Článek, jehož hlavní autorkou je Barbora Strouhalová z naší katedry, se zaměřuje na rekonstrukci přírodního prostředí v období pozdního neolitu na lokalitě Dušníky ve středních Čechách, kde byla nalezena černozem použitá ke stavbě mohyly kultury nálevkovitých pohárů. Pomocí řady pedologických a archeobotanických metod badatelé zjistili, že mohyla byla postavena přibližně mezi lety 3633–3522 př. n. l. jako jednorázová stavba nad hrobem desetiletého chlapce. Původní půda zůstala nedotčena, zatímco výkopový materiál z příkopu později způsoboval erozi a postupné splývání mohyly.
Analýza černozemě odhalila, že vznikla v rozvolněném lese s přítomností borovic, dubů, jalovců a stepních trav, což spolu s absencí známek osídlení nasvědčuje tomu, že lokalita nebyla využívána pro běžné zemědělské účely, ale měla spíše rituální charakter. To vyvrací dřívější představu, že černozemě byla původně stepní půdou.
Výzkum ukazuje, že mohylu lze chápat jako první lidský zásah do dosud neosídlené krajiny, která získala kulturní význam právě stavbou pohřebního monumentu. Dušníky tak poskytují jedinečný pohled na vztah pravěkých lidí k přírodnímu prostředí a zároveň představují vzácně zachovalý příklad neolitické černozemě bez vlivu pozdějšího zemědělství.
Strouhalová, B., Krištuf, P., Janovský, M., Novák, J., Turek, J., Fišer, J., Grison, H., Hošková, K., Hejcman, M. (2025): Reconstruction of the prehistoric environment on the basis of analyzing the chernozem used for the construction of the Neolithic long barrow at the Dušníky site (Czech Republic). Catena, 255, 109010. https://doi.org/10.1016/j.catena.2025.109010