V přírodovědné kategorii 31. ročníku soutěže o Bolzanovu cenu zvítězila práce absolventa DSP Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie, Mgr. Martina Volka, Ph.D.
Mgr. Martin Volek, Ph.D., během celé doby svého studia v doktorském studijním programu (DSP) Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie na PřF UK řádně plnil všechny své studijní povinnosti a prokazoval nesmírné zaujetí pro vědeckou práci. Jeho doktorský projekt s názvem „Development and use of deoxyribozymes that generate color and fluorescence“ dokázal výborným způsobem propojit chemii a molekulární biologii a přinesl výsledky, které nejen byly publikovány formou tří prvoautorských článků ve vysoce prestižním vědeckém časopise v oblasti molekulární biologie/chemie Nucleic Acid Research (Volek et al. (2024) Aurora: a fluorescent deoxyribozyme for high-throughput screening; Volek et al. (2024): Apollon: a deoxyribozyme that generates a yellow product; Volek et al. (2021): Overlapping but distinct: a new model for G-quadruplex biochemical specificity), ale zejména mohou mít velmi zajímavé praktické uplatnění pro včasnou a spolehlivou diagnostiku a rychlý objev účinných léků proti novým nemocem, což je v dnešní době vysoce aktuální téma.
Mgr. Martin Volek, Ph.D., ve svém doktorském projektu dokázal pomocí in vitro selekce navrhnout a vyvinout dvě funkční molekuly DNA (deoxyribozymy) generující robustní fluorogenní nebo chromogenní signál, které nazval Aurora a Apollon. Tyto molekuly mají řadu aplikačních výhod ve srovnání jak s fluorescenčními RNA (nejsou tak náchylné k degradaci), tak s fluorescenčními proteiny, jejichž syntéza je nákladná a složitá. Podrobně přitom charakterizoval reakční podmínky těchto deoxyribozymů, včetně vlivu různých iontů, pufrů, molekulárních zahušťovadel a pH, jakož i různých koncentrací substrátu a deoxyribozymu. Vyvinul rovněž několik způsobů, jak přeměnit Auroru a Apollona na alostericky regulované senzory. Upravená verze Aurory může detekovat pikomolární koncentrace ribonukleáz a byla již použita k rychlé identifikaci nových nízkomolekulárních inhibitorů ribonukleázy Nsp15 ze SARS-CoV-2 ve vysoce kapacitním testování.
Dizertační práce Mgr. Martina Volka, Ph.D., je napsána velmi čtivým způsobem a jak její oponenti, tak členové komise pro její obhajobu se nezávisle na sobě shodli, že její teoretický úvod by si zasloužil být publikován jako samostatný přehledový článek nebo by mohl sloužit jako výukový text pro studenty se zájmem o výzkum v oblasti DNA. Rovněž obhajoba dizertační práce jednoznačně prokázala, že Mgr. Martin Volek, Ph.D., má skvělé schopnosti poutavým způsobem prezentovat veřejnosti výsledky vědeckého výzkumu a může se stát výborným popularizátorem vědy. I během svého doktorského studia Mgr. Martin Volek, Ph.D., aktivně prezentoval výsledky svého výzkumu na mezinárodních vědeckých konferencích, kde jeho prezentace byly vždy velmi dobře přijaty a vzbudily zájem odborné veřejnosti. Zapojil se do řešení řady výzkumných projektů školitelského pracoviště (včetně vlastního projektu získaného v rámci Grantové agentury Univerzity Karlovy), kde jeho schopnost řešit vědecké problémy, zapálení pro vědeckou práci a inovativní přístupy byly klíčové pro jejich úspěšnou realizaci. V současné době pracuje jako postdok na Julius Maximillians Universität Würzburg v Německu.
Ocenění bylo předáno 31.3.2025 ve Vlasteneckém sále Karolina.