Šafaříkovy mapy zapsány do seznamu Paměť světa UNESCO

České kulturní památky zaznamenaly významný mezinárodní úspěch v podobě zápisu unikátních map slavisty Pavla Josefa Šafaříka. Sekretariát UNESCO obdržel 122 žádostí, z nichž bylo pouze 74 doporučeno k zápisu. Mezi nimi se nacházela i zmíněná česká nominace, jež byla v dubnu 2025 zanesena do Mezinárodního registru Paměť světa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy se tak může pyšnit již druhým záznamem do tohoto prestižního mezinárodního seznamu. V roce 2017 totiž uspěla s nominací Camociových map.


230. výročí narození slavisty a filologa Pavla Josefa Šafaříka (13. května 1795 – 26. června 1861) oslavila Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy  zápisem jeho celoživotního kartografického díla do prestižního rejstříku Paměť světa UNESCO.


Mediální ohlasy    Slavnostní předání certifikátu 


Pavel Josef Šafařík se narodil v Kobeliarově pod Tatrami, studoval v Jeně, působil jako ředitel pravoslavného gymnázia v srbském Novém Sadu. Roku 1833 se přestěhoval do Prahy, kde působil až do své smrti. Odmítl lukrativní místa na evropských univerzitách a zůstával v české metropoli, věrný svým obrozeneckým plánům. Zde pracoval mimo jiné jako cenzor české beletrie a posléze jako ředitel pražské univerzitní knihovny. V roce 1848 na Slovanském sjezdu v Praze pronesl památnou řeč, v níž se dovolával svobody pro slovanské národy v rakouské monarchii. Jeho nejvýznamnějším dílem byly Slovanské starožitnosti (1837), v nichž podrobně předestřel nejstarší dějiny Slovanů do konce prvního tisíciletí. Projevil se jako znalec zeměpisných pramenů a dosáhl na přední místo mezi evropskými historickými geografy. Dokázal, že Slované jsou vedle Řeků, Římanů a Germánů spolutvůrci evropské kultury. Jeho dílo mu získalo velký věhlas a bylo přeloženo do mnoha jazyků.

Vlastní mapovou sbírku začal Šafařík vytvářet již při svém srbském pobytu. Na mapách jihoslovanských regionů zjistil mnoho chyb, a proto se rozhodl, že sám vytvoří novou mapu Srbska. Později svůj úmysl rozšířil na území, které obývaly všechny slovanské národy. Ty byly v dílech západních evropských autorů často zkreslovány nebo vynechány. Kartografický samouk se tak po dvaceti letech usilovné práce vypracoval v uznávaného specialistu.

Na základě starých pramenů identifikoval nejstarší slovanská toponyma a hydronyma a lokalizoval je na svých historických mapách. Ty bohužel nebyly vydány tiskem a uchovaly se pouze v unikátních rukopisech. Také jeho etnograficko-lingvistické mapy jsou zastoupeny přípravnými koncepty. Jako příklad uvádíme Ethnografickou mappu ke Slowanským starožitnostem (1839). O to slavnější bylo očekávané vydání mapy Slovanský zeměvid (1842), která byla publikována spolu s výkladovou monografií nazvanou Slovanský národopis. Zde byla poprvé uvedena toponyma i hydronyma v místních slovanských jazycích.


Sbírka kartografických dokumentů Pavla Josefa Šafaříka


Soubor autografických dokumentů Pavla Josefa Šafaříka, uložený v Mapové sbírce Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, představuje 88 položek z období let 1820–1851. Šafařík byl otcem vznikajícího vědeckého oboru etnografie a zakladatelem tematických etnograficko-lingvistických map, které zahrnovaly oblasti Evropy a Asie. Jeho originální technika kartografické tvorby ovlivnila vědecké postupy i za hranicemi Evropy. Některé jeho rukopisné kopie odkazují na předlohy, které se již nedochovaly. Šafaříkův celosvětový přínos spočívá v unikátní výzkumné metodě srovnávací lingvistiky, historie, geografie, kartografie a toponomastiky.

Šafaříkovo dílo je výjimečně dokonalý příklad vědecké formy emancipačního úsilí 19. století.

Nominovaná sbírka obsahuje původní rukopisné mapy, tištěné mapy s rukopisnými doplňky a kolorováním i rukopisné texty. Díky tomu je každý dokument jedinečný a originální a vyskytuje se v pouhém jednom exempláři.

Česká republika má na svém kontě již deset úspěšných zápisů do prestižního rejstříku UNESCO. Nyní mezi ně přibydou i mapy P. J. Šafaříka.


Šafařík, P. J. Slovanský zeměvidRyl V. Merklas. V Praze: [P. J. Šafařík], 1842.

Digitalizované mapy z této kolekce jsou volně přístupné a je možné je svobodně užít v kvalitním rozlišení v Digitální knihovně Kramerius Univerzity Karlovy či v Digitální Mapové sbírce. Jsou dostupné i na portálu Národního muzea v Praze eSbírky a na portálu evropské digitální knihovny Europeana.


Kontakt na autorky nominace:

PhDr. et Mgr. Eva Novotná, Ph.D. (ředitelka Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy), novotn48@natur.cuni.cz, Tel.: +420 221 951 355

Mgr. Mirka Tröglová Sejtková (knihovnice bibliografka, Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy), sejtm2af@natur.cuni.cz, Tel.: +420 221 951 967


Tisková zpráva MK ČR

Tisková zpráva PřF UK


Mediální ohlasy


Dalším letošním českým úspěšným zápisem do seznamu Memory of the World UNESCO je archivní soubor situačních plánů židovského osídlení, který přináší svědectví o dobové národnostní a náboženské politice a je tak důležitým pramenem pro další historický výzkum. Hlavním koordinátorem této nominace je Národní archiv. Plány jsou dostupné prostřednictvím webové aplikace vugtk.cz/plany/cs/


Seznam všech nových zápisů do MoW