Obor Antropologie a genetika člověka je zaměřena do oblasti biologické antropologie s přesahy do retrospektivních a klinických oborů genetiky, ekologie a etologie člověka. Zabývá se především ontogenetickým a evolučním vývojem člověka, variabilitou a adaptabilitou současných a minulých populací na úrovní genetické, histologické, ale také morfologické a populační. Dále se zaměřuje na růst a vývoj člověka a jeho poruchy, na složení lidského těla a na výživu, jakož i na jiné biologické vlastnosti člověka na všech úrovních bio-organizace a jejich dědičnosti a vzorci lidského chování. Molekulárně genetické studie jsou zacíleny na analýzy receptorových genů a genetických polymorfismů ve variabilních oblastech lidských chromozómů. Přesah výzkumu a výuky antropologie a genetiky člověka je také do klinického výzkumu například v problematice klinické genetiky se zaměřením na vybrané autoimunitní onemocnění či na molekulární diagnostiku vybraných onemocnění (např. vývojových vad). Aplikované specializace představují forenzní, funkční a ergonomická antropologie. Zvláštní postavení má zaměření na kosterní antropologii, a to jak na úrovni morfologické a funkční, tak i na úrovní tafonomické, například ve výzkumu bioarcheologie a terénní antropologie.

Oblast výzkumu na Katedře antropologie a genetiky člověka je členěna do oblastí retrospektivní, molekulární a biomedicínské antropologie. Detailněji jsou zkoumány především oblasti paleobiologie a bioarcheologie významných pleistocénních a holocenních kosterních nálezů, biomechanika a analýza průřezů dlouhých kostí, kraniofaciální paleobiologie, odhady demografických ukazatelů na podkladě kostry, osteobiografie, paleodemografie a výzkum demografických charakteristik, tafonomie a terénní antropologie, molekulární charakteristiky polygenních autoimunitních onemocnění, úloha prolaktinu v autoimunitních onemocnění, molekulárně antropologické modely pravěkých migrací, morfometrické sledování růstu a vývoje obličeje, epidemiologické studie pacientů s orofaciální rozštěpovou vadou.

Požadavky oborové rady

Povinné předměty ISP se stanovují individuálně s ohledem na zaměření disertační práce.

Je vyžadována zkouška z angličtiny (alespoň ÚJOP UK).

Disertační práci je možné odevzdat ve dvou formálních úpravách:

- Klasická forma disertační práce je text v plném odborném rozsahu doplněná dvěma publikacemi v impaktovaných časopisech z databáze WOS/WOSS:
1. publikace: doktorand je hlavní/ korespondující autor; publikace shrnuje výsledky či část výsledků obhajovaných v disertační práci. Publikované výsledky se s disertací kryjí například použitými tabulkami, grafy či zjištěnými výsledky.
2. publikace: doktorand je spoluautorem; publikace se nemusí nutně dotýkat přímo disertační práce, ale musí být jasný alespoň nepřímý vztah k výzkumnému tématu.

- Souhrnná forma disertační práce (tj. disertace sestává ze souhrnu):
Celkem je nutných pět publikací v impaktovaných časopisech z databáze WOS/WOSS, z toho dvě publikace s výsledky, kde je doktorand hlavním autorem a u tří publikací může být spoluautorem. Corpus publikací musí tvořit ucelenou koncepci a strukturu výzkumného záměru tématu disertační práce. Tato koncepce bude reflektována v souhrnu disertační práce.

 

U všech publikací předložených k obhajobě disertační práce je nutné doložit afiliaci k pracovišti katedry antropologie a genetiky člověka na PřF UK v Praze.  

Katedra se snaží umožnit studentům doktorského studia rozvíjet jejich pedagogické schopnosti a to zejména participací na vedení specializovaných cvičení. Studenti tak spolupracují s garantem příslušné přednášky a cvičení.

Studentům je doporučena stáž v zahraničí.
Studentům je doporučena prezentace výsledků na vědecké konferenci.
Minimálně v závěru svého studia prezentují výsledky na katedrovém semináři.
Student se účastní seminářů či jiných odborných aktivit katedry a školícího pracoviště.