Terénní kurzy mají při výuce parazitologie své nezastupitelné místo. Studující se při nich setkávají s živými parazitickými organismy, o kterých dosud pouze četli nebo je viděli jen ve formě trvalých preparátů. Kurzy jim umožňují zasadit teoretické poznatky do širšího kontextu a připravují je tak lépe na budoucí povolání. Důležitým aspektem je i práce s hostiteli v jejich přirozeném prostředí, ve volné přírodě nebo v produkčních či zájmových chovech. Zde si studenti mohou vyzkoušet různé metody odchytu a manipulace s živými hostitelskými organismy, včetně odběru diagnostického materiálu.

Nabízíme proto hned několik různých terénních kurzů, lišících se svým zaměřením, odbornou a časovou náročností i mírou případné finanční spoluúčasti.

 

 

Za komáry do Polabí

Ačkoliv se tento předmět odehrává z velké většiny v učebnách, jeden z jarních výukových bloků zavede studující na den do terénu, kde je pozornost soustředěna na komáry a jejich líhniště. Už více jak půl století (konkrétně od roku 1954) se tak studenti vydávají s cedníky, planktonkami, smýkačkami a exhaustory na slepá ramena Labe, v posledních letech zejména do lužních lesů Libického luhu. Kromě praktické ukázky odlovu larev, kukel a dospělců různých druhů komárů se studenti seznamují i s praktickými „protikomářími“ opatřeními (metody aplikace Bacillus thuringiensis apod.), případně zjišťují, za jakých podmínek je vhodné (nebo naopak zcela nevhodné) živý nalovený materiál převážet k další analýze do laboratoře, kde se učí komáry determinovat. Během pěší trasy nezůstávají opomenuty ani jiné, nejen parazitologické zajímavosti, jarním aspektem lužního lesa počínaje a pozorováním rozmnožujících se obojživelníků a žábronožek konče. Zmíněný parazitologický výjezd tak má komplexnější nádech hraničící s ekologií, botanikou i zoologií a je navíc podpořený výběrem unikátní lokality s výjimečnou historií.

 

 

Paraziti jihočeských luhů a hájů

Tento intenzivní celotýdenní kurz, jehož historie sahá až do roku 1964, kdy se ho zúčastnili první tři studenti (resp. studentky), je určený zejména magisterským studentům a koná se obvykle v druhé polovině června na terénní stanici Ruda u Veselí nad Lužnicí v jižních Čechách. Jeho náplní je praktické seznámení se s metodami sběru, odchytu a diagnostiky parazitů vyskytujících se volně v krajině nebo přímo na/v hostitelích, a to s pomocí různých přístupů, metod a pastí. V rámci kurzu probíhá odchyt a následné zpracování mnoha druhů hostitelů od hmyzu a měkkýšů přes obojživelníky a plazy až po ptáky a drobné savce. Součástí kurzu jsou rovněž pitvy různých živočichů, které se daří během roku nashromáždit ve spolupráci se záchrannými stanicemi nebo prostým sběrem zvířecích obětí silnic nebo rozsáhlých prosklených ploch. Získaní paraziti se dále zpracovávají, kultivují, montují do podoby trvalých preparátů a následně určují podle determinačních klíčů.

Díky spolupráci s místními zemědělci máme vždy možnost odebrat ektoparazity i vzorky trusu od různých druhů domácích a hospodářských zvířat: včel, holubů, vodní i hrabavé drůbeže, králíků, psů, koček, ovcí, koz, koní, hovězího dobytka či prasat. Studující si tak vyzkouší šetrnou manipulaci s živými hostiteli, odběry vzorků, jejich zpracování (fixace, barvení, koncentrační koprologické metody) i následnou diagnostiku parazitů z krve či trusu pod mikroskopem. Při vyhodnocování vzorků se přitom setkávají s mnoha nástrahami, jako jsou artefakty vzniklé při zpracování vzorku, přítomnost objektů neparazitárního původu, které vajíčka nebo cysty parazitů připomínají, i s případy, kdy se do trusu jednoho zvířete dostane pasáží stadium parazita z hostitele jiného. To, co vypadá na první pohled jako banalita, je pro studenty nenahraditelná zkušenost, díky které se již podruhé nenechají zmást, ať již se jedná o vyšetřování vzorků během studia nebo následně v zaměstnání.

 

 

Třeboňsko - kraj rybníků, rybářů, ryb a rybích parazitů

Historie tradičního jednodenního podzimního kurzu rybí parazitologie sahá do počátku 80. let, kdy skupinka mladých studentů katedry parazitologie začala jezdit na terénní stanici Ruda u Veselí nad Lužnicí na výlovy rybníků. Akce se postupem času překlopila v oficiální kurz, který byl zpočátku orientován hlavně na studenty nastupující prvním rokem na katedru. Kromě těchto několika málo zapsaných studentů se ho účastnila také velká část osazenstva katedry, a jednalo se tedy i o významnou společenskou událost. Postupně ubývalo hostů a přibývalo magisterských a posléze i bakalářských studentů (pocházejících i z jiných kateder), lokace však zůstala až do současnosti nezměněná.

Od roku 2011 je kurz spojený také s účastí zahraničních studentů programu Erasmus+, jejichž zájem v posledních letech překračuje kapacitu. Kurz probíhá na podzim, většinou v říjnu, v době výlovů jihočeských rybníků. Problematika rybích parazitů je zde probírána velmi komplexně a zeširoka. Brzy zrána se začíná na hrázi loveného rybníka, kde studenti dostanou přednášku o rybníkářství od místních hospodářů. Díky dlouhodobé dohodě s ředitelstvím Rybářství Třeboň, a.s. máme možnost získat dostatek ryb širokého druhového spektra k pitvám, které probíhají následně přímo na terénní stanici Ruda. Protože je důležité znát nejen parazity, ale i jejich hostitele, předchází parazitologickým pitvám také praktická ukázka živých exemplářů ryb, kterou od roku 2012 doprovázejí odborným výkladem zaměřeným na rozdíly v morfologii, ekologii a potravních zvyklostech ichtyologové z katedry zoologie PřF UK.

Po rozdělení účastníků do pracovních skupin kombinujících české a zahraniční studenty nadchází očekávaný čas parazitologických pitev. Začíná se praktickou instruktáží správného usmrcení ryby, při kterém se odebírá a vyšetřuje krev, pokračuje se hledáním velkých ektoparazitů, následuje prohlížení slizu z povrchu těla ryby, ploutví a žaber, vyšetřují se rovněž vnitřní orgány. Výstupem kurzu je pro studenty pitevní protokol, který kombinuje výsledky parazitologických pitev a údajů z literatury a studenti ho zpracovávají a odevzdávají až po ukončení samotného kurzu. Výsledky pitev jsou spolu se seznamem nalezených parazitů následně odeslány na vědomí vedení Rybářství Třeboň, a.s., které pak může zvážit případné kroky ke zlepšení zdraví chovaných ryb. Specifikem tohoto podzimního kurzu je nejen aktivní účast zahraničních studentů programu Erasmus+, ale také výpomoc hostujících pedagogů z řad parazitologů působících v Českých Budějovicích, případně v Brně, která je příjemným odborným i společenským zpestřením pro všechny zúčastněné. Celá akce bývá zakončena likvidací přebytečné hostitelské svaloviny kuchyňskou úpravou na mnoho chutných způsobů, která se často protáhne až do druhého, případně třetího dne po skončení oficiální části kurzu.

 

 

Parazitologická exotika v Rumunsku

Tato pokročilejší verze terénního kurzu parazitologie je určená zejména pro postgraduální studující. Probíhá od roku 2012 v rumunské části Dunajské delty ve spolupráci s pedagogy a studujícími tří univerzit: Zemědělské a veterinární univerzity v rumunské Kluži, Veterinární univerzity v Brně a PřF UK. Kurz trvá včetně dopravy na místo a zpět cca dva týdny a důraz je kladen na intravitální metody odběru vzorků (zejména krve a koprologického materiálu) u hospodářských zvířat. V porovnání s magisterskou verzí je tento terénní kurz zaměřen více veterinárně než přírodovědně a i spektrum nalézaných parazitů hospodářských zvířat je významně širší, než je tomu u tuzemského kurzu. To je způsobeno ekologickými podmínkami, které jsou zde velice vhodné pro šíření parazitóz, ale i odlišným managementem a volným nebo polodivokým způsobem chovu domácích či hospodářských zvířat.

Studující mají možnost vidět například krevsající pijavky Hirudo verbana nebo mikrofilárie psích dirofilárií, a to jak u definitivních hostitelů psů, tak i u přenašečů komárů. Díky rozřazení studentů do smíšených pracovních skupin, ve kterých jsou zastoupeni čeští a rumunští veterináři a pražští přírodovědci, mohou účastníci vzájemně diskutovat různé pohledy na studovanou problematiku dle svého zaměření a mezioborově konfrontovat své postoje k metodám výzkumu parazitů, jejich léčbě, nebo třeba i odlišnému způsobu výuky. Právě tyto diskuse mohou být jedním z nejcennějších přínosů celého kurzu. Jistou nevýhodou je nutnost finanční spoluúčasti, avšak zkušenosti se zahraničním terénním kurzem v polních podmínkách, práce v improvizované, byť plně funkční laboratoři i porovnání s veterinárním přístupem k parazitologii jsou k nezaplacení.

 

 

Norské rybaření v pojetí parazitologů

Nejmladším kurzem v naší nabídce je Terénní kurz parazitologie ryb II. Kurz je zaměřen výhradně na vyšetřování mořských ryb a aktuálně má za sebou první, pilotní ročník, který se uskutečnil v srpnu 2016 v rybářské osadě na ostrově Averoy ve středním Norsku. Vzhledem k finanční náročnosti je norský terénní kurz (stejně jako ten rumunský) výrazně dotovaný z katedrových zdrojů. Na uskutečnění a zdárném průběhu akce v Norsku měla velikou zásluhu také skupina dalších lidí (dva sportovní rybáři, majitel půjčovny vybavení pro mořský rybolov, a rybářský nadšenec ochotný zapůjčit vlastní auto), kteří nám věnovali svůj čas a energii, případně zapůjčili vybavení nebo dodávku nezbytnou pro dopravu lidí a materiálu na místo konání.

V rámci desetidenního kurzu (včetně cesty na místo a zpět) prostřídávaly malé skupiny magisterských a postgraduálních studentů různé aktivity. Chytaly ryby na udici ze břehu i ze člunu na volném moři, což bylo spojeno s odběry krve a ektoparazitů k dalšímu zpracování. Každý se zároveň účastnil i parazitologické pitvy v improvizované laboratoři. Na závěr jednotlivé skupiny zpracovaly vybraná témata z okruhu parazitologie ryb Severního moře do podoby referátů prezentovaných ostatním. Vítaným zpestřením v intenzivním odborném programu byly dvě komentované exkurze na halibutí farmy i večery nad talíři s pokrmy připravenými z úlovků, které nás dokázaly uspokojit nejen vědecky, ale i jako konzumenty.

Vzhledem ke způsobu lovu bylo spektrum ryb, a tedy i parazitů často omezeno na komerčně využívané skupiny (různé druhy tresek a makrely), i když nechyběli ani mníci, mníkovci, okouníci, rejnoci nebo malí žraloci. Determinace ektoparazitických korýšů, monogeneí, střevních hlístic, motolic, vrtejšů a tasemnic probíhala během pitevních seancí často dlouho do noci a mnoho parazitických objektů našlo následně využití na cvičeních ze základů parazitologie, helmintologie či lékařské entomologie. Početné byly u mnohých ryb zejména nákazy larvami nematodů. Studenti si tak pod dojmem praktické zkušenosti uvědomovali, že anisakidní hlístice, významné i z hlediska lidského zdraví, nepředstavují jen kapitolu v učebnici helmintologie, ale také vážný ekonomický problémem chovu a lovu ryb Severního moře.