„Akademický senát fakulty je samosprávným zastupitelským orgánem akademické obce. Na půdě fakulty dbá na dodržování zákonů a dalších právních předpisů, vnitřních předpisů univerzity a fakulty, akademických práv a svobod vyjádřených v preambuli tohoto Statutu i v preambuli Statutu univerzity.“ - Statut Přírodovědecké fakulty, článek 11, odstavec 1
Akademický senát má řadu vyjadřovacích i rozhodovacích pravomocí a spolu s děkanem a jeho kolegiem tvoří vedení školy, respektive jeho legislativní část.
Jeho hlavní pracovní náplní je všestraná péče o předpisy a právní normy – jejich přijímání i výklad. V případě nejasností nebo potíží se můžete s dotazem obrátit na členy senátu.
Zpravidla jednou do měsíce se sejde na zasedání, ze kterého si můžete přečíst zápisy nebo projít projednávané dokumenty. Abyste zůstali v obraze, doporučujeme sledovat aktuální informace.
V případě potřeby můžete kontaktovat buď jednotlivé členy nebo celý senát nebo jeho komisi. Jelikož ne všchny věci se dají vyřešit z úrovně fakulty, můžete v případě potřeby kontaktovat naše zástupce v Akademickém senátu UK.
Pravomoci
Senát má dva typy pravomocí: rozhodovací a vyjadřovací. Rozhodovací pravomoc má senát v oblastech vymezených vysokoškolským zákonem a vnitřními předpisy Univerzity a Přírodovědecké fakulty. Nejdůležitější úkony, kde má senát rozhodovací pravomoc, jsou např.:
- volba kandidát na děkana a odvolání děkana
- na návrh děkana zřízení/zrušení pracovišť
- na návrh děkana mění vnitřní přepisy fakulty (musí ještě schválit AS UK)
- schvaluje rozpočet fakulty
- schvaluje výroční zprávu o činnosti fakulty
- schvaluje výroční zprávu o hospodaření fakulty
- schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu
- na návrh děkana jmenuje členy vědecké rady fakulty a disciplinární komise
- schvaluje dlouhodobý záměr fakulty
- v případě pochybnosti o výkladu všech předpisů fakulty
Vyjadřovací pravomoc senátu znamená, že pro přijetí nějakého rozhodnutí je nutné předchozí projednání na zasedání, kde senát hlasováním vyjádří svůj názor. Konečné rozhodnutí, které je většinou v pravomoci děkana, pak v těchto případech ale může být odlišné od vyjádření senátu. Senát se musí vyjádřit např. k těmto důležitým rozhodnutím a předpisům:
- jmenování vedoucích kateder a pracovišť
- jmenování/odvolání proděkanů a k jejich působnosti
- jmenování tajemníka fakulty
- k návrhům studijních programů
- výši poplatků spojených se studiem
- organizačnímu řádu fakulty a některých fakultních pracovišť
- zřizování a rušení složek základních pracovišť (oddělení kateder)
- vyplacení „13. platu“
- k výši stipendia za vynikající studijní výsledky a doktorandského stipendia v daném akademickém roce
Akademický senát se vyjadřuje také k řadě dalších aktuálních otázek, jeho názor slouží jako doporučení pro orgány s rozhodovací pravomocí (děkana, vědeckou radu). Má také pravomoc navrhovat kandidáty na rektora UK nebo udělení univerzitních cen a medailí.
Historie předsedů Akademického senátu
- 1997–1999: Martin Mihaljevič (geologická sekce)
- 1999–2000: Petr Horák (biologická sekce)
- 2000–2003: Martin Černý (biologická sekce)
- 2003–2006: Jiří Neustupa (biologická sekce)
- 2006–2007: Roman Matoušek (geografická sekce)
- 2007–2009: Pavel Chromý (geografická sekce)
- 2009–2011: Roman Matoušek (geografická sekce)
- 2011–2013: Petr Jedelský (biologická sekce)
- 2013–2017: Martin Kuthan (biologická sekce)
- 2017–dosud: Radim Perlín (geografická sekce)