylo možné např. efektivně vybírat vhodné kultivary plodin nebo potenciálně odolné semenáče dřevin, případně včas odhalit změnu ve zdravotním stavu lesa. Více o projektech ZDE a publikacích ZDE.

Metodické přístupy aneb kde a jak to zkoumáme?

Pracujeme na široké škále experimentálních systémů: terénní výzkum na stanovištích, nádobové pokusy ve skleníku a na experimentální zahradě a i v kultivačních komorách. Často provádíme výzkum přímo v terénu, ať už v chráněných oblastech (např. Krkonošský národní park - lesní porosty v různých zónách ochrany nebo reliktní arkticko-alpinská tundra, lužní les na soutoku Dyje a Moravy), obhospodařovaných lesích (dospělé smrkové porosty, mladé jedlové výsadby) nebo v semenných sadech (borovice lesní). Menší kontrolované nádobové pokusy na semenáčích dřevin či plodinách probíhají v katedrálním skleníku nebo epxerimentální zahradě katedry. Je-li třeba striktní manipulace podmínek prostředí (např. spektrální složení světla, různá dostupnost živin) využíváme kultivačních komor a boxů na katedře.

V rámci katedry je naším unikátním specifikem využití optických vlastností listoví (laboratorní spektroskopie) s propojením na dálkový průzkum Země. Optické vlastnosti při výzkumu fyziologických odpovědí rostlin vždy kombinujeme se širší škálou metodických přístupů - od “klasických” fyziologických metod (růstové parametry, gazometrie, fluorescence) přes mikroskopické - anatomické a histochemické, biochemické a růstové analýzy. Podrobnější přehled metod využívaných naším týmem naleznete ZDE.

Finanční zajištění výzkumu, zapojení členů týmu a publikace výsledků:

Náš výzkum byl a je primárně podporován grantovými projekty na národní úrovni (GA ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; Ministerstvo zemědělství) často s mezinárodní spoluprací (MŠMT - bilaterální projekty v programu INTEREXCELLENCE - INTERACTION s USA). Jsme součástí i velkých výzkumných projektů typu OP JAK (AdAgriF). Jsme zapojení i do mezinárodních projektů a konsorcií ve spolupráci s NASA, univerzitami v USA a v Evropě. Více informací naleznete o našich grantových projektech ZDE, o spolupracích ZDE. Do výzkumu se v rámci řešení závěrečných prací zapojují zejména magisterští a postgraduální studenti. Více o současných studentech a úspěšných absolventech, kteří vypracovali svoji naleznete ZDE. Výsledky publikujeme v renomovaných vědeckých časopisech, vybrané publikace naleznete ZDE.

Chcete vědět víc a máte zájem o splupráci?

O možnostech spolupráce, vypracování bakalářské, diplomové či disertační práce v Laboratoři ekofyziologie rostlin kontaktujte emailem Janu Albrechtovou nebo Zuzanu Lhotákovou. Najdete nás ve Viničné 5, 3. nadzemní podlaží, dveře 206 a 207.