O Katedře

Katedra fyzické geografie a geoekologie PřF UK zajišťuje výuku doktorského a magisterského studijního programu fyzická geografie a geoekologie. Podstatným způsobem se také podílí na výuce geografie a kartografie, fyzické geografie a geoinformatiky (bakalářské studijní programy), učitelského studia geografie, hydrologie a hydrogeologie (bakalářský a magisterský program), oboru Krajina a společnost (magisterský stupeň). Katedra rozvíjí základní i aplikovaný výzkum v hlavních specializacích, kterými jsou geomorfologie, hydrologie, meteorologie a klimatologie, pedologie a krajinná ekologie.

Adresa a hlavní kontatky

Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta
Albertov 6, 128 43 Praha

Současnost

Katedra fyzické geografie a geoekologie Přf UK je největším fyzickogeografickým pracovištěm ve střední Evropě. Ve výuce klademe důraz na propojení teoretických, aplikačních i ryze praktických přístupů. Předměty jsou vyučovány jak akademiky, tak odborníky z praxe. Nedílnou součástí studia jsou zahraniční stáže našich studentů a příjezdy zahraničních studentů na katedru. Katedra spolupracuje s Akademií věd ČR (zejména Ústav fyziky atmosféry, Ústav struktury a mechaniky hornin, Ústav hydrodynamiky), s dalšími odbornými institucemi (Český hydrometeorologický ústav, Česká geologická služba, Výzkumný ústav pro krajinu a okrasné zahradnictví, Výzkumný ústav vodohospodářský) a s celou řadou zahraničních univerzit v Evropě a v USA.

Katedra FGG v roce 2024

Katedra se opírá ve výuce a výzkumu o tři laboratoře (laboratoř fyzické geografie, laboratoř dendrochronologie, laboratoř ekohydrologie), rozsáhlou hydrologickou měřící síť, přístroje na geofyzikální průzkum, dron vybavený různými senzory. Provozujeme dvě klimatické stanice v Peru a Kyrgystánu.

Akademici a studenti z katedry fyzické geografie a geoekologie se ve svých výzkumech kromě Česka soustřeďují zejména na horské regiony (Alpy, Karpaty, Ťan-Šan, Andy) a chladné oblasti (Arktida, Skandinávie, Antarktida). Výsledky základního výzkumu se každý rok objevují v prestižních světových vědeckých časopisech.

Vědecké zaměření

Jako fyzičtí geografové vysvětlujeme prostorové zákonitosti změn přírodního prostředí od měřítka krajinného po prostorové měřítko globální. Vědecká činnost na Katedře fyzické geografie a geoekologie je založena na spolupráci akademiků a studentů doktorského a magisterského studia. Zaměřena je zejména na tyto tematické okruhy:

• Přírodní ohrožení (sesuvy, povodně, orkány …) a fyzickogeografické aspekty jejich rizik pro společnost.
• Dlouhodobý vývoj přírodního prostředí a interakcí jeho fyzikálně geografických složek (reliéf, půdy, klima, krajina, hydrologické procesy) – časové škály od desítek po statisíce let.
• Klimatická změna a její dopady na přírodní prostředí a společnost.
• Interakce lidských aktivit a vývoje krajiny (toky látek v krajině, migrace organismů).

Výzkumy těchto zaměření přispívají k poznání rychlosti a prostorového rozsahu změn přírodních systémů, umožňují odhalit hlavní důvody změn a tím i predikovat jejich vývoj v budoucnu. Příkladem bezprostředního využití našich výzkumů jsou pokroky v diagnostice přírodních ohrožení a rizik a v prognóze a predikci katastrofických událostí a jevů. Mezi hlavní příjemce výsledků aplikovaného výzkumu patří zejména tyto organizace: Podniky povodí (hydroekologické a fluviálně-geomorfologické studie); Pojišťovny a zajišťovny (prostorový dopad a predikce extrémních jevů); Agentura ochrany přírody a krajiny (mapování druhů, analýza odezvy ekosystémů na klimatickou změnu); Státní úřad pro jadernou bezpečnost (tektonické jevy v okolí jaderných zařízení).

Mezi hlavní aktuální výsledky základního výzkumu členů naší katedry patří například:

V biogeografii a krajinné ekologii:

• Hulva, P., et al. incl. Zýka, V., Romportl, D.  (2017). Wolves at the crossroad: fission-fusion range biogeography in the Western Carpathians and Central Europe. Diversity and Distributions 24, 179-192
• Cuny, H., et al. incl. Treml, V., (2015). Woody biomass production lags stem-girth increase by over one month in coniferous forests. Nature Plants 15160, DOI: 10.1038/NPLANTS.2015.160.

V klimatologii a meteorologii:

• Stryhal, J., Huth, R. (2018). Trends in winter circulation over the British Isles and central Europe in twenty-first century projections by 25 CMIP5 GCMs. Climate Dynamics, doi: 10.1007/s00382-018-4178-3
• Stryhal, J., Huth, R. (2017). Classifications of Winter Euro-Atlantic Circulation Patterns: An Intercomparison of Five Atmospheric Reanalyses. Journal of Climate 30, 7847-7861

V geomorfologii:

• Menounos, B., Goehring, B.M., Osborn, G., Margold, M., et al. (2017). Cordilleran Ice Sheet mass loss preceded climate reversals near the Pleistocene Termination. Science 358, 781-784.
• Engel, Z., Mentlík, P., Braucher, R., Minár, J., Laetitia, L., AsterTeam. (2015). Geomorphological evidence and ¹⁰Be exposure ages for the Last Glacial Maximum and deglaciation of the Velká and Malá Studená dolina valleys in the High Tatra Mountains, central Europe. Quaternary Science Reviews 124, 106-123

V hydrologii:

• Jeníček, M., Seibert, J., Staudinger, M. (2018). Modeling of future changes in seasonal snowpack and impacts on summer low flows in Alpine catchments. Water Resources Research 54, 538-556.
• Su, Y., Langhammer, J., Jarsjo, J. (2017). Geochemical responses of forested catchments to bark beetle infestation: Evidence from high frequency in-stream electrical conductivity monitoring. Journal of Hydrology 550, 635–649.

Historie a osobnosti

Samostatná Katedra fyzické geografie a geoekologie Přf UK vznikla v roce 1991, kdy se stala jednou ze dvou nástupnických pracovišť Katedry kartografie a fyzické geografie, která byla založena v roce 1953. Stopy fyzické geografie lze vysledovat již v roce 1601 v přednáškách z kosmografie mistra Martina Bacháčka z Nauměřic. V roce 1784 byl mezi mimořádnými studijními předměty, tzv. volného studia na Filozofické fakultě uveden fysikální zeměpis. Předtím byl fyzický zeměpis přednášen v rámci jiných předmětů na Právnické fakultě. První samostatné geografické přednášky ještě v rámci Filozofické fakulty byly vypsány v roce 1847. V roce 1856 byl jmenován první habilitovaný docent geografie na universitě PhDr. JUDr. Jan Kašpar Palacký (od roku 1892 řádný profesor), který v roce 1888 zřídil tzv. geografický kabinet a v roce 1891 geografický ústav. V roce 1920 se fyzická geografie v rámci geografického ústavu pod vedením profesora Švambery stala spolu s ostatními přírodovědnými obory součástí nově vzniklé Přírodovědecké fakulty. Od těchto dob sídlí fyzická geografie na Albertově. Po listopadových událostech v roce 1939 byl provoz geografického ústavu přerušen až do květnových dnů roku 1945.

O rozvoj fyzické geografie na Univerzitě Karlově se v minulosti zasloužili prof. PhDr. Václav Švambera (1866-1939), prof. PhDr. Václav Dědina, DrSc. (1870-1956), prof. PhDr. Jiří Viktor Daneš (1880-1928) a prof. RNDr. Josef Kunský, DrSc. (1903-1977).

Od roku 1991 působili v čele Katedry fyzické geografie a geoekologie tito vedoucí: doc. RNDr. Jan Votýpka, CSc. (1991-1997), prof. RNDr. Jan Kalvoda, DrSc. (1997-2003), doc. RNDr. Bohumír Janský, CSc. (2003-2009), doc. RNDr. Vít Vilímek, CSc. (2009-2012), Prof. RNDr. Bohumír Janský, CSc. (2012-2018), doc. Mgr. Václav Treml, Ph.D. (2018 – 2024) a prof. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. (2024-dosud).