Charakteristika programu

Obor studuje mechanismy imunitních reakcí na buněčné a molekulární úrovni za normálních a patologických stavů.

Imunologie je dynamicky se vyvíjející obor integrující poznatky molekulární a buněčné biologie, fyziologie, histologie i funkční morfologie (v kontextu evoluce i ontogenese) do jediného celku, jehož pojítkem je imunitní systém. Ten je soustavou molekul, buněk a tkání podílejících se na imunitní odpovědi. Témata jako transplantace, alergie, imunitní nedostatečnost, autoimunita, imunosuprese, imunoterapie, či protinádorová imunita jsou typickými oblastmi zájmu imunologů. Imunologie pokrývá všechny úrovně biologického poznání od molekul (cytokiny, imunoglobuliny, receptory, signalizační molekuly), přes buňky (celá plejáda imunokompetentních buněk), celé organismy (zde jsou často využívány transgenní zvířecí modely) i společenstva (frekvence různých alel genů regulujících imunitní odpověď, evoluce imunitních mechanismů). Samostatnou emancipovanou součástí imunologie je imunologie klinická, pro kterou je objektem bádání a aplikací člověk.

 

Oborová PhD konference

Více informací o této výroční konferenci naleznete na oficiálních webových stránkách akce.

 

Podmínky studia programu platné od akademického roku 2024/2025

Cílem studia je pokročilé vzdělání v imunologii. Studenti by si měli osvojit široké znalosti z vědní oblasti, být schopni řešit svůj vědecký problém, měli by být kompetentní při provádění a plánování experimentů, být vyškoleni v psaní vědeckého textu a získat kvalifikaci, díky které by byli konkurenceschopnými kandidáty na pozice ve výzkumu, výuce a technologiích, a to v mezinárodním měřítku.

 

Studijní cíl 1

Student musí splnit nejméně tři studijní povinnosti (kurzy) a rozvrhnout je do prvních 3 let studia. Při přípravě návrhu individuálního studijního plánu (ISP) ke schválení oborovou radou ve studijním informačním systému Univerzity Karlovy (SIS) by student měl do tohoto plánu zahrnout všechny tři studijní povinnosti.

 (A)

Všichni studenti musejí absolvovat povinný kurz „Strategie grantové aplikace“. Po získání teoretických základů v několika přednáškách připraví student žádost o grant v angličtině, s využitím formulářů a pravidel Grantové agentury České republiky.

 

(B)

Studenti si z níže uvedeného seznamu vyberou alespoň dvě studijní povinnosti. Studenti mohou konzultovat se školiteli, které přednášky a kurzy jsou pro ně vhodné s ohledem na projekt. Předpokladem pro zařazení kurzů je, že je student neabsolvoval v předchozích nebo souběžných programech studia.

 

Přednášky:

  • Advances in Immunology
  • Protein dynamics in development and cancer
  • Innate immunity
  • Immunology
  • Clinical Cases in Immunology
  • Animal models in immunology
  • Evolutionary and ecological immunology
  • Molekulární mechanismy evoluce imunity
  • Regulační mechanismy imunity (*)
  • Viry a imunitní systém hostitele (*)
  • Molekulární biologie rakoviny I (*)
  • Buněčná biologie rakoviny II
  • Fluorescent microscopy in cell biology
  • Computational Genomics
  • Advances in molecular biology and genetics (Institute of Molecular Genetics of the ASCR, v. v. i.) https://pokroky.img.cas.cz/ (according to the information for the current academic year)

(*)  označené kurzy mohou být dostupné pouze v ČJ

 

Kurzy:

  • Pokroky v molekulární biologii a genetice (Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i.) https://pokroky.img.cas.cz/ (dle informací pro aktuální akademický rok)

 

Studijní cíl 2

Stáže a návštěvy ve spolupracujících laboratořích

Studenti vykonávají část své výzkumné práce nebo kurzu v zahraniční instituci po dobu nejméně jednoho měsíce nebo se přímo účastní jiných forem mezinárodní spolupráce, jako je účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí. Doporučovanou formou je zahraniční vědecká stáž (celkem po dobu nejméně tří měsíců) s důrazem na pokročilé metodiky nebo nové přístupy/ modely.

 

Prezentace výsledků

Studenti jsou povinni se účastnit konference doktorských studentů, která je pořádána každý rok oborovou radou.  Studenti se aktivně podílejí na organizaci konference. Alespoň jednou za dobu studia jsou studenti povinni v rámci konference prezentovat výsledky svých projektů. Na konferenci jsou pozváni jak členové oborové rady, tak školitelé a jsou diskutovány výsledky projektů, metodické přístupy a otázky společného zájmu.

Doporučuje se aktivní účast na mezinárodních konferencích podle zaměření a možností školitelského týmu.

 

Státní doktorská zkouška

Státní doktorská zkouška je kromě každoroční kontroly ISP důležitým kontrolním bodem studia. Zkouška prověřuje to zda student rozumí projektu a testuje jeho/ její orientaci ve vědní oblasti. Komise posuzuje hloubku a šíři znalostí v oboru imunologie s důrazem na oblasti spojené s projektem. Doporučeným načasováním zkoušky je druhý semestr druhého roku studia nebo první semestr třetího roku, aby zkouška mohla studentovi posloužit jako užitečná zpětná vazba. Odložení zkoušky po 3. roce bez důvodu může mít vliv na výsledek následného ročního hodnocení.

Tematické okruhy SDZ Imunologie

Dizertační práce

Publikační předpoklady:

Uchazeč musí být autorem/spoluautorem nejméně dvou publikací přijatých v časopisech s recenzním řízením indexovaných ve WoS (optimálně s IF nad mediánem oboru), alespoň u jedné publikace musí být prvním autorem (sdílené první autorství by mělo být ex ante komunikováno s oborovou radou). Ve výjimečných a oprávněných případech může oborová rada rozhodnout jinak; příkladem takové situace může být jediná excelentní prvoautorská publikace.

Dizertační práce:

Dizertační práce by měla být psána jako stručná, objektivní a ucelená informace o vědeckých výsledcích studenta. Práce by měla umožnit recenzentům a komisi posoudit, zda uchazeč získal teoretické znalosti i metodické dovednosti jako předpoklad pro samostatnou vědeckou práci v oboru. Student by měl v práci postihnout vědecký problém i otevřené otázky projektu a formulovat na ně svoje nezávislé názory.

Dizertační práce obsahuje:

  1. a) Abstrakt – měl by shrnout cíle a výsledky projektu pro veřejnost, obsah by neměl překročit 500 slov.
  2. b) Úvod – měl by být nastíněn jako stručný přehled současných znalostí vztahujících se k projektu.
  3. c) Metody a výsledky - V těchto částech by měly být podrobně popsány metody a výsledky experimentů prováděných studentem, které se nestaly součástí publikovaných prací / předložených rukopisů. Publikované práce / předložené rukopisy by měly být zahrnuty jako přílohy.
  4. d) Diskuse - Tato část dává autorovi příležitost představit své nezávislé názory na výsledky a jejich význam. Měla by odrážet úroveň znalostí k datu odevzdání práce a měla by uvádět relevantní literaturu obsahující jak podporující tak případně protichůdné výsledky. Minimální délka je 10 stran.
  5. e) Shrnutí - shrnutí hlavních výsledků. Doporučená délka je 1 strana.
  6. f) Doprovodné oddíly - seznam zkratek, seznam odkazů, případné informace o depozitářích dat nebo webových stránkách, prohlášení popisující roli žadatele v publikovaných pracech, včetně podrobného prohlášení o jeho úloze při přípravě textů publikací.
  7. g) Publikace a předložené rukopisy, které obsahují výsledky získané studentem.

 

Text v částech a) až e) by měl být napsán studentem a nesmí být obsažen jinde. Text nelze kopírovat, a to ani jeho část, z publikací v oddíle g) ani z jiných textů. Text může být psán v angličtině, češtině nebo slovenštině. Formátování textu, obrázků, tabulek a doprovodných údajů by mělo být v souladu s pravidly relevantního časopisu, například toho, kde byl publikován jeden z autorových článků.

 

Podmínky studia programu platné od akademického roku 2019/2020
Seznam nabízených témat doktorských projektů

Na výše uvedeném odkaze naleznete informace o projektech, otevíraných v rámci tohoto kola přijímacího řízení s nástupem od 1. 4. 2025. Projekty s anotacemi jsou řazeny abecedě podle příjmení školitelů. Další informace k projektům a kontakty na školitele najdete pod jejich ID v SIS.