Termín: 22. 9. 2020 – 31.12. 2021 (po–pá: 9,00–17,00)
Místo: Albertov 6, Praha 2, 2. patro, předsálí Mapové sbírky
Vstup volný
(případná omezení vstupu z důvodů COVID19 sledujte prosím na webu Knihovny geografie PřF UK)
Geografická sekce Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Mapová sbírka a Knihovna geografie pořádají výstavu Geografický ústav 1920-1940: oni byli první.
Výstava představuje prvních dvacet let období Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kdy se etablovala geografie jako nový, dynamicky se vyvíjející obor. Bude představeno 20 nejvýraznějších osobností, které zásadním způsobem ovlivnily tvář současné geografie i budoucí generace studentů. Z nich vzešli i tři děkani Přírodovědecké fakulty UK. Byli to Václav Švambera, jenž vedl fakultu v letech 1923/24, v akademickém roce 1925/26 byl pak děkanem Jiří V. Daneš a v krizovém roce 1939 byl zvolen Bedřich Šalamon.
Za otce zakladatele je považován Jan K. Palacký (1830–1908), jenž se habilitoval v oboru fyzické geografie.
Mezi jeho vynikající žáky patřil hydrolog profesor Václav Švambera (1866–1939). V roce 1908 se stal ředitelem Geografického ústavu, který pozdvihl na světovou úroveň.
V letech 1906–1910 se postupně habilitovali i budoucí profesoři Jiří V. Daneš (1880–1928) pro všeobecnou geografii, Karel Absolon (1877-1960) pro fyzickou geografii a Viktor Dvorský (1882-1960) z antropogeografie. Jako asistent pracoval Stanislav Nikolau (1878-1950), autor většiny meziválečných středoškolských učebnic zeměpisu. Již roku 1912 se geomorfolog Daneš stal mimořádným profesorem.
Se vznikem samostatného Československa v roce 1918 se geografové podíleli na diskuzích o státních hranicích, V. Dvorský se uplatnil jako odborný expert československé delegace při jednáních v Paříži.
V roce 1916 se geomorfolog Václav Dědina (1870–1956) habilitoval s prací o křídové tabuli.
24. června 1920 se oddělila nově zřízená Přírodovědecká fakulta UK od Filozofické fakulty.
Ministerstvo školství a národní osvěty 29. listopadu 1920 ustanovilo v Geografickém ústavu Státní sbírku mapovou Republiky československé.
Cvičení z kartografie vedl Bedřich Šalamon (1880–1967), profesor matematické geografie a kartografie UK. Metodiku středoškolského vyučování přednášel kartograf profesor a ředitel gymnázia František Machát (1876–1935). Novým asistentem Geografického ústavu se stal Jiří Král (1893-1975), pozdější profesor antropogeografie. Začátkem dvacátých let bývalo na hlavních přednáškách přítomno až 400 studentů.
Ve dvacátých letech se habilitoval V. J. Novák (1882–1951) pro fyzickou geografii, František Štůla (1882–1943) a J. Pohl Doberský (1888–1967) pro antropogeografii. Ve stejném oboru se habilitoval i Jan Auerhan (1880–1942), budoucí předseda Státního statistického úřadu.
Docentem demografie se stal Antonín Boháč (1882–1950).
V letech 1934–35 se habilitovali Josef Kunský (1903–1977) pro geomorfologii, Julie Moschlesová (1892–1956) pro antropogeografii a Karel Kuchař (1906–1975) pro kartografii a fyzickou geografii. Profesor Jaromír Korčák, sociální geograf a demograf, později založil tzv. albertovskou školu sociálně-ekonomické geografie.
Z externistů na Geografickém ústavu UK učil i známý orientalista, biblista a arabista Alois Musil (1868–1944).
V roce 1935 vyšlo velké reprezentativní národní dílo Atlas ČSR. V redakci vedené J. Pantoflíčkem byli nejen albertovští geografové V. Švambera, B. Šalamon, F. Machát, ale i další vědci z Přírodovědecké fakulty V. Láska, A. Boháč a C. Purkyně.
Německá okupace v roce 1939 vyústila v teror a zavření českých vysokých škol. Profesor Auerhan a řada dalších byli umučeni nacisty.
Přes budoucí nepříznivý vývoj lze konstatovat, že Geografický ústav UK se koncem dvacátých let 20. století mohl srovnávat s nejlepšími zahraničními institucemi velkých národů.
Návštěvníci si kromě 60 originálních dokumentů budou moci prohlédnout i nástěnné fotografie tří meziválečných děkanů PřF UK, které poskytl laskavě Ateliér Langhans. Z dalších objektů je k vidění glóbus firmy Jan Felkl a syn upravený Stanislavem Nikolauem v roce 1921. Dále byla v chodbě instalována velkoformátová (ca 8 m2) kopie fyzické mapy Československa od autorů F. Leixnera a M. Semíka z roku 1920 dosud bez pevně stanovených hranic. Tu věnovala firma ARCData Praha. Na dvou plátnech jsou ukázky stavby budovy přírodovědeckých oborů na Albertově a kopie starých map z edice Monumenta cartographica Bohemiae.
Výstava je putovní. Informace o možnosti zapůjčení výstavy žádejte na emailové adrese: myslivepr@natur.cuni.cz
Kontakt: autorka výstavy:
PhDr. Eva Novotná, novotn48@natur.cuni.cz, 221 951 355
