Seznam témat

 

Populační ekologie rostlin

  • dynamika rostlinných populací, role jednotlivých složek jejich životního cyklu
  • srovnávací demografie rostlin, jaké jsou klíčové trade-off životních strategií rostlin, jaké charakteristiky své životní strategie mohou rostliny v evoluci měnit snáze a jaké hůře
  • populační biologie invazních rostlin: hledání slabých míst v jejich životním cyklu pro jejich cílený management
  • šíření rostlin v krajině a metapopulační dynamika, jak se rostliny vyrovnávají s měnící se krajinou, význam změn krajiny pro rozšíření druhů i celých společenstev, krajinná dynamika druhů v systému fragmentovaných populací suchých trávníků. Význam dálkového šíření semen pro krajinou dynamiku druhů
  • populační modely klonálních rostlin: jak se vyrovnat s tím, že rostliny nemají jasně definované jedince, takže naše "živočišná" zkušenost nám nepomáhá
  • Populační dynamika cytotypově smíšených populací
  • populační biologie rostlin napadených systemickými patogeny – jaký vliv má patogen na rostlinu na populační úrovni?

Aktuální náměty možných prací bakalářských/diplomových/disertačních prací: viz SIS

Kontakt: Zuzana Münzbergová, Zdeněk Janovský, Tomáš Dostálek, Tomáš Koubek

Interakce rostlin s herbivory (velkými a malými, domestikovanými i volně žijícími)

  • Jak velcí herbivoři ovlivňují vegetaci na krajinné škále? Dokážou volně žijící herbivoři udržet krajinu otevřenou?
  • Jak ovlivňují vegetaci na úrovni společenstev? Jaký vliv má jejich pohyb na vegetaci v okolí cestiček? Dokáží obohatit louku přinesením semen druhů z okolí?
  • Jak jedinci rostlin reagují na okus (ať už simulovaný či reálný)?
  • Využití velkých herbivorů při plánování managementu chráněných území
  • jak hmyzí herbivoři (zejména predátoři semen) ovlivňují populační dynamiku rostlin

Aktuální náměty možných prací bakalářských/diplomových/disertačních prací: viz SIS

Kontakt: Barbora Lepková, Eva Horčičková (velcí herbivoři), Zdeněk Janovský, Zuzana Münzbergová, Tomáš Dostálek (malí herbivoři)

Klonální rostliny

  • vegetativní/klonální růst jako klíčový (ale opomíjený) životní projev většiny rostlin, jeho možnosti a vztah k prostředí
  • klonální růst jako způsob přesného umisťování potomstva a pohybu rostlin v prostředí vůbec
  • klonální potomstvo jako pojistka pro případ poškození: jak se liší klonální rostliny od neklonálních v reakci na disturbanci (třeba mechanickou)
  • mateřská investice u klonálních rostlin: jak je silná, jak dlouho trvá a k čemu vlastně je (použití stabilních izotopů i ekologických pokusů)

Aktuální náměty možných prací bakalářských/diplomových/disertačních prací: viz SIS

Kontakt: Jitka Klimešová, Jana Duchoslavová, Tomáš Herben, Martin Weiser, Tomáš Koubek

"Chování" rostlin a experimentální ekologie

  • chování rostlin a fenotypická plasticita: jak rostliny reagují na své sousedy, na herbivory a vůbec na měnící se okolní prostředí. Dohody, klamy, hrozby, ústupky, agrese a smír v podání rostlin.
  • vzájemné vztahy rostlinných jedinců v porostech: jak reakce na sousedy určuje vlastnosti celého porostu
  • je fenotypická plasticita v pozadí toho, jak jsou rostliny běžné/vzácné?
  • jak se rostliny starají o potomstvo – jak podstrojují klonálním potomkům a do jaké míry je používají jen jako rozšířené orgány pro získávání zdrojů pro sebe?

Aktuální náměty možných prací bakalářských/diplomových/disertačních prací: viz SIS

Kontakt: Martin Weiser, Jana Duchoslavová, Tomáš Herben, Tomáš Koubek

 Ekologie opylovačů a opylování rostlin

  • jak souvisí vlastnosti květů rostliny se spektrem jejích opylovačů (jeho generalisovaností/specialisovaností), a úspěšností přenosu pylu na jedince stejného druhu
  • roznášejí pyl motýli jinak než pestřenky a ty jinak než včely? Srovnání hlavních skupin opylovačů v chování a v úspěšnosti přenosu pylu
  • jak prostorové uspořádání rostlin v populaci a souběžně kvetoucí druhy ovlivňují prostorové chování opylovačů, kradou si rostliny navzájem opylovače, nebo si naopak pomáhají obecným zvýšením atraktivity lokálního porostu
  • jak se rostliny vyhýbají samoopylení – co když můj nejbližší soused je geneticky identický, protože to je potomek vegetativního růstu

Aktuální náměty možných prací bakalářských/diplomových/disertačních prací: viz SIS

Kontakt: Petr Sklenář, Jakub Štenc, Zdeněk Janovský

 

Ekologie semen (jak se rostliny starají o potomstvo)

  • kolik živin (a jakých – uhlík nebo dusík/fosfor) připravují potomkům rostliny v semenech, jak to závisí na podmínkách prostředí, kde (asi) semeno bude klíčit?
  • jak umožňují potomkům efektivní přesun dál od mateřské rostliny a co to ovlivňuje?
  • vliv souseda aneb vím, kdo vedle mě roste? Změny v klíčení a růstu pod vlivem různých sousedských druhů.
  • jak rostliny různých stanovišť optimalizují rychlost klíčení a dormanci semen?

Aktuální náměty možných prací bakalářských/diplomových/disertačních prací: viz SIS

Kontakt: Tereza Mašková, Barbora Lepková, Martin Weiser

 

Ekologie podzemních orgánů rostlin

  • jak reagují kořeny v terénu (třeba v zapojené louce) na své sousedy a na dostupnost minerálií. Pomůžou nám znalosti z květináčových pokusů k porozumění tohoto složitého světa venku?
  • použití molekulárních technik (zejména kvantitativní PCR) pro určení přítomnosti a kvantity kořenů jednotlivých druhů v terénu (protože kořeny pod zemí se nedají jinak rozlišit do druhů)
  • kořeny a oddenky jako zásobárna živin přes zimu i jako zásobárna pupenů pro rychlý růst na jaře: jak se tím liší jednotlivé rostlinné druhy?
  • růst kořenů v čase a prostoru, soužití a vzájemná zastupitelnost kořenů a mykorhizních hub

Aktuální náměty možných prací bakalářských/diplomových/disertačních prací: viz SIS

Kontakt: Martin Weiser, Tomáš Herben, Jitka Klimešová

 

Zpětná vazba mezi rostlinou a půdou (plant-soil feedback, PSF)

  • kořeny rostlin mění půdu, v níž rostou, ať už chemicky (změny dostupnosti minerálií, kořenové exudáty), tak i biologicky (růst patogenů a symbiontů). Naším cílem je zjistit, jakou roli tento jev má v přírodě – pro vzájemné vztahy rostlin (kompetici, mutualismus) a jejich úspěšnost v přírodě
  • jak roli má tento plant-soil feedback pro rostlinné invaze. Jsou úspěšné invazní druhy schopny jej používat pro vlastní růst a potlačení konkurentů? Význam biotické a abiotické složky půdy pro predikci invazivnosti druhů. Význam půdních hub pro intenzitu vnitrodruhové zpětné vazby u invazních druhů.
  • jak rozlišit jednotlivé složky plant-soil feedbacku (anorganické, organické složky, symbionti a patogeny) pomocí molekulárních a analytických technik
  • jakou roli má tento plant-soil feedback v dynamice rostlinných společenstev. Zpětná vazba mezi rostlinou a půdou jako klíčový faktor v primární sukcesi na antropogenních substrátech.
  • lze využít druhových vlastností pro predikci typu a intenzity plant-soil feedbacku. Rychlost dekompozice, produkce kořenových exudátů a struktura kořenového systému jako prediktory interakce rostlin a půdy.

Aktuální náměty možných prací bakalářských/diplomových/disertačních prací: viz SIS

Kontakt: Zuzana Münzbergová, Anna Aldorfová, Eliška Kuťáková, Tomáš Herben

 

Eko(fyzio)logie horských rostlin v tropech i temperátu

  • fyziologická ekologie horských tropických rostlin, adaptace na teplotní extrémy, mechanismy odolnosti vůči mrazu
  • vliv sezónnosti klimatu na vývoj adaptací a funkčních vlastností rostlin, vztah k rozšíření druhů a celých skupin/linií

Aktuální náměty možných prací bakalářských/diplomových/disertačních prací: viz SIS

Kontakt: Petr Sklenář

 

Adaptace rostlin ke změnám klimatu

  • Genetická a epigenetická diferenciace a plasticita v reakci rostlin na měnící se klima
  • Klíčení jako významný faktor podmiňující možnost druhů se adaptovat na nové podmínky
  • Možnosti rychlé adaptace druhů na měnící se klima – experimentální evoluce
  • Jak se mění vztahy rostlin a dalších organismů (herbivoři, mykorhizy...) s měnícím se klimatem, a co to může znamenat pro schopnost rostlin se změnám klimatu přizpůsobit

Aktuální náměty možných prací bakalářských/diplomových/disertačních prací: viz SIS

Kontakt: Zuzana Münzbergová, Tomáš Dostálek,

 

Evoluce růstových forem a diversifikace, evoluce bylinnosti

  • ekologie jihoamerických páramos, příčiny jejich biodiverzity, evoluce a fylogeneze modelových skupin v podmínkách vysokých hor s ostrými gradienty a migračními bariérami
  • jaké faktory podmiňovaly vznik bylin ze dřevin: fylogenetická analýza i srovnávací experimenty
  • čím se funkčně liší byliny od dřevin - některé věci jsou zřejmé (výška, přezimování), ale mnohé jsou stále neznámé (odolnost proti disturbanci v mládí, schopnost plastické reakce, fenologie)

Aktuální náměty možných prací bakalářských/diplomových/disertačních prací: viz SIS

Kontakt: Petr Sklenář, Jitka Klimešová, Tomáš Herben

 

Ochranářská biologie

  • management přírodovědecky cenných území (kosení, pastva a i poněkud drsnější techniky) a jeho vliv na biodiverzitu, návrhy managementových opatření v chráněných územích, možnosti obnovy stanovišť suchých trávníků v CHKO Český Kras
  • cílená ochrana vzácných druhů (o většině z nich nevíme téměř nic): znalost jejich populační biologie a genetiky jako předpoklad pro úspěšnou ochranu, příprava záchranných programů druhů
  • genetická diversita a fitness vzácných a ohrožených druhů rostlin, genový tok mezi populacemi a nebezpečí inbrední a outbrední deprese
  • kolonizace nových stanovišť (bývalé lomy, opuštěná pole) vzácnými a ohroženými druhů rostlin
  • biologické podklady pro ochranu vzácných druhů pomocí ex-situ populací (botanické zahrady, zahrádkáři)
  • endemický druh kuřička Smejkalova (Minuartia smejkalii; na hadcích u Želivky) jako vlajkový druh: Význam inbrední a outbrední deprese pro přežití jejích populací, faktory určující dynamiku jejích populací, projekty na posílení jejích populací, ex-situ ochrana

Aktuální náměty možných prací bakalářských/diplomových/disertačních prací: viz SIS

Kontakt: Zuzana Münzbergová, Zdeněk Janovský, Tomáš Dostálek   

Historie a dynamika vegetace a krajiny

  • sukcese vegetace a uchycování druhů přirozených stanovišť na nově vzniklých stanovištích (bývalé lomy, pískovny, pole, říční náplavy)
  • změna druhové skladby vegetace v průběhu posledních desítek let - srovnání starých a recentních vegetačních záznamů (např. České Středohoří, Křivoklátské pleše, ...)
  • vztah dnešní vegetace k struktuře krajiny v minulosti, vliv hospodaření dnes a v minulosti - využití paleoekologických dat, starých leteckých snímků, historických map, archivních záznamů, vzájemné působení současné a historických faktorů pro složení vegetace (např. suchých trávníků)
  • vegetace a její dynamika na postindustriálních a postsídelních stanovištích
  • vegetačně fytocenologické studie, změny vegetace na širších stanovištních gradientech
  • funkční vlastnosti druhů jako určující faktor úspěchu druhů v minulosti – a co z toho poznáme v dnešní krajině?

Aktuální náměty možných prací bakalářských/diplomových/disertačních prací: viz SIS

Kontakt: Jan Novák, Adéla Pokorná, Zuzana Münzbergová, Ondřej Mottl 

Rostliny a člověk ve víru staletí

  • Jak migrovaly druhy v souvislosti s pravěkými kulturami a co můžeme říct o jejich invazivitě? Domestikace druhů jako evoluční proces.
  • Kde leží počátek antropocénu?
  • Archeobotanika: využití nálezů rostlinných zbytků z archeologických kontextů (makrozbytky, uhlíky, fytolity, pyl), jejich botanická identifikace a interpretace ve spolupráci s archeology (práce v terénu i u mikroskopu).
  • Jak velký vliv měli lidé na vegetaci v Holocénu?

Aktuální náměty možných prací bakalářských/diplomových/disertačních prací: viz SIS

Kontakt: Adéla Pokorná, Jan Novák, Ondřej Mottl, Petr Kuneš

Ekosystémové procesy dlouhých časových škál

  • Experimentální paleoekologie – jak se mění např. velikost a tvar buněk (fytolity) nebo produkce pylu v závislosti na změnách prostředí. Jak můžeme tyto informace využít pro rekonstrukci minulosti?
  • Jak ovlivňují změny klimatu fungování společenstev, např. jejich disturbanční režim, a biodiverzitu. Jaké makroekologické trendy můžeme pozorovat v minulosti apredikovat v budoucnu?
  • Jak probíhají invaze (migrace) a lokální extinkce na dlouhých časových škálách?
  • Měření v terénu, práce s velkým množstvím dat, využití analýz rostlinných zbytků (pyl, makrozbytky, uhlíky) ale i dat z příbuzných oborů (geochemie, letokruhy, biomarkery, DNA), modelování.

Aktuální náměty možných prací bakalářských/diplomových/disertačních prací: viz SIS

Kontakt: Petr Kuneš, Vojtěch Abraham, Kristýna Hošková, Ondřej Mottl

Paleoekologie krajiny a význam pro ochranu přírody

  • Změna společenstev a jejich složení v čase v důsledku velkých činitelů jako je klima
  • Jaké ekosystémy a druhy jsou v přírodě původní a co je přirozené? Co má hodnotu k ochraně?
  • Původ a historie nelesních biotopů ve středoevropské krajině, vliv land-use.
  • Terénní práce při vyhledávání a odběru sedimentárních záznamů, důraz na znalost (interdisciplinární) krajiny, využití analýz pylu, makrozbytků, uhlíků, mikroskopování a interpretace získaných výsledků.

Aktuální náměty možných prací bakalářských/diplomových/disertačních prací: viz SIS

Kontakt: Vojtěch Abraham, Jan Novák, Petr Kuneš, Adéla Pokorná

Kvantitativní ekologie

  • Nové metody výzkumu biodiversity napříč prostorem a časem
  • Big data a jejich využití při výzkumu změn ekosystémů
  • Interdisciplinární výzkum vlivu klimatické změny na vegetaci

Aktuální náměty možných prací bakalářských/diplomových/disertačních prací: viz SIS

Kontakt: Ondřej Mottl