Lidé

 Home |  Lidé | Projekty | Publikace

	RNDr. Tereza Petrusková, Ph.D. je behaviorální ekoložka, zabývající se zvukovými projevy pěvců a ptačím teritoriálním chováním. Hlavními předměty jejího zájmu jsou proměnlivost ptačího zpěvu v prostoru a čase, faktory ji ovlivňující a funkce specifických struktur ve zpěvu. Jako modelové druhy jí slouží zejména lindušky, slavíci a strnadi. Stála u zrodu projektu Nářečí českých strnadů
	Prof. Adam Petrusek - Adam je sice kovaný ekolog vodních ekosystémů, se sladkovodními korýši coby modelovými organismy, ale později se zapojil do celé řady dalších ekologických a evolučních výzkumných projektů. Jsa životním partnerem Terezy po téměř dvě desetiletí, ani on výzkumu ptačího chování neunikl – ten stal se jednou z dalších jeho manželských povinností. Vedle nahrávání ptačího zpěvu v terénu je Adam zběhlý i v následné analýze. Často také slouží coby „ďáblův advokát“ při plánování dalších projektů či sepisování publikací.
	Mgr. Pavel Pipek, Ph.D. – Po zakončení magisterského studia (kde zkoumal reakce ptáků na aposematickou kořist) se Pavlův zájem přesunul na ekologii invazí (zejména ptáků a savců). Díky zkušenostem s webdesignem se však zapojil do tvorby webu pro projekt Nářečí českých strnadů a u projektu již zůstal – brzy totiž zjistil, že výzkum ptačího zpěvu a ekologie invazí mají společného víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Vznikl tak projekt zaměřený na exotické populace strnadů na Novém Zélandu.
	Mgr. Lucie Diblíková – Lucka je v sedmém ročníku doktorského studia na katedře ekologie. Její magisterská práce byla zaměřena na rozšíření nářečí strnadů obecných v České republice. Stala se klíčovou osobou v projektu Nářečí českých strnadů, kde byla zodpovědná za analýzu zpěvů i komunikaci s dobrovolníky. Ovládá vektorovou grafiku, ostatně charakteristický vzhled projektu Nářečí českých strnadů je jejím dílem.
	Abel Souriau –Abel (původem z Francie) je v současnosti v šestém ročníku doktorského studia na katedře ekologie a pozvolna se chystá k obhajobě. S odvahou se pustil do studia zpěvu dvou nejznámějších evropských „zpěváků“ – slavíka obecného a tmavého, kteří jsou proslulí velmi komplexním a libozvučným zpěvem. Od prvního zaměření – podivuhodného kopírování zpěvu mezi oběma druhy - se jeho dizertace rozšířila o další témata – geografickou variabilitu zpěvu či dosud neprozkoumané zpěvné chování na zimovištích.
	Mgr. Hana Kahounová - Hanka je ve třetím ročníku doktorského studia na katedře ekologie. Její magisterská práce (obhájená na katedře zoologie) byla zaměřena na vliv melaninového zbarvení a komensalismu na chování. Tématem její dizertační práce je geografická variabilita a funkce specifických struktur u zpěvu lindušky lesní. Pro sledování samců lindušek lesních využívá individuální akustický monitoring, který ji umožňuje pozorovat a vyhodnocovat zpěvné interakce samců, aniž by je bylo nutné pro rozpoznání nějak značit.
	Bc. Ing. Monika Nečasová – Monika je ve třetím ročníku magisterského studia na katedře ekologie. Je klíčovou osobou v projektu „Hlasy jelenů“, jehož cílem je zmapovat výskyt hybridů mezi původními jeleny evropskými a invazními siky s pomocí audionahrávek jejích říjné vokalizace. Vedle toho úspěšně zakončila studium Provozu a řízení myslivosti na České zemědělské univerzitě.
	Bc. Hana Kyliánková – Hanka je ve třetím ročníku magisterského studia na katedře zoologie (vedle toho ještě studuje doplňkové pedagogické studium). Její magisterská práce má dvě části – v první se zabývá stabilitou hranic nářečí strnada obecného, v té druhé pak vzácnými strnadími dialekty, které byly odhaleny v rámci projektu Nářečí českých strnadů.
	Bc. Hana Kubátová - Hanka je ve druhém ročníku magisterského studia na katedře ekologie. Tématem její magisterské práce je vliv přítomnosti atrapy na chování pěvců v playbackových experimentech. Jako modelové druhy jí slouží budníčci, strnadi a v posledním roce studia se hodlá zaměřit rovněž na pěnkavy.
	Bc. Jan Kouřil – Honza nastoupil do prvního ročníku magisterského studia. Zapojil se do dlouhodobého projektu, který se zabývá proměnlivostí vysoce variabilních prvních frází zpěvu strnada obecného. Pomocí individuálního akustického monitoringu se snaží zmapovat výskyt jednotlivých samců na sledované lokalitě a zároveň odhalit, které části zpěvu hrají klíčovou roli při teritoriálních střetech. Na dané lokalitě rovněž sleduje, jak se v průběhu let mění výskyt jednotlivých prvních frází.
	Ondřej Belfín– Ondra svůj zájem o bioakustiku objevil již v prvním ročníku střední školy, kdy v rámci středoškolské odborné činnosti začal studovat hlasovou aktivitu a variabilitu zpěvu lejska malého. Před nedávnem se vrátil z výměnného studijního pobytu v Austrálii a v současné době se věnuje své bakalářské práci. Ta se zabývá studiemi zaměřenými na zpěvy pěvců s nízkou amplitudou. Jejím hlavním výstupem by měla být sjednocená terminologie, lépe odpovídající odlišným funkcím jednotlivých druhů těchto zpěvů. V současnosti jsou totiž různé termíny používány pro shodný kontext a naopak.