Geografové z Přírodovědecké fakulty získali prestižní čtyřletý grant OP JAK (Operační program Jan Amos Komenský), uspěli ve výzvě společenských a humanitních věd, zaměřující se na člověka a lidstvo v globálních výzvách současnosti. Hlavním řešitelem projektu je profesor Martin Ouředníček z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, partnery projektu jsou Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity a Sociologický ústav AV ČR.
Váš projekt nese název Společnost v pohybu: příležitosti a rizika nových forem mobility pro českou společnost a ekonomiku a je rozdělen na 5 takzvaných výzkumných záměrů. Tři z nich povede Univerzita Karlova, po jednom pak Masarykova univerzita a Sociologický ústav. Můžete nám krátce vysvětlit, čím se na Přírodovědecké fakultě hodláte v jednotlivých výzkumných záměrech zabývat?
Výzkum se zaměřuje především na různé formy prostorové mobility, které představují významná vědecká a společenská témata: mezinárodní migrace, dynamické migrační procesy měnící systémy osídlení v Evropě a v Česku, urbanizační a suburbanizační procesy, globální produkční sítě, změny v dopravním chování a dojížďce, denní rytmy v metropolitních oblastech, sociální a prostorové nerovnosti, segregaci nebo gentrifikační procesy. Předmětem výzkumu jsou i nové formy sociální mobility a globální ekonomické změny ovlivňující českou společnost, například digitalizace mnoha funkcí jako je práce, zábava, vzdělávání nebo služby a jejich delokalizace do virtuálního prostoru s výraznými dopady na sídelní systém i sociální prostředí ve městech.
Jakými tématy se budou zabývat týmy z Masarykovy univerzity a Sociologického ústavu?
Zaměření výzkumu vychází z dlouhodobých strategií vědeckého výzkumu zúčastněných pracovišť, které jsou v projektu prohlubovány a rozšiřovány. Věříme, že nová témata se budou rodit především na hranách našich disciplín nebo můstcích navázaných spoluprací jednotlivých výzkumných týmů. Projekt je koncipován tak, že jednotlivé aktivity pěti výzkumných záměrů jsou řešeny v týmech sestavených ze zástupců všech tří participujících institucí a zahraničních kolegů, kteří k nám budou přijíždět v rámci výzkumných mobilit.
Mezi specifika vnesená do návrhu projektu ze strany kolegů z Masarykovy univerzity patří zejména modelování s využitím kartografických a geoinformačních nástrojů, pozornost na denní mobilitu nebo geografii znevýhodnění. Tři výzkumné týmy ze Sociologického ústavu jsou zaměřeny na sociálně-prostorové nerovnosti, gender a ekonomickou sociologii.
Kromě dvou výše zmíněných institucí budou na projektu spolupracovat také vědci z Vaší katedry, tedy sociální geografie a regionálního rozvoje a zaměstnanci Mapového a datového centra PřF UK. V čem vidíte největší výhody výše zmíněných spoluprací na tomto projektu?
Pro kolegy z týmů Geomigrace, Ekonomické geografie a Urbánní a regionální laboratoře je to vlastně příležitost rozvíjet původní vědecký program sociální a ekonomické geografie koncipovaný pro Kampus Albertov. Globcentrum sice v dohledné době stát nebude, ale vědecký program špičkových týmů je potřeba rozvíjet i bez nové infrastruktury. Významným prvkem kampusu mělo být i geodatové centrum, které bylo nahrazeno Mapovým a datovým centrem, kde se vytvořilo servisní a vědecké podhoubí mladých kolegů z různých geografických pracovišť. Paradoxně více spoluprací mají geografické výzkumné týmy s ostatními českými institucemi a se zahraničím. Projekt tak bude příležitostí více komunikovat teoretické a metodické aspekty výzkumu mobility i v rámci největší české geografické katedry.
Mapové podklady vytvořené v rámci předchozích projektů výzkumného týmu Urbánní a regionální laboratoř PřF UK. První mapa vymezuje suburbánní zóny českých měst s více než 10 000 obyvateli s hodnocením jejich hlavních trendů v populačním vývoji (OUŘEDNÍČEK, M., ŠPAČKOVÁ, P., KLSÁK, A., NEMEŠKAL, J. (2018): Zóny rezidenční suburbanizace v obcích Česka 2016. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.). Druhá mapa zobrazuje typologii obcí Středočeského kraje (NEMEŠKAL, J., OUŘEDNÍČEK, M. (2018): Typologie obcí Středočeského kraje 2018. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.).
V rámci projektu plánujete výstupy s potenciálem k aplikovanému využití v praxi a navázání nových spoluprací s aplikačními partnery z veřejné sféry nebo firemního sektoru. Mohl byste nám dát nějaký konkrétní příklad, čeho byste chtěli v rámci projektu dosáhnout?
Sociální geografové patří v Česku mezi nejaktivnější producenty aplikovaných výstupů. Řada navázaných spoluprací nebyla v minulosti formalizovaná a vycházela především z ad hoc aplikovaného nebo smluvního výzkumu v rámci veřejných zakázek nebo projektů Technologické agentury. To platí jak pro významné instituce veřejného sektoru - vládu, ministerstva, kraje a municipality, tak pro partnery z komerčního i neziskového sektoru. Jedním ze sledovaných indikátorů projektu je skutečně také počet navázaných spoluprací s aplikačními partnery. Rádi bychom formalizovali například vztahy kolem výzkumu dat mobilních operátorů, kde spolupracujeme s velkými operátory, Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem vnitra, Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy, Magistrátem města Brna a kolegy z Estonska a Slovenska. Hlavním cílem by mělo být dosažení vzájemně výhodné spolupráce a využití nových typů dat pro evidence-based politiky v regionálním rozvoji.
Když už se bavíme o aplikační rovině grantu, plánujete prosadit transfer poznatků také do oblasti prostorového a strategického plánování území. Jakým způsobem se vědecké poznatky dostávají do regionální či sociální politiky?
Tato oblast není pro členy výzkumného týmu projektu ničím novým. Klíčoví členové týmu a jejich žáci pracující ve státním sektoru připravovali v minulosti jádrové dokumenty regionální politiky nebo projektů zaměřených na negativní projevy sociálního vyloučení, segregace, kriminality nebo sociálně-prostorových nerovností. Propojení s praxí je zabezpečeno pravidelnou participací výzkumníků na projektech Technologické agentury nebo ve veřejných zakázkách, ještě těsnější je vazba na krajské samosprávy a municipality, krajská inovační centra a plánovací instituce zejména velkých českých měst. Každý výzkumný záměr má jednu dílčí aktivitu zaměřenou specificky na transfer poznatků, který bude spočívat v odborných konzultacích, vystoupeních na profesně orientovaných konferencích nebo workshopech a podání několika aplikovaných projektů.
Dva další cíle se zaměřují na mezinárodní spolupráci na tomto tématu. Laik by asi předpokládal, že téma mobility je uchopené více zeširoka a spolupracuje se na něm minimálně v rámci Evropské Unie. Jak to v současnosti vypadá? Existuje nějaká intenzivní mezinárodní spolupráce?
V projektu jsou zastoupeny špičkové týmy ve svých disciplínách s rozsáhlým zapojením do mezinárodních výzkumných sítí. Přesto tematicky zacílených projektů specificky na mobilitu není v evropském kontextu mnoho a zaměřují se spíše na dílčí témata mezinárodní migrace, sociálních nerovností, dopravní infrastruktury nebo bezpečnosti. Propojení různých aspektů nových foirem prostorové a sociální mobility je do značné míry výzvou i pro zahraniční kolegy, se kterými spolupracujeme. V rámci projektu budeme mít možnost nastartovat nebo prohloubit mezinárodní výzkum v několika rovinách. V jednotlivých týmech jsou alokovány finance na mladé talentované vědce v pozicích postdoků nebo nových postgraduálních studentů, v rámci mobility počítáme s 11 příjezdy kolegů v pozicích seniorních výzkumníků, kde půjde nejen o společné publikace, ale také o přípravu návrhů 8 follow-up tematicky blízkých mezinárodních projektů. V neposlední řadě se těšíme na spolupráci s opravdovými big names v našich disciplínách, kteří přijali účast zasedat v mezinárodním vědeckém výboru a usměrňovat vědecké cíle projektu.
Děkuji za rozhovor!
Projekt (CZ.02.01.01/00/23_025/0008717) je financován z OP Jan Amos Komenský (výzva: Společenské a humanitní vědy: člověk a lidstvo v globálních výzvách současnosti).
