Studium
Katedra anorganické chemie je jednou ze specializovaných kateder Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Její pracovníci zodpovídají za výuku anorganické chemie a příbuzných hraničních chemických disciplín v základním bakalářském stupni studia i v následném specializovaném magisterském a doktorském (viz) studiu.
Kompletní přehled předmětů zajišťovaných katedrou anorganické chemie naleznete na SISu.
Výzkum
Mimo práce pedagogické se členové katedry se svými studenty a spolupracovníky zabývají základním výzkumem. Oblasti studované v současnosti jsou zejména:
koordinační a bioanorganická chemie, www
Oblast koordinační a bioanorganické chemie je převážně zaměřena na medicínské aplikace. Jedná se o základní výzkum na poli nových kontrastních látek pro magnetickou resonanci a komplexaci radionuklidů kovů a také fotodynamické terapie.
- chemie organoprvkových sloučenin, www
Organoprvková chemie je orientována především na přípravu nových ligandů a do oblasti katalýzy.
- a materiálový výzkum, www
Materiálový výzkum je zaměřen jak na aktuální nanomateriály (www), zde se jedná nejen o přípravu nových nanočástic na bázi oxidů železa a perovskitů (magnetické a optické aplikace), ale také nových derivatizovaných nanotkanin (fotodesinfekce – www), tak i do oblasti makrokrystalické, kde se připravují a studují materiály pro nelineární optiku a protonové vodiče (www).
V rámci katedry anorganické chemie působí rovněž Centrum molekulových a krystalových struktur specializující se na řešení struktur pevných látek pomocí difrakce rentgenového záření.
Historie katedry
Předchůdcem katedry byl Ústav pro chemii obecnou, anorganickou a analytickou, vedený 
prof. Bohuslavem Braunerem (stanovení atomových vah a chemie teluru, jodu a vzácných zemin. To souviselo s jeho osobním přátelstvím a vědeckou spoluprací s D. I. Mendělejevem). Z této tematiky vznikla později i dnes významná skupina zabývající se rentgenstrukturní analýzou vedená dnešním emeritním profesorem Josefem Loubem.
V roce 1925 se Ústav rozštěpil. Vznikl Ústav pro chemii anorganickou a soudní vedený prof. Jindřichem Křepelkou (navázal na problematiku stanovení atomových vah a rozvíjel chemii telluru a jodu) a Ústav pro chemii farmaceutickou (vedoucí prof. J. S. Štěrba Böhm – pokračovatel ve výzkumu vzácných zemin).
V roce 1952 poprvé vzniká samostatná katedra anorganické chemie, kterou vedl prof. Stanislav Škramovský, žák a spolupracovník profesora Štěrby Böhma. Vědecky se zaměřil především na stathmografii (předchůdce dnešní termografie, v níž ve 30. letech patřil ke světové špičce) a chemii koordinačních sloučenin. Koordinační chemií se pak vzdor překážkám kladeným mu do cesty totalitním režimem zabýval dnes emeritní profesor Jaroslav Podlaha.
V roce 1969 se stal vedoucím katedry prof. Miroslav Ebert, který zachoval strukturu výzkumu i výuky na katedře zavedenou v 60. letech s přirozeným rozvojem aplikace výpočetní techniky. Od devadesátých let za vedení doc. Zdeňka Mičky a prof. Ivana Lukeše se postupně na katedře začala v rámci koordinační chemie prosazovat orientace i na bioanorganickou a organokovovou chemii a část pracoviště se začala věnovat chemii pevných látek včetně nanomateriálů.