VÝBĚR AKTUÁLNĚ ŘEŠENÝCH PROJEKTŮ NA ÚŽP
Dva v jednom: Může být biodiverzita luk obnovena pomocí sekvestrace uhlíku? (2025 - 2027)
Louky mírného pásma hostí obrovskou druhovou bohatost rostlin a jejich půda je důležitým zásobníkem uhlíku (C). Louky ale byly v minulosti často rozorány, jejich druhová rozmanitost zničena a půdní C uvolněn do ovzduší. Zásoba půdního C i druhová rozmanitost zůstávají nízké i pokud je na orné půdě louka opět obnovena. Půda a rostliny spolu citlivě interagují a výsev vhodné směsi rostlin může být zásadní pro nastartování obnovných procesů, jejichž mechanizmy jsou ale nejasné. V projektu se proto zaměříme na vliv funkčních skupin rostlin a jejich jednotlivých druhů na mechanismy sekvestrace C v půdě narušené předchozí kultivací. Plánujeme rozklíčovat druhově specifické interakce, kterými rostliny sekvestraci C ovlivňují. Zaměříme se na vlivy nadzemní i podzemní biomasy rostlin a exudátů kořenů a rhizobiomu na půdní faunu a mikrobiální společenstva, tedy na důležité činitele sekvestrace C. Projekt se bude skládat z terénních pozorování, jednoho skleníkového a dvou laboratorních experimentů, kde budou toky C sledovány pomocí značení stabilními izotopy. Poskytovatel GA ČR/standardní projekt. Ústav pro životní prostředí je hlavním řešitelem, odpovědná osoba dr. Ondřej Mudrák, spoluřešitele dr. Veronika Jílková z UPBB, Biologické Centrum.
Propojení spektra vlastností listů rostlin, dekompozice opadu a půdní bioty: Kdy si vzájemně odpovídají? (2025-2027)
Důležitou součástí spektra funkčních vlastností listů rostlin je jejich vliv na koloběh živin, který rostliny ovlivňují především prostřednictvím rozkladu opadu. Druhy rostlin se v rozložitelnosti opadu liší, ale rozložitelnost se může značně lišit i v rámci druhu vlivem vnitrodruhové variability funkčních vlastností. Ty velmi ovlivňují půdní biotu rozkládající opad, která je specifická pro danou lokalitu a je často přizpůsobená místnímu opadu. Vyšší účinnost rozkladu místního opadu místní biotou, tzv. výhoda domácího prostředí, byla skutečně často pozorována, ale často také ne. Důvodem tohoto nesouladu může být buď schopnost dekompozitorů rozkládat širokou škálu opadů, nebo sukcesní vyspělost zkoumaného ekosystému, protože interakce rostlina-půda potřebuje čas ke stabilizaci. V projektu proto budeme pomocí terénních a laboratorních experimentů testovat, zda výhoda domácího prostředí urychluje rozklad opadu především na dlouhodobě stabilních stanovištích, a zda maloplošné disturbance mohou výhodu domácího prostředí narušit změnami půdní bioty a funkčních vlastností rostlin. Poskytovatel GAČR/standardní projekt, Ústav pro životní prostředí v roli spoluřešitele (odpovědná osoba dr. Ondřej Mudrák), hlavní řešitel Jihočeska univerzita, Přírodovědecká fakulta (prof. Jan Lepš).
Centrum environmentálního výzkumu: Odpadové a oběhové hospodářství a environmentální bezpečnost (CEVOOH) (2021-2026)
Cílem projektu je vybudování dlouhodobě pracující, odborné, interdisciplinární, výzkumné základny tvořené klíčovými výzkumnými organizacemi disponujícími expertízou a odbornou kapacitou pro provádění výzkumu v oblasti odpadového a oběhového hospodářství v širších souvislostech. Centrum tvořené konsorciem osmi výzkumných organizací a univerzit je zaměřeno na provádění výzkumu v tematických oblastech souvisejících s přechodem České republiky z lineárního na cirkulární hospodářský model. Ústav pro životní prostředí se podílí na řešení pracovních balíčků zaměřených na kontaminaci horninové prostředí, kontaminaci vodního prostředí, monitoring kontaminovaných míst, nové druhy odpadů a technologií a bilogicky rozložitelné odpady. Projekt je podpořen Technologickou agenturou České republiky (TA ČR) v rámci 2. veřejné soutěže Programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí – Prostředí pro život. Hlavním příjemcem je Česká informační agentura životmího prostředí, Univerzita Karlova - Přírodovědecká fakulta pak v roli dalšího účastníka (za ÚŽP koordinuje prof. Cajthaml). Více informací o projektu zde.
GACR22-03426L: PlumeBaSe - Tracing of ship plumes and impact to seawater (2022-2025)
Projekt GACR22-03426L se zaměřuje na podrobnou analýzu složení organických aerosolů uvolňovaných spalováním fosilních paliv na lodích a na jejich osud v mořském prostředí. Sledováním aerosolů a jejich transformací z komínů lodí do vod Baltského moře se výzkum snaží propojit oblast věd o atmosféře a mořích. Rostoucí globální přeprava zboží po vodních cestách zvyšuje tlak na mořské ekosystémy. Velké lodě rozptylují kromě plynných polutantů i obrovské množství částic, které obsahují stopové kovy a organické polutanty, do atmosféry, odkud nakonec dochízí k jejich usazení a přechodu do vodního sloupce. Nepříznivé dopady kyselých oxidů a organických polutantů na životní prostředí jsou dobře známy. Méně je známo o ukládání aerosolu pocházejícího z lodí do povrchových vrstev mořské vody a jejich příspěvku k celkoévmu znečištění moře. Zejména procesy stárnutí splodin během atmosférického transportu a ve vodním sloupci, včetně vlivu UV záření nebo přeměn zprostředkovaných reaktivními formami kyslíku, nejsou v současnosti dobře prozkoumány, ačkoli transformační produkty mohou mít různé negaticní účinky na biotu. Projekt je podpořen Grantovou agenturou České republiky (GA ČR) a DFG - Deutsche Forschungsgemeinschaft. Univerzita Karlova - Přírodovědecká fakulta pak v roli účastníka (za ÚŽP koordinuje dr. Hovorka). Více informací o projektu zde.
TQ03000234: Meliorační potenciál pionýrských druhů dřevin při obnově kalamitních holin a degradovaných stanovišť (2024-2025)
Pionýrské dřeviny mohou připravit klimaxovým dřevinám vylepšené podmínky k růstu, např. upravují mikroklima, omezují konkurenci podrostu a mění půdní vlastnosti. Tento projekt se zabývá možností napodobit tento přírodní proces při management lesů a obnovovat degradované půdy pomocí pionýrských dřevin. Cílem projektu je (i) zhodnotit meliorační potenciál pionýrských dřevin z hlediska požadavků různých cílových druhů (ii) určit, které faktory (půdní vlastnosti, světlo) ovlivňují či mohou být indikátory prosperity cílových dřevin v podrostu pionýrských dřevin a mimo něj, (iv) porovnat pěstební postupy pionýrských dřevin z hlediska půdy, světla a růstu pionýrských dřevin, (v) zpracování certifikované metodiky, organizace workshopů a konference, které se věnují vhodnému výběru druhů přípravných dřevin, jejich výchově a melioračnímu efektu při obnově velkoplošných holin a degradovaných stanovišť s ohledem na požadavky cílové dřevinné skladby. Poskytovatel TAČR, výzva: 2. VS SIGMA DC2. Ústav pro životní prostředí je v roli spoluřešitele, odpovědná osoba dr. Olga Vindušková.
DRP0401520: Conspiro - Dýchat společně za čistý vzduch, SMF Interreg Danube (2024-2025)
Mezinárodní projekt vedený odborníky z Přírodovědecké fakulty UK, jehož cílem je připravit velký evropský projekt na zlepšení stavu znečištění ovzduší v malých obcích za topné sezony s pomocí měření za účasti obyvatel, vzdělávání a komunikace s veřejností. Cílem je proměřit znečištění ovzduší v obcích během topné sezóny a zlepšit stávající stav pomocí vzdělávání a komunikace s veřejností. K dosažení těchto cílů bude projekt využívat kombinaci inovativních metod: profesionální monitory kvality ovzduší; levné monitory pro zapůjčení obcím, školám a občanům; měření vertikálních profilů a prostorového rozložení znečištění pomocí dronů a vzducholodě; přímé chemické analýzy vzorků znečištěného vzduchu ve spolupráci s University of Bundeswehr Munich. Projekt je výsledkem mezinárodní spolupráce několika institucí, kde Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy je v roli koordinátora (Laboratoř pro studium kvality ovzduší) - odpovědná osoba dr. Hovorka, Společnost SCIENCE IN (koordinátor), Pedagogická fakulta Univerzity v Heidelbergu (Německo), Výzkumné centrum Akademie věd a umění (Slovinsko), Národní institut pro meteorologii a hydrologii (Bulharsko), Bundeswehr univerzita v Mnichově. Projekt byl podpořen v rámci výzvy SMF Interreg Danube a více se o něm dozvíte zde.
GAČR22-02550S: SOMForClim: Frakce půdní organické hmoty a ukládání uhlíku ovlivněné typem lesa a klimatickou změnou (2022-2024)
Lesy mírného pásma mají velký potenciál uchovávat půdní organický uhlík (POC). Celkový POC se ale skládá z frakcí půdní organické hmoty (POH), které se liší svým vznikem, stálostí a funkcí v půdě a jako takové proto mohou být různě citlivé ke změnám v chemickém složení (kvalitě) přísunu uhlíku (C) či změnám klimatu. Porovnáváme zde proto množství POC ve frakcích POH mezi půdami Listnatých, jehličnatých a smíšených lesů podél půdního profilu. Stanovujeme také vliv přísunu C o různé kvalitě (t.j., výluhů z opadu a kořenových exudátů), vzrůstající teploty a půdní fauny a mikroorganismů na vznik a stálost frakcí. Navrhovaný projekt sestává z terénních odběrů a pozorování, lehce manipulovaného terénního pokusu, který vysvětlí pouze malou část procesu, a dvou silně manipulovaných laboratorních pokusů, které vysvětlí proces do detailu. Následně budou získaná data použita k vylepšení modelu půdního uhlíku. Poskytovatel GAČR, výzva: STANDARD. Ústav pro životní prostředí je v roli spoluřešitele, odpovědná osoba dr. Olga Vindušková.
NU_21-04-00405: Nový model schizofrenie založený na druhu Gnathonemus petersii obohaceném o hodnocení elektrokomunikace a sociálního chování (2021-2024)
Repertoár chování současně používaných modelových organismů schizofrenie neumožňuje modelování podstatných pozitivních (sluchové halucinace, dezorganizovaná řeč), negativních (alogie) a vyšších kognitivních příznaků s řečí jakožto společným jmenovatelem. Nalezení vhodnějšího modelového organismu je nezbytné. Cílem projektu je stanovení fenomenologické, konstruktivní a prediktivní validity nového modelu založeném na druhu Gnathonemus petersii (G. petersii) ve třech farmakologických modelech (glutamatergním, serotonergním, dopaminergním). Poskytovatel Ministerstvo zdravotnictví České republiky, výzva/poskytovatel AZV ČR - Agentura pro zdravotnický výzkum České republiky. Ústav pro životní prostředí je v roli spoluřešitele, odpovědná osoba dr. Petra Horká.
STARŠÍ PROJEKTY
Airborne measurements of aerosol particle distribution in coal power plant emission exhausted through cooling towers, contractual research, Sev.en Energy (2021)
Size segregated aerosol particle removal efficiency by air purifiers, contractual research, Philips ČR s.r.o. (2020)
Methodology of experimental power determination of large-dimension aerosol sources, TAČR, TH02030238 (2017-2020)
Airborne measurements of aerosol particle distribution in coal power plant emission exhausted through cooling towers, contractual research, Sev.en Energy (2019)
Conspiro – Breathing Together for Cleaner Air, 4EU+ alliance, Copenhagen/Heidelberg Univ. (2019)
Conspiro – Breathing Together, Danube Strategy Project Fund 06_ECVII_PA06 (2018-2019)
Completion and modernization laboratory equipment for aerosol source apportionment, CZ.05.2.32/0.0/0.0/15_017/0002651 (2017-2018)
Child exposure to aerosol particles inside bicycle trailer during usual ride, GAUK, 1474217 (2017-2018)
Centrum studií toxických vlastností nanočástic – CENATOX, GAČR-P503-12-G147 (2012-2018)
Program Environmentální výzkum (PRVOUK)
Cílem programu je přispět k poznání jednotlivých biotických a abiotických složek životního prostředí a jejich vzájemných interakcí, včetně interakcí s lidskou společností, přispět ke zvýšení kvality a mezinárodního ohlasu environmentálního výzkumu v rámci UK, pomoci s řešením aktuálních prakticky aplikovatelných otázek důležitých pro další koncepční rozhodování v oblasti životního prostředí. Program propojuje současné moderní postupy při studiu ekosystémů abiotického prostředí a biodiverzity se studiem environmentálního chování a postojů lidské společnosti včetně nástrojů, kterými lze toto chování regulovat. Důležité je přitom studium těchto procesů na nejrůznějších časoprostorových škálách a vzájemná interakce procesů s různou časoprostorovou dynamikou.