cz en vyhledat NaturWeb.Main.Header.Links.Menu
Přihlásit Přihlásit

Ceny děkana Přírodovědecké fakulty UK 2024

Středa 11.12.2024

Na Předvánočním koncertě Přírodovědecké fakulty 10. prosince 2024 byly již tradičně uděleny Ceny děkana  nejlepším absolventům a mladým vědeckopedagogickým pracovníkům a pamětní stříbrné medaile. Všem oceněným srdečně gratulujeme!

Fotografie z večera naleznete zde. Foto: Michal Vais

 

Nedílnou součástí každoročního Předvánočního koncertu Přírodovědecké fakulty v pražském Karolinu je slavnostní udílení Cen děkana a pamětních stříbrných medailí.  Z rukou děkana PřF UK doc. Vladimíra Krylova převzali i tentokrát ceny ti nejlepší absolventi bakalářských, magisterských a doktorandských oborů a mladí vědecko-pedagogičtí pracovníci. Pan děkan rovněž udělil i stříbrné pamětní medaile PřF UK a předal jmenovací dekret emeritní profesorky Blance Vlčkové z katedry fyzikální a makromolekulární chemie. Oceněni byli  také vítězové všech 4 kategorií 13. ročníku  soutěže Věda je krásná. 

Laureáti stříbrných pamětních medailí PřF UK

prof. Dr. LadislavBohatý
prof. RNDr. Dušan Drbohlav, CSc.
prof. RNDr. Bohuslav Gaš, CSc.
prof. RNDr. Tomáš Herben, CSc
doc. RNDr.VáclavKachlík, CSc.
prof. Mgr. Tomáš Kašparovský, Ph.D.
RNDr. David Král, Ph.D.
prof. Yasushi Nishihara
prof. RNDr. Vít Vilímek, CSc.

Jmenovací dekret emeritní profesorky převzala z rukou pana děkana prof.  Blanka Vlčková, CSc.

Ocenění Cenou děkana nejlepším absolventům a mladým vědecko-pedagogickým pracovníkům:

Hlavní náplní vědecké činnosti profesora Ladislava  Bohatého je vývoj a charakterizace krystalických materiálů s ohledem na jejich vlastnosti, kde kombinuje přístupy chemie pevných látek a fyziky pevných látek. S těmito směry výzkumu je zásadně spojena otázka pěstování monokrystalů požadované velikosti a kvality a v této oblasti patří prof. Bohatý mezi absolutní špičku minimálně v celé Evropě a přehled úspěšně připravených krystalů na pracovišti je dostupný i v on-line databázi. Intenzivní spolupráce prof. Bohatého s katedrou anorganické chemie PřF probíhá od roku 2011. V rámci této spolupráce vznikla desítka společných publikací optiku a byly realizovány vědecké pobyty pracovníků, ale především Ph.D. studentů, na obou spolupracujících univerzitách.

Profesor Dušan Drbohlav vystudoval ekonomickou a regionální geografii na PřF UK a je mimořádně výraznou a mezinárodně respektovanou osobností. Působí  jak v oblasti výzkumu migrace, tak i v oblasti koncipování migračních politik. Byl a je řešitelem celé řady mezinárodních i národních projektů základního výzkumu, ale také projektů aplikovaného výzkumu, financovaných např. Ministerstvem vnitra ČR. Založil výzkumný tým GEOMIGRACE, jehož je vedoucím, pravidelně organizuje Mezinárodní letní školu migrace a je rovněž hlavní duší Amerického semestru zajišťovaného pro studenty prestižní americké univerzity Dartmouth College. Tento studijní program výrazně přispěl k internacionalizaci katedry sociální geografie a regionálního rozvoje, ale i celé Geografické sekce PřF a tato spolupráce také vyústila v řadu společných publikací.

Profesor Bohuslav Gaš je absolventem oboru fyzikální chemie na PřF UK a od roku 1988 nepřetržitě působí na PřF UK na katedře fyzikální a makromolekulární chemie - Prof. Gaš prošel řadou řídících funkcí, byl mj. dvojnásobným děkanem PřF UK,  členem pracovních skupin, komisí a vědeckých rad. Jeho odbornou činnost lze přiblížit autorstvím 144 odborných sdělení, která byla 3700 krát citována a H-index má hodnotu 37. Rozsáhlá je i jeho inovátorská činnost, kde je spoluautorem více než deseti patentů. Profesor Gaš obdržel řadu ocenění, např. stříbrnou, zlatou a pamětní medaili Univerzity Karlovy, medaili Arnolda O. Beckman společnosti Sciex za celoživotní příspěvek k elektromigračním metodám, Hanušovu medaili České chemické společnosti. Byl oceněn cenou Studentský velemlok za přednášku z fyzikální chemie.

Profesor Tomáš Herben nastoupil na katedru botaniky již od počátku studia oboru Odborná biologie. Jeho vědeckým zájmem byly a jsou ekologie rostlin především koexistence druhů na loukách, ekologie kořenů, fenologie, klonální růst nebo evoluce životních strategií rostlin. V tomto oboru publikoval přes stovku odborných publikací, řada z nich posbírala více než stovku citací. Tomáš Herben je komunikativní a nekonečně kreativní člověk, který dokáže nadchnout nejen spolupracovníky, ale i studenty pro hledání nových témat výzkumu, zpochybňovat to, co je už známo a hledat nové pohledy na studium ekologie rostlin.

Docent Václav Kachlík je především excelentním terénním geologem, znalcem nejen Českého masivu, ale i geologické stavby a vývoje Evropy a světa. Protože tento druh geologa patří k „vymírajícím druhům“, je doc. Kachlík žádaným, váženým a oceňovaným odborníkem jak  v prostoru střední Evropy, který detailně zná, tak i v širším mezinárodním měřítku. Celý svůj profesní život zasvětil pedagogické, vědecké a organizační práci na naší fakultě.

Profesor Tomáš Kašparovský je český biochemik a popularizátor významu přírodních látek pro ochranu zdraví, specializující se na biochemii rostlinných látek a jejich vliv na zdraví rostlin, zvířat a lidí.  Článek o izoflavonech, u kterého je hlavním autorem, patřil v letech 2020−2022 mezi 1 % nejcitovanějších článků v oblasti chemie registrovaných v mezinárodní databázi WOS. Je děkanem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, působil mj. v několika pracovních skupinách při MŠMT, například v rámci reformy doktorského studia a následné přípravě novely Zákona o vysokých školách, nebo také v pracovní skupině pro přípravu nového Zákona o vědě výzkumu a inovacích. Aktivně se věnuje i problematice přípravy budoucích učitelů, podílel se na přípravě novely Zákona o pedagogických pracovnících včetně podzákonných norem.

Doktor David Král působí jako odborný asistent na katedře zoologie PřF UK a podílí se na výuce studentů v rámci různých předmětů i jako jejich garant. Mezi studenty je oblíbený nejen pro své skutečně hluboké znalosti v oblasti entomologie a přesahy napříč prakticky celou biologií, ale také pro svůj lidský a přátelský přístup, který mu umožňuje studenty zaujmout a bohaté informace efektivně předat. Jeho odborná činnost se týká především systematiky, taxonomie a fylogeneze listorohých brouků včetně jejich larválních stádií. K dnešnímu dni publikoval celkem 232 odborných vědeckých prací a několik popularizačních článků. Celkem popsal přes 220 nových taxonů. Podnikl i několik desítek mezinárodních expedic do více než 55 zemí světa za účelem sběru studijního materiálu.

Profesor Yasushi Nishihara působí na Okayama University a je proděkanem Research Institute for Interdisciplinary Science (RIIS), jenž je součástí mateřské instituce. Je mezinárodně uznávaným japonským vědcem v oblasti materiálových věd a rovněž vynikajícím pedagogem. Jeho výzkum se zaměřuje na oblasti, jakými jsou organická chemie, vývoj nových materiálů a nanotechnologie. Věnuje se i výzkumu v oblasti organických a hybridních materiálů, jejichž aplikace mohou mít významný dopad na technologické a vědecké pokroky. Prof. Yasushi Nishihara stojí za dlouhodobou mezinárodní spoluprací mezi naší fakultou a Okayama University. Ze strany prof. Nishihary působili japonští studenti na katedře organické chemie PřF UK, naopak naši Ph.D. studenti absolvovali stáž v laboratoři prof. Nishihary. Během této spolupráce vzešlo i několik odborných publikací. Stávající úspěšná spolupráce bude nadále rozvíjena.  

Profesor Vít Vilímek absolvoval v oboru fyzická geografie a kartografie a katedra fyzické geografie a geoekologie se také stala hlavním působištěm. Vít Vilímek se odborně zabývá svahovými deformacemi, zejména různými typy sesuvů a blokovobahenních proudů, jejich genezí a spouštěcími faktory vlivem neotektonických pohybů. Intenzivně se věnoval vazbám mezi těžební činností a deformací svahů v oblasti severozápadních Čech. Postupně do svého repertoáru přidal témata vlivu svahových nestabilit na významné kulturní památky (dlouhodobá aktivita v oblasti Machu Picchu) a problematiku průvalů morénových hrází jezer ledovcového původu. Regionálně se kromě Česka významně zapojoval do výzkumné činnosti také v Peru, v současné době pak v Alpách.  Své výsledky prof. Vilímek publikoval v několika desítkách recenzovaných publikací, některé z nich mají na WOS stovky ohlasů.

prof. Blanka Vlčková, CSc.
Působí na katedře fyzikální a makromolekulární chemie Přírodovědecké fakulty UK od r. 1984. Výsledkem její vědecké práce, která byla a je zaměřena na studium mechanismu a aplikace povrchem-zesíleného Ramanova rozptylu, je 83 původních vědeckých prací a 2 kapitoly v monografiích. Je rovněž autorkou nové přednášky Vibrační spektroskopie a její systematická výuka od roku 1992 s průběžným začleňováním nových poznatků, více jak 25 let se také věnovala výuce Obecné chemie, byla školitelkou řady disertačních, diplomových a bakalářských prací. Udělení čestného titulu emeritní profesor v neposlední řadě umožní prof. Vlčkové pokračovat v reprezentaci Přírodovědecké fakulty a Univerzity Karlovy v rámci působení ve Spektroskopické společnosti, a to zejména při organizaci vědeckých konferencí a odborných kurzů. Udělení tohoto čestného titulu je však především oceněním 40-ti leté vědecké, pedagogické a organizační činnosti prof. Vlčkové na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Bc. Tereza Voškerušová, studijní program Učitelství biologie pro střední školy
Bakalářská práce na téma: "Peer mediace a její využití na českých a zahraničních školách"
Hlavními cíly práce bylo  v Česku rozšířit povědomí o existenci peer mediace, a to vznikem práce na toto téma i zprostředkováním informací z cizojazyčné odborné literatury do českého prostředí, syntetizovat poznatky z USA a Španělska, kterými by se české školy a školský systém mohly inspirovat a popsat aktuální stav a shrnout poznatky dosavadního výzkumu peer mediace v Česku.

Bc. Lucia Nemčeková, studijní program Biochemie
Bakalářská práce na téma „Studium proteinových interakcí podílejících se na acylaci α-hemolyzinu bakterie Escherichia coli“.
Tato práce byla součástí širšího projektu, ve kterém dlouhodobě studujeme mechanismy působení cytolytických RTX (Repeats in ToXin) toxinů, které jsou sekretovány významnými gramnegativními patogeny.Ve své bakalářské práci Lucia studovala, jak acyltransferasa HlyC interaguje s acyl-ACP (acyl-acyl carrier protein) a α-hemolyzinem (HlyaA) uropatogenní bakterie E. coli, která je hlavní příčinou infekcí močového traktu. Výsledky se stanou součástí budoucí publikace. 

Bc.  Kateřina Budíková, studijní program Chemie se zaměřením na vzdělávání
Bakalářská práce na téma „Nové materiály na podporu výuky biochemie na SŠ – vitamíny ve stravě a v metabolismu“.
Práce má za cíl přiblížit žákům současný stav poznání vztahu vitamínů k lidskému zdraví, a to včetně aktuálních výživových doporučení a zaměřuje se na tvorbu inovativních výukových podpor majících za cíl být pro žáky atraktivnější. Téma vitamíny je ve výuce chemie zařazováno tradičně v rámci výuky biochemie. Její pojetí tématu bylo inovativní a zároveň integrující výuku s každodenním životem člověka, do výuky řadí kromě nezbytných stručných „encyklopedických“ znalosti o vybraných vitamínech i nové prvky.

Bc. Simona Jíchová,  studijní program Demografie,
Bakalářská práce na téma „Zdravotní sestry v Česku z (geo)demografického pohledu“.
Jedná se o vysoce aktuální téma, neboť problematika změny počtu, struktury i demografických charakteristik zdravotnických pracovníků je diskutována v naprosté většině vyspělých států světa. Důvodem je zvyšující se poptávka po lékařských, ale i ošetřovatelských službách, která se zvyšuje a nadále bude zvyšovat v důsledku procesu stárnutí obyvatelstva.

Bc. Petra Kalinová, studijní program: Geografie se zaměřením na vzdělávání
Bakalářská práce na téma „Nedostatek vody v Česku a implementace do výuky na gymnáziích“
Práce bylo autorkou zpracovávána v rámci projektu technologické agentury TAČR s názvem „Predikce, hodnocení a výzkum citlivosti vybraných systémů, vlivu sucha a změny klimatu v Česku.“ (PERUN). Autorka se podrobně věnovala vodohospodářské situaci Česka, zejména existujícím zásobám vody a její spotřebě. Text práce vychází z obsáhlé domácí i zahraniční literatury, která je řádně citována. Analyzuje jednotlivé druhy sucha, jeho příčiny a dopady na společnost v rámci území Česka.

Bc. Ondřej Cenek,  studijní program Geologie
Bakalářská práce na téma „Luminiscence minerálů uranylu a možnosti jejího využití jako analytické metody“
Práce je zaměřená na luminiscenci minerálů uranylu a její potenciální využití jako analytické metody. Autor ve své práci shrnul fyzikální základy luminiscenčních jevů, ale také jasně demonstroval svou schopnost samostatně získávat a analyzovat experimentální data. Praktická část jeho práce, v níž zpracoval spektrální luminiscenční data a mineralogické charakteristiky studovaných vzorků,
byla provedena na velmi vysoké úrovni. Obhajoba práce měla parametry vysoce odborné rozpravy, která není standardem pro obhajoby bakalářských ani většiny diplomových prací.

Bc. Barbora Růžičková, studijní program Ochrana životního prostředí.
Bakalářská práce na téma "Odhad výšky mezní vrstvy atmosféry".
Práce se zabývá výškou mezní vrstvy atmosféry a metodami jejího odhadu a zpracováním tříleté datové řady z ceilometru umístěného na Národní atmosférické observatoři Košetice. Autorka popisuje mezní vrstvu, její vlastnosti a meteorologické i jiné činitele, které výšku mezní vrstvy ovlivňují a také metody, které jsou pro měření výšky mezní vrstvy používány, společně se zhodnocením kladů a záporů jednotlivých metod. Autorka díky  vlastní invenci sama přispěla ke zlepšení metody a naznačila další možné směry výzkumu v rámci předloženého tématu.

Mgr. Kateřina Bezányiová,  sekce biologie, studijní program Zoologie se specializací Entomologie
Diplomová práce  na téma  "Populační genetika kukaččích včel na příkladu rodu Nomada: Vývoj markerů pro semi-genomické analýzy hostitelských a kukaččích včel." Práce je výjimečná především v tom, že se zabývá velmi náročnou přípravou molekulárních markerů pro jejich praktické využití v populační biologii. Zahrnuje část bioinformatickou i laboratorní, která pojednává o optimalizaci funkce markerů navržených „de-novo“ na základě počítačových programů a genomických dat.

Mgr. Barbora Váňová,  studijní program Učitelství biologie pro střední školy.
Diplomová práce na téma „Vliv absolvování kurzu první pomoci na míru znechucení.“
Autork provedla vynikající výzkum v rámci svého diplomového projektu „Vliv absolvování kurzu první pomoci na míru znechucení“, který měl významný vědecký přínos v oblasti etologie člověka, evoluční psychologie a didaktiky první pomoci. Během svého magisterského studia dosahovala velmi dobrých studijních výsledků, což se odrazilo i na jejím úspěšném zvládnutí státních zkoušek. Její pečlivý a zodpovědný přístup k práci, stejně jako hluboký zájem o zkoumanou problematiku, byly patrné v každé fázi jejího studia.
Mgr. Petr Harmach, studijní program Anorganická chemie
Diplomová práce na téma "Cyklometalace fenylpyridinů s ferrocenylovým substituentem".
Práce popisuje způsob přípravy a charakterizaci iriditých a rhoditých komplexů s fenylpyridovým ligandem, který nese ve své molekule ferocenylový substituent. Pro přípravu nových komplexů byly využity cyklometalační reakce komplexů platinových kovů v přítomnosti ferrocenylpyridinového ligandu, které byly posléze použity k přípravě komplexů s rhodiem a iridiem, diplomant tedy připravil celkem šest nových heterobimetalických komplexů. Diplomová práce popisuje kromě přípravy těchto komplexů i jejich podrobnou charkaterizaci pomocí NMR spektroskopie, hmotností spektrometrií, elementární analýzy a cyklickou voltamertii. Výsledkem práce je publikace v oborově prestižním časopisu Organometallics, jíž je nominovaný prvním autorem.

Mgr. Ondřej Kopecký, studijní program Chemie pro střední školy
Diplomová práce na téma: „USB-mikroskop a jeho možnosti využití pro výuku chemie a geologie“
Ve své práci se autor zabývá využitím USB mikroskopu ve výuce přírodních věd a zejména chemie, mj. pro prezentaci chemických pokusů. Zjištění práce jsou v daném ohledu aktuální, zajímavá a mimořádně originální, mj. také s ohledem na probíhající kurikulární reformu v ČR a potřebu implementace výuky s využitím moderních ICT prostředků. Práce je prakticky zaměřena a přináší značné množství obrazového materiálu, námětů na využití USB mikroskopu ve výuce, pracovní listy, metodiky pro učitele nebo praktické rady a tipy, např. jaké nádobí a vybavení při práci s USB mikroskopem využívat, aby prezentované učivo bylo co nejnázornější či v jakých výukových situacích USB mikroskop efektivně využít.

Mgr. Petra Krsková, studijní obor Geoinformatika, kartografie a dálkový průzkum Země
Diplomová práce na téma „Kartografická anamorfóza založená na teselacích“.
Práce se zaměřuje na aktuální a zajímavé téma z oblasti tematické kartografie, jde o moderní kartografický vyjadřovací prostředek směřující k přehledné schematizaci prostorových dat. Téma představuje zajímavý, aktuální, a také poměrně složitý výzkumný problém na pomezí kartografie a informatiky, který dobře zapadá do aktuálních výzkumných úkolů na poli tematické kartografie, resp. hledání neotřelých způsobů vizualizace geodat.

Mgr. Jan Kamenský, studijní obor Geologie. 
Diplomová práce na téma “Rozpustnost vybraných prvků v kotulskitu (PdTe): experimentální studium”.
Student se zabýval experimentálním stanovením rozpustnosti vybraných prvků v minerálu kotulskitu (PdTe). Jedním z cílů práce bylo stanovení vlivů příměsí na fyzikální vlastnosti této fáze. Výzkum v oblasti mineralogie prvků platinové skupiny je tématem velice aktuálním zejména v souvislosti s narůstající spotřebou a cenou kritických surovin.Výsledky svého bádání aktivně prezentoval a diskutoval v rámci dvou mezinárodních vědeckých konferencí (SRMS 2022, Ženeva; EMC 2024, Dublin).

Mgr.  Kristýna Lišková, studijní program: Ochrana životního prostředí.
Diplomová práce na téma „Eroze na rekultivovaných a nerekultivovaných výsypkách“. 
Práce představuje komplexní a dobře zpracovanou studii o vlivu erozních a rekultivačních postupů v oblastech postižených povrchovou těžbou. Výsledky výzkumu popisují komplexní interakce mezi erozí půdy, rekultivací a jejich vlivem na vlastnosti půdy, jako je objemová hmotnost, míra infiltrace a vodivost. Experimentální přístup, provedený v povodí FALCON, je metodologicky správný a výsledky poskytují cenné poznatky o tom, jak různé rekultivační techniky ovlivňují erozi a způsoby depozice.

Mgr. Jan Martinek, Ph.D., studijní program: Experimentální biologie rostlin.
Disertační práce na téma "Specifické funkce komplexu ARP2/3 v rostlinách ".
Jan Martinek dosáhl významné publikační činnosti. Nejvýznamnější je jeho prvoautorský článek v časopisu Nature Plants, IF = 15,8. Objevy a výsledky v tomto článku byly získány prací pouze v laboratoři RNDr. Kateřiny Schwarzerové, Ph.D. školitelky studenta, bez zásadního přispění jiné laboratoře. Jan Martinek byl hlavním autorem experimentů obsažených v článku. Tato fakta dokazují, že se jedná o výjimečný počin. Jan Martinek během svého PhD studia významně přispěl k metodologickému vzestupu laboratoře a svou prací významně přispěl k poznání funkce nukleátoru rostlinného aktinu, komplexu ARP2/3. Kromě odborných kvalit studenta je nutné zmínit a vyzdvihnout jeho neúnavnou a rozsáhlou vzdělávací a popularizační činnost.

Mgr. Zuzana Vosáhlová, Ph.D., studijní program Fyzikální chemie
Disertační práce na téma Charakterizace a využití chromatografických módů s více interakčními mechanismy.
Práce se zabývá charakterizací různých typů stacionárních fázi v rámci studia více interakčních mechanismů v módech kapalinové chromatografie s aplikací pro biologicky aktivní látky. Řešení práce je realizováno s ohledem na nejnovější trendy daného oboru. Kombinuje moderní analytické přístupy separací a zároveň metody teoretických predikcí na platformě recentní literatury. Výběr tématu je velmi aktuální a získané výsledky mohou přinést cenná data pro vývoj dalších separačních metod v různých oborech.

Mgr. Jan Břížďala, Ph.D., studijní program učitelství chemie pro střední školy.
Disertační práce na téma  “Rozvíjení matematické gramotnosti v chemických úlohách pro střední školy”.
Práce se zabývá souvislostí mezi stavem matematické gramotnosti u žáků (absolventů gymnázií) a jejich úspěšností při řešení chemických úloh. Zaměřuje se na klíčové faktory, které ovlivňují schopnost studentů efektivně aplikovat matematické poznatky v kontextu chemie. Hlavní přínosy práce zahrnují vytvořený didaktický test zkoumající schopnost maturujících žáků aplikovat matematické vědomosti a řešit komplexní úlohy s chemickým tématem.

Mgr. Jiří Mašek, Ph.D., studijní program Fyzická geografie a geoekologie.
Disertační práce na téma „Odezva letokruhů a NDVI středoevropských jehličnanů na extrémní klimatické události“.
Autor  se ve své disertační práci zabývá reakcí lesních porostů na klimatické trendy, k čemuž kombinuje časové řady letokruhů a indexů odvozených družicových dat. Výsledky disertace publikoval  ve 4 článcích, z nichž některé jsou v rámci oborových zvyklostí hojně citované. Během studia se aktivně zapojoval do výuky v celé řadě cvičení a podílel se též na popularizačních aktivitách. Na konferenci TRACE 2022 získal cenu za nejlepší videoabstrakt. 

Mgr. LucieŠmídová, Ph.D., Ústav geologie a paleontologie.
Disertační práce na téma "Švábi z myanmarského jantaru a jejich fylogenetický význam "
Disertační práce představuje komplexní syntézu hlavního výzkumného tématu autorčiny práce, a to ranné evoluce švábů, které syntetizuje hlavně na základě studia výjimečně chovaných jedinců této skupiny z nyamarského jantaru. Její disertační práce přinesla nové cenné vědecké poznatky o vývoji důležité součásti mezozoických a paleogenních terestrických ekosystémů, a to hmyzu.   Obhajoba práce ukázala, že je rovnocennou partnerkou předních zahraničních odborníků v oboru. Kvalitu jejich vědeckých výsledků potvrzuje 263 citací její práce v databázi WOS a H- index 9.

Mgr. Aysan Badraghi, Ph.D., Ústav pro životní prostředí
Disertační práce na téma "Role půdy a vegetace v bilanci uhlíku v antropogenně ovlivněných ekosystémech."
Práce představuje velmi cenný a detailní výzkum dynamiky výměny uhlíku v lokalitách po těžbě, který řeší významnou mezeru v našem chápání toků uhlíku v rekultivovaných a nerekultivovaných oblastech. Instalace čtyř věží s vířivou kovariancí v různých sukcesních stadiích poskytla cenné údaje o čisté ekosystémové výměně (NEE), hrubé primární produkci (GPP) a ekosystémové respiraci (Reco) a nabízí komplexní analýzu toho, jak rekultivační postupy ovlivňují kapacitu propadu uhlíku. Celkově je tato práce významným přínosem pro obor ekologie obnovy a nabízí praktické poznatky pro obnovu vytěžených území, zejména v regionech, jako je střední Evropa. Práce má dalekosáhlé důsledky jak pro vědecký výzkum, tak pro praxi hospodaření s půdou.

Stephen Schlebusch, Ph.D., katedra zoologie
Pracuje v týmu Evoluční genetiky na Katedře zoologie, kde se zabývá evolucí genomu u ptáků se zaměřením na tzv. zárodečný chromozom. Jeho výzkum poukázal na nebývale turbulentní evoluci na tomto chromozomu, která by mohla přispět rychlé radiaci pěvců.  Další výzkum, na kterém se Stephen Schlebusch podílel, ukázal, že tento chromozom vykazuje neobvyklou nemendelovskou dědičnost, podobně jako parazitické B chromozomy. Zdá se tedy, že zárodečný chromozom pěvců by mohl být „domestikovaným“ parazitickým chromozomem, který získal důležitou funkci ve vývoji zárodečných buněk. Výsledky byly publikovány v prestižních časopisech jako Nature Communications nebo Molecular Biology and Evolution. Výzkum zárodečného chromozomu byl financován dvěma GAČR projekty. První z nich byl letos za mimořádné výsledky nominován na cenu předsedy GAČR. Stephen Schlebusch je vynikající bioinformatik a díky jeho schopnostem byl přizván do většího kolaborativního projektu vedeného Dr. Alexanderem Suhem (Leibniz Institute for the Analysis of Biodiversity Change), který se zabývá evolucí zárodečného chromozomu napříč celým řádem pěvců. 

Martin Fleischman, M.Sc., Ph.D., katedra sociální geografie a regionálního rozvoje
Dr. Martin Fleischmann je členem týmů Urbánní a regionální laboratoř na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje a  Geographic Data Science Lab na University of Liverpool a alumni Urban Design Studies Unit na University of Strathclyde. Jeho výzkumný zájem spočívá v morfologii měst a prostorové data science se zaměřením na kvantitativní analýzu a klasifikaci městských forem,dálkový průzkum Země a umělou inteligenci, kombinující architektonické aspekty popisu měst, sociální geografie a datové vědy. Dr. Fleischmann je autorem nebo maintainerem řady open source vědeckého softwaru. V roce 2024 obdržel prestižní projekt Primus a založil vlastní tým zkoumající vliv socioekonomických a kulturních faktorů na strukturu měst ve střední Evropě, v témže roce se stal hlavním řešitelem projektu European Space Agency. Dr Fleischmann pravidelně a s vysokou frekvencí publikuje v top časopisech oboru. Je garantem přednášky Spatial Data Science v sociální geografii, která studentů geografie otevírá novou disciplínu data science (datovou vědu) a výpočetní analýzu s využitím open source nástrojů napsaných v programovacím jazyce Python. V letošním roce založil také microcredential kurz Spatial Data Science in Python a podílel se na počátcích činnosti Mapového a datového centra.