Helmintologové přispěli k objasnění evolučního významu kožního svědění, zprostředkovaného neurony, které chrání před infekcí krevničkami (schistosomami). Na studii se podíleli i RNDr. Tomáš Macháček, Ph.D. a prof. RNDr. Petr Horák, Ph.D. z helmintologické laboratoře PřF UK.
Naše kůže nejen chrání tělo před vnějšími vlivy, ale také hraje klíčovou roli v imunitním systému. Mnoho podrobností o tom, jak kůže tuto úlohu plní, však zůstává nejasných.
Nová studie publikovaná v prestižním časopise Nature Immunology ukazuje, že lidská krevnička Schistosoma mansoni dokáže blokovat pocit svědění u myší tím, že v kůži blokuje specifické nervové buňky. Ty pomáhají spouštět imunitní reakce, jež chrání tělo před parazity. Dělají to tak, že ovlivňují určité imunitní buňky, které pak v kůži uvolňují molekuly regulující zánět. Tento výzkum odhaluje nový způsob, jak mohou kožní nervové buňky přispět k obraně proti parazitům tím, že komunikují s imunitním systémem.
Na studii se podíleli i prof. RNDr. Petr Horák, Ph.D. a RNDr.Tomáš Macháček, Ph.D. z helmintologické laboratoře. Jejich tým totiž udržuje laboratorní cykly trichobilharzií, ptačích schistosom příbuzných lidským krevničkám, které jsou původci cerkáriové dermatitidy. A právě srovnání "svědivé" reakce myší na lidské (savčí) a ptačí parazity poskytlo důležitý evoluční kontext pro pochopení významu nealergického kožního svědění. Zatímco ptačí druhy svědění spouštějí a jsou hostitelem eliminovány, savčí druhy jsou na své hostitele lépe adaptované a dokážou svědění a následnou imunitní odpověď efektivně "vypnout" a v hostiteli přežít.
Publikace je přístupná zde:
https://www.nature.com/articles/s41590-024-01982-y