Výzkumné projekty na katedře zahrnují širokou škálu ekologických témat ve vodním prosředí i na suché zemi, od autekologie konkrétních modelových druhů přes evoluční ekologii, fylogeografii a fylogenezi až po makroekologickou problematiku.

Zkoumané modelové organismy zahrnují nejrůznější skupiny živočichů, rostlin a řas. Naše objekty zájmu mezi živočichy sahají od zooplanktonních korýšů, zejména perlooček, přes raky, skladištní roztoče, až po gekony a řadu ptačích druhů. Botanická témata výzkumu se zabývají zejména invazními rostlinami, zkoumáme ekologii řas v extrémních prostředích i v běžných vodních plochách.

Mnohé z okruhů základního výzkumu na katedře mají i praktický dopad. Příkladem mohou být intenzivně zkoumané biologické invaze, jež mají negativní důsledky ochranářské i ekonomické. Výzkum skladištních škůdců je významný nejen z hlediska ochrany zásob, ale i pro prevenci produkce alergenů.

V této sekci webu se můžete dozvědět více o probíhajících projektech a grantech řešených na katedře, o tom, jak popularizujeme vědu, anebo se můžete podívat na seznam našich publikací.

Výzkumné projekty na katedře řeší zejména následující témata:

• vztah dravec-kořist a jeho aplikace v biologické regulaci škůdců
• monitorování výskytu škůdců na základě jejich teplotních požadavků
• analýza úspěšnosti invazních druhů a jejich vlivu na stávající společenstva
• evoluce tělesné velikosti a životních strategií živočichů
• diverzita a adaptace kryofilních (sněžných) řas
• ekologie, evoluce a fylogeografie zooplanktonu, zejména kryptických druhů perlooček
• faktory ovlivňující diverzitu planktonu malých a dočasných vodních ploch
• analýza produkčních vlastností ekosystémů velkých měřítek a jejich vlivu na globální distribuci druhové pestrosti ptáků
• výzkum zotavování horských jezer po období acidifikace způsobené kyselými dešti
• ekologické i evoluční důsledky mezidruhové hybridizace u živočichů (na modelových druzích perlooček a ptáků)
• funkce a variabilita hlasových projevů vybraných druhů ptáků

Na zvláštních stránkách můžete najít více údajů o probíhajících projektech a grantech řešených na katedře.

A co patří mezi naše nejdůležitější výsledky?

• odhalení agregační odpovědi predátorů jako klíčové charakteristiky úspěšných biologických regulátorů skleníkových škůdců
• zjednodušení laboratorní metody předpovídání výskytu škůdcům odhalením rychlostní izomorfie jednotlivých vývojových stádií
• zjištění, že přírodní rezervace brání invazím zavlečených rostlinných druhů
• příspěvek k objasnění evoluce fenoménu konstantního počtu potomků ve snůšce
• formulace biogeografického modelu předpovídajícího rozložení druhového bohatství ptáků na povrchu Země
• potvrzení významu tropických hor jako oblastí generujících a uchovávajících druhové bohatství různých živočišných skupin (ptáků, perlooček)
• objasnění některých klíčových vztahů mezi produktivitou prostředí, velikostí populací a diverzitou ptáků
• analýza výskytu a dopadu patogenu račího moru, ohrožujícího původní druhy evropských raků
• odhalení ekologických procesů, které umožňují vznik hybridních zón u zooplanktonních organismů
• objev antipredačních struktur, kterými se brání některé perloočky rodu Daphnia predátorům z dočasných vod - listonohům

Makroekologie a ekologická teorie

• obecné vysvětlení rozložení abundancí druhů ve společenstvech, tedy proč je většina druhů vzácných a jen málo druhů hojných
• vysvětlení skutečnosti, že hojnější druhy více přispívají k pozorovaným gradientům diverzity
• vytvoření geometrického modelu toho, jak se mění rozloha areálů rozšíření se zeměpisnou šířkou a co to může znamenat pro gradienty diverzity
• zjištění, že globální trendy diverzity stromů nesouvisejí s jejich početností, ale především s jejich teplotními tolerancemi, a že rozhodující roli hrají extrémní hodnoty teploty a srážek
• zjištění, že dědivost areálů rozšíření u šelem je způsobena tím, že příbuzné druhy sdílejí poodobné biomy
• odhalení univerzality ve vztahu počtu druhů a rozlohy studovaného území (species-area relationship) a skutečnosti, že na malých plochách roste počet druhů s rozlohou rychleji, než na větších plochách, a že tento nárůst souvisí s poměrem celkového počtu jedinců a počtu druhů
• vynález principu taxonomické invariance, podle kterého univerzální patrnosti v přírodě musí být nezávislé na taxonomickém rozlišení, což je velmi silné kritérium umožňující rozhodovat mezi alternativními teritoriemi makroekologických zákonitostí