Na farmách a ve skladech zemědělských surovin v České republice probíhá výzkum rezistence vůči běžným rodenticidům. Projekt byl zahájen před několika lety v rámci problematiky skladování potravinových komodit a v současné době pokračuje pod záštitou Ministerstva zemědělství v rámci Národního akčního plánu k bezpečnému používání pesticidů v ČR. Řešitelský tým se skládá zejména z vědců z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (dříve Výzkumného ústavu rostlinné výroby), na projektu ale spolupracuje také Zuzana Starostová z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK.
Již delší dobu je známo, že hubení hlodavců pomocí rodenticidů není zas tak snadné. Hlodavci totiž mohou nést mutaci, která způsobuje sníženou citlivost nebo dokonce rezistenci k antikoagulantním rodenticidům - jedinec tedy nástrahu pozře, ale neuhyne. Používání neúčinných přípravků následně vede k hubení citlivých jedinců a přežívání těch rezistentních, kteří se dále rozmnoží a postupně tak v populaci převládnou.
Antikoagulantní rodenticidy se používají od 50. let 20. století, kdy se začal hojně využívat warfarin. Již v roce 1958 však byla ve Skotsku zjištěna rezistence vůči této látce. Následně byly vyvinuty další účinné látky, tzv. antikoagulanty 1. generace, na něž ovšem také brzy vznikla rezistence. Z toho důvodu byly vyvinuty více toxické látky, tzv. antikoagulanty 2. generace, které dnes tvoří většinu používaných rodenticidů, ale zároveň představují vyšší riziko pro ekosystém (například pro predátory, které otrávené hlodavce pozřou a jed se tak hromadí v jejich játrech a posouvá v potravním řetězci výše). Nicméně i na některé z nich si hlodavci postupem času vyvinuli rezistenci.
Genetická podstata rezistence byla popsána v roce 2005 a spočívá v mutaci v genu VKORC1, který je nezbytný k recyklaci vitaminu K potřebného pro srážení krve. Pozření antikoagulantního rodenticidu by mělo vést k vnitřnímu krvácení a následně po několika dnech ke smrti. Mutace v genu VKORC1 však způsobí funkční změny, které umožní hlodavci přežít.
V České republice (a celé Evropské unii) je aktuálně povoleno používání 8 účinných látek, které slouží jako antikoagulantní rodenticidy. U pěti z nich je známá rezistence u hlodavců, pouze u tří látek ze skupiny 2. generace ještě rezistence nebyla detekována. „Přestože část zemědělců má problémy se zhoršenou účinností rodenticidních přípravků, neměli doposud žádné potvrzené informace o přítomnosti rezistence v populacích hlodavců,“ vysvětluje Zuzana Starostová a dodává: „Přišlo mi až neuvěřitelné, že se tím v České republice ještě nikdo nezabýval.“
Projekt Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu a Přírodovědecké fakulty je prvním krokem k poznání současné situace v České republice. V letech 2019-2022 byl potvrzen výskyt rezistence u myši domácí v ČR, v roce 2023 byl proto spuštěn cílený monitoring v zemědělských a potravinářských provozech. Tým Marcely Fraňkové z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu zajišťuje odchyty hlodavců a laboratorní testování, při kterém je myším předkládána jedovatá nástraha. Zuzana Starostová k výzkumu přispívá testováním genetické podstaty rezistence.
Studie odhalila novou mutaci, která způsobuje rezistenci vůči nejpoužívanějšímu antikoagulantu bromadiolonu. „Ukázalo se, že tuto mutaci objevili již dříve u jedince chyceného nedaleko Vídně, nicméně ta data nebyla publikována v rámci vědecké studie,“ upřesňuje Zuzana Starostová. Současný výzkum bohužel potvrdil velmi vysoký výskyt rezistence v ČR - 80% testovaných jedinců vykazovalo nově popsanou mutaci a všichni homozygoti s touto mutací (jedinci, kteří mají dvě kopie této mutace, tedy oba rodiče byli nositeli mutace) přežili krmení rodenticidní nástrahou v laboratorních testech. V aktuálním roce plánují vědci odchyty po celém území republiky tak, aby dokázali lépe popsat rozšíření rezistence.
„Určitě by nás zajímalo, jak je to s rezistencí vůči antikoagulantním rodenticidům u dalších zemědělsky zásadních druhů hlodavců, jako jsou potkan a krysa. Snad se to dozvíme v rámci dalších výzkumných projektů,“ říká Zuzana Starostová a dodává: „Jsem moc ráda, že mě Marcela Fraňková ke spolupráci na tomuto projektu pozvala.“ „Data získaná během našeho výzkumu by měla sloužit jako podklad pro tvorbu antirezistentní strategie využívání vhodných rodenticidů v praxi,“ dodává Marcela Fraňková. Současná studie i předchozí výzkumy ze západní Evropy jasně ukazují, že deratizace by měla být cílená a jednotlivé antikoagulantní látky by měly být vybírány na základě znalosti dané populace hlodavců.
Odkaz na studii zde