Geografická knihovna a Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty UK ve spolupráci s Národní knihovnou ČR a Knihovnou Katolické teologické fakulty UK pořádají výstavu První české muzeum: misionáři sběratelé.
Výstava navazuje na předchozí výstavy Čeští jezuité, cestovatelé a objevitelé (na PřF UK, 2006) a Matematické muzeum (v NK ČR, 2023).
V jezuitském Klementinu se od poloviny 17. století rozšiřovala sbírka přístrojů a kuriozit, nazývaná Matematické muzeum (1722–1785). Význam slova matematika byl širší než dnes. Součástí muzea byly astronomické přístroje, glóby, hodiny, mechanické hračky či botanická, zoologická a mineralogická sbírka včetně odborné Matematické knihovny. V roce 1722 bylo matematické muzeum otevřeno pro veřejnost, jako jedno z prvních v Čechách i Evropě.
Exponáty pocházely většinou z misií členů jezuitského řádu, z jejich vynálezů či z darů. Jednalo se například o indiánské čapky, indiánský klobouk z Brazílie, nebo konžský polštář z přelomu 16. a 17. století. Tyto předměty jsou součástí sbírek Náprstkova muzea. Byly zde však i jiné sbírky, například kolekce mincí, obrazů, kuriozit nejrůznějšího druhu a v neposlední řadě přírodnin. Součástí expozice byly také dva sextanty Tychona Brahe.
Se zrušením jezuitského řádu v roce 1773 započala zkáza muzea, které bylozrušeno a rozprodáno v roce 1785. Některé přístroje jsou ve vlastnictví Národní knihovny, jako glóby od Kašpara Pflügera a Vincenza Coronelliho OFM. Sextanty Tychona Brahe se nacházejí v Národním technickém muzeu, další jsou v zahraničních muzeích.
Po ukončení třicetileté války odcházeli na misie i jezuité z České jezuitské provincie. Během jednoho století odjelo kolem 160 misionářů. V 18. století bylo možné se setkat s misionáři z Čech nejen v Jižní Americe, ale i v Indii, v Kočinčíně (dnešní Vietnam), v Číně, ale i na Filipínách a na Mariánských ostrovech. Další pak působili v severní Evropě a v Rusku. Čeští misionáři vynikli jako odolní a vytrvalí cestovatelé, objevitelé a dobří kartografové. Kromě duchovní služby se věnovali vědeckým výzkumům dějin. Ze svých cest posílali také vzorky do Klementina. Kromě teologie, filosofie a jazyků, mnozí jezuité vynikali také v dalších oborech. Byli výbornými filology, architekty, hudebníky, botaniky nebo farmaceuty.
První skupina z Čech odjela do Latinské Ameriky v roce 1678. Nejznámější osobností byl Šimon Boruhradský S.J. zvaný Španěly de Castro, jenž působil dvacet let v Mexiku. Projevil se jako geniální vodohospodář. Podle vlastního projektu provedl stavbu vodního díla, jímž ochránil město Mexiko před periodickými povodněmi způsobenými přítoky jezera Texcoco.
Zvláště působivá svědectví poskytovaly životopisy mučedníků. Spolu s P. Janem Tilpem S.J. byl P. Augustin Strobach S.J. prvním Čechem na území Mikronésie. Působil na Mariánských ostrovech, kde byl zabit. Druhý český mučedník, P. Václav Jindřich Richter S.J. vytvořil mapu řeky Ucayali. Roku 1684 odešli noví jezuité: Jiří Brandt S.J., Jiří Burger S.J. a Samuel Fritz S.J. Z této skupiny zřejmě nejvíce proslul trutnovský rodák, Samuel Fritz S.J., který v povodích Amazonky pastoračně působil čtyřicet let a stal se autorem první mapy Amazonky. Cílem třetí české jezuitské výpravy (1686) se stalo Mexiko. Je spojována se jmény bratrů Adama Gilga S.J., autora mapy Pimerie a básníka z Tarahumary, Jiřího Hostinského S.J. Do filipínských misií odjeli roku 1687 lékaři a farmaceuti: Jiří Camel S.J., Jan Haller S.J., Vilém Illig S.J. a další. Na počest botanika Camela pak Carl Linné pojmenoval rod Camellia. V páté výpravě z roku 1692 přicestoval do Tarahumary Václav Eymer S.J. jenž v misiích působil přes třicet let. V šesté výpravě (1693) do Latinské Ameriky odjeli František Boryně S.J. a Václav Bryer S.J., ochránci Indiánů. Filipínské výpravy z roku 1729 se účastnili jí Vavřinec John S.J., Ignác Keller S.J., Jan Kleisinger S.J., a ostatní bratři. Připomínáme si také působení hudebníka, astronoma a kartografa Karla Slavíčka S.J. a jeho družiny v Číně. Stranou nezůstává ani dlouholeté misijní působení řádu a profesora Ludvíka Armbrustera S.J. v Japonsku.
Jezuitské sociální komuny nazývané redukce byly zmapovány v Jižní Americe a doplněny demografickými údaji.
Cestování bylo náročné. Někteří misionáři zemřeli během plavby na moři a jiné zabili domorodci. Nejvíce jich zahynulo rukou Evropanů při násilných deportacích po zrušení řádu v roce 1773. Osudy misionářů jsou přiblíženy návštěvníkům výstavy ukázkami z autentických dopisů z misií.
Výstavu doprovází také originální fotografie Pavla Fochlera, který jezuitské misie procestoval. Návštěvníci mohou zhlédnout mnoho zajímavých starých map a dokumentů z oblasti misií, včetně kopie mapy Amazonky od S. Fritze S.J.
Zvláštní poděkování Mgr. Tereze Paličkové z Nk ČR za zapůjčení výstavy. Dále Mgr. Kateřině Bajtlové z knihovny KTF UK za zapůjčení knih na výstavu.
Kontakt na autory výstavy z PřF UK: Bc. Prokop Myslivec myslivepr@natur.cuni.cz, PhDr. Eva Novotná, Ph.D. novotn48@natur.cuni.cz,
Autorka výstavy z Nk ČR: RNDr. Jana Vačkářová Jana.Vackarova@nkp.cz