Nejnovější publikace

Seznam publikací naleznete ZDE.

Výzkumné skupiny

Buněčná biologie a biotechnologie rostlin

​Skupina pod vedením dr. Kateřiny Schwarzerové zkoumá na molekulární a buněčné úrovni cytoskelet rostlin, především pak jeho roli v morfogenezi a signalizaci. Skupina vedená dr. Lukášem Fischerem se věnuje především epigenetice: roli malých RNA v regulaci genové exprese a vlivu stavu chromatinu na opravy zlomů DNA. Skupina vedená dr. Janem Petráškem se věnuje především transportu auxinu a roli cytoskeletu v auxinem řízeném vývoji rostlin.

 

Buněčná morfogeneze

Skupina se pod vedením prof. Fatimy Cvrčkové a prof. Viktora Žárského věnuje především molekulárním mechanismům buněčné polarity. Předmětem zkoumání jsou tedy proteiny a proteinové komplexy, které se účastní polarizované exocytózy a organizace cytoskeletu (především multiproteinový komplex Exocyst a cytoskeletální organizátory z rodiny forminů). Skupina studuje i signální dráhy, které zprostředkovávají koordinaci jednotlivých procesů určujících buněčnou polaritu. Část týmu se nachází na pracovišti Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v. v. i.

 

Ekofyziologie rostlin

Laboratoř se pod vedením prof. Jany Albrechtové (lab 206 a 207) věnuje studiu fyziologických a strukturálních reakcí rostlin na biotické a abiotické faktory prostředí v laboratorních i terénních podmínkách. Výzkum se zaměřuje na: 1) Ekologickou fyziologii rostlin a využívá široké spektrum metod mikroskopických, kvantitativně anatomických (stereologických a analýzy obrazu), histochemických a biochemických, až po spektrální analýzy listoví využitelné v dálkovém průzkumu Země a je pod vedením dr. Zuzany Lhotákové; 2) Mykorhizní symbiózy a další houbové asociace kořenů rostlin, jejich ekologii a ekofyziologii s použitím škály metod terénního výzkumu, molekulárních metod a bioinformatiky pod vedením dr. Petra Kohouta.

 

Fyziologická anatomie

Skupina Aleše Soukupa a Edity Tylové se snaží vysvětlit a propojit strukturní uspořádání s funkčními vlastnostmi rostlinného těla. Vnitřní organizace rostlin odráží jejich strategii pro přežití v reálném světě a schopnost efektivně využívat zdroje prostředí na úrovni buněk, pletiv a celých orgánů. Vnitřní struktura rostliny není rigidní, ale mění se během ontogeneze a díky značné vývojové plasticitě umožňuje adaptaci těchto sesilních organismu k měnícím se podmínkám prostředí a působení vnějších faktorů v průběhu života. Náš zájem se soustředí především na obvykle skrytou část rostliny – kořenový systém, jeho vývoj, funkci a interakci s půdním prostředím, efektivní využívání půdních zdrojů a odolávání stresovému působení nepříznivých podmínek.

 

 

Studium regulačních faktorů morfogeneze rostlin

Skupina pod dlouhodobým vedením doc. Heleny Lipavské má v současnosti 3 menší týmy: dr. Hany Konrádové, dr. Petry Maškové a dr. Jana Ponerta a zabývá se zejména cukerným metabolismem rostlin v souvislosti s vývojovými změnami a působícím stresem těžkých kovů, zasolení, chladu apod. Dalším zaměřením skupiny je studium metabolických, vývojových a morfogenních procesů u širokého spektra rostlinných druhů (smrk, transgenní brambor a tabák, jitrocel a huseníček) a studium interakce rostlina – houbový symbiont v životním cyklu orchidejí. Mimo standardních kultivačních postupů skupina hojně využívá kultivace rostlinných explantátů in vitro.

 

 

 

Externí týmy katedry a/nebo týmy úzce spolupracující ve výzkumu a výuce: