Vyvraná část rozsáhlé výstavy „Vltava – proměny historické krajiny“ Fakulty stavební ČVUT nabízí unikátní pohled na původní údolí Vltavy před vznikem kaskády přehrad a seznamuje s aspekty změn krajiny a jejího osídlení
Fakulta stavební ČVUT v Praze
kontakt pro média: Mgr. Lidmila Kábrtová (lidmila.kabrtova@fsv.cvut.cz)
Vltava I - proměny historické krajiny
Staré mapy, plány, staré pohlednice a fotografie porovnávající historický stav se současností, více než dvacet výstavních panelů a mnoho dalšího. Výstava „Vltava – proměny historické krajiny“ se věnuje úseku od pramene Vltavy až po soutok s Berounkou a představuje unikátní pohled na vltavské údolí a jeho přetváření především v období devatenáctého a první poloviny dvacátého století. Návštěvníci tu však naleznou i mnohem starší rukopisné mapy, informace o historických povodních sahajících až do středověku, ale také se seznámí s hydrotechnickými stavbami z druhé poloviny dvacátého století nebo zaniklými obcemi. Výstava, na níž se podíleli odborníci z Katedry geomatiky a Katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT a geografové z Přírodovědecké fakulty UK, je dostupná na chodbě před knihovnou geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy od 17. února do 21. března 2025 a je zdarma přístupná široké veřejnosti.
Projekt „Vltava – proměny historické krajiny v důsledku povodní, stavby přehrad a změn ve využití území s vazbami na kulturní a společenské aktivity v okolí řeky“ se zaměřuje na podobu Vltavy zejména před vytvořením Vltavské kaskády. Jeho součástí je nejen právě probíhající výstava, ale do konce letošního roku se počítá i s vydáním exkluzivní monografie a vytvořením webového portálu, který zpřístupní širokou řadu archivních materiálů a bude zajímavou pomůckou pro turisty, milovníky historie i badatele.
„Naším cílem je přiblížit Vltavu z různých pohledů – ať z oblasti vodohospodářství, změn krajiny, rekreace, dopravy, historie i mnoha dalších. Zde na výstavě jsme vše doplnili popisem použitých metod tak, abychom návštěvníkům z řad široké veřejnosti ukázali, jak probíhá výzkum i zpracování dat. Vše je přitom popsáno přístupnou formou a návštěvník by si měl odnést především dojem velké šíře témat, která s Vltavou souvisejí,“ vysvětluje prof. Jiří Cajthaml z Katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT v Praze, který celý projekt vede. V jeho rámci vědci například zpracovávají data ze starých topografických map, lokalizují staré fotografie, využívají i archivní filmové záznamy. Důležitá je také práce v terénu. Například v létě odborníci z ČVUT přímo na místě mapovali „Srdce Vltavy“, specifický meandr vltavského koryta u osady Pihlov nedaleko Horní Plané, jenž zmizel v roce 1958 pod hladinou Lipenské přehrady, a potvrdili, že jeho tvar v podobě srdce zůstal dobře zachovaný i čtyřiašedesát let po zatopení lokality.
Milovníky historických map pak potěší výřezy různých mapových děl od nejstaršího Altmanova panoramatu z roku 1640 přes rukopisné mapy 18. století až po modernější mapová díla 20. století. Zajímavostí je i podlahový tisk mapy Vltavy z období těsně před výstavbou velkých přehrad. V rámci výstavy je prezentován i fenomén vorařství, který s Vltavou silně souvisí.
Výstava se věnuje i oblasti sociální geografie dané oblasti a dokumentaci zaniklých obcí. „Zaměřili jsme se zde na vzájemné působení člověka a krajiny, a to zejména na změny využití krajiny a osídlení způsobené výstavbou Vltavské kaskády,“ vysvětluje cíl výzkumu RNDr. Dana Fialová, Ph.D., z týmu Přírodovědecké fakulty UK. Na základě shromážděných dat odborníci vytvořili mapy ukazující rozdílné proměny lokalit v okolí přehrad. „Zabývali jsme se i fenomény, jakými jsou rekreace, druhé bydlení nebo turismus, a to až do současnosti,“ dodává RNDr. Dana Fialová, Ph.D.
Příprava podkladů k výstavě znamenala pro vědce velmi náročnou několikaletou práci, a to jak z pohledu sběru informací různého druhu, kdy bylo nutné navštívit řadu archivů, muzeí nebo konkrétních odborníků, tak zpracování získaných materiálů. Jejich zveřejnění ve webové mapové aplikaci je pak výsledkem tisíců hodin zpracování dat v geografických informačních systémech.
Projekt „Vltava – proměny historické krajiny v důsledku povodní, stavby přehrad a změn ve využití území s vazbami na kulturní a společenské aktivity v okolí řeky“, číslo: DG18P02OVV037 je řešen v rámci programu NAKI II Ministerstva kultury ČR a probíhá v letech 2018-2022.
Zdroj: Fakulta stavební ČVUT