DOI = Digital Object Identifier

Je to kód, který je jednoznačně přiřazen konkrétnímu digitálnímu objektu – elektronického dokumentu, typicky článku v časopise, ale i mnoha dalším. V současnosti je další velkou oblastí jeho přidělování datovám sadám.  Jedná se o výbornou pomůcku k lokalizaci takových dokumentů či datasetů. Mezi jeho hlavní výhody – oproti běžnému odkazu – patří především to, že na příslušný dokument odkazuje trvale (je průběžně aktualizován), i když vydavatel změní strukturu svých webových stránek (a původní odkaz tak selže). Podrobné informace naleznete v odkazech níže.

Nejjednodušší způsob, jak se dostat k článku, jehož DOI známe, je napsat jej nebo nakopírovat do adresního řádku v internetovém prohlížeči za
https://doi.org/
(např. https://doi.org/10.1000/182; starší varianta byla  http://dx.doi.org/)
Po potvrzení je prohlížeč následně přesměrován na příslušný dokument. Samotný tento odkaz vám otevře stránku, která slouží k identifikaci DOI.

Taktéž jej můžeme využít přímo v html kódu, chceme-li umístit trvalý odkaz na některou ze svých publikací:
<a href="https://doi.org/doi ">https://doi.org/doi </a>

Existuje i mnoho dalších pomůcek, které jsou opět zmíněny v odkazech níže.


Na závěr bych se chtěl ještě zmínit o tipu na využití DOI v kombinaci se vzdáleným přístupem k publikacím pomocí tzv. EZproxy.
Jsme-li totiž přihlášeni k této formě vzdáleného přístupu, můžeme s výhodou využít upravené adresy k lokalizaci dokumentů prostřednictvím DOI (s přidáným sufixem .ezproxy.is.cuni.cz):
https://doi.org.ezproxy.is.cuni.cz/