Rámcové požadavky oborových rad pro studenty zapsané do doktorského studia v předchozích letech jsou uvedeny zde.

 

Analytická chemie (P0531D130035)

prezenční forma studia

Povinnou součástí individuálního studijního plánu (ISP) jsou čtyři zkoušky z odborných předmětů, které si doktorand vybírá po dohodě se školitelem z nabídky kateder Přírodovědecké fakulty UK nebo z nabídky jiných vysokých škol v tuzemsku i zahraničí. Jako studijní povinnost lze uznat i účast v odborném kurzu nebo letní škole související s projektem dizertační práce. Povinnou součástí ISP je Rozprava k tématu práce. Jazyková zkouška vyžadována není. Studijní povinnosti obsažené v ISP (včetně Rozpravy) musí studenti splnit do konce třetího ročníku studia.
 
Během studia (do obhajoby dizertační práce) doktorand musí vykázat alespoň dvě účasti formou přednášky buď na katedrou každoročně pořádané mezinárodní konferenci doktorandů „Modern Analytical Chemistry“, nebo na jiné mezinárodní konferencí pořádané v anglickém jazyce.
 
Během doktorského studia je povinné absolvování stáže či určité doby studia na zahraničním pracovišti (v minimální délce jeden měsíc), nebrání-li tomu závažné důvody. Tuto stáž lze v odůvodněných případech nahradit účastí v mezinárodním projektu nebo absolvováním zahraničních konferencí a kurzů.
 
Studenti mohou předložit svou dizertační práci v češtině nebo angličtině, a to ve dvou formách:
 
První možností je úplná dizertační práce, která obsahuje abstrakt (česky a anglicky), stanovení cílů, úvod do problematiky, úplnou experimentální část, výsledky a jejich diskusi, shrnutí, literární odkazy a případné přílohy. V tomto případě musí být uchazeč autorem nejméně dvou původních prací uveřejněných v impaktovaném a recenzovaném mezinárodním odborném časopise indexovaném v databázi Web of Science a alespoň u dvou publikací musí být prvním (nebo korespondenčním) autorem. Za uveřejněnou se přitom považuje práce, která má přidělen identifikátor DOI. Za plnohodnotnou publikaci je považován i udělený český či jiný patent. Publikace musejí souviset s tématem dizertační práce a vzniknout v době doktorského studia.  
 
Druhou možností je komentovaný soubor publikovaných dizertantových prací, který má podobné členění, avšak bez experimentální části. V tomto případě musí být uchazeč autorem alespoň tří publikací typu specifikovaného výše, přičemž alespoň ve dvou z nich musí být prvním (nebo korespondenčním) autorem. 
Součástí dizertační práce (bez ohledu na typ) je vždy vyjádření k autorského podílu dizertanta k publikovaným pracím. Všechny publikace, které jsou součástí dizertační práce, musí mít příslušnost (afiliaci) studenta ke Katedře analytické chemie PřF UK.
 
Nutná je pravidelná docházka na pracoviště a provádění experimentálních prací souvisejících s dizertační prací. Povinné jsou pravidelné konzultace se školitelem.
 
Na konci každého akademického roku studia je doktorand povinen vypracovat podrobnou zprávu o průběhu studia pomocí příslušného modulu SIS.

kombinovaná forma studia

Povinnou součástí individuálního studijního plánu (ISP) jsou čtyři zkoušky z odborných předmětů, které si doktorand vybírá po dohodě se školitelem z nabídky kateder Přírodovědecké fakulty UK nebo z nabídky jiných vysokých škol v tuzemsku i zahraničí. Jako studijní povinnost lze uznat i účast v odborném kurzu nebo letní škole související s projektem dizertační práce. Povinnou součástí ISP je Rozprava k tématu práce. Jazyková zkouška vyžadována není. Studijní povinnosti obsažené v ISP (včetně Rozpravy) musí studenti splnit do konce třetího ročníku studia.
 
Během studia (do obhajoby dizertační práce) doktorand musí vykázat alespoň dvě účasti formou přednášky buď na katedrou každoročně pořádané mezinárodní konferenci doktorandů „Modern Analytical Chemistry“, nebo na jiné mezinárodní konferencí pořádané v anglickém jazyce.
 
Během doktorského studia je povinné absolvování stáže či určité doby studia na zahraničním pracovišti (v minimální délce jeden měsíc), nebrání-li tomu závažné důvody. Tuto stáž lze v odůvodněných případech nahradit účastí v mezinárodním projektu nebo absolvováním zahraničních konferencí a kurzů.
 
Studenti mohou předložit svou dizertační práci v češtině nebo angličtině, a to ve dvou formách:
 
První možností je úplná dizertační práce, která obsahuje abstrakt (česky a anglicky), stanovení cílů, úvod do problematiky, úplnou experimentální část, výsledky a jejich diskusi, shrnutí, literární odkazy a případné přílohy. V tomto případě musí být uchazeč autorem nejméně dvou původních prací uveřejněných v impaktovaném a recenzovaném mezinárodním odborném časopise indexovaném v databázi Web of Science a alespoň u dvou publikací musí být prvním (nebo korespondenčním) autorem. Za uveřejněnou se přitom považuje práce, která má přidělen identifikátor DOI. Za plnohodnotnou publikaci je považován i udělený český či jiný patent. Publikace musejí souviset s tématem dizertační práce a vzniknout v době doktorského studia.  
 
Druhou možností je komentovaný soubor publikovaných dizertantových prací, který má podobné členění, avšak bez experimentální části. V tomto případě musí být uchazeč autorem alespoň tří publikací typu specifikovaného výše, přičemž alespoň ve dvou z nich musí být prvním (nebo korespondenčním) autorem. 
Součástí dizertační práce (bez ohledu na typ) je vždy vyjádření k autorského podílu dizertanta k publikovaným pracím. Všechny publikace, které jsou součástí dizertační práce, musí mít příslušnost (afiliaci) studenta ke Katedře analytické chemie PřF UK.
 
Nutná je pravidelná docházka na pracoviště a provádění experimentálních prací souvisejících s dizertační prací. Povinné jsou pravidelné konzultace se školitelem.
 
Na konci každého akademického roku studia je doktorand povinen vypracovat podrobnou zprávu o průběhu studia pomocí příslušného modulu SIS.

Anorganická chemie (P0531D130039)

prezenční forma studia

Studium 
Studenti si do svého individuálního studijního plánu (ISP) vybírají po dohodě se svým školitelem předměty, které souvisejí s tématem disertačního projektu. Odborné předměty by v ISP měly být dva až čtyři. Jako studijní povinnost lze uznat i účast v odborném kurzu nebo letní škole související s projektem disertační práce. Povinnou součástí ISP je Rozprava k tématu disertační práce (dále jen Rozprava). Jazyková zkouška součástí ISP není. Studijní povinnosti obsažené v ISP (včetně Rozpravy) musí studenti splnit do konce třetího ročníku studia. Pokrok v projektu disertační práce studenti prezentují na seminářích katedry. Alespoň závěrečná prezentace musí být přednesena anglicky. V průběhu studia se studentům doporučuje absolvovat odbornou stáž na zahraničním pracovišti o délce alespoň jednoho měsíce. Tuto stáž lze v odůvodněných případech nahradit účastí v mezinárodním projektu nebo absolvováním zahraničních konferencí a kurzů.
 
Disertační práce
Studenti mohou předložit svou disertační práci v češtině, slovenštině nebo angličtině, a to ve dvou formách; hybridní typy prací nejsou povoleny. První z možností je úplná disertační práce, která obsahuje abstrakt (česky a anglicky), úvod do problematiky, stanovení cílů, úplnou experimentální část, výsledky a jejich diskusi, shrnutí, literární odkazy a případné přílohy. V tomto případě musí být uchazeč autorem nejméně jedné původní práce uveřejněné v impaktovaném a recenzovaném odborném časopise indexovaném v databázi Web of Science a alespoň jednou musí být prvním (hlavním) autorem. Za uveřejněnou se přitom považuje práce, která má přidělen identifikátor DOI. 
Druhou možností je komentovaný soubor publikovaných disertantových prací, který má podobné členění, avšak bez experimentální části. V tomto případě musí být uchazeč autorem alespoň tří publikací typu specifikovaného výše, přičemž v alespoň ve dvou z nich musí být prvním (hlavním) autorem. Vlastní text práce musí mít v tomto případě alespoň 30 stran obvyklého formátování (počítáno bez literárních odkazů, příloh, obsahu a povinných úvodních stran). Publikace musejí souviset s tématem disertační práce.  Součástí disertační práce (bez ohledu na typ) je vždy vyjádření k autorského podílu disertanta k publikovaným pracím.
 
Rozprava k tématu disertační práce
Rozprava je diskusí nad tématem disertační práce, relevantní literaturou a stavem poznání v oboru, metodologickými postupy a průběžnými výsledky výzkumu studenta. V této diskusi musí uchazeč prokázat širší porozumění tématu oboru disertační práce, příslušné metodologii, ale i orientaci v širším kontextu anorganické chemie a v ní používaných metod. Pro účely rozpravy si student připraví úvodní prezentaci v rozsahu 15 minut.

kombinovaná forma studia

Studium 
Studenti si do svého individuálního studijního plánu (ISP) vybírají po dohodě se svým školitelem předměty, které souvisejí s tématem disertačního projektu. Odborné předměty by v ISP měly být dva až čtyři. Jako studijní povinnost lze uznat i účast v odborném kurzu nebo letní škole související s projektem disertační práce. Povinnou součástí ISP je Rozprava k tématu disertační práce (dále jen Rozprava). Jazyková zkouška součástí ISP není. Studijní povinnosti obsažené v ISP (včetně Rozpravy) musí studenti splnit do konce třetího ročníku studia. Pokrok v projektu disertační práce studenti prezentují na seminářích katedry. Alespoň závěrečná prezentace musí být přednesena anglicky. V průběhu studia se studentům doporučuje absolvovat odbornou stáž na zahraničním pracovišti o délce alespoň jednoho měsíce. Tuto stáž lze v odůvodněných případech nahradit účastí v mezinárodním projektu nebo absolvováním zahraničních konferencí a kurzů.
 
Disertační práce
Studenti mohou předložit svou disertační práci v češtině, slovenštině nebo angličtině, a to ve dvou formách; hybridní typy prací nejsou povoleny. První z možností je úplná disertační práce, která obsahuje abstrakt (česky a anglicky), úvod do problematiky, stanovení cílů, úplnou experimentální část, výsledky a jejich diskusi, shrnutí, literární odkazy a případné přílohy. V tomto případě musí být uchazeč autorem nejméně jedné původní práce uveřejněné v impaktovaném a recenzovaném odborném časopise indexovaném v databázi Web of Science a alespoň jednou musí být prvním (hlavním) autorem. Za uveřejněnou se přitom považuje práce, která má přidělen identifikátor DOI. 
Druhou možností je komentovaný soubor publikovaných disertantových prací, který má podobné členění, avšak bez experimentální části. V tomto případě musí být uchazeč autorem alespoň tří publikací typu specifikovaného výše, přičemž v alespoň ve dvou z nich musí být prvním (hlavním) autorem. Vlastní text práce musí mít v tomto případě alespoň 30 stran obvyklého formátování (počítáno bez literárních odkazů, příloh, obsahu a povinných úvodních stran). Publikace musejí souviset s tématem disertační práce.  Součástí disertační práce (bez ohledu na typ) je vždy vyjádření k autorského podílu disertanta k publikovaným pracím.
 
Rozprava k tématu disertační práce
Rozprava je diskusí nad tématem disertační práce, relevantní literaturou a stavem poznání v oboru, metodologickými postupy a průběžnými výsledky výzkumu studenta. V této diskusi musí uchazeč prokázat širší porozumění tématu oboru disertační práce, příslušné metodologii, ale i orientaci v širším kontextu anorganické chemie a v ní používaných metod. Pro účely rozpravy si student připraví úvodní prezentaci v rozsahu 15 minut.

Antropologie a genetika člověka (P0511D030035)

prezenční forma studia

Povinné předměty ISP se stanovují individuálně s ohledem na zaměření disertační práce.

Je vyžadována zkouška z angličtiny (alespoň ÚJOP UK).

Disertační práci je možné odevzdat ve dvou formálních úpravách.
Klasická forma disertační práce je text v plném odborném rozsahu doplněná dvěma publikacemi v impaktovaných časopisech z databáze WOS/WOSS:
1. publikace: doktorand je hlavní/ korespondující autor; publikace shrnuje výsledky či část výsledků obhajovaných v disertační práci. Publikované výsledky se s disertací kryjí například použitými tabulkami, grafy či zjištěnými výsledky.
2. publikace: doktorand je spoluautorem; publikace se nemusí nutně dotýkat přímo disertační práce, ale musí být jasný alespoň nepřímý vztah k výzkumnému tématu.

Souhrnná forma disertační práce (tj. disertace sestává ze souhrnu):
Celkem je nutných pět publikací v impaktovaných časopisech z databáze WOS/WOSS, z toho dvě publikace s výsledky, kde je doktorand hlavním autorem a u tří publikací může být spoluautorem. Corpus publikací musí tvořit ucelenou koncepci a strukturu výzkumného záměru tématu disertační práce. Tato koncepce bude reflektována v souhrnu disertační práce.

U všech publikací předložených k obhajobě disertační práce je nutné doložit afiliaci k pracovišti katedry antropologie a genetiky člověka na PřF UK v Praze.

Katedra se snaží umožnit studentům doktorského studia rozvíjet jejich pedagogické schopnosti a to zejména participací na vedení specializovaných cvičení. Studenti tak spolupracují s garantem příslušné přednášky a cvičení.

Studentům je doporučena stáž v zahraničí.
Studentům je doporučena prezentace výsledků na vědecké konferenci.
Minimálně v závěru svého studia prezentují výsledky na katedrovém semináři.
Student se účastní seminářů či jiných odborných aktivit katedry a školícího pracoviště.

kombinovaná forma studia

Povinné předměty ISP se stanovují individuálně s ohledem na zaměření disertační práce.

Je vyžadována zkouška z angličtiny (alespoň ÚJOP UK).

Disertační práci je možné odevzdat ve dvou formálních úpravách.
Klasická forma disertační práce je text v plném odborném rozsahu doplněná dvěma publikacemi v impaktovaných časopisech z databáze WOS/WOSS:
1. publikace: doktorand je hlavní/ korespondující autor; publikace shrnuje výsledky či část výsledků obhajovaných v disertační práci. Publikované výsledky se s disertací kryjí například použitými tabulkami, grafy či zjištěnými výsledky.
2. publikace: doktorand je spoluautorem; publikace se nemusí nutně dotýkat přímo disertační práce, ale musí být jasný alespoň nepřímý vztah k výzkumnému tématu.

Souhrnná forma disertační práce (tj. disertace sestává ze souhrnu):
Celkem je nutných pět publikací v impaktovaných časopisech z databáze WOS/WOSS, z toho dvě publikace s výsledky, kde je doktorand hlavním autorem a u tří publikací může být spoluautorem. Corpus publikací musí tvořit ucelenou koncepci a strukturu výzkumného záměru tématu disertační práce. Tato koncepce bude reflektována v souhrnu disertační práce.

U všech publikací předložených k obhajobě disertační práce je nutné doložit afiliaci k pracovišti katedry antropologie a genetiky člověka na PřF UK v Praze.

Katedra se snaží umožnit studentům doktorského studia rozvíjet jejich pedagogické schopnosti a to zejména participací na vedení specializovaných cvičení. Studenti tak spolupracují s garantem příslušné přednášky a cvičení.

Studentům je doporučena stáž v zahraničí.
Studentům je doporučena prezentace výsledků na vědecké konferenci.
Minimálně v závěru svého studia prezentují výsledky na katedrovém semináři.
Student se účastní seminářů či jiných odborných aktivit katedry a školícího pracoviště.

Aplikovaná geologie (P0532D330016)

prezenční forma studia

Obecné studijní požadavky
Během 1. až 2. roku studia student absolvuje 2 až 5 odborných předmětů, vybíraných dle tématu své disertační práce a dle doporučení školitele či konzultanta (dle doporučení školitele či vlastních potřeb může absolvovat i vyšší počet předmětů). Předměty by měly být na úrovní doktorských studií, případně též magisterských dle aktuální nabídky PřF UK či dalších fakult UK (např. MFF) nebo dalších výzkumných vysokých škol (ČVUT, VŠCHT ad.). Z těchto předmětů, které tvoří součást individuálního studijního plánu (ISP) student skládá zkoušku. Do předepsaných povinností v rámci ISP lze dále zahrnout krátké kurzy pořádané v ČR i v zahraničí. Jazyková zkouška není vyžadována, pokud školitel uzná, že jsou jazykové znalosti potřebného cizího jazyka (zpravidla angličtina) dostatečné. ISP však může být o jazykovou zkoušku rozšířen na doporučení školitele nebo oborové rady. Nedílnou součástí studia je účast na ústavních a sekčních seminářích a podobných vědeckých aktivitách fakulty. Oborová rada nevyžaduje podíl na výuce, tato nemůže být součástí ISP. Oborová rada pravidelně kontroluje plnění studijních povinností.

Rozprava
Do konce 2. roku studia musí student absolvovat Rozpravu k tématu doktorské disertační práce (dále jen Rozprava). Termín konání Rozpravy bude plánován 2× v daném akademickém roce – vždy ve zkouškovém období zimního semestru (polovina ledna až polovina února) a letního semestru (konec května až konec června). Rozprava proběhne formou osobní presentace (časově přibližně 20 minut, doporučeno presentovat pomocí PowerPoint či podobně) před jmenovanou komisí (členové příslušné komise budou vybírání ze Seznamu schválených členů komisí PřF UK). Na tuto presentaci naváže diskuse a dotazy členů komise, případně hostů – Rozprava má veřejný charakter. Povinnou náplní presentace je: (1) obecný přehled do řešené problematiky; (2) komplexní přehled dosavadních znalostí v oborech souvisejících s tématem (tématy) práce; (3) znalost metodických postupů, laboratorních metod apod. nezbytných pro řešení dané problematiky; (4) pracovní hypotézy resp. cíle disertační práce a metodický přístup k jejich řešení; a (5) uvedení, jak student hodlá obohatit daný obor svou prací. Do doby konání Rozpravy je žádoucí, aby student absolvoval předepsané odborné předměty a zvládl náležitosti, které tvoří povinnou součást presentace. Pro připuštění k rozpravě je rozhodující postoj školitele, jenž potvrdí, že studentova příprava je dostačující. Publikační aktivita či účast na konferencích nejsou pro absolvování Rozpravy rozhodující, ale jsou vítány. Úroveň rozpravy – tj. (1) forma a způsob přednesu, (2) orientace v řešené problematice, (3) znalost teoretických základů a (4) schopnost propojení souvislostí – bude hodnocena 5-člennou komisí (min. jeden externista) formou tajného hlasování na škále uspěl-neuspěl. V případě neúspěšného hodnocení bude postupováno dle pokynů v příslušném OD.

Konference a stáže
Nedílnou součástí vědecké výchovy doktoranda je aktivní presentace výsledků výzkumné práce na mezinárodních, případně též domácích odborných setkáních a odborném recenzovaném tisku. Za dobu trvání studia musí student presentovat výsledky své práce alespoň na dvou mezinárodních konferencích. Forma presentace by v ideálním případě měla být jednou formou posteru, podruhé formou ústní přednášky. Standardní součástí studia je odborná stáž na renomovaném zahraničním pracovišti s délkou trvání zohledňující konkrétní možnosti.

Disertace v klasickém formátu
Disertace v klasickém formátu představuje monografický rukopis, který obsahuje úvod do tématu, kritický přehled dosavadních poznatků, stanovení výzkumných otázek, přehled použitých metod, výsledky a jejich diskusi, shrnutí a zhodnocení vědeckého přínosu. Součástí nebo přílohou monografické disertace musí být nejméně jeden odborných článek uveřejněný nebo přijatý do tisku v odborném recenzovaném časopise s IF (uvedeném v databázi ISI Web of Science); u této práce musí být student prvním autorem. Přiložena může být pouze ta publikace, u níž student jasně prokáže afiliaci k řešitelskému ústavu PřF UK (v případě 100% financování smluvním pracovištěm je přípustná afiliace k danému pracovišti). Tato publikace musí tematicky souhlasit s tématem vlastní disertace, spoluautorství školitele je žádoucí. Pokud je to možné, v dané publikaci jsou deklarovány zdroje financování (dle pokynů školitele; např. v případě výzkumného projektu GAUK). Při použití tohoto formátu disertační práce je předpokládaný rozsah 150-250 stran.

Disertace v kumulativním formátu
Disertace v kumulativním formátu obsahuje úvodní pojednání, které doprovází vědecké publikace. Úvodní pojednání obsahuje vymezení a kritické zhodnocení řešeného vědeckého problému, definici výzkumných otázek, způsob jejich řešení, shrnutí hlavních výsledků, které byly dosaženy v jednotlivých publikacích a jejich vzájemné souvislosti. Dále obsahuje důkladnou diskusi výsledků výzkumu a možnosti jeho dalšího směřování. Rozsah této části je minimálně 10 000 až 15 000 slov (bez seznamu literatury). Součástí kumulativní disertace musí být nejméně tři publikace (publikované nebo přijaté do tisku). Pro jednu z těchto publikací platí stejné podmínky jako v případě monografického formátu disertace: odborných článek uveřejněný nebo přijatý do tisku v odborném recenzovaném časopise s IF (uvedeném v databázi ISI Web of Science); u této práce musí být student prvním autorem. Další dvě publikace mají opět charakter původního odborného článku v recenzovaném periodiku (s IF či bez něj), případně autorské kapitoly v knize s editorem (tzn. nepatří sem konferenční sborníky bez řádného recenzního řízení). Přiloženy mohou být pouze ty publikace, u nichž student jasně prokáže afiliaci k řešitelskému ústavu PřF UK (v případě 100% financování smluvním pracovištěm je přípustná afiliace k danému pracovišti), případně též doloží zdroje financování dle pokynů školitele (týká se např. výzkumných projektů GAUK). Pokud je v autorském kolektivu uvedeno více doktorandů téhož školitele, je doporučenou použít danou práci pouze v jedné disertační práci, přičemž je zde rozhodující stanovisko školitele a oborové rady. Pokud se na dané publikaci podíleli dva studenti téhož školitele a každý z nich přispěl v odlišné části, lze připustit zařazení téže publikace do dvou disertačních prací, ale s tím omezením, že se dotčená publikace počítá pro každého pouze jednou polovinou, což implikuje nutnost přidání další publikace pro každého z dotčených studentů (tj. místo 3 požadovaných publikací musí být minimálně 4).

kombinovaná forma studia

Obecné studijní požadavky
Během 1. až 2. roku studia student absolvuje 2 až 3 odborné předměty, vybírané dle tématu své disertační práce a dle doporučení školitele či konzultanta (dle doporučení školitele či vlastních potřeb může absolvovat i vyšší počet předmětů). Předměty by měly být na úrovní doktorských studií, případně též magisterských dle aktuální nabídky PřF UK či dalších fakult UK (např. MFF) nebo dalších výzkumných vysokých škol (ČVUT, VŠCHT ad.). Z těchto předmětů, které tvoří součást individuálního studijního plánu (ISP) student skládá zkoušku. Do předepsaných povinností v rámci ISP lze dále zahrnout krátké kurzy pořádané v ČR i v zahraničí. Jazyková zkouška není vyžadována, pokud školitel uzná, že jsou jazykové znalosti potřebného cizího jazyka (zpravidla angličtina) dostatečné. ISP však může být o jazykovou zkoušku rozšířen na doporučení školitele nebo oborové rady. Nedílnou součástí studia je účast na ústavních a sekčních seminářích a podobných vědeckých aktivitách fakulty. Oborová rada nevyžaduje podíl na výuce, tato nemůže být součástí ISP. Oborová rada pravidelně kontroluje plnění studijních povinností.

Rozprava
Do konce 3. roku studia musí student absolvovat Rozpravu k tématu doktorské disertační práce (dále jen Rozprava). Termín konání Rozpravy bude plánován 2× v daném akademickém roce – vždy ve zkouškovém období zimního semestru (polovina ledna až polovina února) a letního semestru (konec května až konec června). Rozprava proběhne formou osobní presentace (časově přibližně 20 minut, doporučeno presentovat pomocí PowerPoint či podobně) před jmenovanou komisí (členové příslušné komise budou vybírání ze Seznamu schválených členů komisí PřF UK). Na tuto presentaci naváže diskuse a dotazy členů komise, případně hostů – Rozprava má veřejný charakter. Povinnou náplní presentace je: (1) obecný přehled do řešené problematiky; (2) komplexní přehled dosavadních znalostí v oborech souvisejících s tématem (tématy) práce; (3) znalost metodických postupů, laboratorních metod apod. nezbytných pro řešení dané problematiky; (4) pracovní hypotézy resp. cíle disertační práce a metodický přístup k jejich řešení; a (5) uvedení, jak student hodlá obohatit daný obor svou prací. Do doby konání Rozpravy je žádoucí, aby student absolvoval předepsané odborné předměty a zvládl náležitosti, které tvoří povinnou součást presentace. Pro připuštění k rozpravě je rozhodující postoj školitele, jenž potvrdí, že studentova příprava je dostačující. Publikační aktivita či účast na konferencích nejsou pro absolvování Rozpravy rozhodující, ale jsou vítány. Úroveň rozpravy – tj. (1) forma a způsob přednesu, (2) orientace v řešené problematice, (3) znalost teoretických základů a (4) schopnost propojení souvislostí – bude hodnocena 5-člennou komisí (min. jeden externista) formou tajného hlasování na škále uspěl-neuspěl. V případě neúspěšného hodnocení bude postupováno dle pokynů v příslušném OD.

Konference a stáže
Doporučenou součástí vědecké výchovy doktoranda je presentace výsledků výzkumné práce na mezinárodních, případně též domácích odborných setkáních a odborném recenzovaném tisku. Doporučeno je presentovat poster či přednést přednášku na mezinárodní konferenci. Vítanou součástí studia je odborná stáž na renomovaném zahraničním pracovišti s délkou trvání zohledňující aktuální možnosti (v případě kombinované formy se jedná o doporučenou, nikolivěk vynucenou součást studia).

Disertace v klasickém formátu
Disertace v klasickém formátu představuje monografický rukopis, který obsahuje úvod do tématu, kritický přehled dosavadních poznatků, stanovení výzkumných otázek, přehled použitých metod, výsledky a jejich diskusi, shrnutí a zhodnocení vědeckého přínosu. Součástí nebo přílohou monografické disertace musí být nejméně jeden odborných článek uveřejněný nebo přijatý do tisku v odborném recenzovaném časopise s IF (uvedeném v databázi ISI Web of Science); u této práce musí být student prvním autorem. Přiložena může být pouze ta publikace, u níž student jasně prokáže afiliaci k řešitelskému ústavu PřF UK (v případě 100% financování smluvním pracovištěm je přípustná afiliace k danému pracovišti). Tato publikace musí tematicky souhlasit s tématem vlastní disertace, spoluautorství školitele je žádoucí. Pokud je to možné, v dané publikaci jsou deklarovány zdroje financování (dle pokynů školitele; např. v případě výzkumného projektu GAUK). Při použití tohoto formátu disertační práce je předpokládaný rozsah 150-250 stran.

Disertace v kumulativním formátu
Disertace v kumulativním formátu obsahuje úvodní pojednání, které doprovází vědecké publikace. Úvodní pojednání obsahuje vymezení a kritické zhodnocení řešeného vědeckého problému, definici výzkumných otázek, způsob jejich řešení, shrnutí hlavních výsledků, které byly dosaženy v jednotlivých publikacích a jejich vzájemné souvislosti. Dále obsahuje důkladnou diskusi výsledků výzkumu a možnosti jeho dalšího směřování. Rozsah této části je minimálně 10 000 až 15 000 slov (bez seznamu literatury). Součástí kumulativní disertace musí být nejméně tři publikace (publikované nebo přijaté do tisku). Pro jednu z těchto publikací platí stejné podmínky jako v případě monografického formátu disertace: odborných článek uveřejněný nebo přijatý do tisku v odborném recenzovaném časopise s IF (uvedeném v databázi ISI Web of Science); u této práce musí být student prvním autorem. Další dvě publikace mají opět charakter původního odborného článku v recenzovaném periodiku (s IF či bez něj), případně autorské kapitoly v knize s editorem (tzn. nepatří sem konferenční sborníky bez řádného recenzního řízení). Přiloženy mohou být pouze ty publikace, u nichž student jasně prokáže afiliaci k řešitelskému ústavu PřF UK (v případě 100% financování smluvním pracovištěm je přípustná afiliace k danému pracovišti), případně též doloží zdroje financování dle pokynů školitele (týká se např. výzkumných projektů GAUK). Pokud je v autorském kolektivu uvedeno více doktorandů téhož školitele, je doporučenou použít danou práci pouze v jedné disertační práci, přičemž je zde rozhodující stanovisko školitele a oborové rady. Pokud se na dané publikaci podíleli dva studenti téhož školitele a každý z nich přispěl v odlišné části, lze připustit zařazení téže publikace do dvou disertačních prací, ale s tím omezením, že se dotčená publikace počítá pro každého pouze jednou polovinou, což implikuje nutnost přidání další publikace pro každého z dotčených studentů (tj. místo 3 požadovaných publikací musí být minimálně 4).

Biochemie (P0512D130015)

prezenční forma studia

Studenti si do svého individuálního studijního plánu (ISP) vybírají po dohodě se svým školitelem předměty, které souvisejí s tématem disertačního projektu. Odborné předměty by v ISP měly být dva až čtyři. Jako studijní povinnost lze uznat i účast v odborném kurzu nebo letní škole související s projektem disertační práce. Povinnou součástí ISP je Rozprava k tématu disertační práce. Jazyková zkouška vyžadována není. Studijní povinnosti obsažené v ISP (včetně Rozpravy) musí studenti splnit nejlépe během prvních dvou let studia, nejpozději do konce třetího ročníku studia. Pokrok v projektu disertační práce studenti prezentují na seminářích katedry. Alespoň závěrečná prezentace musí být přednesena anglicky.
 
V průběhu studia se studentům doporučuje absolvovat odbornou stáž na zahraničním pracovišti o délce alespoň jednoho měsíce. Tuto stáž lze v odůvodněných případech nahradit účastí v mezinárodním projektu nebo absolvováním zahraničních konferencí a kurzů.
 
Studenti mohou předložit svou disertační práci v češtině, slovenštině nebo angličtině, a to ve dvou formách; hybridní typy prací nejsou povoleny. První z možností je úplná disertační práce, která obsahuje abstrakt (česky a anglicky), úvod do problematiky, stanovení cílů, úplnou experimentální část, výsledky a jejich diskusi, shrnutí, literární odkazy a případné přílohy. V tomto případě musí být uchazeč autorem (nejméně tří původních prací zveřejněných v impaktovaném a recenzovaném odborném časopise indexovaném v databázi Web of Science a alespoň jednou musí být prvním (hlavním) autorem. Za uveřejněnou se přitom považuje práce, která má přidělen identifikátor DOI a autor uveden identifikátor ORCID.
 
Druhou možností je komentovaný soubor publikovaných disertantových prací, který má podobné členění, avšak bez experimentální části. V tomto případě musí být uchazeč autorem alespoň tří publikací typu specifikovaného výše, přičemž v alespoň v jedné z nich musí být prvním (hlavním) autorem. Vlastní text práce musí mít v tomto případě alespoň 30 stran obvyklého formátování (počítáno bez literárních odkazů, příloh, obsahu a povinných úvodních stran). Publikace musejí souviset s tématem disertační práce. Součástí disertační práce (bez ohledu na typ) je vždy vyjádření školitele k autorského podílu disertanta k publikovaným pracím.

kombinovaná forma studia

Studenti si do svého individuálního studijního plánu (ISP) vybírají po dohodě se svým školitelem předměty, které souvisejí s tématem disertačního projektu. Odborné předměty by v ISP měly být dva až čtyři. Jako studijní povinnost lze uznat i účast v odborném kurzu nebo letní škole související s projektem disertační práce. Povinnou součástí ISP je Rozprava k tématu disertační práce. Jazyková zkouška vyžadována není. Studijní povinnosti obsažené v ISP (včetně Rozpravy) musí studenti splnit nejlépe během prvních dvou let studia, nejpozději do konce třetího ročníku studia. Pokrok v projektu disertační práce studenti prezentují na seminářích katedry. Alespoň závěrečná prezentace musí být přednesena anglicky.
 
V průběhu studia se studentům doporučuje absolvovat odbornou stáž na zahraničním pracovišti o délce alespoň jednoho měsíce. Tuto stáž lze v odůvodněných případech nahradit účastí v mezinárodním projektu nebo absolvováním zahraničních konferencí a kurzů.
 
Studenti mohou předložit svou disertační práci v češtině, slovenštině nebo angličtině, a to ve dvou formách; hybridní typy prací nejsou povoleny. První z možností je úplná disertační práce, která obsahuje abstrakt (česky a anglicky), úvod do problematiky, stanovení cílů, úplnou experimentální část, výsledky a jejich diskusi, shrnutí, literární odkazy a případné přílohy. V tomto případě musí být uchazeč autorem (nejméně tří původních prací zveřejněných v impaktovaném a recenzovaném odborném časopise indexovaném v databázi Web of Science a alespoň jednou musí být prvním (hlavním) autorem. Za uveřejněnou se přitom považuje práce, která má přidělen identifikátor DOI a autor uveden identifikátor ORCID.
 
Druhou možností je komentovaný soubor publikovaných disertantových prací, který má podobné členění, avšak bez experimentální části. V tomto případě musí být uchazeč autorem alespoň tří publikací typu specifikovaného výše, přičemž v alespoň v jedné z nich musí být prvním (hlavním) autorem. Vlastní text práce musí mít v tomto případě alespoň 30 stran obvyklého formátování (počítáno bez literárních odkazů, příloh, obsahu a povinných úvodních stran). Publikace musejí souviset s tématem disertační práce. Součástí disertační práce (bez ohledu na typ) je vždy vyjádření školitele k autorského podílu disertanta k publikovaným pracím.

Bioinformatika a výpočetní biologie (P0688D140010)

prezenční forma studia

Studijní povinnosti
Studijní předměty si při tvorbě individuálního studijního plánu (ISP) zapisuje student po dohodě se školitelem a konzultanty a to s ohledem na téma své disertačního projektu a dosavadní studium. Výjimkou z tohoto pravidla je povinná účast na doktorském bioinformatickém semináři po dobu celého studia.
 
Rozprava k tématu disertační práce
Studenti jsou povinni zaregistrovat se k rozpravě nejpozději ve třetím roce studia. Silně doporučený termín pro konání zkoušky je druhý semestr druhého roku, nejpozději první semestr třetího roku. Nesplnění této povinnosti do konce třetího roku bude v ročním hodnocení ISP (Individuální studijní plán) hodnoceno známkou „B“.
Rozprava posuzuje, míru porozumění doktorskému projektu, a hodnotí jeho znalosti v příslušném vědeckém oboru. Student musí odevzdat písemné shrnutí vědeckých výsledků svého doktorského projektu (2 strany formátu A4, velikost písma 11), podepsané studentem i školitelem, oborové radě nejméně dva týdny před konáním rozpravy.
Součástí rozpravy je ústní prezentace doktorského projektu (20 minut), po níž následuje diskuse (40 minut). Komise hodnotí hloubku a šíři znalostí v daném oboru, se zvláštním důrazem na znalosti související s projektem. Účast školitele je povinná. V případě závažných pochybností o pokroku studenta si oborová rada vyhrazuje právo o opakování rozpravy v určené lhůtě. Nesplnění této povinnosti může vést k udělení známky C nebo D (od roku 2026) v ročním hodnocení ISP.
 
Forma disertační práce
Preferovaná forma práce je svázaný soubor prací s přehledovým úvodem v rozsahu zhruba 30-50 stran. Jednotlivé publikace by měly být zasazeny do širšího kontextu a disertační práce by tak měla representovat kompaktní ucelené dílo. Smyl úvodu je pak přehled oblasti výzkumu a shrnutí/diskuzi výsledků a vlastních přínosů, které jsou pak detailně rozvedeny v přiložených pracích.
 
Publikační činnost
Výsledky na jejichž základě se předkládá disertační práce musí být publikované v minimálně 2 impaktovaných (WOS nebo SJR) časopiseckých publikacích, přičemž alespoň u jedné publikace musí být student uveden jako první (joint first authorship je v pořádku) nebo korespondenční autor. V případě výjimečně významného článku v top časopisu typu Nature nebo Science, je jedna publikace dostačující. Tuto povinnost lze ve výjimečných případech nahradit recenzovanými konferencemi (typický formát publikací v některých oborech jako je např. informatika), přičemž musí jít o top konference v oboru (řádově A nebo A* konference podle CORE ratingu) a zcela výjimečně několika manuskripty v Bioarxiv. Tyto výsledky budou uznávány ad-hoc.
 
Stáž
Oborová rada důrazně doporučuje studentům oboru v průběhu studia absolvovat výzkumný pobyt (odborná stáž) na zahraničním pracovišti (dle doporučení školitele) v rozsahu minimálně 3 měsíců. V případě nemožnosti absolvovat stáž je třeba tuto skutečnost vysvětlit při obhajobě.

kombinovaná forma studia

Studijní povinnosti
Studijní předměty si při tvorbě individuálního studijního plánu (ISP) zapisuje student po dohodě se školitelem a konzultanty a to s ohledem na téma své disertačního projektu a dosavadní studium. Výjimkou z tohoto pravidla je povinná účast na doktorském bioinformatickém semináři po dobu celého studia.
 
Rozprava k tématu disertační práce
Studenti jsou povinni zaregistrovat se k rozpravě nejpozději ve třetím roce studia. Silně doporučený termín pro konání zkoušky je druhý semestr druhého roku, nejpozději první semestr třetího roku. Nesplnění této povinnosti do konce třetího roku bude v ročním hodnocení ISP (Individuální studijní plán) hodnoceno známkou „B“.
Rozprava posuzuje, míru porozumění doktorskému projektu, a hodnotí jeho znalosti v příslušném vědeckém oboru. Student musí odevzdat písemné shrnutí vědeckých výsledků svého doktorského projektu (2 strany formátu A4, velikost písma 11), podepsané studentem i školitelem, oborové radě nejméně dva týdny před konáním rozpravy.
Součástí rozpravy je ústní prezentace doktorského projektu (20 minut), po níž následuje diskuse (40 minut). Komise hodnotí hloubku a šíři znalostí v daném oboru, se zvláštním důrazem na znalosti související s projektem. Účast školitele je povinná. V případě závažných pochybností o pokroku studenta si oborová rada vyhrazuje právo o opakování rozpravy v určené lhůtě. Nesplnění této povinnosti může vést k udělení známky C nebo D (od roku 2026) v ročním hodnocení ISP.
 
Forma disertační práce
Preferovaná forma práce je svázaný soubor prací s přehledovým úvodem v rozsahu zhruba 30-50 stran. Jednotlivé publikace by měly být zasazeny do širšího kontextu a disertační práce by tak měla representovat kompaktní ucelené dílo. Smyl úvodu je pak přehled oblasti výzkumu a shrnutí/diskuzi výsledků a vlastních přínosů, které jsou pak detailně rozvedeny v přiložených pracích.
 
Publikační činnost
Výsledky na jejichž základě se předkládá disertační práce musí být publikované v minimálně 2 impaktovaných (WOS nebo SJR) časopiseckých publikacích, přičemž alespoň u jedné publikace musí být student uveden jako první (joint first authorship je v pořádku) nebo korespondenční autor. V případě výjimečně významného článku v top časopisu typu Nature nebo Science, je jedna publikace dostačující. Tuto povinnost lze ve výjimečných případech nahradit recenzovanými konferencemi (typický formát publikací v některých oborech jako je např. informatika), přičemž musí jít o top konference v oboru (řádově A nebo A* konference podle CORE ratingu) a zcela výjimečně několika manuskripty v Bioarxiv. Tyto výsledky budou uznávány ad-hoc.
 
Stáž
Oborová rada důrazně doporučuje studentům oboru v průběhu studia absolvovat výzkumný pobyt (odborná stáž) na zahraničním pracovišti (dle doporučení školitele) v rozsahu minimálně 3 měsíců. V případě nemožnosti absolvovat stáž je třeba tuto skutečnost vysvětlit při obhajobě.

Botanika (P0511D030028)

prezenční forma studia

Primárním cílem doktorského studia je rozvoj samostatného vědeckého myšlení a originálního výzkumu, který přináší novou hodnotu do daného oboru. Student je aktivním členem akademické obce, publikuje odborné články, účastní se konferencí a rozvíjí své kritické a analytické schopnosti. Od studentů se očekává aktivní účast na vědeckém dění na katedře, zejména na pravidelných katedrových a oborových seminářích. Disertační práce představuje vrchol jeho výzkumného úsilí a potvrzuje jeho způsobilost k samostatné vědecké práci. Studium zároveň připravuje na kariéru ve výzkumu nebo specializovaných profesích, kde je hluboká odborná expertiza klíčová. Jazyková zkouška není požadována, ale je předpokládána znalost anglického jazyka.
 
Pro průběžné hodnocení studia doktoranda ustanovuje Oborová rada tříčlennou komisi, která je stálá po celou dobu studia.
 
Prezentace výsledků
•    Níže uvedené povinnosti představují klíčové milníky, které slouží jako průběžné kontrolní body pro hodnocení pokroku a kvality práce na disertačním projektu v rámci doktorského studia. Plnění těchto povinností se odráží v pravidelném hodnocení individuálního studijního plánu.  
•    1. – 8. semestr: každoroční prezentace o postupu na doktorském projektu na oborových seminářích katedry botaniky (tzv. předseminářích).
•    1. semestr: prezentace tématu disertační práce na poster session v rámci semináře katedry botaniky.
•    3. semestr: obhajoba zprávy o postupu disertační práce za první rok studia před tříčlennou komisí.
•    4. – 5. semestr: rozprava k tématu disertační práce. Ta se koná před zkušební komisí sestávající ze čtyř členů (včetně tříčlenné komise). 
•    5. – 6. semestr: prezentace výsledků doktorského projektu a výhledu do zbytku doktorského studia na semináři katedry botaniky.
 
Studijní a pedagogické povinnosti
•    Student si do svého individuálního studijního plánu (ISP) může po dohodě se svým školitelem vybrat předměty, které souvisejí s tématem disertačního projektu.
•    Studenti nemají formální pedagogické povinnosti, nicméně je velmi žádoucí, aby se účastnili výuky, např. praktik nebo terénních cvičení.
 
Účast na konferencích, zahraniční stáže
•    Doktorand musí nejméně jednou vystoupit se svými výsledky (formou posteru nebo přednášky) na renomované mezinárodní konferenci (zpravidla zahraniční).
•    Součástí doktorského studia je povinnost absolvovat vědeckou stáž v zahraničí v minimální délce jednoho měsíce, a to nejpozději do konce čtvrtého ročníku studia. Vědeckou stáží se rozumí studijní nebo pracovní pobyt na vědeckém pracovišti s tématikou blízkou tématu řešené disertační práce, zpravidla v zahraničí. Nesmí jít o pobyt na pracovišti školitele. Stáž může být jedna dlouhodobá či několik kratších. V řádně odůvodněných případech může oborová rada na základě žádosti doktoranda a doporučení školitele rozhodnout o výjimce z této povinnosti.
 
Disertační práce
•    Očekávanou formou disertační práce je anglicky psaný soubor nejméně tří tematicky souvisejících textů ve formátu vědeckých článků a opatřený širším jednotícím úvodem do problematiky. Nejméně jeden z těchto článků musí být prvoautorský a nejméně jeden musí být publikovaný nebo přijatý do tisku v mezinárodně uznávaném vědeckém časopise (tím se zpravidla rozumí časopis s impakt faktorem definovaným ISI; časopisy s IF ve 3.-4. kvartilu příslušné kategorie definované ISI jsou vhodné jen v dobře zdůvodnitelných případech). Přijetí do tisku je třeba věrohodným způsobem doložit. Úvod musí být podstatnou částí práce (v délce průměrného článku) a musí důkladně představit rámec a souvislosti tématu, cíle práce a jednotlivé články zařadit do celkového kontextu. Práce musí rovněž obsahovat širší shrnutí významu výsledků jednotlivých článků pro disciplínu, buď jako závěrečnou část úvodu, nebo v samostatném závěru. Všechny zmíněné části (úvod, publikované/do tisku přijaté články, nepublikované texty ve formátu článků, závěr) musí být součástí vlastního textu disertace (nikoliv být její přílohou). V odůvodněných případech může disertační práce mít formu ucelené vědecké monografie, která musí být prvoautorská a přijatá do tisku.
 
Pravidelná práce na disertačním projektu
•   V rámci doktorského studia se od studenta očekává pravidelná aktivní práce na disertačním projektu v rozsahu odpovídajícím plnému pracovnímu úvazku, a to na pracovišti školitele či konzultanta disertační práce. Po dohodě se školitelem je možné práci vykonávat i mimo tato pracoviště (např. formou home office). Od studenta se dále očekává aktivní a pravidelná účast na vědeckém dění na katedře, zejména aktivní účast na seminářích a spolupráce s ostatními členy týmu. Aktivní zapojení do výzkumného prostředí je klíčové pro efektivní rozvoj odborných kompetencí i úspěšné dokončení studia.

kombinovaná forma studia

Primárním cílem doktorského studia je rozvoj samostatného vědeckého myšlení a originálního výzkumu, který přináší novou hodnotu do daného oboru. Student je aktivním členem akademické obce, publikuje odborné články a rozvíjí své kritické a analytické schopnosti. Disertační práce představuje vrchol jeho výzkumného úsilí a potvrzuje jeho způsobilost k samostatné vědecké práci. Studium zároveň připravuje na kariéru ve výzkumu nebo specializovaných profesích, kde je hluboká odborná expertiza klíčová. Jazyková zkouška není požadována, ale je předpokládána znalost anglického jazyka.
 
Pro průběžné hodnocení studia doktoranda ustanovuje Oborová rada tříčlennou komisi, která je stálá po celou dobu studia.
 
Prezentace výsledků
•    Níže uvedené povinnosti představují klíčové milníky, které slouží jako průběžné kontrolní body pro hodnocení pokroku a kvality práce na disertačním projektu v rámci doktorského studia. Plnění těchto povinností se odráží v pravidelném hodnocení individuálního studijního plánu. V kombinované formě studia je možné zažádat o posunutí jednotlivých milníků do pozdějších semestrů.
•    1. – 8. semestr: každoroční prezentace o postupu na doktorském projektu na oborových seminářích katedry botaniky (tzv. předseminářích).
•    1. semestr: prezentace tématu disertační práce na poster session v rámci semináře katedry botaniky.
•    3. semestr: obhajoba zprávy o postupu disertační práce za první rok studia před tříčlennou komisí.
•    4. – 5. semestr: rozprava k tématu disertační práce. Ta se koná před zkušební komisí sestávající ze čtyř členů (včetně tříčlenné komise). 
•    5. – 6. semestr: prezentace výsledků doktorského projektu a výhledu do zbytku doktorského studia na semináři katedry botaniky.
 
Studijní a pedagogické povinnosti
•    Student si do svého individuálního studijního plánu (ISP) může po dohodě se svým školitelem vybrat předměty, které souvisejí s tématem disertačního projektu.
•   Od studentů se neočekává plnění formálních pedagogických povinností.
 
Účast na konferencích, zahraniční stáže
•    Doktorand musí nejméně jednou vystoupit se svými výsledky (formou posteru nebo přednášky) na renomované mezinárodní konferenci (zpravidla zahraniční). Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech může oborová rada na základě žádosti doktoranda a doporučení školitele rozhodnout o výjimce z této povinnosti.
•    Studenti kombinované formy doktorského studia nejsou povinni absolvovat zahraniční vědeckou stáž.
 
Disertační práce
•    Očekávanou formou disertační práce je anglicky psaný soubor nejméně tří tematicky souvisejících textů ve formátu vědeckých článků a opatřený širším jednotícím úvodem do problematiky. Nejméně jeden z těchto článků musí být prvoautorský a nejméně jeden musí být publikovaný nebo přijatý do tisku v mezinárodně uznávaném vědeckém časopise (tím se zpravidla rozumí časopis s impakt faktorem definovaným ISI; časopisy s IF ve 3.-4. kvartilu příslušné kategorie definované ISI jsou vhodné jen v dobře zdůvodnitelných případech). Přijetí do tisku je třeba věrohodným způsobem doložit. Úvod musí být podstatnou částí práce (v délce průměrného článku) a musí důkladně představit rámec a souvislosti tématu, cíle práce a jednotlivé články zařadit do celkového kontextu. Práce musí rovněž obsahovat širší shrnutí významu výsledků jednotlivých článků pro disciplínu, buď jako závěrečnou část úvodu, nebo v samostatném závěru. Všechny zmíněné části (úvod, publikované/do tisku přijaté články, nepublikované texty ve formátu článků, závěr) musí být součástí vlastního textu disertace (nikoliv být její přílohou). V odůvodněných případech může disertační práce mít formu ucelené vědecké monografie, která musí být prvoautorská a přijatá do tisku.

Demografie (P0532D330014)

prezenční forma studia

1. Individuální studijní plán a jeho plnění

Na počátku studia vypisuje školitel/školitelka (dále jen školitel) téma práce ve studijním informačním systému (SIS). Doktorand/doktorandka (dále jen doktorand) jej poté přijímá a ve spolupráci se školitelem vytváří individuální studijní plán (ISP). Ten schvaluje jak školitel, tak i oborová rada (OR). Vše probíhá podle harmonogramu stanoveného studijním oddělením pro daný akademický rok. ISP obsahuje především věcný a časový plán plnění jednotlivých požadavků uvedených níže.

Do konce prvního semestru studia předkládá doktorand školiteli rozpracovaný návrh disertačního projektu, v němž specifikuje s oporou o prostudovanou literaturu stav řešené problematiky, hlavní cíle, výzkumné otázky a metodiku výzkumu. Tento projekt prezentuje před poradní komisí do konce prvního semestru studia.

Hodnocení pokroku ve studiu, tj. plnění ISP, se koná vždy v řádném termínu (srpen–září) a případně i v mimořádném termínu, pokud to stanoví OR. Doktorand je povinen poskytovat podklady pro tato hodnocení podle pokynů a harmonogramu stanoveného studijním oddělením.

Poradní komise doktoranda se skládá ze školitele a dvou konzultantů/konzultantek (dále jen konzultant), které navrhuje školitel a na počátku studia schvaluje oborová rada (OR). Následně jsou uvedeni v SIS. V průběhu studia se komise s doktorandem schází minimálně jednou za semestr. Jednání se zaměřují na průběh plnění ISP, zejména na dosavadní a plánovanou práci na disertačním projektu, publikační činnost a další strategické otázky. Komise poskytuje doktorandovi konstruktivní zpětnou vazbu. Ze schůzky se pořizuje stručná písemná zpráva, kterou zpracovává školitel a která slouží jako jeden z podkladů pro hodnocení OR.

2. Předměty požadované ke splnění
Doktorand musí splnit do konce druhého ročníku následující předměty:
Absolventi oboru Demografie či podobného oboru 2 předměty, a sice:
předmět MPGS0120 Obecné kolokvium-General Colloquium (DEM)
další z předmětů tematicky blízkých problematice řešené v disertační práci doktorand volí individuálně po dohodě se školitelem či školitelkou (dále školitel).

Absolventi jiných oborů 3 předměty, a sice:
předmět MPGS0120 Obecné kolokvium-General Colloquium (DEM)
2 předměty demografického základu
MD360P87 Demografická analýza I nebo MD360E01 Demographic analysis I 
MD360P88 Demografická analýza II nebo MD360E02 Demographic analysis II 

3. Rozprava k tématu disertační práce
Rozprava k tématu disertační práce (RTDP) je text vypracovaný doktorandem v rozsahu 20–40 normostran (36 000 - 72 000 znaků včetně mezer), který popisuje cíle disertačního projektu, shrnuje stav řešené problematiky, uvádí teoretické ukotvení výzkumu, metodologii a případně i předběžné výsledky či další náležitosti. Součástí textu je také diskuse strategie pro zdárné dokončení studia ve standardní době.
První verzi textu s označením “RTDP_A” konzultovanou se školitelem odevzdává doktorand v SIS do konce prvního ročníku studia spolu s materiály pro pravidelné meziroční hodnocení ISP.
Text lze pak dále dopracovat a finální verzi s označením “RTDP_B” odevzdává doktorand s dostatečným předstihem do SIS tak, aby rozprava k tématu disertační práce proběhla nejpozději do konce třetího semestru studia. Finální verzi textu RTDP_B posuzují dva oponenti (doporučeně externisté, tedy mimo katedru a výzkumný tým doktoranda). Doktorand obdrží jejich posudky ještě před samotnou rozpravou k tématu disertační práce.

Pro přihlášení k rozpravě k tématu disertační práce (nejpozději 14 dní před koncem 3. semestru druhého roku studia) se dále vyžaduje:
splnění minimálně jednoho z požadovaných studijních předmětů
předložení alespoň jednoho článku vztahujícího se k tématu disertace, který je rozpracován pro odeslání do redakce odborného vědeckého časopisu
odevzdání elektronické verze textu s označením “RTDP_B” do SIS

4. Prezentace výzkumu na konferencích
Doktorand v průběhu studia aktivně prezentuje výsledky svého disertačního výzkumu alespoň na dvou konferencích, z čehož alespoň jedna je mezinárodní.

5. Povinnost přítomnosti doktoranda na školícím pracovišti
Doktorand je v pravidelném kontaktu se školitelem nebo konzultantem, doporučeně jednou týdně, nejméně však jednou měsíčně.
Doktorand v prezenční formě studia a ve standardní době studia je přítomen na školícím pracovišti minimálně 40 hodin měsíčně. Výjimkou jsou stáže a pracovní cesty, pokud jsou řádně evidovány podle fakultních předpisů. V odůvodněných případech lze místo fyzické přítomnosti na pracovišti dokládat pracovní aktivitu v rámci disertačního projektu. Doktorand vyplňuje výkaz práce, školitel 1x měsíčně potvrzuje podpisem.

6. Studijní pobyt v zahraničí
Doktorand je povinen absolvovat během standardní doby studia studijní nebo výzkumný pobyt v zahraničí související s tématem disertační práce, minimálně v délce 30 dní. Pobyt musí být řádně evidován v SIS v modulu „Evidence stáží“.
Za zahraniční stáž se považuje pobyt ve třetí zemi, tedy v jiné než v Česku a než v zemi původu či bydliště doktoranda.

7. Obhajoba disertační práce
Studium je zakončeno úspěšnou obhajobou disertační práce, kterou musí doktorand absolvovat do konce standardní doby studia. Práci je nutné odevzdat s dostatečným předstihem, aby ji před obhajobou mohli posoudit dva oponenti. Alespoň jeden z oponentů musí být externí (mimo katedru) a žádný z oponentů nesmí být členem výzkumného týmu doktoranda nebo školitele.
Pro přihlášení k obhajobě disertace se vyžaduje splnění ostatních požadavků, jak jsou popsány v tomto dokumentu, včetně kritérií publikační aktivity (viz níže).
Disertační práce může být předložena buď ve formě monografie nebo souboru odborných článků. Tyto varianty se liší z hlediska formy, rozsahu a kritérií publikační aktivity.
Disertační práce formou vědecké monografie by měla mít rozsah 120–300 normostran (216–540 tis. znaků včetně mezer). Disertační práce formou souboru odborných článků by měla mít rozsah 35-70 normostran (63–126 tis. znaků včetně mezer). Články v jejich plném znění se k disertační práci přikládají jako příloha a nahrávají se jako jeden soubor do SIS.
Změna formy disertační práce z vědecké monografie na soubor odborných článků nebo naopak je ve výjimečných případech možná, musí být však řádně odůvodněna a schválena oborovou radou.

8. Kritéria publikační aktivity:
a) Disertační práce formou vědecké monografie
Doktorand publikuje alespoň dva články v časopisech indexovaných ve Web of Science, které mají v databázi Journal Citation Reports (JCR) uvedený Article Influence Score (AIS).
U alespoň jednoho z těchto článků je doktorand prvním autorem s podílem na autorství ? 50 %
Alespoň jeden z článků je publikován v časopise zařazeném do 1. nebo 2. nebo 3. kvartilu své oborové kategorie dle členění Web of Science a indikátoru AIS
Pokud jsou splněny dva předchozí body, lze druhý článek nahradit kapitolou v odborné recenzované monografii vydané v nakladatelství, které je zařazeno v seznamu tzv. Norwegian Register for Scientific Journals, Series and Publishers ( „norský seznam“) v kategorii “Level 1” nebo (lépe) “Level 2”, viz https://kanalregister.hkdir.no/en?option=publisher&page=1), nebo v tuzemských nakladatelstvích evidovaných v seznamu využívaném na Karlově Univerzitě (tzv. „univerzitní seznam“). Aktuální verze tohoto seznamu je k dispozici u katedrové koordinátorky doktorského studia.

b) Disertační práce formou souboru odborných článků
Doktorand publikuje alespoň tři články v časopisech indexovaných ve Web of Science, které mají v databázi Journal Citation Reports (JCR) uvedený Article Influence Score (AIS)
Alespoň u jednoho z těchto článků je doktorand prvním autorem s podílem na autorství ? 50 %.
Alespoň jeden z článků je publikován v časopise zařazeném do 1. nebo 2. nebo 3. kvartilu své oborové kategorie dle členění Web of Science a indikátoru AIS.
Pokud jsou splněny dva předchozí body, lze druhý článek nahradit kapitolou v odborné recenzované monografii vydané v nakladatelství, které je zařazeno v seznamu tzv. Norwegian Register for Scientific Journals, Series and Publishers ( „norský seznam“) v kategorii “Level 1” nebo (lépe) “Level 2”, viz https://kanalregister.hkdir.no/en?option=publisher&page=1), nebo v tuzemských nakladatelstvích evidovaných v seznamu využívaném na Karlově Univerzitě (tzv. „univerzitní seznam“). Aktuální verze tohoto seznamu je k dispozici u katedrové koordinátorky doktorského studia.
Zařazené publikace musí tvořit logicky uspořádaný a tematicky konzistentní celek vzhledem ke stanoveným cílům disertace.

Společná ustanovení k požadované publikační aktivitě
Publikace musí být v době odevzdání disertace v SIS alespoň ve stavu "přijato k publikování", přičemž toto je třeba doložit potvrzením redakce daného časopisu či editora knihy.
V případě kolektivních prací je třeba uvést autorský podíl doktoranda, a to v disertaci a také u dané publikace v OBD.

Akceptují se pouze publikace, které:
1. uvádějí afiliaci školícího pracoviště/katedry,
2. jsou řádně zaevidovány v osobní bibliografické databázi (OBD),
3. nemají u předkládajícího autora další afiliaci k externímu pracovišti, s výjimkou:
afiliace k zahraniční instituci, pokud publikace vznikla v rámci stáže na této instituci, nebo
případů, kdy je doktorand alespoň z 50 % financován v rámci svého doktorského příjmu externím pracovištěm, s nímž má fakulta uzavřenou smlouvu

Rámcové požadavky OR jsou platné od 1.10.2025 a mohou se jimi řídit i doktorandi zapsaní do studia dříve než v akademickém roce 2025/2026.

kombinovaná forma studia

1. Individuální studijní plán a jeho plnění
Na počátku studia vypisuje školitel/školitelka (dále jen školitel) téma práce ve studijním informačním systému (SIS). Doktorand/doktorandka (dále jen doktorand) jej poté přijímá a ve spolupráci se školitelem vytváří individuální studijní plán (ISP). Ten schvaluje jak školitel, tak i oborová rada (OR). Vše probíhá podle harmonogramu stanoveného studijním oddělením pro daný akademický rok. ISP obsahuje především věcný a časový plán plnění jednotlivých požadavků uvedených níže.

Do konce prvního semestru studia předkládá doktorand školiteli rozpracovaný návrh disertačního projektu, v němž specifikuje s oporou o prostudovanou literaturu stav řešené problematiky, hlavní cíle, výzkumné otázky a metodiku výzkumu. Tento projekt prezentuje před poradní komisí do konce prvního semestru studia.

Hodnocení pokroku ve studiu, tj. plnění ISP, se koná vždy v řádném termínu (srpen–září) a případně i v mimořádném termínu, pokud to stanoví OR. Doktorand je povinen poskytovat podklady pro tato hodnocení podle pokynů a harmonogramu stanoveného studijním oddělením.

Poradní komise doktoranda se skládá ze školitele a dvou konzultantů/konzultantek (dále jen konzultant), které navrhuje školitel a na počátku studia schvaluje oborová rada (OR). Následně jsou uvedeni v SIS. V průběhu studia se komise s doktorandem schází minimálně jednou za semestr. Jednání se zaměřují na průběh plnění ISP, zejména na dosavadní a plánovanou práci na disertačním projektu, publikační činnost a další strategické otázky. Komise poskytuje doktorandovi konstruktivní zpětnou vazbu. Ze schůzky se pořizuje stručná písemná zpráva, kterou zpracovává školitel a která slouží jako jeden z podkladů pro hodnocení OR.

2. Předměty požadované ke splnění

Doktorand musí splnit do konce druhého ročníku následující předměty:
Absolventi oboru Demografie či podobného oboru 2 předměty, a sice:
předmět MPGS0120 Obecné kolokvium-General Colloquium (DEM)
další z předmětů tematicky blízkých problematice řešené v disertační práci doktorand volí individuálně po dohodě se školitelem či školitelkou (dále školitel).

Absolventi jiných oborů 3 předměty, a sice:
předmět MPGS0120 Obecné kolokvium-General Colloquium (DEM)
2 předměty demografického základu
MD360P87 Demografická analýza I nebo MD360E01 Demographic analysis I 
MD360P88 Demografická analýza II nebo MD360E02 Demographic analysis II 

3. Rozprava k tématu disertační práce
Rozprava k tématu disertační práce (RTDP) je text vypracovaný doktorandem v rozsahu 20–40 normostran (36 000 - 72 000 znaků včetně mezer), který popisuje cíle disertačního projektu, shrnuje stav řešené problematiky, uvádí teoretické ukotvení výzkumu, metodologii a případně i předběžné výsledky či další náležitosti. Součástí textu je také diskuse strategie pro zdárné dokončení studia ve standardní době.
První verzi textu s označením “RTDP_A” konzultovanou se školitelem odevzdává doktorand v SIS do konce prvního ročníku studia spolu s materiály pro pravidelné meziroční hodnocení ISP.
Text lze pak dále dopracovat a finální verzi s označením “RTDP_B” odevzdává doktorand s dostatečným předstihem do SIS tak, aby rozprava k tématu disertační práce proběhla nejpozději do konce druhého ročníku studia. Finální verzi textu RTDP_B posuzují dva oponenti (doporučeně externisté, tedy mimo katedru a výzkumný tým doktoranda). Doktorand obdrží jejich posudky ještě před samotnou rozpravou k tématu disertační práce.

Pro přihlášení k rozpravě k tématu disertační práce (nejpozději 14 dní před koncem 3. semestru druhého roku studia) se dále vyžaduje:
splnění minimálně jednoho z požadovaných studijních předmětů
předložení alespoň jednoho článku vztahujícího se k tématu disertace, který je rozpracován pro odeslání do redakce odborného vědeckého časopisu
odevzdání elektronické verze textu s označením “RTDP_B” do SIS

4. Prezentace výzkumu na konferencích
Doktorand v průběhu studia aktivně prezentuje výsledky svého disertačního výzkumu alespoň na dvou konferencích, z čehož alespoň jedna je mezinárodní.

5. Povinnost přítomnosti doktoranda na školícím pracovišti
Nepožaduje se.

6. Studijní pobyt v zahraničí
Nepožaduje se.

7. Obhajoba disertační práce
Studium je zakončeno úspěšnou obhajobou disertační práce, kterou musí doktorand absolvovat do konce standardní doby studia, nejpozději však do konce pátého roku studia.
Práci je nutné odevzdat s dostatečným předstihem, aby ji před obhajobou mohli posoudit dva oponenti. Alespoň jeden z oponentů musí být externí (mimo katedru) a žádný z oponentů nesmí být členem výzkumného týmu doktoranda nebo školitele.
Pro přihlášení k obhajobě disertace se vyžaduje splnění ostatních požadavků, jak jsou popsány v tomto dokumentu, včetně kritérií publikační aktivity (viz níže).
Disertační práce může být předložena buď ve formě monografie nebo souboru odborných článků. Tyto varianty se liší z hlediska formy, rozsahu a kritérií publikační aktivity.
Disertační práce formou vědecké monografie by měla mít rozsah 120–300 normostran (216–540 tis. znaků včetně mezer). Disertační práce formou souboru odborných článků by měla mít rozsah 35-70 normostran (63–126 tis. znaků včetně mezer). Články v jejich plném znění se k disertační práci přikládají jako příloha a nahrávají se jako jeden soubor do SIS.
Změna formy disertační práce z vědecké monografie na soubor odborných článků nebo naopak je ve výjimečných případech možná, musí být však řádně odůvodněna a schválena oborovou radou.

8. Kritéria publikační aktivity:
a) Disertační práce formou vědecké monografie
Doktorand publikuje alespoň dva články v časopisech indexovaných ve Web of Science, které mají v databázi Journal Citation Reports (JCR) uvedený Article Influence Score (AIS).
U alespoň jednoho z těchto článků je doktorand prvním autorem s podílem na autorství ? 50 %
Alespoň jeden z článků je publikován v časopise zařazeném do 1. nebo 2. nebo 3. kvartilu své oborové kategorie dle členění Web of Science a indikátoru AIS
Pokud jsou splněny dva předchozí body, lze druhý článek nahradit kapitolou v odborné recenzované monografii vydané v nakladatelství, které je zařazeno v seznamu tzv. Norwegian Register for Scientific Journals, Series and Publishers ( „norský seznam“) v kategorii “Level 1” nebo (lépe) “Level 2”, viz https://kanalregister.hkdir.no/en?option=publisher&page=1), nebo v tuzemských nakladatelstvích evidovaných v seznamu využívaném na Karlově Univerzitě (tzv. „univerzitní seznam“). Aktuální verze tohoto seznamu je k dispozici u katedrové koordinátorky doktorského studia.

b) Disertační práce formou souboru odborných článků
Doktorand publikuje alespoň tři články v časopisech indexovaných ve Web of Science, které mají v databázi Journal Citation Reports (JCR) uvedený Article Influence Score (AIS)
Alespoň u jednoho z těchto článků je doktorand prvním autorem s podílem na autorství ? 50 %.
Alespoň jeden z článků je publikován v časopise zařazeném do 1. nebo 2. nebo 3. kvartilu své oborové kategorie dle členění Web of Science a indikátoru AIS.
Pokud jsou splněny dva předchozí body, lze druhý článek nahradit kapitolou v odborné recenzované monografii vydané v nakladatelství, které je zařazeno v seznamu tzv. Norwegian Register for Scientific Journals, Series and Publishers ( „norský seznam“) v kategorii “Level 1” nebo (lépe) “Level 2”, viz https://kanalregister.hkdir.no/en?option=publisher&page=1), nebo v tuzemských nakladatelstvích evidovaných v seznamu využívaném na Karlově Univerzitě (tzv. „univerzitní seznam“). Aktuální verze tohoto seznamu je k dispozici u katedrové koordinátorky doktorského studia.
Zařazené publikace musí tvořit logicky uspořádaný a tematicky konzistentní celek vzhledem ke stanoveným cílům disertace.

Společná ustanovení k požadované publikační aktivitě
Publikace musí být v době odevzdání disertace v SIS alespoň ve stavu "přijato k publikování", přičemž toto je třeba doložit potvrzením redakce daného časopisu či editora knihy.
V případě kolektivních prací je třeba uvést autorský podíl doktoranda, a to v disertaci a také u dané publikace v OBD.

Akceptují se pouze publikace, které:
1. uvádějí afiliaci školícího pracoviště/katedry,
2. jsou řádně zaevidovány v osobní bibliografické databázi (OBD),
3. nemají u předkládajícího autora další afiliaci k externímu pracovišti, s výjimkou:
afiliace k zahraniční instituci, pokud publikace vznikla v rámci stáže na této instituci, nebo
případů, kdy je doktorand alespoň z 50 % financován v rámci svého doktorského příjmu externím pracovištěm, s nímž má fakulta uzavřenou smlouvu
další afiliace k zaměstnavateli doktoranda

Rámcové požadavky OR jsou platné od 1.10.2025 a mohou se jimi řídit i doktorandi zapsaní do studia dříve než v akademickém roce 2025/2026.

Didaktika geografie (P0532D330026)

prezenční forma studia

1. Individuální studijní plán a jeho plnění
Na počátku studia vypisuje školitel/školitelka (dále jen školitel) téma práce ve studijním informačním systému (SIS). Doktorand/doktorandka (dále jen doktorand) jej poté přijímá a ve spolupráci se školitelem vytváří individuální studijní plán (ISP). Ten schvaluje jak školitel, tak i oborová rada (OR). Vše probíhá podle harmonogramu stanoveného studijním oddělením pro daný akademický rok. ISP obsahuje především věcný a časový plán plnění jednotlivých požadavků uvedených níže.

Do konce prvního semestru studia předkládá doktorand školiteli rozpracovaný návrh disertačního projektu, v němž specifikuje s oporou o prostudovanou literaturu stav řešené problematiky, hlavní cíle, výzkumné otázky a metodiku výzkumu. Tento projekt prezentuje před poradní komisí do konce prvního semestru studia.

Hodnocení pokroku ve studiu, tj. plnění ISP, se koná vždy v řádném termínu (srpen–září) a případně i v mimořádném termínu, pokud to stanoví OR. Doktorand je povinen poskytovat podklady pro tato hodnocení podle pokynů a harmonogramu stanoveného studijním oddělením.

Poradní komise doktoranda se skládá ze školitele a dvou konzultantů/konzultantek (dále jen konzultant), které navrhuje školitel a na počátku studia schvaluje oborová rada (OR). Následně jsou uvedeni v SIS. V prvním roce studia se komise schází s doktorandem minimálně dvakrát ročně, v dalších letech alespoň jednou ročně. Jednání se zaměřují na průběh plnění ISP, zejména na dosavadní a plánovanou práci na disertačním projektu, publikační činnost a další strategické otázky. Komise poskytuje doktorandovi konstruktivní zpětnou vazbu. Ze schůzky se pořizuje stručná písemná zpráva, kterou zpracovává školitel a která slouží jako jeden z podkladů pro hodnocení OR.

2. Předměty požadované ke studiu
Doktorand musí splnit do konce druhého ročníku následující předměty.
? MPGS0125 Obecné kolokvium z didaktiky geografie (1. a 2. semestr)
? MPGS0064 Teoreticko-metodologické otázky didaktiky geografie (2. semestr)
Výstupem předmětu je odborná esej (základ první verze RTDP_A), která ověřuje dovednost studenta logicky strukturovat výzkumné pole didaktiky geografie, s oporou o relevantní aktuální literaturu diskutovat hlavní trendy výzkumu, a vlastní výzkum zařadit do tohoto kontextu. Druhá část eseje hlouběji rozpracovává návrh disertačního projektu. Ověřuje mj., zda doktorand dovede s oporou o literaturu obhájit volbu výzkumného zaměření, strukturovaně a v dostatečné hloubce popsat stav řešené problematiky, zvolené hlavní cíle výzkumu zarámovat do relevantních teoretických východisek, diskutovat klíčové koncepty a pojmy. V rámci navrženého designu výzkumu naplánovat metodiku prvního vlastního šetření.
? další předmět tematicky blízký či metodologicky přínosný pro řešení disertačního projektu, který si doktorand volí po dohodě se školitelem a schvaluje jej OR v rámci ISP (1. až 4. semestr)

3. Rozprava k tématu disertační práce
Rozprava k tématu disertační práce (RTDP) je text vypracovaný doktorandem v rozsahu 30–40 normostran (54 000–72 000 znaků), který popisuje cíle disertačního projektu, shrnuje stav řešené problematiky, uvádí teoretické ukotvení výzkumu, metodiku a případně i předběžné výsledky či další náležitosti. Součástí textu je také diskuse strategie pro zdárné dokončení studia ve standardní době.
První verzi textu s označením “RTDP_A” konzultovanou se školitelem odevzdává doktorand v SIS do konce prvního ročníku studia spolu s materiály pro pravidelné meziroční hodnocení ISP. Základ textu představuje odborná esej vypracovaná v předmětu Teoreticko-metodologické otázky didaktiky geografie.
Text lze pak dále dopracovat a finální verzi s označením “RTDP_B” odevzdává doktorand s dostatečným předstihem do SIS tak, aby rozprava k tématu disertační práce proběhla nejpozději do konce třetího semestru studia. Finální verzi textu RTDP_B posuzují dva oponenti (z nichž alespoň jeden musí být externí, tedy mimo katedru a výzkumný tým doktoranda). Doktorand obdrží jejich posudky ještě před samotnou rozpravou k tématu disertační práce.
Pro přihlášení k rozpravě k tématu disertační práce se dále vyžaduje splnění minimálně jednoho z požadovaných studijních předmětů.

4. Prezentace výzkumu na konferencích
Doktorand v průběhu studia aktivně prezentuje výsledky svého disertačního výzkumu alespoň na dvou konferencích, z čehož alespoň jedna je mezinárodní.

5. Povinnost přítomnosti doktoranda na školícím pracovišti

Doktorand je v pravidelném kontaktu se školitelem a konzultanty, doporučeně jednou týdně, nejméně však jednou měsíčně.
Doktorand v prezenční formě studia a ve standardní době studia je přítomen na školícím pracovišti minimálně 40 hodin měsíčně. Výjimkou jsou stáže a pracovní cesty, pokud jsou řádně evidovány podle fakultních předpisů. V odůvodněných případech lze místo fyzické přítomnosti na pracovišti dokládat pracovní aktivitu v rámci disertačního projektu.

6. Studijní pobyt v zahraničí

Doktorand je povinen absolvovat během standardní doby studia studijní nebo výzkumný pobyt v zahraničí související s tématem disertační práce, minimálně v délce 30 dní. Pobyt musí být řádně evidován v SIS v modulu „Evidence stáží“.
Za zahraniční stáž se považuje pobyt ve třetí zemi, tedy v jiné než v Česku a než v zemi původu či bydliště doktoranda.

7. Obhajoba disertační práce
Studium je zakončeno úspěšnou obhajobou disertační práce, kterou musí doktorand absolvovat do konce standardní doby studia. Práci je nutné odevzdat s dostatečným předstihem, aby ji před obhajobou mohli posoudit dva oponenti. Standardně jsou oba oponenti externí (tedy mimo katedru a výzkumný tým doktoranda); pouze v odůvodněných případech, kdy to vyžaduje specifické zaměření práce, lze připustit nejvýše jednoho interního oponenta.
Pro přihlášení k obhajobě disertace se vyžaduje splnění ostatních požadavků, jak jsou popsány v tomto dokumentu, včetně kritérií publikační aktivity (viz níže).
Disertační práce může být předložena buď ve formě monografie nebo souboru odborných článků. Tyto varianty se liší z hlediska formy, rozsahu a kritérií publikační aktivity.
Disertační práce formou vědecké monografie by měla mít rozsah 100–200 normostran (180–360 tis. znaků včetně mezer). Disertační práce formou souboru odborných článků by měla mít rozsah 35–70 normostran (63–126 tis. znaků včetně mezer). Články v jejich plném znění se k disertační práci přikládají jako příloha a nahrávají se jako jeden soubor do SIS.
Změna formy disertační práce z vědecké monografie na soubor odborných článků nebo naopak je ve výjimečných případech možná, musí být však řádně odůvodněna a schválena oborovou radou.

8. Kritéria publikační aktivity
a) Disertační práce formou vědecké monografie
Doktorand publikuje alespoň dva články v časopisech indexovaných ve Web of Science, které mají v databázi Journal Citation Reports (JCR) uvedený Article Influence Score (AIS).
Alespoň u jednoho z těchto článků je doktorand prvním autorem s podílem na autorství ? 50 %.
Druhý článek může být nahrazen kapitolou v odborné recenzované monografii vydané v nakladatelství, které je zařazeno v seznamu Norwegian Register for Scientific Journals, Series and Publishers ( „norský seznam“) v kategorii “Level 1” nebo (lépe) “Level 2”, viz https://kanalregister.hkdir.no/en?option=publisher&page=1), nebo v tuzemských nakladatelstvích evidovaných v seznamu využívaném na Karlově Univerzitě (tzv. „univerzitní seznam“). Aktuální verze tohoto seznamu je k dispozici u katedrové koordinátorky doktorského studia.

b) Disertační práce formou souboru odborných článků
Doktorand publikuje alespoň tři články v časopisech indexovaných ve Web of Science, které mají v databázi Journal Citation Reports (JCR) uvedený Article Influence Score (AIS)
Alespoň u jednoho z těchto článků je doktorand prvním autorem s podílem na autorství ? 50 %.
Jeden z článků je možné nahradit kapitolou v odborné recenzované monografii vydané v nakladatelství, které je zařazeno v seznamu tzv. Norwegian Register for Scientific Journals, Series and Publishers ( „norský seznam“) v kategorii “Level 1” nebo (lépe) “Level 2”, viz https://kanalregister.hkdir.no/en?option=publisher&page=1), nebo v tuzemských nakladatelstvích evidovaných v seznamu využívaném na Karlově Univerzitě (tzv. „univerzitní seznam“). Aktuální verze tohoto seznamu je k dispozici u katedrové koordinátorky doktorského studia.
Zařazené publikace musí tvořit logicky uspořádaný a tematicky konzistentní celek vzhledem ke stanoveným cílům disertace.

Společná ustanovení k požadované publikační aktivitě
Publikace musí být v době odevzdání disertace v SIS alespoň ve stavu "přijato k publikování", přičemž toto je třeba doložit potvrzením redakce daného časopisu či editora knihy.
V případě kolektivních prací je třeba uvést autorský podíl doktoranda, a to v disertaci a také u dané publikace v OBD.
Akceptují se pouze publikace, které:
1. uvádějí afiliaci školícího pracoviště/katedry,
2. jsou řádně zaevidovány v osobní bibliografické databázi (OBD),
3. nemají u předkládajícího autora další afiliaci k externímu pracovišti, s výjimkou:
A. afiliace k zahraniční instituci, pokud publikace vznikla v rámci stáže na této instituci, nebo
B. případů, kdy je doktorand alespoň z 50 % financován v rámci svého doktorského příjmu externím pracovištěm, s nímž má fakulta uzavřenou smlouvu

Rámcové požadavky OR jsou platné od 1. 10. 2025 a mohou se jimi řídit i doktorandi zapsaní do studia dříve než v akademickém roce 2025/2026.

kombinovaná forma studia

1. Individuální studijní plán a jeho plnění
Na počátku studia vypisuje školitel/školitelka (dále jen školitel) téma práce ve studijním informačním systému (SIS). Doktorand/doktorandka (dále jen doktorand) jej poté přijímá a ve spolupráci se školitelem vytváří individuální studijní plán (ISP). Ten schvaluje jak školitel, tak i oborová rada (OR). Vše probíhá podle harmonogramu stanoveného studijním oddělením pro daný akademický rok. ISP obsahuje především věcný a časový plán plnění jednotlivých požadavků uvedených níže.

Do konce prvního semestru studia předkládá doktorand školiteli rozpracovaný návrh disertačního projektu, v němž specifikuje s oporou o prostudovanou literaturu stav řešené problematiky, hlavní cíle, výzkumné otázky a metodiku výzkumu. Tento projekt prezentuje před poradní komisí do konce prvního semestru studia.

Hodnocení pokroku ve studiu, tj. plnění ISP, se koná vždy v řádném termínu (srpen–září) a případně i v mimořádném termínu, pokud to stanoví OR. Doktorand je povinen poskytovat podklady pro tato hodnocení podle pokynů a harmonogramu stanoveného studijním oddělením.

Poradní komise doktoranda se skládá ze školitele a dvou konzultantů/konzultantek (dále jen konzultant), které navrhuje školitel a na počátku studia schvaluje oborová rada (OR). Následně jsou uvedeni v SIS. V prvním roce studia se komise schází s doktorandem minimálně dvakrát ročně, v dalších letech alespoň jednou ročně. Jednání se zaměřují na průběh plnění ISP, zejména na dosavadní a plánovanou práci na disertačním projektu, publikační činnost a další strategické otázky. Komise poskytuje doktorandovi konstruktivní zpětnou vazbu. Ze schůzky se pořizuje stručná písemná zpráva, kterou zpracovává školitel a která slouží jako jeden z podkladů pro hodnocení OR.

2. Předměty požadované ke studiu
Doktorand musí splnit do konce druhého ročníku následující předměty.
? MPGS0125 Obecné kolokvium z didaktiky geografie (1. a 2. semestr)
? MPGS0064 Teoreticko-metodologické otázky didaktiky geografie (2. semestr)
Výstupem předmětu je odborná esej (základ první verze RTDP_A), která ověřuje dovednost studenta logicky strukturovat výzkumné pole didaktiky geografie, s oporou o relevantní aktuální literaturu diskutovat hlavní trendy výzkumu, a vlastní výzkum zařadit do tohoto kontextu. Druhá část eseje hlouběji rozpracovává návrh disertačního projektu. Ověřuje mj., zda doktorand dovede s oporou o literaturu obhájit volbu výzkumného zaměření, strukturovaně a v dostatečné hloubce popsat stav řešené problematiky, zvolené hlavní cíle výzkumu zarámovat do relevantních teoretických východisek, diskutovat klíčové koncepty a pojmy. V rámci navrženého designu výzkumu naplánovat metodiku prvního vlastního šetření.
? další předmět tematicky blízký či metodologicky přínosný pro řešení disertačního projektu, který si doktorand volí po dohodě se školitelem a schvaluje jej OR v rámci ISP (1. až 4. semestr)

3. Rozprava k tématu disertační práce
Rozprava k tématu disertační práce (RTDP) je text vypracovaný doktorandem v rozsahu 30–40 normostran (54 000–72 000 znaků), který popisuje cíle disertačního projektu, shrnuje stav řešené problematiky, uvádí teoretické ukotvení výzkumu, metodiku a případně i předběžné výsledky či další náležitosti. Součástí textu je také diskuse strategie pro zdárné dokončení studia ve standardní době.
První verzi textu s označením “RTDP_A” konzultovanou se školitelem odevzdává doktorand v SIS do konce prvního ročníku studia spolu s materiály pro pravidelné meziroční hodnocení ISP. Základ textu představuje odborná esej vypracovaná v předmětu Teoreticko-metodologické otázky didaktiky geografie.
Text lze pak dále dopracovat a finální verzi s označením “RTDP_B” odevzdává doktorand s dostatečným předstihem do SIS tak, aby rozprava k tématu disertační práce proběhla nejpozději do konce druhého ročníku studia. Finální verzi textu RTDP_B posuzují dva oponenti (z nichž alespoň jeden musí být externí, tedy mimo katedru a výzkumný tým doktoranda). Doktorand obdrží jejich posudky ještě před samotnou rozpravou k tématu disertační práce.
Pro přihlášení k rozpravě k tématu disertační práce se dále vyžaduje splnění minimálně jednoho z požadovaných studijních předmětů.

4. Prezentace výzkumu na konferencích
Doktorand v průběhu studia aktivně prezentuje výsledky svého disertačního výzkumu alespoň na dvou konferencích, z čehož alespoň jedna je mezinárodní.

5. Povinnost přítomnosti doktoranda na školícím pracovišti

Nepožaduje se.

6. Studijní pobyt v zahraničí

Nepožaduje se.

7. Obhajoba disertační práce
Studium je zakončeno úspěšnou obhajobou disertační práce, kterou musí doktorand absolvovat do konce standardní doby studia, nejpozději však do konce pátého roku studia.
Práci je nutné odevzdat s dostatečným předstihem, aby ji před obhajobou mohli posoudit dva oponenti. Standardně jsou oba oponenti externí (tedy mimo katedru a výzkumný tým doktoranda); pouze v odůvodněných případech, kdy to vyžaduje specifické zaměření práce, lze připustit nejvýše jednoho interního oponenta.
Pro přihlášení k obhajobě disertace se vyžaduje splnění ostatních požadavků, jak jsou popsány v tomto dokumentu, včetně kritérií publikační aktivity (viz níže).
Disertační práce může být předložena buď ve formě monografie nebo souboru odborných článků. Tyto varianty se liší z hlediska formy, rozsahu a kritérií publikační aktivity.
Disertační práce formou vědecké monografie by měla mít rozsah 100–200 normostran (180–360 tis. znaků včetně mezer). Disertační práce formou souboru odborných článků by měla mít rozsah 35–70 normostran (63–126 tis. znaků včetně mezer). Články v jejich plném znění se k disertační práci přikládají jako příloha a nahrávají se jako jeden soubor do SIS.
Změna formy disertační práce z vědecké monografie na soubor odborných článků nebo naopak je ve výjimečných případech možná, musí být však řádně odůvodněna a schválena oborovou radou.

8. Kritéria publikační aktivity
a) Disertační práce formou vědecké monografie
Doktorand publikuje alespoň dva články v časopisech indexovaných ve Web of Science, které mají v databázi Journal Citation Reports (JCR) uvedený Article Influence Score (AIS).
Alespoň u jednoho z těchto článků je doktorand prvním autorem s podílem na autorství ? 50 %.
Druhý článek může být nahrazen kapitolou v odborné recenzované monografii vydané v nakladatelství, které je zařazeno v seznamu Norwegian Register for Scientific Journals, Series and Publishers ( „norský seznam“) v kategorii “Level 1” nebo (lépe) “Level 2”, viz https://kanalregister.hkdir.no/en?option=publisher&page=1), nebo v tuzemských nakladatelstvích evidovaných v seznamu využívaném na Karlově Univerzitě (tzv. „univerzitní seznam“). Aktuální verze tohoto seznamu je k dispozici u katedrové koordinátorky doktorského studia.
b) Disertační práce formou souboru odborných článků
Doktorand publikuje alespoň tři články v časopisech indexovaných ve Web of Science, které mají v databázi Journal Citation Reports (JCR) uvedený Article Influence Score (AIS)
Alespoň u jednoho z těchto článků je doktorand prvním autorem s podílem na autorství ? 50 %.
Jeden z článků je možné nahradit kapitolou v odborné recenzované monografii vydané v nakladatelství, které je zařazeno v seznamu tzv. Norwegian Register for Scientific Journals, Series and Publishers ( „norský seznam“) v kategorii “Level 1” nebo (lépe) “Level 2”, viz https://kanalregister.hkdir.no/en?option=publisher&page=1), nebo v tuzemských nakladatelstvích evidovaných v seznamu využívaném na Karlově Univerzitě (tzv. „univerzitní seznam“). Aktuální verze tohoto seznamu je k dispozici u katedrové koordinátorky doktorského studia.
Zařazené publikace musí tvořit logicky uspořádaný a tematicky konzistentní celek vzhledem ke stanoveným cílům disertace.
Společná ustanovení k požadované publikační aktivitě
Publikace musí být v době odevzdání disertace v SIS alespoň ve stavu "přijato k publikování", přičemž toto je třeba doložit potvrzením redakce daného časopisu či editora knihy.
V případě kolektivních prací je třeba uvést autorský podíl doktoranda, a to v disertaci a také u dané publikace v OBD.
Akceptují se pouze publikace, které:
1. uvádějí afiliaci školícího pracoviště/katedry,
2. jsou řádně zaevidovány v osobní bibliografické databázi (OBD),
3. nemají u předkládajícího autora další afiliaci k externímu pracovišti, s výjimkou:
A. afiliace k zahraniční instituci, pokud publikace vznikla v rámci stáže na této instituci, nebo
B. případů, kdy je doktorand alespoň z 50 % financován v rámci svého doktorského příjmu externím pracovištěm, s nímž má fakulta uzavřenou smlouvu

Rámcové požadavky OR jsou platné od 1. 10. 2025 a mohou se jimi řídit i doktorandi zapsaní do studia dříve než v akademickém roce 2025/2026.

Didaktika chemie (P0111D300003)

prezenční forma studia

První ročník je zaměřen především na formulaci výzkumného záměru. Student by měl mít jasně zpracovaný design projektu, z větší části připravená teoretická východiska a vybranou metodu výzkumu. Současně plní studijní povinnosti vyplývající z akreditace, tj. absolvuje tři předepsané předměty . Uvedenu má také pedagogickou činnost, pokud je to pro pracoviště, kde student realizuje doktorské studium relevantní a výuka odpovídá požadavkům vyplývajícím z Opatření rektora č. 40/2025.

Druhý ročník směřuje k rozpracování a obhajobě výchozích teoretických a metodologických rámců. V letním semestru probíhá rozprava k tématu dizertační práce, při níž student prezentuje teoretická východiska, výzkumné otázky a zvolenou metodu, případně i první data. Součástí tohoto období je také aktivní účast na konferenci s vlastním příspěvkem a příprava první publikace, zpravidla ve spolupráci se školitelem. Uvedenu má také pedagogickou činnost, pokud je to pro pracoviště, kde student realizuje doktorské studium relevantní a výuka odpovídá požadavkům vyplývajícím z Opatření rektora č. 40/2025.

Třetí ročník je věnován zejména sběru a analýze dat. Předpokládá se, že teorie a metoda byly zpracovány v předchozím roce, a student se tak může soustředit na vlastní výzkumnou práci. V tomto období je rovněž nutné podat prvoautorskou publikaci. Uvedenu má také pedagogickou činnost, pokud je to pro pracoviště, kde student realizuje doktorské studium relevantní a výuka odpovídá požadavkům vyplývajícím z Opatření rektora č. 40/2025.

Čtvrtý ročník představuje závěrečnou fázi studia. Student dokončuje a dopisuje svou dizertační práci a současně se doporučuje příprava další odborné publikace. Uvedenu má také pedagogickou činnost, pokud je to pro pracoviště, kde student realizuje doktorské studium relevantní a výuka odpovídá požadavkům vyplývajícím z Opatření rektora č. 40/2025.

Doplňující informace k tvorbě ISP
Výsledky své práce musí student nejpozději před odevzdáním disertace prezentovat alespoň na jedné mezinárodní cizojazyčné konferenci. Přípustný je jak typ „oral presentation“, tak typ „poster“. Výstupem z konference by měl být abstrakt, není vyžadován plný příspěvek.

Požadovaný počet publikací je 2 tvoří minimální základ pro možnost obhajoby, přičemž se předpokládá, že student se zároveň zapojí i do dalších spoluautorských výstupů. Student musí být autorem nebo spoluautorem publikace v anglickém jazyce a hlavním autorem nebo korespondujícím autorem článku v časopise, který je zařazen v databázi Web of Science nebo Scopus. Publikací se rozumí článek (dle výše uvedené specifikace), kapitola v monografii, či monografie .
V průběhu studia je povinnou součástí také získání zahraniční zkušenosti. Student absolvuje odbornou stáž v délce nejméně jednoho měsíce na zahraničním pracovišti. Tuto povinnost lze v odůvodněných případech nahradit aktivním působením v mezinárodním výzkumném projektu nebo šetření v odpovídajícím rozsahu. Stáž může být také rozdělena do kratších období nebo kombinována s jinou formou alternativního plnění.

Dizertační práce může být zpracována ve formě monografie nebo souboru publikací.
Rozsah dizertační práce typu monografie činí minimálně 80 normostran včetně příloh a literatury. Práce typu „soubor publikací“ je souborem minimálně tří publikací s jednoznačnou vazbou na téma dizertační práce, které je opatřeno úvodem a závěrem tak, aby bylo zřejmé, že bylo naplněno téma schválené oborovou radou. Publikacemi se mají na mysli články nebo kapitoly v monografii.
U studentů kombinované formy studia je možné časový harmonogram povinností upravit, vždy však tak, aby byly všechny závazky splněny nejpozději ve standardní době studia navýšené o jeden rok.

Požadavky na rozpravu k dizertační práci

Student v rozpravě k dizertační práci prezentuje teoretická východiska, výzkumné otázky a zvolenou metodu, případně i první data.

Student odevzdá před konáním rozpravy tzv. teze práce v rozsahu minimálně 20 normostran.
Součástí tezí práce musí být:
1. teoretická východiska, která definují základní pojmy a teorie, z nichž student vychází.
2. představení metod aplikovaných pro řešení výzkumného projektu, jejích výhod a úskalí.
3. představení zamýšleného výzkumného vzorku
4. přehled literatury, ze které student v tezích vychází.
Pokud má student k dispozici již nějaká data, mohou být součástí tezí práce. Data však nejsou pro obhajobu tezí vyžadována.

V rámci rozpravy student v 15 minutách představí teze své práce, jak jsou zpracovány v jím předloženém dokumentu. Tyto teze jsou diskutovány v rámci rozpravy s komisí. Student může být dotazován na širší konsekvence konceptů a teorií s nimiž v práci pracuje.

Návrh Didaktika chemie a Didaktika integrovaných přírodovědných oborů

kombinovaná forma studia

První ročník je zaměřen především na formulaci výzkumného záměru. Student by měl mít jasně zpracovaný design projektu, z větší části připravená teoretická východiska a vybranou metodu výzkumu. Současně plní studijní povinnosti vyplývající z akreditace, tj. absolvuje tři předepsané předměty . Uvedenu má také pedagogickou činnost, pokud je to pro pracoviště, kde student realizuje doktorské studium relevantní a výuka odpovídá požadavkům vyplývajícím z Opatření rektora č. 40/2025.

Druhý ročník směřuje k rozpracování a obhajobě výchozích teoretických a metodologických rámců. V letním semestru probíhá rozprava k tématu dizertační práce, při níž student prezentuje teoretická východiska, výzkumné otázky a zvolenou metodu, případně i první data. Součástí tohoto období je také aktivní účast na konferenci s vlastním příspěvkem a příprava první publikace, zpravidla ve spolupráci se školitelem. Uvedenu má také pedagogickou činnost, pokud je to pro pracoviště, kde student realizuje doktorské studium relevantní a výuka odpovídá požadavkům vyplývajícím z Opatření rektora č. 40/2025.

Třetí ročník je věnován zejména sběru a analýze dat. Předpokládá se, že teorie a metoda byly zpracovány v předchozím roce, a student se tak může soustředit na vlastní výzkumnou práci. V tomto období je rovněž nutné podat prvoautorskou publikaci. Uvedenu má také pedagogickou činnost, pokud je to pro pracoviště, kde student realizuje doktorské studium relevantní a výuka odpovídá požadavkům vyplývajícím z Opatření rektora č. 40/2025.

Čtvrtý ročník představuje závěrečnou fázi studia. Student dokončuje a dopisuje svou dizertační práci a současně se doporučuje příprava další odborné publikace. Uvedenu má také pedagogickou činnost, pokud je to pro pracoviště, kde student realizuje doktorské studium relevantní a výuka odpovídá požadavkům vyplývajícím z Opatření rektora č. 40/2025.

Doplňující informace k tvorbě ISP
Výsledky své práce musí student nejpozději před odevzdáním disertace prezentovat alespoň na jedné mezinárodní cizojazyčné konferenci. Přípustný je jak typ „oral presentation“, tak typ „poster“. Výstupem z konference by měl být abstrakt, není vyžadován plný příspěvek.

Požadovaný počet publikací je 2 tvoří minimální základ pro možnost obhajoby, přičemž se předpokládá, že student se zároveň zapojí i do dalších spoluautorských výstupů. Student musí být autorem nebo spoluautorem publikace v anglickém jazyce a hlavním autorem nebo korespondujícím autorem článku v časopise, který je zařazen v databázi Web of Science nebo Scopus. Publikací se rozumí článek (dle výše uvedené specifikace), kapitola v monografii, či monografie .
V průběhu studia je povinnou součástí také získání zahraniční zkušenosti. Student absolvuje odbornou stáž v délce nejméně jednoho měsíce na zahraničním pracovišti. Tuto povinnost lze v odůvodněných případech nahradit aktivním působením v mezinárodním výzkumném projektu nebo šetření v odpovídajícím rozsahu. Stáž může být také rozdělena do kratších období nebo kombinována s jinou formou alternativního plnění.

Dizertační práce může být zpracována ve formě monografie nebo souboru publikací.
Rozsah dizertační práce typu monografie činí minimálně 80 normostran včetně příloh a literatury. Práce typu „soubor publikací“ je souborem minimálně tří publikací s jednoznačnou vazbou na téma dizertační práce, které je opatřeno úvodem a závěrem tak, aby bylo zřejmé, že bylo naplněno téma schválené oborovou radou. Publikacemi se mají na mysli články nebo kapitoly v monografii.
U studentů kombinované formy studia je možné časový harmonogram povinností upravit, vždy však tak, aby byly všechny závazky splněny nejpozději ve standardní době studia navýšené o jeden rok.

Požadavky na rozpravu k dizertační práci

Student v rozpravě k dizertační práci prezentuje teoretická východiska, výzkumné otázky a zvolenou metodu, případně i první data.

Student odevzdá před konáním rozpravy tzv. teze práce v rozsahu minimálně 20 normostran.
Součástí tezí práce musí být:
1. teoretická východiska, která definují základní pojmy a teorie, z nichž student vychází.
2. představení metod aplikovaných pro řešení výzkumného projektu, jejích výhod a úskalí.
3. představení zamýšleného výzkumného vzorku
4. přehled literatury, ze které student v tezích vychází.
Pokud má student k dispozici již nějaká data, mohou být součástí tezí práce. Data však nejsou pro obhajobu tezí vyžadována.

V rámci rozpravy student v 15 minutách představí teze své práce, jak jsou zpracovány v jím předloženém dokumentu. Tyto teze jsou diskutovány v rámci rozpravy s komisí. Student může být dotazován na širší konsekvence konceptů a teorií s nimiž v práci pracuje.

Návrh Didaktika chemie a Didaktika integrovaných přírodovědných oborů

Didaktika integrovaných přírodovědných oborů (P0111D300001)

prezenční forma studia

První ročník je zaměřen především na formulaci výzkumného záměru. Student by měl mít jasně zpracovaný design projektu, z větší části připravená teoretická východiska a vybranou metodu výzkumu. Současně plní studijní povinnosti vyplývající z akreditace, tj. absolvuje tři předepsané předměty . Uvedenu má také pedagogickou činnost, pokud je to pro pracoviště, kde student realizuje doktorské studium relevantní a výuka odpovídá požadavkům vyplývajícím z Opatření rektora č. 40/2025.

Druhý ročník směřuje k rozpracování a obhajobě výchozích teoretických a metodologických rámců. V letním semestru probíhá rozprava k tématu dizertační práce, při níž student prezentuje teoretická východiska, výzkumné otázky a zvolenou metodu, případně i první data. Součástí tohoto období je také aktivní účast na konferenci s vlastním příspěvkem a příprava první publikace, zpravidla ve spolupráci se školitelem. Uvedenu má také pedagogickou činnost, pokud je to pro pracoviště, kde student realizuje doktorské studium relevantní a výuka odpovídá požadavkům vyplývajícím z Opatření rektora č. 40/2025.

Třetí ročník je věnován zejména sběru a analýze dat. Předpokládá se, že teorie a metoda byly zpracovány v předchozím roce, a student se tak může soustředit na vlastní výzkumnou práci. V tomto období je rovněž nutné podat prvoautorskou publikaci. Uvedenu má také pedagogickou činnost, pokud je to pro pracoviště, kde student realizuje doktorské studium relevantní a výuka odpovídá požadavkům vyplývajícím z Opatření rektora č. 40/2025.

Čtvrtý ročník představuje závěrečnou fázi studia. Student dokončuje a dopisuje svou dizertační práci a současně se doporučuje příprava další odborné publikace. Uvedenu má také pedagogickou činnost, pokud je to pro pracoviště, kde student realizuje doktorské studium relevantní a výuka odpovídá požadavkům vyplývajícím z Opatření rektora č. 40/2025.

Doplňující informace k tvorbě ISP
Výsledky své práce musí student nejpozději před odevzdáním disertace prezentovat alespoň na jedné mezinárodní cizojazyčné konferenci. Přípustný je jak typ „oral presentation“, tak typ „poster“. Výstupem z konference by měl být abstrakt, není vyžadován plný příspěvek.

Požadovaný počet publikací je 2 tvoří minimální základ pro možnost obhajoby, přičemž se předpokládá, že student se zároveň zapojí i do dalších spoluautorských výstupů. Student musí být autorem nebo spoluautorem publikace v anglickém jazyce a hlavním autorem nebo korespondujícím autorem článku v časopise, který je zařazen v databázi Web of Science nebo Scopus. Publikací se rozumí článek (dle výše uvedené specifikace), kapitola v monografii, či monografie .
V průběhu studia je povinnou součástí také získání zahraniční zkušenosti. Student absolvuje odbornou stáž v délce nejméně jednoho měsíce na zahraničním pracovišti. Tuto povinnost lze v odůvodněných případech nahradit aktivním působením v mezinárodním výzkumném projektu nebo šetření v odpovídajícím rozsahu. Stáž může být také rozdělena do kratších období nebo kombinována s jinou formou alternativního plnění.

Dizertační práce může být zpracována ve formě monografie nebo souboru publikací.
Rozsah dizertační práce typu monografie činí minimálně 80 normostran včetně příloh a literatury. Práce typu „soubor publikací“ je souborem minimálně tří publikací s jednoznačnou vazbou na téma dizertační práce, které je opatřeno úvodem a závěrem tak, aby bylo zřejmé, že bylo naplněno téma schválené oborovou radou. Publikacemi se mají na mysli články nebo kapitoly v monografii.
U studentů kombinované formy studia je možné časový harmonogram povinností upravit, vždy však tak, aby byly všechny závazky splněny nejpozději ve standardní době studia navýšené o jeden rok.

Požadavky na rozpravu k dizertační práci

Student v rozpravě k dizertační práci prezentuje teoretická východiska, výzkumné otázky a zvolenou metodu, případně i první data.

Student odevzdá před konáním rozpravy tzv. teze práce v rozsahu minimálně 20 normostran.
Součástí tezí práce musí být:
1. teoretická východiska, která definují základní pojmy a teorie, z nichž student vychází.
2. představení metod aplikovaných pro řešení výzkumného projektu, jejích výhod a úskalí.
3. představení zamýšleného výzkumného vzorku
4. přehled literatury, ze které student v tezích vychází.
Pokud má student k dispozici již nějaká data, mohou být součástí tezí práce. Data však nejsou pro obhajobu tezí vyžadována.

V rámci rozpravy student v 15 minutách představí teze své práce, jak jsou zpracovány v jím předloženém dokumentu. Tyto teze jsou diskutovány v rámci rozpravy s komisí. Student může být dotazován na širší konsekvence konceptů a teorií s nimiž v práci pracuje.

Návrh Didaktika chemie a Didaktika integrovaných přírodovědných oborů

kombinovaná forma studia

První ročník je zaměřen především na formulaci výzkumného záměru. Student by měl mít jasně zpracovaný design projektu, z větší části připravená teoretická východiska a vybranou metodu výzkumu. Současně plní studijní povinnosti vyplývající z akreditace, tj. absolvuje tři předepsané předměty . Uvedenu má také pedagogickou činnost, pokud je to pro pracoviště, kde student realizuje doktorské studium relevantní a výuka odpovídá požadavkům vyplývajícím z Opatření rektora č. 40/2025.

Druhý ročník směřuje k rozpracování a obhajobě výchozích teoretických a metodologických rámců. V letním semestru probíhá rozprava k tématu dizertační práce, při níž student prezentuje teoretická východiska, výzkumné otázky a zvolenou metodu, případně i první data. Součástí tohoto období je také aktivní účast na konferenci s vlastním příspěvkem a příprava první publikace, zpravidla ve spolupráci se školitelem. Uvedenu má také pedagogickou činnost, pokud je to pro pracoviště, kde student realizuje doktorské studium relevantní a výuka odpovídá požadavkům vyplývajícím z Opatření rektora č. 40/2025.

Třetí ročník je věnován zejména sběru a analýze dat. Předpokládá se, že teorie a metoda byly zpracovány v předchozím roce, a student se tak může soustředit na vlastní výzkumnou práci. V tomto období je rovněž nutné podat prvoautorskou publikaci. Uvedenu má také pedagogickou činnost, pokud je to pro pracoviště, kde student realizuje doktorské studium relevantní a výuka odpovídá požadavkům vyplývajícím z Opatření rektora č. 40/2025.

Čtvrtý ročník představuje závěrečnou fázi studia. Student dokončuje a dopisuje svou dizertační práci a současně se doporučuje příprava další odborné publikace. Uvedenu má také pedagogickou činnost, pokud je to pro pracoviště, kde student realizuje doktorské studium relevantní a výuka odpovídá požadavkům vyplývajícím z Opatření rektora č. 40/2025.

Doplňující informace k tvorbě ISP
Výsledky své práce musí student nejpozději před odevzdáním disertace prezentovat alespoň na jedné mezinárodní cizojazyčné konferenci. Přípustný je jak typ „oral presentation“, tak typ „poster“. Výstupem z konference by měl být abstrakt, není vyžadován plný příspěvek.

Požadovaný počet publikací je 2 tvoří minimální základ pro možnost obhajoby, přičemž se předpokládá, že student se zároveň zapojí i do dalších spoluautorských výstupů. Student musí být autorem nebo spoluautorem publikace v anglickém jazyce a hlavním autorem nebo korespondujícím autorem článku v časopise, který je zařazen v databázi Web of Science nebo Scopus. Publikací se rozumí článek (dle výše uvedené specifikace), kapitola v monografii, či monografie .
V průběhu studia je povinnou součástí také získání zahraniční zkušenosti. Student absolvuje odbornou stáž v délce nejméně jednoho měsíce na zahraničním pracovišti. Tuto povinnost lze v odůvodněných případech nahradit aktivním působením v mezinárodním výzkumném projektu nebo šetření v odpovídajícím rozsahu. Stáž může být také rozdělena do kratších období nebo kombinována s jinou formou alternativního plnění.

Dizertační práce může být zpracována ve formě monografie nebo souboru publikací.
Rozsah dizertační práce typu monografie činí minimálně 80 normostran včetně příloh a literatury. Práce typu „soubor publikací“ je souborem minimálně tří publikací s jednoznačnou vazbou na téma dizertační práce, které je opatřeno úvodem a závěrem tak, aby bylo zřejmé, že bylo naplněno téma schválené oborovou radou. Publikacemi se mají na mysli články nebo kapitoly v monografii.
U studentů kombinované formy studia je možné časový harmonogram povinností upravit, vždy však tak, aby byly všechny závazky splněny nejpozději ve standardní době studia navýšené o jeden rok.

Požadavky na rozpravu k dizertační práci

Student v rozpravě k dizertační práci prezentuje teoretická východiska, výzkumné otázky a zvolenou metodu, případně i první data.

Student odevzdá před konáním rozpravy tzv. teze práce v rozsahu minimálně 20 normostran.
Součástí tezí práce musí být:
1. teoretická východiska, která definují základní pojmy a teorie, z nichž student vychází.
2. představení metod aplikovaných pro řešení výzkumného projektu, jejích výhod a úskalí.
3. představení zamýšleného výzkumného vzorku
4. přehled literatury, ze které student v tezích vychází.
Pokud má student k dispozici již nějaká data, mohou být součástí tezí práce. Data však nejsou pro obhajobu tezí vyžadována.

V rámci rozpravy student v 15 minutách představí teze své práce, jak jsou zpracovány v jím předloženém dokumentu. Tyto teze jsou diskutovány v rámci rozpravy s komisí. Student může být dotazován na širší konsekvence konceptů a teorií s nimiž v práci pracuje.

Návrh Didaktika chemie a Didaktika integrovaných přírodovědných oborů

Ekologie (P0511D030023)

prezenční forma studia

Počet zkoušek není pevně stanoven, studijní plán musí být sestaven v součinnosti se školitelem. Pro průběžné hodnocení studia doktoranda ustanovuje Oborová rada tříčlennou komisi, která je stálá po celou dobu studia a která bude pro níže uvedené „Rozpravy“ dle potřeby doplněna dalšími odborníky z řad členů Oborové rady či mimo ni.

Pro průběžné hodnocení studia jsou stanoveny následující kontrolní body:
1. semestr – prezentace v angličtině na Ph.D. semináři
3. semestr – absolvování "Rozpravy k tématu disertační práce" (předmět v SIS)
5. semestr – prezentace v angličtině na Ph.D. semináři
6. semestr – jeden rukopis do disertace odeslaný na recenzi (minimální požadavek)
7. semestr – další "Rozprava" před komisí sloužící primárně k podpoře včasného dokončení práce

V rámci doktorského studia se od studenta očekává pravidelná aktivní práce na disertačním projektu v rozsahu odpovídajícím plnému pracovnímu úvazku. Součástí doktorského studia je zpravidla zahraniční stáž v délce alespoň jednoho měsíce na vědeckém pracovišti s tématikou blízkou tématu řešené disertační práce. Předpokládá se také aktivní prezentace výsledků práce na alespoň jedné mezinárodní konferenci.
Studenti nemají povinnost podílet se na výuce, je ovšem pozitivně kvitováno, když pomáhají při praktikách, zvláště terénních.
Jazyková zkouška není požadována, předpokládá se znalost anglického jazyka, která se ověřuje v rámci příjímacího řízení.

Disertační práce se obvykle skládá z obecného shrnujícího úvodu a přiložených vědeckých prací – publikovaných nebo k publikaci přijatých recenzovaných článků (případně knižních kapitol nebo jiných typů recenzovaných vědeckých publikací) nebo nepublikovaných rukopisů (připravených pro publikaci). Celkový počet požadovaných rukopisů a publikací je nejméně tři; nejméně jedna z publikací tvořící součást disertační práce musí být publikována nebo přijata k publikaci. U alespoň jedné publikované práce nebo rukopisu přijatého k tisku by měl být uchazeč prvním autorem.
Oborová rada doporučuje, aby předložená disertační práce obsahovala alespoň jednu publikaci publikovanou nebo přijatou k publikaci v respektovaném časopise indexovaném v databázi Web of Science Core Collection (tj. „časopis s impakt faktorem“). Konkrétní scientometrické parametry cílových časopisů nejsou specifikovány, protože kvalitu publikací posuzují primárně recenzenti a komise na základě jejich obsahu a přínosu studenta, nikoli pouze na základě umístění v žebříčku, prestiže nebo impakt faktoru časopisu.
Úvod disertační práce by neměl být pouhým stručným shrnutím obsahu přiložených prací, ale měl by je zasazovat do širšího kontextu. Neobsahuje-li práce samostatnou kapitolu se zobecňujícím závěrem, měla by být obsažena pasáž obdobného obsahu v úvodu práce. Práce bývá obvykle psána kompletně v anglickém jazyce, a to včetně úvodu.

kombinovaná forma studia

Počet zkoušek není pevně stanoven, studijní plán musí být sestaven v součinnosti se školitelem. Pro průběžné hodnocení studia doktoranda ustanovuje Oborová rada tříčlennou komisi, která je stálá po celou dobu studia a která bude pro níže uvedené „Rozpravy“ dle potřeby doplněna dalšími odborníky z řad členů Oborové rady či mimo ni.

Pro průběžné hodnocení studia jsou stanoveny následující kontrolní body pro hodnocení pokroku práce na disertačním projektu:
1. semestr – prezentace v angličtině na Ph.D. semináři
3. semestr – absolvování "Rozpravy k tématu disertační práce" (předmět v SIS)
5. semestr – prezentace v angličtině na Ph.D. semináři
6. semestr – jeden rukopis do disertace odeslaný na recenzi (minimální požadavek)
7. semestr – další "Rozprava" před komisí sloužící primárně k podpoře včasného dokončení práce

Jazyková zkouška není požadována, předpokládá se znalost anglického jazyka, která se ověřuje v rámci příjímacího řízení.

Disertační práce se obvykle skládá z obecného shrnujícího úvodu a přiložených vědeckých prací – publikovaných nebo k publikaci přijatých recenzovaných článků (případně knižních kapitol nebo jiných typů recenzovaných vědeckých publikací) nebo nepublikovaných rukopisů (připravených pro publikaci). Celkový počet požadovaných rukopisů a publikací je nejméně tři; nejméně jedna z publikací tvořící součást disertační práce musí být publikována nebo přijata k publikaci. U alespoň jedné publikované práce nebo rukopisu přijatého k tisku by měl být uchazeč prvním autorem.
Oborová rada doporučuje, aby předložená disertační práce obsahovala alespoň jednu publikaci publikovanou nebo přijatou k publikaci v respektovaném časopise indexovaném v databázi Web of Science Core Collection (tj. „časopis s impakt faktorem“). Konkrétní scientometrické parametry cílových časopisů nejsou specifikovány, protože kvalitu publikací posuzují primárně recenzenti a komise na základě jejich obsahu a přínosu studenta, nikoli pouze na základě umístění v žebříčku, prestiže nebo impakt faktoru časopisu.
Úvod disertační práce by neměl být pouhým stručným shrnutím obsahu přiložených prací, ale měl by je zasazovat do širšího kontextu. Neobsahuje-li práce samostatnou kapitolu se zobecňujícím závěrem, měla by být obsažena pasáž obdobného obsahu v úvodu práce. Práce bývá obvykle psána kompletně v anglickém jazyce, a to včetně úvodu.

Environmentální vědy (P0521D030007)

prezenční forma studia

První ročník je zaměřen především na formulaci výzkumného záměru. Student by měl mít jasně zpracovaný design projektu, z větší části připravená teoretická východiska a vybrané metody výzkumu. Současně plní studijní povinnosti vyplývající z akreditace, tj. absolvuje 1-2 předměty dle individuálního studijního plánu v závislosti na tématu disertační práce. Zároveň absolvuje povinný předmět MO550K01 Annual PhD Conference – v rámci předmětu student prezentuje případně průběžné výsledky výzkumu.

Druhý ročník směřuje k rozpracování a obhajobě výchozích teoretických a metodologických rámců. V letním semestru probíhá rozprava k tématu dizertační práce, při níž student prezentuje teoretická východiska, výzkumné otázky a zvolené metody a průběžné výsledky výzkumu. Zároveň absolvuje povinný předmět MO550K01 Annual PhD Conference – v rámci předmětu student prezentuje případně průběžné výsledky výzkumu.

Třetí ročník je věnován zejména sběru a analýze dat. Předpokládá se, že teorie a metody byly zpracovány v předchozím roce, a student se tak může soustředit na vlastní výzkumnou práci. V tomto období je rovněž nutné odeslat rukopis prvoautorské publikace. Student se aktivně účastní výroční PhD konference.

Čtvrtý ročník představuje závěrečnou fázi studia. Student dokončuje a dopisuje svou dizertační práci a současně další odborné publikace. Student se aktivně účastní výroční PhD konference.

Doplňující informace k tvorbě ISP

Výsledky své práce musí student nejpozději před odevzdáním disertace prezentovat alespoň na jedné mezinárodní konferenci a jedné domácí konferenci. Přípustný je jak typ „oral presentation“, tak typ „poster“. Výstupem z konference by měl být abstrakt, není vyžadován plný příspěvek.

V rámci požadavků na tvůrčí činnost se předpokládají čtyři navazující/související publikace výsledků výzkumu zpracované v rámci tématu dizertační práce:

• z toho nejméně jedna publikace přijatá v časopise s IF (Jimp) a jedna v časopise evidovaném v databázi Scopus (Jsc);

• další nejméně dvě publikace mohou být v podobě rukopisů připravených k odeslání do recenzního řízení;

• alespoň u jedné publikace musí být student prvním autorem.

V souladu se standardy studijní programů na UK je součástí studijních povinností v doktorském SP absolvování části studia na zahraniční instituci v souhrnné délce alespoň jednoho měsíce nebo jiná forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci. Delší zahraniční stáž je žádoucí, ale není podmínkou.

U studentů kombinované formy studia je možné časový harmonogram povinností upravit, vždy však tak, aby byly všechny závazky splněny nejpozději ve standardní době studia navýšené o jeden rok.

Požadavky na rozpravu k dizertační práci
V rozpravě k dizertační práci prezentuje teoretická východiska, výzkumné otázky a zvolenou metodu, a první data.

Student odevzdá před konáním rozpravy tzv. teze práce v rozsahu minimálně 10 normostran.
Součástí tezí práce musí být:
1. teoretická východiska, která definují základní pojmy a teorie, z nichž student vychází;
2. představení metod aplikovaných pro řešení výzkumného projektu, jejich výhod a úskalí;
3. představení zamýšleného výzkumného vzorku.
Přílohou je přehled literatury, ze které student v tezích vychází.

V rámci rozpravy student v maximálně 15 minutách představí teze své práce, jak jsou zpracovány v předloženém dokumentu. Tyto teze jsou diskutovány v rámci rozpravy s komisí. Student může být dotazován na širší konsekvence konceptů a teorií s nimiž v práci pracuje.

kombinovaná forma studia

První ročník je zaměřen především na formulaci výzkumného záměru. Student by měl mít jasně zpracovaný design projektu, z větší části připravená teoretická východiska a vybrané metody výzkumu. Současně plní studijní povinnosti vyplývající z akreditace, tj. absolvuje 1-2 předměty dle individuálního studijního plánu v závislosti na tématu disertační práce. Zároveň absolvuje povinný předmět MO550K01 Annual PhD Conference – v rámci předmětu student prezentuje případně průběžné výsledky výzkumu.

Druhý ročník směřuje k rozpracování a obhajobě výchozích teoretických a metodologických rámců. V letním semestru probíhá rozprava k tématu dizertační práce, při níž student prezentuje teoretická východiska, výzkumné otázky a zvolené metody a průběžné výsledky výzkumu. Zároveň absolvuje povinný předmět MO550K01 Annual PhD Conference – v rámci předmětu student prezentuje případně průběžné výsledky výzkumu.

Třetí ročník je věnován zejména sběru a analýze dat. Předpokládá se, že teorie a metody byly zpracovány v předchozím roce, a student se tak může soustředit na vlastní výzkumnou práci. V tomto období je rovněž nutné odeslat rukopis prvoautorské publikace. Student se aktivně účastní výroční PhD konference.

Čtvrtý ročník představuje závěrečnou fázi studia. Student dokončuje a dopisuje svou dizertační práci a současně další odborné publikace. Student se aktivně účastní výroční PhD konference.

Doplňující informace k tvorbě ISP

Výsledky své práce musí student nejpozději před odevzdáním disertace prezentovat alespoň na jedné mezinárodní konferenci a jedné domácí konferenci. Přípustný je jak typ „oral presentation“, tak typ „poster“. Výstupem z konference by měl být abstrakt, není vyžadován plný příspěvek.

V rámci požadavků na tvůrčí činnost se předpokládají čtyři navazující/související publikace výsledků výzkumu zpracované v rámci tématu dizertační práce:

• z toho nejméně jedna publikace přijatá v časopise s IF (Jimp) a jedna v časopise evidovaném v databázi Scopus (Jsc);

• další nejméně dvě publikace mohou být v podobě rukopisů připravených k odeslání do recenzního řízení;

• alespoň u jedné publikace musí být student prvním autorem.

V souladu se standardy studijní programů na UK je součástí studijních povinností v doktorském SP absolvování části studia na zahraniční instituci v souhrnné délce alespoň jednoho měsíce nebo jiná forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci. Delší zahraniční stáž je žádoucí, ale není podmínkou.

U studentů kombinované formy studia je možné časový harmonogram povinností upravit, vždy však tak, aby byly všechny závazky splněny nejpozději ve standardní době studia navýšené o jeden rok.

Požadavky na rozpravu k dizertační práci
V rozpravě k dizertační práci prezentuje teoretická východiska, výzkumné otázky a zvolenou metodu, a první data.

Student odevzdá před konáním rozpravy tzv. teze práce v rozsahu minimálně 10 normostran.
Součástí tezí práce musí být:
1. teoretická východiska, která definují základní pojmy a teorie, z nichž student vychází;
2. představení metod aplikovaných pro řešení výzkumného projektu, jejich výhod a úskalí;
3. představení zamýšleného výzkumného vzorku.
Přílohou je přehled literatury, ze které student v tezích vychází.

V rámci rozpravy student v maximálně 15 minutách představí teze své práce, jak jsou zpracovány v předloženém dokumentu. Tyto teze jsou diskutovány v rámci rozpravy s komisí. Student může být dotazován na širší konsekvence konceptů a teorií s nimiž v práci pracuje.

Experimentální biologie rostlin (P0511D030033)

prezenční forma studia

Klíčovou povinností studentů doktorského studia je aktivní vědecká činnost v problematice disertační práce a prohlubování odborných znalostí biologie rostlin. Primárním cílem doktorského studia je osvojit si metody vědecké práce a myšlení tak, aby byl absolvent schopen samostatně vytyčit a řešit vědecký problém, kriticky posoudit dosažené výsledky a zpracovat je pro zveřejnění v mezinárodně uznávaných odborných časopisech.
Pro průběžné hodnocení studia doktoranda ustanovuje Oborová rada dva zpravodaje na celou dobu studia, minimálně jeden z nich je z řad oborově blízkých členů OR. Student s těmito zpravodaji konzultuje postup experimentální práce před každým pravidelným ročním hodnocením, v případě potřeby častěji.
 
Individuální studijní plán
Po přijetí ke studiu připraví student ve spolupráci se školitelem stručnou verzi  individuálního studijního plánu (ISP) a zadá ji do SIS. Plnění ISP podléhá pravidelnému hodnocení oborovou radou v ročních intervalech (v odůvodněných případech může proběhnout mimořádné hodnocení); v souvislosti s hodnocením může být ISP aktualizován.
ISP obsahuje: 1) Stručný popis zamýšlené experimentální práce v rozsahu cca 1 - 1 stránky; 2) Seznam plánovaných studijních povinností, jimiž může být:
 
i) Absolvování vybraných předmětů, jejichž splnění je rozvrženo do konce 3. roku studia. Výběr předmětů je určen dohodou mezi školitelem a doktorandem s konzultací s předsedou OR, s přihlédnutím k předmětům absolvovaným v předchozímu studiu. V případě absolventů Mgr. studia oboru Experimentální biologie rostlin na PřF UK či obsahově obdobného oboru nemusí být do studijních povinností zařazovány žádné předměty. Doporučuje se zařadit do ISP kurz typu prezentačních dovedností či vědeckého psaní, součástí ISP však nejsou jazykové kurzy. Celkový počet předmětů zařazených do ISP by neměl převyšovat 4. 
 
ii) Prezentace výsledků řešení disertačního projektu na vědeckých setkáních.  Součástí ISP je alespoň jedna posterová a jedna ústní prezentace v angličtině na konferenci nebo workshopu ve standardní době studia. Minimálně jedna z těchto prezentací se musí uskutečnit před konáním teoreticko-metodologické rozpravy o tématu disertační práce.
 
iii) Pedagogická činnost, spočívající ve vedení bakalářských prací a jejich oponentuře, příp. i vedení diplomových prací (zpravidla ve spolupráci se školitelem) a jejich oponentuře, může být zařazena do ISP především u studentů prezenční formy studia, zpravidla v rámci pravidelné aktualizace ISP. Případná další pedagogická činnost, především účast na vedení praktických cvičení zajišťovaných katedrou experimentální biologie rostlin PřF UK, není součástí ISP a odměna za ni se nezapočítává do doktorandského příjmu.
 
3) Předpokládaný termín teoreticko-metodologické rozpravy k tématu disertační práce se předpokládá ve třetím roku či 1. semestru 4. roku studia.
Další povinnosti v průběhu studia:

    • V průběhu 1. ročníku student připraví ve spolupráci se školitelem, konzultanty a případně i zpravodaji písemný detailní plán experimentální práce (dříve detailní ISP) k odevzdání OR v rozsahu 2 - 3 strany včetně stručného úvodu do problematiky, cílů a hypotéz, způsobu řešení (postup, metodika), seznamu literatury a detailního experimentálního plánu na 1. rok řešení (zhruba v rozsahu návrhu projektu GAUK). Plán OR archivuje a využívá jako podklad pro hodnocení studenta.

 

    • Každý doktorand v prvním, druhém a začátkem čtvrtého (a případně každém dalším ročníku) referuje na zasedání OR otevřeném též členům katedry a studentům o dosavadních výsledcích své práce, v případě začínajících doktorandů o svém detailním studijním plánu. Prezentace probíhají v angličtině (první prezentace může být vedena v češtině/slovenštině, u doktorandů se předpokládá znalost angličtiny v rozsahu potřebném pro běžnou vědeckou komunikaci, a to jak formou písemnou, tak i ústní). K prezentaci doktoranda se může vyjádřit školitel. V následné diskusi OR zkoumá vědeckou úroveň řešeného projektu (zejména ve vztahu k publikovatelnosti výsledků) a samostatnost a orientaci studenta v řešené problematice. Závěrem jsou doporučení OR k dalšímu řešení doktorského projektu. Úroveň vystoupení a následné diskuse se odráží ve výročním hodnocení doktoranda.

 

    • Od studenta prezenční formy studia se očekává pravidelná práce na disertačním projektu v rozsahu odpovídajícím plnému pracovnímu úvazku, a to na pracovišti školitele či konzultanta disertační práce, případně na základě dohody se školitelem i jinde. Od studenta se dále očekává aktivní zapojení do výzkumného prostředí školitelského pracoviště, které je klíčové pro efektivní rozvoj odborných kompetencí i úspěšné dokončení studia.

 

    • V průběhu studia se zejména studentům, kteří neabsolvovali ucelenou část předchozího studia v zahraničí, doporučuje vykonání alespoň jedné zahraniční výzkumné stáže, jejíž délka a charakter vycházejí z konkrétních potřeb disertační práce (minimálně v rozsahu 1 měsíc, doporučená délka je 3 - 6 měsíců). Pokud to charakter projektu vyžaduje, může být stáž vykonána i v ČR na pracovišti odlišném od školitelského. Dále je doporučeno aktivní zapojení studenta do přípravy grantových projektů na pracovišti, kde působí, a příprava vlastního návrhu grantu (např. GA UK).



Požadavky na publikační činnost
Podmínkou pro obhájení disertační práce je doložitelná publikační aktivita studenta. 

    • Minimálním požadavkem jsou dvě publikace v rámci tématu jeho PhD studia, z nichž jedna je původní vědecký článek, kde je student prvním autorem a článek byl publikovaný nebo do tisku přijatý v časopisu s IF pohybujícím se nad mediánem oboru Plant Sciences. 

 

    • Další publikace nemusí být prvoautorské, a může jít o publikovaný nebo do tisku přijatý článek v impaktovaném časopise či kapitolu v monografii.

 

    • OR může na žádost studenta a s přihlédnutím k vyjádření školitele od požadavku na druhou publikaci ustoupit, zejména pokud je prvoautorská publikace v excelentním časopise nebo pokud rukopis dalšího publikačního výstupu, který je součástí práce, prochází recenzním řízením.



Rozsah jednotlivých kapitol disertační práce se odvíjí od počtu a rozsahu zařazených článků/manuskriptů a autorského podílu studenta na těchto článcích. Disertační práce vždy obsahuje společný úvod, který představuje aktuální stav poznání dané problematiky včetně relevantní literatury a uvádí motivaci, cíle a hypotézy provedeného výzkumu. Výsledková část práce by měla podrobně popisovat relevantní, vhodně navržené, kvalitně technicky provedené a adekvátně dokumentované experimenty, analýzy, modely apod., popsané formou samostatných kapitol nebo přiložených článků či rukopisů. Povinnou součástí práce je též společná diskuse všech výsledků zahrnutých do disertační práce v kontextu dostupné literatury, která by měla zahrnovat shrnutí přínosu výsledků pro obor i vymezení dalších směrů rozvoje daného tématu v rámci oboru (alespoň 5 stran). Závěry stručnou formou seznámí s nejdůležitějšími výstupy provedeného výzkumu (1-3 strany).

kombinovaná forma studia

Klíčovou povinností studentů doktorského studia je aktivní vědecká činnost v problematice disertační práce a prohlubování odborných znalostí biologie rostlin. Primárním cílem doktorského studia je osvojit si metody vědecké práce a myšlení tak, aby byl absolvent schopen samostatně vytyčit a řešit vědecký problém, kriticky posoudit dosažené výsledky a zpracovat je pro zveřejnění v mezinárodně uznávaných odborných časopisech.
Pro průběžné hodnocení studia doktoranda ustanovuje Oborová rada dva zpravodaje na celou dobu studia, minimálně jeden z nich je z řad oborově blízkých členů OR. Student s těmito zpravodaji konzultuje postup experimentální práce před každým pravidelným ročním hodnocením, v případě potřeby častěji.
 
Individuální studijní plán
Po přijetí ke studiu připraví student ve spolupráci se školitelem stručnou verzi  individuálního studijního plánu (ISP) a zadá ji do SIS. Plnění ISP podléhá pravidelnému hodnocení oborovou radou v ročních intervalech (v odůvodněných případech může proběhnout mimořádné hodnocení); v souvislosti s hodnocením může být ISP aktualizován.
ISP obsahuje: 1) Stručný popis zamýšlené experimentální práce v rozsahu cca 1 - 1 stránky; 2) Seznam plánovaných studijních povinností, jimiž může být:
 
i) Absolvování vybraných předmětů, jejichž splnění je rozvrženo do konce 3. roku studia. Výběr předmětů je určen dohodou mezi školitelem a doktorandem s konzultací s předsedou OR, s přihlédnutím k předmětům absolvovaným v předchozímu studiu. V případě absolventů Mgr. studia oboru Experimentální biologie rostlin na PřF UK či obsahově obdobného oboru nemusí být do studijních povinností zařazovány žádné předměty. Doporučuje se zařadit do ISP kurz typu prezentačních dovedností či vědeckého psaní, součástí ISP však nejsou jazykové kurzy. Celkový počet předmětů zařazených do ISP by neměl převyšovat 4. 
 
ii) Prezentace výsledků řešení disertačního projektu na vědeckých setkáních.  Součástí ISP je alespoň jedna posterová a jedna ústní prezentace v angličtině na konferenci nebo workshopu ve standardní době studia. Minimálně jedna z těchto prezentací se musí uskutečnit před konáním teoreticko-metodologické rozpravy o tématu disertační práce.
 
iii) Pedagogická činnost, spočívající ve vedení bakalářských prací a jejich oponentuře, příp. i vedení diplomových prací (zpravidla ve spolupráci se školitelem) a jejich oponentuře, může být zařazena do ISP především u studentů prezenční formy studia, zpravidla v rámci pravidelné aktualizace ISP. Případná další pedagogická činnost, především účast na vedení praktických cvičení zajišťovaných katedrou experimentální biologie rostlin PřF UK, není součástí ISP a odměna za ni se nezapočítává do doktorandského příjmu.
 
3) Předpokládaný termín teoreticko-metodologické rozpravy k tématu disertační práce se předpokládá ve třetím roku či 1. semestru 4. roku studia.
Další povinnosti v průběhu studia:
 

    • V průběhu 1. ročníku student připraví ve spolupráci se školitelem, konzultanty a případně i zpravodaji písemný detailní plán experimentální práce (dříve detailní ISP) k odevzdání OR v rozsahu 2 - 3 strany včetně stručného úvodu do problematiky, cílů a hypotéz, způsobu řešení (postup, metodika), seznamu literatury a detailního experimentálního plánu na 1. rok řešení (zhruba v rozsahu návrhu projektu GAUK). Plán OR archivuje a využívá jako podklad pro hodnocení studenta.

 

    • Každý doktorand v prvním, druhém a začátkem čtvrtého (a případně každém dalším ročníku) referuje na zasedání OR otevřeném též členům katedry a studentům o dosavadních výsledcích své práce, v případě začínajících doktorandů o svém detailním studijním plánu. Prezentace probíhají v angličtině (první prezentace může být vedena v češtině/slovenštině, u doktorandů se předpokládá znalost angličtiny v rozsahu potřebném pro běžnou vědeckou komunikaci, a to jak formou písemnou, tak i ústní). K prezentaci doktoranda se může vyjádřit školitel. V následné diskusi OR zkoumá vědeckou úroveň řešeného projektu (zejména ve vztahu k publikovatelnosti výsledků) a samostatnost a orientaci studenta v řešené problematice. Závěrem jsou doporučení OR k dalšímu řešení doktorského projektu. Úroveň vystoupení a následné diskuse se odráží ve výročním hodnocení doktoranda.

 

    • V průběhu studia se zejména studentům, kteří neabsolvovali ucelenou část předchozího studia v zahraničí, doporučuje vykonání alespoň jedné zahraniční výzkumné stáže, jejíž délka a charakter vycházejí z konkrétních potřeb disertační práce (minimálně v rozsahu 1 měsíc, doporučená délka je 3 - 6 měsíců). Pokud to charakter projektu vyžaduje, může být stáž vykonána i v ČR na pracovišti odlišném od školitelského. Dále je doporučeno aktivní zapojení studenta do přípravy grantových projektů na pracovišti, kde působí, a příprava vlastního návrhu grantu (např. GA UK). 



 
Požadavky na publikační činnost
Podmínkou pro obhájení disertační práce je doložitelná publikační aktivita studenta.

    • Minimálním požadavkem jsou dvě publikace v rámci tématu jeho PhD studia, z nichž jedna je původní vědecký článek, kde je student prvním autorem a článek byl publikovaný nebo do tisku přijatý v časopisu s IF pohybujícím se nad mediánem oboru Plant Sciences. 

 

    • Další publikace nemusí být prvoautorské, a může jít o publikovaný nebo do tisku přijatý článek v impaktovaném časopise či kapitolu v monografii.

 

    • OR může na žádost studenta a s přihlédnutím k vyjádření školitele od požadavku na druhou publikaci ustoupit, zejména pokud je prvoautorská publikace v excelentním časopise nebo pokud rukopis dalšího publikačního výstupu, který je součástí práce, prochází recenzním řízením.



Rozsah jednotlivých kapitol disertační práce se odvíjí od počtu a rozsahu zařazených článků/manuskriptů a autorského podílu studenta na těchto článcích. Disertační práce vždy obsahuje společný úvod, který představuje aktuální stav poznání dané problematiky včetně relevantní literatury a uvádí motivaci, cíle a hypotézy provedeného výzkumu. Výsledková část práce by měla podrobně popisovat relevantní, vhodně navržené, kvalitně technicky provedené a adekvátně dokumentované experimenty, analýzy, modely apod., popsané formou samostatných kapitol nebo přiložených článků či rukopisů. Povinnou součástí práce je též společná diskuse všech výsledků zahrnutých do disertační práce v kontextu dostupné literatury, která by měla zahrnovat shrnutí přínosu výsledků pro obor i vymezení dalších směrů rozvoje daného tématu v rámci oboru (alespoň 5 stran). Závěry stručnou formou seznámí s nejdůležitějšími výstupy provedeného výzkumu (1-3 strany).

Filozofie a dějiny přírodních věd (P0223D030001)

prezenční forma studia

Studijní povinnosti
1) Studijní plán je volen individuálně dle zaměření tématu doktorské práce. Vybírá se zejména z kurzů zajišťovaných katedrou Filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké Fakulty UK a dále širokého panelu předmětů vypisovaných na fakultě filosofické, přírodovědecké, popřípadě na dalších odborných pracovištích. Student FDPV úzce spolupracuje se svým školitelem, podle jehož návrhu určuje oborová rada skladbu individuálního studijního plánu studenta. Hlavní součástí studia však je doktorský projekt, jehož tematické vymezení, rozvrh a postup řešení jsou v hlavní míře vlastním úkolem uchazeče; úkolem je tedy rozvoj samostatnosti a tvůrčího potenciálu studenta, úlohou školitele je pak tyto kvality aktivně stimulovat. I projekt podléhá schválení oborové rady.
2) Další podmínkou absolvování studia je složení státní závěrečné zkoušky. Student si zvolí po konzultaci se školitelem a vedoucím oborové rady tři okruhy otázek, které se váží k oboru studia a k předmětu disertační práce.
3) Samozřejmou součástí studia je navázání pracovních kontaktů se zahraničními kolegy, zpravidla prostřednictvím několikaměsíčního pobytu na zahraničním pracovišti.
4) Mezi další studijní povinnosti patří i aktivní účast na specializovaných katedrových seminářích, a to zejména na semináři k dějinám vědy. Předpokládá se docházka během celého studia. Student zde musí pravidelně prezentovat postup své práce na doktorském projektu a pokrok v publikační činnosti.
5) Požadavky oborové rady na publikační činnost doktorandů: a) Povinné publikace před odevzdáním disertační práce (v případě klasické monografické formy disertace): Obecně se předpokládá nejméně jedna publikace v odborném časopise nebo knize s příslušnou problematikou. Tato publikace by měla být v době podání doktorské práce publikována nebo přijata k publikaci. b) V odůvodněných případech je možné jako doktorskou práci předložit i soubor publikací (v případě kumulativní formy disertace, tj. monotematického souboru publikací k obhajobě): Nejméně tři publikace v časopisech příslušného zaměření opatřené úvodním textem psaným pro účely disertace.
Výše uvedené požadavky by měly být splněny do konce 4. roku studia, aby mohla být úspěšně
odevzdána disertační práce.

Požadavky na tvůrčí činnost
Obecně se předpokládá nejméně jedna recenzovaná publikace v odborném periodiku nebo knize s příslušnou problematikou, tedy studie, kapitola v monografii či sborníku, nebo tomu adekvátní výstup (v případě kumulativní disertace pak nejméně tři takové publikace). Základním požadavkem na tvůrčí činnost studenta je však především jeho průběžná práce na doktorském projektu. Postup prací je periodicky konzultován se školitelem a zohledňován při každoročním hodnocení doktoranda. Průběžné výsledky jsou zpravidla nejméně jednou ročně prezentovány a podrobně diskutovány na semináři. Nejpozději ve třetím roce studia je posluchač povinen podrobně referovat o dosavadním průběhu a výsledcích práce před plénem katedry a za účasti členů oborové rady. Nutnou podmínkou a v zásadě dnes již standardem je i aktivní účast a prezentace vlastních výsledků na mezinárodních konferencích. Disertační spis může nabývat formy klasické (monografické), v odůvodněných případech ale i kumulativní. Všechny časopisecké publikace nebo knižní kapitoly zařazené do souboru disertační práce by měly úzce souviset s tématem disertačního projektu a doktorand musí být schopen je obhájit v plném rozsahu. Ostatní práce a práce nevyhovující výše zmíněným kritériím mohou být zařazeny jen do informativní přílohy (appendix).

Požadavky na absolvování stáží
Student je povinen absolvovat nejméně jednu zahraniční stáž v délce trvání aspoň jednoho měsíce, k čemuž má v současnosti velkou nabídku možností, nebo se jiným způsobem v tomu odpovídajícím rozsahu přímo podílet na zahraniční spolupráci. Katedra filosofie a dějin přírodních věd má uzavřeno několik bilaterálních smluv se zahraničními pracovišti:
Friedrich-Schiller-University of Jena (Faculty of Biology and Pharmacy)
University of Tartu (Faculty of Philosophy)
University of Leeds (Faculty of Arts)
University of Ljubjana (Faculty of Arts)
Institute of Philosophy, Zagreb
Po dohodě se dá vycestovat i na smlouvy jiných kateder, případně uzavřít smlouva nová. Další možností, jak financovat studium v zahraničí, je například Fond Mobility UK nebo stipendium na základě mezivládních dohod. Řadu aktualit ohledně studia v zahraničí student nalezne také na fakultních stránkách.

Další studijní povinnosti
Student by se měl aktivně ucházet o účast na zahraničních konferencích. Katedra poskytuje i možnost pedagogické praxe formou samostatného semináře nebo jako výpomoc na kurzech školitele a kolegů. Vítána a doporučována je i společná účast na grantových projektech a podávání vlastních grantových žádostí (např. GAUK). Případné další studijní povinnosti se vždy odvíjejí od konkrétního tématu doktorské práce a jsou specifikovány v individuálním studijním plánu studenta.

kombinovaná forma studia

Studijní povinnosti
1) Studijní plán je volen individuálně dle zaměření tématu doktorské práce. Vybírá se zejména z kurzů zajišťovaných katedrou Filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké Fakulty UK a dále širokého panelu předmětů vypisovaných na fakultě filosofické, přírodovědecké, popřípadě na dalších odborných pracovištích. Student FDPV úzce spolupracuje se svým školitelem, podle jehož návrhu určuje oborová rada skladbu individuálního studijního plánu studenta. Hlavní součástí studia však je doktorský projekt, jehož tematické vymezení, rozvrh a postup řešení jsou v hlavní míře vlastním úkolem uchazeče; úkolem je tedy rozvoj samostatnosti a tvůrčího potenciálu studenta, úlohou školitele je pak tyto kvality aktivně stimulovat. I projekt podléhá schválení oborové rady.
2) Další podmínkou absolvování studia je složení státní závěrečné zkoušky. Student si zvolí po konzultaci se školitelem a vedoucím oborové rady tři okruhy otázek, které se váží k oboru studia a k předmětu disertační práce.
3) Samozřejmou součástí studia je navázání pracovních kontaktů se zahraničními kolegy, zpravidla prostřednictvím několikaměsíčního pobytu na zahraničním pracovišti.
4) Mezi další studijní povinnosti patří i aktivní účast na specializovaných katedrových seminářích, a to zejména na semináři k dějinám vědy. Předpokládá se docházka během celého studia. Student zde musí pravidelně prezentovat postup své práce na doktorském projektu a pokrok v publikační činnosti.
5) Požadavky oborové rady na publikační činnost doktorandů: a) Povinné publikace před odevzdáním disertační práce (v případě klasické monografické formy disertace): Obecně se předpokládá nejméně jedna publikace v odborném časopise nebo knize s příslušnou problematikou. Tato publikace by měla být v době podání doktorské práce publikována nebo přijata k publikaci. b) V odůvodněných případech je možné jako doktorskou práci předložit i soubor publikací (v případě kumulativní formy disertace, tj. monotematického souboru publikací k obhajobě): Nejméně tři publikace v časopisech příslušného zaměření opatřené úvodním textem psaným pro účely disertace.
Výše uvedené požadavky by měly být splněny do konce 4. roku studia, aby mohla být úspěšně
odevzdána disertační práce.

Požadavky na tvůrčí činnost
Obecně se předpokládá nejméně jedna recenzovaná publikace v odborném periodiku nebo knize s příslušnou problematikou, tedy studie, kapitola v monografii či sborníku, nebo tomu adekvátní výstup (v případě kumulativní disertace pak nejméně tři takové publikace). Základním požadavkem na tvůrčí činnost studenta je však především jeho průběžná práce na doktorském projektu. Postup prací je periodicky konzultován se školitelem a zohledňován při každoročním hodnocení doktoranda. Průběžné výsledky jsou zpravidla nejméně jednou ročně prezentovány a podrobně diskutovány na semináři. Nejpozději ve třetím roce studia je posluchač povinen podrobně referovat o dosavadním průběhu a výsledcích práce před plénem katedry a za účasti členů oborové rady. Nutnou podmínkou a v zásadě dnes již standardem je i aktivní účast a prezentace vlastních výsledků na mezinárodních konferencích. Disertační spis může nabývat formy klasické (monografické), v odůvodněných případech ale i kumulativní. Všechny časopisecké publikace nebo knižní kapitoly zařazené do souboru disertační práce by měly úzce souviset s tématem disertačního projektu a doktorand musí být schopen je obhájit v plném rozsahu. Ostatní práce a práce nevyhovující výše zmíněným kritériím mohou být zařazeny jen do informativní přílohy (appendix).

Požadavky na absolvování stáží
Student je povinen absolvovat nejméně jednu zahraniční stáž v délce trvání aspoň jednoho měsíce, k čemuž má v současnosti velkou nabídku možností, nebo se jiným způsobem v tomu odpovídajícím rozsahu přímo podílet na zahraniční spolupráci. Katedra filosofie a dějin přírodních věd má uzavřeno několik bilaterálních smluv se zahraničními pracovišti:
Friedrich-Schiller-University of Jena (Faculty of Biology and Pharmacy)
University of Tartu (Faculty of Philosophy)
University of Leeds (Faculty of Arts)
University of Ljubjana (Faculty of Arts)
Institute of Philosophy, Zagreb
Po dohodě se dá vycestovat i na smlouvy jiných kateder, případně uzavřít smlouva nová. Další možností, jak financovat studium v zahraničí, je například Fond Mobility UK nebo stipendium na základě mezivládních dohod. Řadu aktualit ohledně studia v zahraničí student nalezne také na fakultních stránkách.

Další studijní povinnosti
Student by se měl aktivně ucházet o účast na zahraničních konferencích. Katedra poskytuje i možnost pedagogické praxe formou samostatného semináře nebo jako výpomoc na kurzech školitele a kolegů. Vítána a doporučována je i společná účast na grantových projektech a podávání vlastních grantových žádostí (např. GAUK). Případné další studijní povinnosti se vždy odvíjejí od konkrétního tématu doktorské práce a jsou specifikovány v individuálním studijním plánu studenta.

Fyzická geografie a geoekologie (P0532D330020)

prezenční forma studia

Studijní povinnosti 
Studijní plán povinně obsahuje jednu externí zkoušku (složení mimo PřF UK) a předmět Kolokvium doktorandů (zápočet). Tyto předměty jsou rozvrženy do prvních 3 semestrů studia, tak aby byly složeny do konání RTDP (rozprava nad tezemi doktorské práce). ISP může navíc obsahovat i další zkoušky, jejich složení není vázáno žádným termínem, nicméně musí být plněno dle plánu ISP. RTDP musí být splněna nejpozději ke konci 3. semestru a k jejímu konání odevzdává student písemné Teze v délce min 2 500 slov, a to 14 dní před konáním RTDP. Student při obhajobě představí teze ústně (v délce 15 minut). Teze obsahují:
[ol]

  • Úvod – hlavní výzkumné otázky a na ně navázané cíle, definice výzkumných nejistot, které budou doktorskou prací vyřešeny, a dále zakomponování do teoretického rámce v oboru

 

  • Přehled zásadní literatury k dané tematice

 

  • Použité metodické přístupy

 

  • Dosavadní postup práce a předběžné výsledky

 

  • Seznam použité literatury

 

  • Dosavadní publikační aktivitu autora ve vztahu k disertaci (citace pouze odborných článků)
    Veškeré studijní povinnosti a jejich plnění jsou konkretizovány studijním plánem


[/ol]
Požadavky na tvůrčí činnost 
Dizertační práce obsahuje původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění (s jedinou výjimkou popsanou níže). V publikacích musí být afiliace k fakultě, jinak nemohou být využity pro obhajobu. Při odevzdání dizertace formou monografie musí být opublikovány či přijaty do tisku min. 2 články, oba prvoautorské z nichž alespoň jeden s AIS.
 
Je-li dizertace předkládána formou monotematického souboru publikací, musí být nejméně 3 články (všechny s AIS), z nichž poslední může být v recenzním řízení (nestačí pouze „odeslán do časopisu“). Min. 2 články z publikovaných (přijatých) musejí být prvoautorské a alespoň 1 článek v Q1 či Q2. 
Student musí aktivně absolvovat během celé délky studia min. 2 konference, z toho jednu v zahraničí.
O úspěšnosti obhajoby rozhoduje příslušná komise na základě kvality předložené práce a oponentských posudků. 
 
Požadavky na absolvování stáží 
Doktorand v průběhu studia absolvuje alespoň jeden studijní či výzkumný pobyt v zahraničí (zahraniční studenti mimo Česko a místo svého trvalého pobytu). Zahraniční mobilita je integrální součástí studijního plánu doktoranda, její délka a charakter vycházejí z konkrétních individuálních potřeb disertace (vyžadováno je min. 30 dní). 

kombinovaná forma studia

Studijní povinnosti 
Studijní plán povinně obsahuje jednu externí zkoušku (složení mimo PřF UK) a předmět Kolokvium doktorandů (zápočet). Tyto předměty jsou rozvrženy do prvních 3 semestrů studia, tak aby byly složeny do konání RTDP (rozprava nad tezemi doktorské práce). ISP může navíc obsahovat i další zkoušky, jejich složení není vázáno žádným termínem, nicméně musí být plněno dle plánu ISP. RTDP musí být splněna nejpozději ke konci 4. semestru a k jejímu konání odevzdává student písemné Teze v délce min 2 500 slov, a to 14 dní před konáním RTDP. Student při obhajobě představí teze ústně (v délce 15 minut). Teze obsahují:
[ol]

  • Úvod – hlavní výzkumné otázky a na ně navázané cíle, definice výzkumných nejistot, které budou doktorskou prací vyřešeny, a dále zakomponování do teoretického rámce v oboru

 

  • Přehled zásadní literatury k dané tematice

 

  • Použité metodické přístupy

 

  • Dosavadní postup práce a předběžné výsledky

 

  • Seznam použité literatury

 

  • Dosavadní publikační aktivitu autora ve vztahu k disertaci (citace pouze odborných článků)
    Veškeré studijní povinnosti a jejich plnění jsou konkretizovány studijním plánem


[/ol]
Požadavky na tvůrčí činnost 
Dizertační práce obsahuje původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění (s jedinou výjimkou popsanou níže). V publikacích musí být afiliace k fakultě, jinak nemohou být využity pro obhajobu. Při odevzdání dizertace formou monografie musí být opublikovány či přijaty do tisku min. 2 články, oba prvoautorské z nichž alespoň jeden s AIS.
 
Je-li dizertace předkládána formou monotematického souboru publikací, musí být nejméně 3 články (všechny s AIS), z nichž poslední může být v recenzním řízení (nestačí pouze „odeslán do časopisu“). Min. 2 články z publikovaných (přijatých) musejí být prvoautorské a alespoň 1 článek v Q1 či Q2. 
Student musí aktivně absolvovat během celé délky studia min. 2 konference, z toho jednu v zahraničí.
O úspěšnosti obhajoby rozhoduje příslušná komise na základě kvality předložené práce a oponentských posudků. 
 
Požadavky na absolvování stáží 
Nevyžaduje se.

Fyzikální chemie (P0531D130038)

prezenční forma studia

Požadavky pro individuální studijní plán:
1. Absolvovat minimálně dvě odborné zkoušky z předmětů tematicky blízkých problematice řešené v disertační práci. Výběr předmětů závisí na dohodě se školitelem a podléhá schválení OR. Nelze opakovat předměty, které byly absolvovány v předchozích stupních studia. Pokud student(ka) neabsolvoval(a) v rámci předchozího studia žádný kurz Fyzikální chemie, je doporučeno, aby si v rámci či nad rámec těchto dvou předmětů zapsal(a) kurzy Physical Chemistry for International Students I a II.
 
2. Do konce 2. ročníku absolvovat rozpravu k tématu disertační práce. V této rozpravě musí být student schopen prokázat nejen porozumění tématu a metodologii své disertační práce, ale i orientaci v širším kontextu fyzikální chemie a v ní používaných metod. Přihlášku k rozpravě lze podat až po splnění povinností v popsaných v bodě 1.  
 
3. Předložit disertační práci. Disertační práce může být předložena v klasické formě (monografie) nebo ve zkrácené formě (article-based):
 
Klasická forma je kompletním textem obsahujícím úvod a stanovení cílů, popis použitých metod, výsledky, diskusi, shrnutí a přehled citované literatury. Doporučený rozsah klasické formy disertační práce je 50 a více stran. K předložení klasické formy disertační práce k obhajobě je nutné mít minimálně dvě publikace týkající se tématu disertační práce v recenzovaných mezinárodních časopisech, přičemž alespoň u jedné z nich je student prvním autorem. (Za zveřejněnou publikaci se pokládá i práce přijatá k tisku, která má vlastní DOI.)
Zkrácená forma disertační práce obsahuje minimálně úvod, popis použitých metod, přehled výsledků a diskuzi získaných výsledků, avšak ve zkráceném rozsahu cca 30–50 stran. Předkládané publikace jsou součástí disertační práce. K předložení zkrácené formy disertační práce je nutné mít monotematický soubor minimálně čtyř zveřejněných publikací, které splňují stejná kritéria jako u klasické práce, přičemž alespoň u jedné z nich je student prvním autorem.
 
4. Absolvovat zahraniční stáž v délce minimálně tří měsíců, nebo prezentovat své výsledky v anglickém jazyce (přednáška nebo poster) na minimálně třech mezinárodních konferencích. Stáž lze rozdělit na 2 nebo 3 kratší pobyty (bez nutnosti odůvodnění). Dále se student pravidelně účastní seminářů pracoviště (Katedra Fyzikální a Makromolekulární chemie, resp. příslušného ústavu AV ČR), kde rovněž prezentuje rozpracovanost své disertační práce (2x v rámci celého studia, tedy např. během 2. a 4. ročníku).
 
Rozprava k tématu disertační práce
Rozprava k tématu disertační práce (dále jen „rozprava“) představuje diskusi nad dosavadní přípravou disertační práce, její metodologií a předběžných zjištěních výzkumu. V této diskusi musí být student schopen prokázat nejen porozumění tématu a metodologii své disertační práce, ale i orientaci v širším kontextu fyzikální chemie a v ní používaných metod. Členové komise proto mohou studentovi pokládat otázky i z dalších oblastí fyzikální chemie. Pro účely rozpravy si student(ka) připraví stručnou prezentaci o tématu, metodách a aktuálních výsledcích své disertační práce v rozsahu 10 minut.

kombinovaná forma studia

Požadavky pro individuální studijní plán:
1. Absolvovat minimálně dvě odborné zkoušky z předmětů tematicky blízkých problematice řešené v disertační práci. Výběr předmětů závisí na dohodě se školitelem a podléhá schválení OR. Nelze opakovat předměty, které byly absolvovány v předchozích stupních studia. Pokud student(ka) neabsolvoval(a) v rámci předchozího studia žádný kurz Fyzikální chemie, je doporučeno, aby si v rámci či nad rámec těchto dvou předmětů zapsal(a) kurzy Physical Chemistry for International Students I a II.
 
2. Do konce 2. ročníku absolvovat rozpravu k tématu disertační práce. V této rozpravě musí být student schopen prokázat nejen porozumění tématu a metodologii své disertační práce, ale i orientaci v širším kontextu fyzikální chemie a v ní používaných metod. Přihlášku k rozpravě lze podat až po splnění povinností v popsaných v bodě 1.  
 
3. Předložit disertační práci. Disertační práce může být předložena v klasické formě (monografie) nebo ve zkrácené formě (article-based):
 
Klasická forma je kompletním textem obsahujícím úvod a stanovení cílů, popis použitých metod, výsledky, diskusi, shrnutí a přehled citované literatury. Doporučený rozsah klasické formy disertační práce je 50 a více stran. K předložení klasické formy disertační práce k obhajobě je nutné mít minimálně dvě publikace týkající se tématu disertační práce v recenzovaných mezinárodních časopisech, přičemž alespoň u jedné z nich je student prvním autorem. (Za zveřejněnou publikaci se pokládá i práce přijatá k tisku, která má vlastní DOI.)
Zkrácená forma disertační práce obsahuje minimálně úvod, popis použitých metod, přehled výsledků a diskuzi získaných výsledků, avšak ve zkráceném rozsahu cca 30–50 stran. Předkládané publikace jsou součástí disertační práce. K předložení zkrácené formy disertační práce je nutné mít monotematický soubor minimálně čtyř zveřejněných publikací, které splňují stejná kritéria jako u klasické práce, přičemž alespoň u jedné z nich je student prvním autorem.
 
4. Absolvovat zahraniční stáž v délce minimálně tří měsíců, nebo prezentovat své výsledky v anglickém jazyce (přednáška nebo poster) na minimálně třech mezinárodních konferencích. Stáž lze rozdělit na 2 nebo 3 kratší pobyty (bez nutnosti odůvodnění). Dále se student pravidelně účastní seminářů pracoviště (Katedra Fyzikální a Makromolekulární chemie, resp. příslušného ústavu AV ČR), kde rovněž prezentuje rozpracovanost své disertační práce (2x v rámci celého studia, tedy např. během 2. a 4. ročníku).
 
Rozprava k tématu disertační práce
Rozprava k tématu disertační práce (dále jen „rozprava“) představuje diskusi nad dosavadní přípravou disertační práce, její metodologií a předběžných zjištěních výzkumu. V této diskusi musí být student schopen prokázat nejen porozumění tématu a metodologii své disertační práce, ale i orientaci v širším kontextu fyzikální chemie a v ní používaných metod. Členové komise proto mohou studentovi pokládat otázky i z dalších oblastí fyzikální chemie. Pro účely rozpravy si student(ka) připraví stručnou prezentaci o tématu, metodách a aktuálních výsledcích své disertační práce v rozsahu 10 minut.

Fyziologie živočichů (P0511D030031)

prezenční forma studia

Individuální studijní plán a studijní povinnosti
Studijní plán musí být sestaven v součinnosti se školitelem. Je požadováno absolvování alespoň jednoho odborného kurzu/předmětu odpovídají zaměření tématu disertační práce. Absolvování tohoto kurzu, případně dalších vhodných kurzů, se předpokládá během prvního ročníku. Součástí studijních povinností je „Rozprava k tématu disertační práce“, jejíž vykonání se předpokládá do konce druhého ročníku studia. Další povinnou součástí ISP je aktivní účast alespoň na jedné národní/mezinárodní konferenci během doktorského studia. V souladu se standardy studijních programů na UK je součástí studijních povinností absolvování stáže na zahraniční instituci v souhrnné délce alespoň jednoho měsíce nebo jiná forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci.

Rozprava k tématu disertační práce
Rozprava k tématu disertační práce probíhá v angličtině a představuje diskusi nad dosavadní přípravou disertační práce, její metodologií a předběžnými experimentálními výsledky. Pro účely rozpravy si doktorand připraví prezentaci o cílech, metodách a dosavadních výsledcích své disertační práce v rozsahu asi 10-15 minut. Očekává se, že doktorand v rámci následné diskuse prokáže nejen porozumění tématu a metodickým přístupům k řešení své disertační práce, ale i orientaci v širším kontextu oboru fyziologie živočichů. V případě významných výhrad k průběhu práce na projektu, či zjištění závažných neznalostí doktoranda na základě této rozpravy, si oborová rada vyhrazuje právo vyžádat její zopakování v definovaném časovém horizontu. Doporučuje se, aby se rozpravy zúčastnil školitel, případně jiný zástupce školitelského pracoviště. Termín a místo konání rozpravy budou s dostatečným předstihem oznámeny.

Účast na konferencích
Je vyžadováno, aby se doktorandi aktivně (tj. formou vlastní přednášky či plakátového sdělení) účastnili odborných národních a zejména mezinárodních konferencí, na nichž mohou získat důležité zkušenosti pro další vědecko-výzkumnou činnost. Aktivní účast na konferenci doktorand musí prokázat (doložením kopie potvrzení o aktivní účasti na konferenci + abstraktu formou přílohy vložené do SIS při příslušném výročním hodnocení ISP).

Zapojení do mezinárodní spolupráce
Doktorandi by měli v průběhu studia absolvovat odbornou stáž v zahraničí (celková délka alespoň 1 měsíc). O jejím zařazení do ISP rozhoduje především školitel a její realizace závisí na možnostech daného školícího pracoviště. Pokud stáž nelze zajistit, doktorandi se zapojují do mezinárodní spolupráce jiným způsobem v souladu se standardy studijních programů na UK.

Další doporučené aktivity
Pedagogická činnost doktorandů je vítána a žádoucí v rozumné míře, především v rámci vedení praktických cvičení zajišťovaných katedrou fyziologie PřF UK. Doktorandi se dále mohou podílet na vedení bakalářských prací a jejich oponentuře. Doporučeno je rovněž aktivní zapojení doktorandů do přípravy grantových projektů školícího pracoviště a vítána je snaha o přípravu a podání vlastního projektu v rámci grantové soutěže Univerzity Karlovy (GAUK).

Požadavky na tvůrčí a publikační činnost
Hlavním požadavkem na tvůrčí činnost je samostatné provedení vlastní, originální a kvalitní vědecké práce, jejích výsledky budou publikované v některém z časopisů s recenzním řízením indexovaných v databázích obecně uznávaných mezinárodní vědeckou komunitou (Web of Science). Předpokládá se autorství nebo spoluautorství dvou publikací typu „původní článek“ vztahujících se k tématu disertační práce, přičemž alespoň u jedné z nich musí doktorand být uveden jako první autor. Sdílené prvoautorství je možné uznat jako prvoautorství pouze se souhlasem garanta programu. Obecně však není žádoucí, aby stejná publikace se sdíleným prvoautorstvím byla hlavním podkladem pro více disertačních prací. V případě výjimečně významného článku ve špičkovém časopise (IF v 1. decilu, apod.), může být jedna (prvoautorská) publikace dostačující. O přijatelnosti pouze jedné publikace vždy rozhoduje oborová rada. U dosud nezveřejněných publikací je třeba doložit potvrzení, že rukopis byl odborným časopisem již přijat ke zveřejnění. Podmínkou pro obhájení disertační práce je doložitelná publikační aktivita doktoranda.

Disertační práce
Disertační práce představuje původní autorské dílo doktoranda, které má oponentům práce a komisi umožnit posouzení jeho předpokladů pro samostatnou vědeckou práci v příslušném oboru. Doktorandi by v práci měli být schopni uceleně postihnout řešený vědecký problém v adekvátní šíři a formulovat samostatné názory a otázky vyplývající ze získaných výsledků svých experimentů.
Kromě částí předepsaných fakultou (titulní strana, prohlášení autora, abstrakty v češtině a angličtině, klíčová slova) a doprovodných oddílů typu obsah, seznam citací, seznam použitých zkratek, musí dizertační práce obsahovat teoretický úvod (přehled současného stavu informací dostupných v odborné literatuře o dané problematice), cíle (hypotézy) práce, metody (materiál, metodické přístupy), výsledky (včetně příslušné obrazové a tabulkové dokumentace), diskusi a shrnutí/závěry. Tyto části mohou být dále rozčleněny vhodným způsobem podle charakteru doktorského projektu. Disertační práce může být napsána klasickou monografickou formou nebo do ní mohou být začleněny (a částečně nahrazovat část výsledků a materiálů/metod) původní vědecké publikace týkají se tématu doktorského projektu, na jejichž vzniku měl doktorand významný podíl. U každé takto začleněné publikace musí doktorand stručně (1–2 strany) shrnout podstatu výsledků a závěrů v publikaci prezentovaných a uvést, jak daná publikace souvisí s hlavní náplní doktorského projektu. Toto shrnutí musí rovněž obsahovat určení podílu doktoranda na získání příslušných výsledků a přípravě rukopisu pro danou publikaci. Pokud se doktorand rozhodne své publikace do disertační práce začlenit, doporučuje se to provést formou odkazů na přílohy k disertační práci (přičemž přílohami budou celé příslušné publikace); není možné do práce uvést jen odkazy na příslušné webové stránky. Doktorandi zároveň zodpovídají za to, že publikace (nebo rukopisy publikací) jsou v práci prezentovány ve formě, která je v souladu s licenčními podmínkami příslušného vydavatele/časopisu. Popis výsledků začleněných publikací musí být propojen s původním autorským textem, který vhodným způsobem vysvětlí jejich vzájemnou provázanost a zasazení do kontextu celého doktorského projektu. Případné začlenění publikací do dizertační práce v žádném případě nemůže nahradit teoretický úvod ani celkovou diskusi získaných výsledků. Text v těchto částech dizertační práce nesmí být přímo kopírován (nebo přeložen) z publikací doktorandů ani z jiných publikovaných textů, musí jít o vlastní autorský text. Všechny dosud nepublikované výsledky doktoranda relevantní k řešenému vědeckému problému musí být v disertační práci plně popsány. V případě diskuse se nesmí jednat o pouhé shrnutí výsledků, ale o skutečně plnohodnotnou diskusi daného tématu v adekvátně širokém kontextu. Doktorand musí v této části dizertační práce uvést vlastní možná vysvětlení pozorovaných skutečností a diskutovat své výsledky v porovnání s relevantními publikacemi týkajícími se příslušného problému a obsahujícími jak podporující, tak případně protichůdné výsledky.

kombinovaná forma studia

Individuální studijní plán a studijní povinnosti
Studijní plán musí být sestaven v součinnosti se školitelem. Je požadováno absolvování alespoň jednoho odborného kurzu/předmětu odpovídají zaměření tématu disertační práce. Absolvování tohoto kurzu, případně dalších vhodných kurzů, se předpokládá během prvního ročníku. Součástí studijních povinností je „Rozprava k tématu disertační práce“, jejíž vykonání se předpokládá do konce druhého ročníku studia. Další povinnou součástí ISP je aktivní účast alespoň na jedné národní/mezinárodní konferenci během doktorského studia. V souladu se standardy studijních programů na UK je součástí studijních povinností absolvování stáže na zahraniční instituci v souhrnné délce alespoň jednoho měsíce nebo jiná forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci.

Rozprava k tématu disertační práce
Rozprava k tématu disertační práce probíhá v angličtině a představuje diskusi nad dosavadní přípravou disertační práce, její metodologií a předběžnými experimentálními výsledky. Pro účely rozpravy si doktorand připraví prezentaci o cílech, metodách a dosavadních výsledcích své disertační práce v rozsahu asi 10-15 minut. Očekává se, že doktorand v rámci následné diskuse prokáže nejen porozumění tématu a metodickým přístupům k řešení své disertační práce, ale i orientaci v širším kontextu oboru fyziologie živočichů. V případě významných výhrad k průběhu práce na projektu, či zjištění závažných neznalostí doktoranda na základě této rozpravy, si oborová rada vyhrazuje právo vyžádat její zopakování v definovaném časovém horizontu. Doporučuje se, aby se rozpravy zúčastnil školitel, případně jiný zástupce školitelského pracoviště. Termín a místo konání rozpravy budou s dostatečným předstihem oznámeny.

Účast na konferencích
Je vyžadováno, aby se doktorandi aktivně (tj. formou vlastní přednášky či plakátového sdělení) účastnili odborných národních a zejména mezinárodních konferencí, na nichž mohou získat důležité zkušenosti pro další vědecko-výzkumnou činnost. Aktivní účast na konferenci doktorand musí prokázat (doložením kopie potvrzení o aktivní účasti na konferenci + abstraktu formou přílohy vložené do SIS při příslušném výročním hodnocení ISP).

Zapojení do mezinárodní spolupráce
Doktorandi by měli v průběhu studia absolvovat odbornou stáž v zahraničí (celková délka alespoň 1 měsíc). O jejím zařazení do ISP rozhoduje především školitel a její realizace závisí na možnostech daného školícího pracoviště. Pokud stáž nelze zajistit, doktorandi se zapojují do mezinárodní spolupráce jiným způsobem v souladu se standardy studijních programů na UK.

Další doporučené aktivity
Pedagogická činnost doktorandů je vítána a žádoucí v rozumné míře, především v rámci vedení praktických cvičení zajišťovaných katedrou fyziologie PřF UK. Doktorandi se dále mohou podílet na vedení bakalářských prací a jejich oponentuře. Doporučeno je rovněž aktivní zapojení doktorandů do přípravy grantových projektů školícího pracoviště a vítána je snaha o přípravu a podání vlastního projektu v rámci grantové soutěže Univerzity Karlovy (GAUK).

Požadavky na tvůrčí a publikační činnost
Hlavním požadavkem na tvůrčí činnost je samostatné provedení vlastní, originální a kvalitní vědecké práce, jejích výsledky budou publikované v některém z časopisů s recenzním řízením indexovaných v databázích obecně uznávaných mezinárodní vědeckou komunitou (Web of Science). Předpokládá se autorství nebo spoluautorství dvou publikací typu „původní článek“ vztahujících se k tématu disertační práce, přičemž alespoň u jedné z nich musí doktorand být uveden jako první autor. Sdílené prvoautorství je možné uznat jako prvoautorství pouze se souhlasem garanta programu. Obecně však není žádoucí, aby stejná publikace se sdíleným prvoautorstvím byla hlavním podkladem pro více disertačních prací. V případě výjimečně významného článku ve špičkovém časopise (IF v 1. decilu, apod.), může být jedna (prvoautorská) publikace dostačující. O přijatelnosti pouze jedné publikace vždy rozhoduje oborová rada. U dosud nezveřejněných publikací je třeba doložit potvrzení, že rukopis byl odborným časopisem již přijat ke zveřejnění. Podmínkou pro obhájení disertační práce je doložitelná publikační aktivita doktoranda.

Disertační práce
Disertační práce představuje původní autorské dílo doktoranda, které má oponentům práce a komisi umožnit posouzení jeho předpokladů pro samostatnou vědeckou práci v příslušném oboru. Doktorandi by v práci měli být schopni uceleně postihnout řešený vědecký problém v adekvátní šíři a formulovat samostatné názory a otázky vyplývající ze získaných výsledků svých experimentů.
Kromě částí předepsaných fakultou (titulní strana, prohlášení autora, abstrakty v češtině a angličtině, klíčová slova) a doprovodných oddílů typu obsah, seznam citací, seznam použitých zkratek, musí dizertační práce obsahovat teoretický úvod (přehled současného stavu informací dostupných v odborné literatuře o dané problematice), cíle (hypotézy) práce, metody (materiál, metodické přístupy), výsledky (včetně příslušné obrazové a tabulkové dokumentace), diskusi a shrnutí/závěry. Tyto části mohou být dále rozčleněny vhodným způsobem podle charakteru doktorského projektu. Disertační práce může být napsána klasickou monografickou formou nebo do ní mohou být začleněny (a částečně nahrazovat část výsledků a materiálů/metod) původní vědecké publikace týkají se tématu doktorského projektu, na jejichž vzniku měl doktorand významný podíl. U každé takto začleněné publikace musí doktorand stručně (1–2 strany) shrnout podstatu výsledků a závěrů v publikaci prezentovaných a uvést, jak daná publikace souvisí s hlavní náplní doktorského projektu. Toto shrnutí musí rovněž obsahovat určení podílu doktoranda na získání příslušných výsledků a přípravě rukopisu pro danou publikaci. Pokud se doktorand rozhodne své publikace do disertační práce začlenit, doporučuje se to provést formou odkazů na přílohy k disertační práci (přičemž přílohami budou celé příslušné publikace); není možné do práce uvést jen odkazy na příslušné webové stránky. Doktorandi zároveň zodpovídají za to, že publikace (nebo rukopisy publikací) jsou v práci prezentovány ve formě, která je v souladu s licenčními podmínkami příslušného vydavatele/časopisu. Popis výsledků začleněných publikací musí být propojen s původním autorským textem, který vhodným způsobem vysvětlí jejich vzájemnou provázanost a zasazení do kontextu celého doktorského projektu. Případné začlenění publikací do dizertační práce v žádném případě nemůže nahradit teoretický úvod ani celkovou diskusi získaných výsledků. Text v těchto částech dizertační práce nesmí být přímo kopírován (nebo přeložen) z publikací doktorandů ani z jiných publikovaných textů, musí jít o vlastní autorský text. Všechny dosud nepublikované výsledky doktoranda relevantní k řešenému vědeckému problému musí být v disertační práci plně popsány. V případě diskuse se nesmí jednat o pouhé shrnutí výsledků, ale o skutečně plnohodnotnou diskusi daného tématu v adekvátně širokém kontextu. Doktorand musí v této části dizertační práce uvést vlastní možná vysvětlení pozorovaných skutečností a diskutovat své výsledky v porovnání s relevantními publikacemi týkajícími se příslušného problému a obsahujícími jak podporující, tak případně protichůdné výsledky.

Geoinformatika, kartografie a dálkový průzkum Země (P0532D330022)

prezenční forma studia

Studijní povinnosti
Studijní plán zahrnuje 1 - 3 odborné předměty zakončené zkouškou vztahující se k tématu doktorské práce, z nichž zpravidla 1 doktorand absolvuje mimo PřF UK (možno i v zahraničí). Minimálně polovinu předepsaných zkoušek doktorand absolvuje do konce 1. ročníku studia, zbývající zkoušky do konce 2. ročníku studia. Doktorand prezentuje rozpracovanost dizertační práce na semináři doktorandů v každém roce studia. Smyslem této prezentace je prokázat dosažený pokrok ve studiu. Příprava na seminář poslouží studentovi jako podklad pro psaní ročního hodnocení studia a závěry z diskuse vystoupení studenta slouží školiteli a oborové radě pro průběžné roční hodnocení studenta.
Před podáním přihlášky ke státní doktorské zkoušce doktorand zpracuje Teoreticko-metodologickou rozpravu; návrh rozpravy konzultuje a schvaluje školitel a elektronickou verzi rozpravy doktorand posléze odevzdává spolu s přihláškou ke státní doktorské zkoušce na studijním oddělení a v kopii tajemníkovi doktorského studijního programu na školicím pracovišti.
Další povinnosti v jednotlivých ročnících studia:
1. ročník studia: Student předloží k hodnocení na konci ročníku 1 článek publikovaný nebo přijatý k publikaci v recenzovaném časopisu (ideálně v časopisu s impakt faktorem) nebo rukopis článku odeslaného do takového časopisu (v tomto případě bude relevance článku posouzena oborovou radou).
2.–3. ročník studia: V tomto období student publikuje alespoň 2 články, minimálně jeden z toho v zahraničním časopisu s impakt faktorem. Alespoň jednou za toto období prezentuje výsledky výzkumu na domácí a jednou na mezinárodní konferenci.
Státní doktorskou zkoušku je vhodné vykonat do ukončení 2. ročníku studia, nejpozději musí být vykonána do konce 3. ročníku.

Požadavky na tvůrčí činnost
Tvůrčí činnost spočívá zejména v řešení projektu dizertační práce a přípravě a publikaci odborných článků vztahujících se k tématu dizertační práce. Doporučeno je aktivní zapojení studenta do přípravy a řešení grantových projektů pracoviště. Zároveň student zpravidla připravuje vlastní návrh projektu GA UK, který pokrývá řešení části jeho dizertační práce.
Dizertační práce může být odevzdána ve formě monografie nebo monotematického souboru publikací. Obsahuje původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. Povinné publikace před obhajobou dizertační práce:
1) Dizertační práce v podobě monografie: Do obhajoby dizertační práce doktorand publikuje minimálně 3 práce v recenzovaných odborných časopisech. Z uvedeného počtu musí být alespoň 2 publikace v časopisu s impakt faktorem (z toho minimálně 1 publikace v zahraničním časopisu). Doktorand zároveň musí být prvním autorem alespoň 1 článku.
2) Dizertační práce v podobě monotematického souboru publikací: Minimální počet publikovaných vědeckých prací je 3. Pokud jsou publikace právě 3, musí být minimálně dvě publikace v zahraničním časopisu s impakt faktorem a jedna v časopisu na WoS nebo SCOPUS. Doktorand zároveň musí být prvním autorem alespoň 2 článků. Pokud soubor tvoří 4 a více publikací, může se jednat o recenzované články ve vědeckých časopisech, kapitoly v recenzovaných monografiích vydaných renomovaným nakladatelstvím (např. Academia, Nakladatelství ČGS, Springer apod.) nebo články v recenzovaných konferenčních sbornících indexovaných na WoS nebo SCOPUS. Zároveň v případě 4 a více publikací musí být alespoň 2 články v periodiku s impakt faktorem (z toho alespoň 1 článek v zahraničním periodiku s impakt faktorem) a zároveň alespoň 1 další článek v recenzovaných časopisech/monografiích/sbornících na WoS nebo SCOPUS. Doktorand zároveň musí být prvním autorem alespoň 1 článku. Od předložených publikací se vyžaduje, aby tvořily logický, tematicky kompaktní celek. Úvodní kapitola dizertace musí mít charakter zásadního pojednání, které vystihuje podstatu (jádro) badatelského úsilí doktoranda. V závěrečné kapitole doktorand diskutuje klíčové závěry výzkumu a možnosti jeho dalšího směřování.
Do povinných publikací v bodech 1 a 2 se započítávají pouze publikace, které splňují následující podmínky: (a) souvisí s tématem dizertační práce; (b) v případě, že jde o kolektivní publikaci, je autorský podíl doktoranda na ní významný a spočívá v odborné práci, nikoliv pouze v práci formální, (c) akceptují se pouze publikace, které uvádějí afiliaci školicího pracoviště/katedry.
V případě kolektivních prací musí být specifikován autorský podíl doktoranda, přičemž tato specifikace je uvedena ve vstupní části dizertační práce. Pokud publikace dosud nevyšla, doktorand spolu s přihláškou k obhajobě dizertace předkládá potvrzení redakce o přijetí publikace do tisku. V případě obou typů dizertační práce je přípustné, aby jedna z předepsaných publikací byla v probíhajícím recenzním řízení (doktorand přiloží potvrzení o přijetí do recenzního řízení). Její kvalitu v tomto případě zhodnotí oponenti a zkušební komise.

Požadavky na absolvování stáží
V průběhu standardní doby studia doktorand absolvuje zahraniční stáž (studijní či výzkumný pobyt), jejíž délka a charakter vycházejí z konkrétních individuálních potřeb dizertační práce (minimálně v rozsahu 1 měsíc, doporučená délka stáže je 3–6 měsíců). Ve výjimečných případech, pokud stáž nelze zajistit/absolvovat, se student zapojí do mezinárodní spolupráce jiným způsobem, např. přímou účastí na mezinárodním výzkumném projektu.

Státní doktorská zkouška a obhajoba dizertační práce
Pro přihlášení ke státní doktorské zkoušce se vyžaduje splnění studijních povinností (předmětů) dle ISP a odevzdání elektronické verze Teoreticko-metodologické rozpravy dizertační práce. 
SDZ probíhá formou diskuse nad Teoretickou-metodologickou rozpravou. Doktorand komisi představí tematické zaměření, výzkumný problém, teoreticko-metodologická východiska a stav rozpracovanosti dizertace (max. 15 minut). Členové zkušební komise ověřují zejména komplexnost představené problematiky tématu práce, doktorandovy schopnosti aktivního řešení problému, přístup a zvolené metody navrženého řešení. V rámci diskuse k tématu práce členové zkušební komise hodnotí odpovědi studenta z hlediska úrovně znalostí v jednom z okruhů studijního oboru (geografické informační systémy, kartografie nebo dálkový průzkum Země), který je nejblíže tématu dizertační práce. Od studenta se v této oblasti očekávají detailní a aktuální, tj. expertní, znalosti a schopnost jejich interpretace v širších souvislostech včetně přesahů do dalších dvou okruhů studia.
Obhajoba dizertační práce má za cíl v širším odborném fóru prokázat schopnost obhájit výsledky dizertační práce a v rámci diskuse schopnost vědecké rozpravy. Pro přihlášení k obhajobě dizertační práce se vyžaduje absolvování státní doktorské zkoušky a splnění všech povinností předepsaných v ISP (studijní pobyt v zahraničí, kritéria publikační aktivity atd.). Doktorand odevzdá dizertační práci a přihlásí se k obhajobě dizertace tak, aby obhajoba mohla proběhnout do uplynutí standardní doby studia.

Účast studenta v pedagogické činnosti pracoviště
Doktorand v prezenční formě studia se zpravidla podílí na výuce, vedení bakalářských prací, účastní se také konzultací a oponentních řízení bakalářských, případně diplomových prací, participuje na přednáškách, cvičeních apod. Podíl doktoranda na výuce je koordinován se školitelem a vedoucím katedry. Pokud výuka bezprostředně tematicky nesouvisí s dizertačním projektem doktoranda, tak je finančně ohodnocena (např. DPP, DPČ) nad rámec běžného doktorandského stipendia.

Přítomnost a aktivity studenta na školicím pracovišti
Doktorand v prezenční formě studia je přítomen na školicím pracovišti, a to minimálně 12 hodin týdně. Doktorand se podílí na zajištění chodu školicího pracoviště, na propagačních aktivitách, organizaci workshopů apod. Doktorand se účastní obhajob dizertačních prací v daném doktorském studijním programu a přednášek hostů školicího pracoviště.

kombinovaná forma studia

Studijní povinnosti
Studijní plán zahrnuje 1 - 3 odborné předměty zakončené zkouškou vztahující se k tématu doktorské práce, z nichž zpravidla 1 doktorand absolvuje mimo PřF UK (možno i v zahraničí). Minimálně polovinu předepsaných zkoušek doktorand absolvuje do konce 1. ročníku studia, zbývající zkoušky do konce 2. ročníku studia. Doktorand prezentuje rozpracovanost dizertační práce na semináři doktorandů v každém roce studia. Smyslem této prezentace je prokázat dosažený pokrok ve studiu. Příprava na seminář poslouží studentovi jako podklad pro psaní ročního hodnocení studia a závěry z diskuse vystoupení studenta slouží školiteli a oborové radě pro průběžné roční hodnocení studenta.
Před podáním přihlášky ke státní doktorské zkoušce doktorand zpracuje Teoreticko-metodologickou rozpravu; návrh rozpravy konzultuje a schvaluje školitel a elektronickou verzi rozpravy doktorand posléze odevzdává spolu s přihláškou ke státní doktorské zkoušce na studijním oddělení a v kopii tajemníkovi doktorského studijního programu na školicím pracovišti.
Další povinnosti v jednotlivých ročnících studia:
1. ročník studia: Student předloží k hodnocení na konci ročníku 1 článek publikovaný nebo přijatý k publikaci v recenzovaném časopisu (ideálně v časopisu s impakt faktorem) nebo rukopis článku odeslaného do takového časopisu (v tomto případě bude relevance článku posouzena oborovou radou).
2.–3. ročník studia: V tomto období student publikuje alespoň 2 články, minimálně jeden z toho v zahraničním časopisu s impakt faktorem. Alespoň jednou za toto období prezentuje výsledky výzkumu na domácí a jednou na mezinárodní konferenci.
Státní doktorskou zkoušku je vhodné vykonat do ukončení 2. ročníku studia, nejpozději musí být vykonána do konce 3. ročníku.

Požadavky na tvůrčí činnost
Tvůrčí činnost spočívá zejména v řešení projektu dizertační práce a přípravě a publikaci odborných článků vztahujících se k tématu dizertační práce. Doporučeno je aktivní zapojení studenta do přípravy a řešení grantových projektů pracoviště. Zároveň student zpravidla připravuje vlastní návrh projektu GA UK, který pokrývá řešení části jeho dizertační práce.
Dizertační práce může být odevzdána ve formě monografie nebo monotematického souboru publikací. Obsahuje původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. Povinné publikace před obhajobou dizertační práce:
1) Dizertační práce v podobě monografie: Do obhajoby dizertační práce doktorand publikuje minimálně 3 práce v recenzovaných odborných časopisech. Z uvedeného počtu musí být alespoň 2 publikace v časopisu s impakt faktorem (z toho minimálně 1 publikace v zahraničním časopisu). Doktorand zároveň musí být prvním autorem alespoň 1 článku.
2) Dizertační práce v podobě monotematického souboru publikací: Minimální počet publikovaných vědeckých prací je 3. Pokud jsou publikace právě 3, musí být minimálně dvě publikace v zahraničním časopisu s impakt faktorem a jedna v časopisu na WoS nebo SCOPUS. Doktorand zároveň musí být prvním autorem alespoň 2 článků. Pokud soubor tvoří 4 a více publikací, může se jednat o recenzované články ve vědeckých časopisech, kapitoly v recenzovaných monografiích vydaných renomovaným nakladatelstvím (např. Academia, Nakladatelství ČGS, Springer apod.) nebo články v recenzovaných konferenčních sbornících indexovaných na WoS nebo SCOPUS. Zároveň v případě 4 a více publikací musí být alespoň 2 články v periodiku s impakt faktorem (z toho alespoň 1 článek v zahraničním periodiku s impakt faktorem) a zároveň alespoň 1 další článek v recenzovaných časopisech/monografiích/sbornících na WoS nebo SCOPUS. Doktorand zároveň musí být prvním autorem alespoň 1 článku. Od předložených publikací se vyžaduje, aby tvořily logický, tematicky kompaktní celek. Úvodní kapitola dizertace musí mít charakter zásadního pojednání, které vystihuje podstatu (jádro) badatelského úsilí doktoranda. V závěrečné kapitole doktorand diskutuje klíčové závěry výzkumu a možnosti jeho dalšího směřování.
Do povinných publikací v bodech 1 a 2 se započítávají pouze publikace, které splňují následující podmínky: (a) souvisí s tématem dizertační práce; (b) v případě, že jde o kolektivní publikaci, je autorský podíl doktoranda na ní významný a spočívá v odborné práci, nikoliv pouze v práci formální, (c) akceptují se pouze publikace, které uvádějí afiliaci školicího pracoviště/katedry.
V případě kolektivních prací musí být specifikován autorský podíl doktoranda, přičemž tato specifikace je uvedena ve vstupní části dizertační práce. Pokud publikace dosud nevyšla, doktorand spolu s přihláškou k obhajobě dizertace předkládá potvrzení redakce o přijetí publikace do tisku. V případě obou typů dizertační práce je přípustné, aby jedna z předepsaných publikací byla v probíhajícím recenzním řízení (doktorand přiloží potvrzení o přijetí do recenzního řízení). Její kvalitu v tomto případě zhodnotí oponenti a zkušební komise.

Požadavky na absolvování stáží
V průběhu studia doktorand zpravidla absolvuje zahraniční stáž (studijní či výzkumný pobyt), jejíž délka a charakter vycházejí z konkrétních individuálních potřeb disertační práce (minimálně v rozsahu 1 měsíc, doporučená délka stáže je 3–6 měsíců). Pokud stáž nelze zajistit/absolvovat, tak se student zapojí do mezinárodní spolupráce jiným způsobem, např. přímou účastí na mezinárodním výzkumném projektu.

Státní doktorská zkouška a obhajoba dizertační práce
Pro přihlášení ke státní doktorské zkoušce se vyžaduje splnění studijních povinností (předmětů) dle ISP a odevzdání elektronické verze Teoreticko-metodologické rozpravy dizertační práce. 
SDZ probíhá formou diskuse nad Teoretickou-metodologickou rozpravou. Doktorand komisi představí tematické zaměření, výzkumný problém, teoreticko-metodologická východiska a stav rozpracovanosti dizertace (max. 15 minut). Členové zkušební komise ověřují zejména komplexnost představené problematiky tématu práce, doktorandovy schopnosti aktivního řešení problému, přístup a zvolené metody navrženého řešení. V rámci diskuse k tématu práce členové zkušební komise hodnotí odpovědi studenta z hlediska úrovně znalostí v jednom z okruhů studijního oboru (geografické informační systémy, kartografie nebo dálkový průzkum Země), který je nejblíže tématu dizertační práce. Od studenta se v této oblasti očekávají detailní a aktuální, tj. expertní, znalosti a schopnost jejich interpretace v širších souvislostech včetně přesahů do dalších dvou okruhů studia.
Obhajoba dizertační práce má za cíl v širším odborném fóru prokázat schopnost obhájit výsledky dizertační práce a v rámci diskuse schopnost vědecké rozpravy. Pro přihlášení k obhajobě dizertační práce se vyžaduje absolvování státní doktorské zkoušky a splnění všech povinností předepsaných v ISP (studijní pobyt v zahraničí, kritéria publikační aktivity atd.). Doktorand odevzdá dizertační práci a přihlásí se k obhajobě dizertace tak, aby obhajoba mohla proběhnout do uplynutí standardní doby studia.

Účast studenta v pedagogické činnosti pracoviště
Nepožaduje se.

Přítomnost a aktivity studenta na školicím pracovišti
Nepožaduje se.

Geologie (P0532D330012)

prezenční forma studia

Povinnou součástí individuálního studijního plánu (ISP) je složení nejméně dvou a nejvýše pěti zkoušek z odborných předmětů na úrovni magisterského nebo vyššího stupně studia, které mají vztah k doktorskému tématu. Zkoušky student prezenčního doktorského studia skládá v souladu s individuálním studijním plánem, obvykle během prvních dvou let studia. Do studijního plánu je možné navrhnout krátké kurzy pořádané u nás i v zahraničí. Nedílnou součástí studia je i účast na ústavních a sekčních seminářích a podobných vědeckých aktivitách fakulty. Oborová rada nevyžaduje podíl na výuce, tato nemůže být součástí ISP. Jazyková zkouška není vyžadována, pokud školitel uzná, že jsou jazykové znalosti potřebného cizího jazyka (zpravidla angličtina) dostatečné. ISP však může být o jazykovou zkoušku rozšířen na doporučení školitele nebo oborové rady. Oborová rada organizuje každoročně oborové dny doktorského studia, na kterých studenti 1. – 4. ročníku prezenčního studia představí své průběžné výsledky na disertační práci v anglickém jazyce. Účast studentů 1. – 4. ročníku prezenčního studia je povinná.  
 
Do konce 2. roku studia musí student absolvovat „Rozpravu k tématu doktorské disertační práce”. Termíny Rozpravy budou plánovány 2x v daném akademickém roce – vždy ve zkouškovém období zimního semestru (polovina ledna až polovina února) a letního semestru (konec května až konec června). Rozprava proběhne formou powerpointové prezentace v délce přibližně 20 minut před jmenovanou komisí (členové budou vybíráni ze seznamu členů komisí schválených Vědeckou radou fakulty). Na tuto prezentaci naváže diskuse s dotazy členů komise, případně hostů (rozprava má veřejný charakter). Povinnou náplní prezentace je: (1) obecný úvod do řešené problematiky, (2) přehled dosavadních znalostí o řešené problematice, (3) znalost metodických postupů a laboratorních metod nezbytných pro řešení dané problematiky, a (4) uvedení, jakým způsobem student hodlá přispět k poznání řešené problematiky svou prací. Úroveň rozpravy – tj. (1) forma a způsob přednesu, (2) orientace v řešené problematice, (3) znalost teoretických základů a (4) schopnost propojení souvislostí – bude hodnocena 5-člennou komisí (min. jeden externista) formou tajného hlasování na škále uspěl-neuspěl. V případě neúspěšného hodnocení bude postupováno dle pokynů v příslušném opatření děkana.
 
Nedílnou součástí vědecké výchovy doktoranda je aktivní prezentace výsledků vědecké práce na mezinárodních, případně též domácích konferencích. Student by měl alespoň jednou v průběhu doktorského studia osobně prezentovat ústní přednášku a jednou poster.  Standardní součástí studia je odborná stáž či několik krátkodobých pobytů na renomovaném vědeckém zahraničním pracovišti s délkou trvání zohledňujícím konkrétní možnosti studenta a školitele. 
 
Disertace v klasickém formátu představuje monografický rukopis, který obsahuje úvod do tématu, kritický přehled dosavadních poznatků, stanovení výzkumných otázek, přehled použitých metod, výsledky a jejich diskusi, shrnutí a zhodnocení vědeckého přínosu. Součástí nebo přílohou monografické disertace musí být nejméně jeden článek uveřejněný nebo přijatý do tisku v odborném recenzovaném časopise s impakt faktorem (uvedeném v databázi ISI Web of Science) řazený do kvartilu Q1, případně Q2, který se úzce váže k tématu disertace a doktorand je jeho první autor. Spoluautorství školitele je žádoucí. Přiložena může být pouze ta publikace, u níž student jasně prokáže afiliaci k řešitelskému ústavu PřF UK. Pokud je to možné, v dané publikaci jsou deklarovány zdroje financování (dle pokynů školitele; např. v případě výzkumného projektu GAUK). Předpokládaný rozsah disertační práce v klasickém formátu je v rozmezí 150–250 stran včetně textových obrázků a bibliografie (bez příloh).    
 
Disertace v kumulativním formátu obsahuje úvodní pojednání, které doprovází vědecké publikace. Úvodní pojednání v minimálním rozsahu 5 tisíc slov obsahuje úvod a kritické zhodnocení vědeckého problému, definici výzkumných otázek, způsob jejich řešení, diskusi a shrnutí hlavních výsledků, které byly dosaženy v jednotlivých publikacích a jejich vzájemné souvislosti. Kumulativní disertace musí obsahovat nejméně tři články v recenzovaných časopisech s IF (uvedených v databázi Web of Science, ideálně v prvním nebo druhém kvartilu, tj. Q1 nebo Q2), z toho alespoň dva publikované nebo přijaté do tisku, ostatní mohou být rukopisy v recenzním řízení a doktorand musí být prvním autorem alespoň u dvou z nich. Všechny články musí souviset s tématem disertační práce. Autorský podíl doktoranda (vyjádřený procentuálně) doloží čestným prohlášením první autor, vedoucí týmu nebo školitel. Za součást disertační práce se považují pouze takové publikace, u kterých student uvede afiliaci k řešitelskému pracovišti na PřF UK buďto jako jedinou, nebo jako jednu z několika dalších. Publikace bez uvedené afiliace k řešitelskému pracovišti na PřF UK nelze tedy zahrnout do disertační práce. V publikacích či v úvodním pojednání student rovněž doloží zdroje financování dle pokynů školitele (týká se např. výzkumných projektů GAUK).
 
Pokud je v autorském kolektivu uvedeno více doktorandů téhož školitele, daná práce může být použita pouze v jedné disertační práci, přičemž je zde rozhodující stanovisko školitele a oborové rady. Ve výjimečných případech, kdy se na dané publikaci podíleli dva studenti téhož školitele a každý z nich přispěl v naprosto odlišné části, lze připustit zařazení téže publikace do dvou disertačních prací, ale s tím omezením, že se daná publikace počítá pro každého jen jednou polovinou, což implikuje nutnost přidání další publikace pro každého z dotčených studentů.

kombinovaná forma studia

Povinnou součástí individuálního studijního plánu (ISP) je složení nejméně dvou a nejvýše pěti zkoušek z odborných předmětů na úrovni magisterského nebo vyššího stupně studia, které mají vztah k doktorskému tématu. Zkoušky student kombinovaného doktorského studia skládá v souladu s individuálním studijním plánem. Do studijního plánu je možné navrhnout krátké kurzy pořádané u nás, případně v zahraničí. Jazyková zkouška není vyžadována, pokud školitel uzná, že jsou jazykové znalosti potřebného cizího jazyka (zpravidla angličtina) dostatečné. ISP však může být o jazykovou zkoušku rozšířen na doporučení školitele nebo oborové rady. Oborová rada pravidelně kontroluje plnění studijních povinností v rámci ročního hodnocení ISP plánu studenta. 
 
Během kombinovaného doktorského studia musí student absolvovat „Rozpravu k tématu doktorské disertační práce“, která musí být součástí ISP a je plánována během druhého či nejvýše třetího roku studia. Termíny Rozpravy budou plánovány 2x v daném akademickém roce – vždy ve zkouškovém období zimního semestru (polovina ledna až polovina února) a letního semestru (konec května až konec června). Rozprava proběhne formou powerpointové presentace v délce přibližně 20 minut před jmenovanou komisí (členové budou vybíráni ze seznamu členů komisí schválených Vědeckou radou fakulty). Na tuto presentaci naváže diskuse a dotazy členů komise, případně hostů (rozprava má veřejný charakter). Povinnou náplní presentace je: (1) obecný úvod do řešené problematiky, (2) přehled dosavadních znalostí o řešené problematice, (3) znalost metodických postupů a laboratorních metod nezbytných pro řešení dané problematiky, a (4) uvedení, jakým způsobem student hodlá přispět k poznání řešené problematiky svou prací. Úroveň rozpravy – tj. (1) forma a způsob přednesu, (2) orientace v řešené problematice, (3) znalost teoretických základů a (4) schopnost propojení souvislostí – bude hodnocena 5-člennou komisí (min. jeden externista) formou tajného hlasování na škále uspěl-neuspěl. V případě neúspěšného hodnocení bude postupováno dle pokynů v příslušném opatření děkana.
 
Doporučenou součástí vědecké výchovy doktoranda je presentace výsledků výzkumné práce na mezinárodních, případně též domácích odborných setkáních a konferencích. V případě mezinárodních odborných setkání je doporučeno presentovat poster či přednést přednášku na mezinárodní konferenci. Vítanou, nikoli však vyžadovanou součástí kombinované formy studia je odborná stáž na renomovaném zahraničním pracovišti s délkou trvání zohledňující aktuální možnosti studenta.  
 
Disertace v klasickém formátu představuje monografický rukopis, který obsahuje úvod do tématu, kritický přehled dosavadních poznatků, stanovení výzkumných otázek, přehled použitých metod, výsledky a jejich diskusi, shrnutí a zhodnocení vědeckého přínosu. Součástí nebo přílohou monografické disertace musí být nejméně jeden článek uveřejněný nebo přijatý do tisku v odborném recenzovaném časopise s impakt faktorem (uvedeném v databázi ISI Web of Science) řazený do kvartilu Q1, případně Q2, který se úzce váže k tématu disertace a doktorand je jeho první autor. Spoluautorství školitele je žádoucí. Přiložena může být pouze ta publikace, u níž student jasně prokáže afiliaci k řešitelskému ústavu PřF UK. Pokud je to možné, v dané publikaci jsou deklarovány zdroje financování (dle pokynů školitele; např. v případě výzkumného projektu GAUK). Předpokládaný rozsah disertační práce v klasickém formátu je v rozmezí 150–250 stran včetně textových obrázků a bibliografie (bez příloh).    
 
Disertace v kumulativním formátu obsahuje úvodní pojednání, které doprovází vědecké publikace. Úvodní pojednání v minimálním rozsahu 5 tisíc slov obsahuje úvod a kritické zhodnocení vědeckého problému, definici výzkumných otázek, způsob jejich řešení, diskusi a shrnutí hlavních výsledků, které byly dosaženy v jednotlivých publikacích a jejich vzájemné souvislosti. Kumulativní disertace musí obsahovat nejméně tři články v recenzovaných časopisech s IF (uvedených v databázi Web of Science), ideálně v prvním nebo druhém kvartilu, tj. Q1 nebo Q2, z toho alespoň dva články publikované nebo přijaté do tisku, ostatní mohou být rukopisy v recenzním řízení a doktorand musí být prvním autorem alespoň u dvou z nich. Všechny články musí souviset s tématem disertační práce. Autorský podíl doktoranda (vyjádřený procentuálně) doloží čestným prohlášením první autor, vedoucí týmu nebo školitel. Za součást disertační práce se považují pouze takové publikace, u kterých student uvede afiliaci k řešitelskému pracovišti na PřF UK buďto jako jedinou, nebo jako jednu z několika dalších. Publikace bez uvedené afiliace k řešitelskému pracovišti na PřF UK nelze tedy zahrnout do disertační práce. V publikacích či v úvodním pojednání student rovněž doloží zdroje financování dle pokynů školitele (týká se např. výzkumných projektů GAUK).
 
Pokud je v autorském kolektivu uvedeno více doktorandů téhož školitele, daná práce může být použita pouze v jedné disertační práci, přičemž je zde rozhodující stanovisko školitele a oborové rady. Ve výjimečných případech, kdy se na dané publikaci podíleli dva studenti téhož školitele a každý z nich přispěl v naprosto odlišné části, lze připustit zařazení téže publikace do dvou disertačních prací, ale s tím omezením, že se daná publikace počítá pro každého jen jednou polovinou, což implikuje nutnost přidání další publikace pro každého z dotčených studentů.

Imunologie (P0511D030042)

prezenční forma studia

Rámcové požadavky OR Imunologie

Cílem studia je pokročilé vzdělání v imunologii. Studenti by si měli osvojit široké znalosti z vědní oblasti, být schopni řešit svůj vědecký problém, měli by být kompetentní při provádění a plánování experimentů, být vyškoleni v psaní vědeckého textu a získat kvalifikaci, díky které by byli konkurenceschopnými kandidáty na pozice ve výzkumu,výuce a technologiích, a to v mezinárodním měřítku.

Studijní cíl 1
Student musí splnit nejméně tři studijní povinnosti (kurzy) a rozvrhnout je do prvních 3 let studia. Při přípravě návrhu individuálního studijního plánu (ISP) ke schválení oborovou radou ve studijním informačním systému Univerzity Karlovy (SIS) by student měl do tohoto plánu zahrnout dvě studijní studijní povinnosti podle vlastního výběru a dále předmět Rozprava k tématu dizertační práce, který je povinný. Studenti si volitelné studijní povinnosti vyberou z níže uvedeného seznamu, případně po konzultaci se školitelem a schválení garantem další předměty či kurzy, které jsou proně vhodné s ohledem na projekt. Předpokladem pro zařazení kurzů je, že je student neabsolvoval v předchozích nebo souběžných programech studia.

Přednášky:
MPGS0054 Strategie grantové aplikace
MPGS0137 Advances in Immunology
MB151P146 Molecular Immunology
MB151P140E Functional Immunology
MB151P132 Immunology of Infectious Diseases
MB151P108 Clinical Cases in Immunology
MB151P107E Protein dynamics in development and cancer
MB150P90E Innate Immunity
MB150P14E Immunology
MB170P84 Evolutionary and Ecological Immunology
MB150P13 Regulační mechanismy imunity *
MB140P91 Molecular and Immunologic Mechanisms of Viral Pathogenesis
MB160P75E Parasite Immunology
MB151P80E Cytometry
MB150P89 Molekulární biologie rakoviny *
MB151P96 Fluorescent microscopy in cell biology *
MB151P129 Methods in Genomics
MB140P86 Methods of Functional Genomics
MB100P10 Biological Engineering - ImageJ Intensive course
MB100P01 Seeing is believing I - Everyday Microscopy for Biologists + MB100P02
Seeing is believing II - Advanced Microscopy for Everyone
MB151C05E Fluorescent histology
Advances in Molecular Biology and Genetics (IMG ASCR) externí kurz
(https://pokroky.img.cas.cz) Advances in Molecular Biology and Genetics (IMG ASCR)

(*) označené kurzy mohou být dostupné pouze v ČJ

Kurzy:
• MB140C75E Fluorescence spectroscopy in biology
• Mikroskopické metody v biomedicíně (Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.) https://www.img.cas.cz/2013/06/15613-mikroskopicke-metody-v-biomedicine/ (dle informací pro aktuální akademický rok)
• Zpracování a analýza mikroskopického obrazu v biomedicíně (Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.) https://www.img.cas.cz/2016/04/26119-zpracovani-a-analyza-mikroskopickych-obrazu-v-biomedicine/ (dle informací pro aktuální akademický rok)
• Transmision electron microscopy in life sciences (Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.) https://www.img.cas.cz/2015/02/21825-transmission-electron-microscopy-in-life-sciences/ (dle informací pro aktuální akademický rok)

Rozprava k tématu disertační práce

Rozprava k tématu disertační práce (nahrazuje státní doktorskou zkoušku) je kromě každoroční kontroly ISP důležitým kontrolním bodem studia. Podmínkou pro konání rozpravy je splnění dvou volitelných předmětů. Studenti mají povinnost zapsat si zkoušku nejpozději ve třetím roce studia. Doporučeným načasováním zkoušky je druhý semestr druhého roku studia nebo první semestr třetího roku. Nesplnění zkoušky do konce 3. roku je důvodem snížení hodnocení v rámci roční evaluace ISP. Rozprava prověřuje, zda student rozumí svému dizertačnímu projektu a zda se orientuje v příslušné vědní oblasti. Student předloží oborové radě písemné shrnutí dosavadních vědeckých výsledků projektu (v rozsahu 2 stran A4, písmo velikosti 11, řádkování 1,5), podepsané studentem i školitelem, nejméně 7 pracovních dní před konáním zkoušky.
Shrnutí musí obsahovat:
1) cíle projektu (včetně případných změn)
2) dosud získané výsledky
3) seznam publikací (pokud existují)
4) plánované cíle a přístupy další práce
Neodevzdání shrnutí v požadovaném termínu bude důvodem k nepřipuštění k Rozpravě. Součástí Rozpravy je ústní prezentace doktorského projektu (v délce 15 minut) připravená v programu PowerPoint, následovaná diskusí v rozsahu přibližně 45 minut. Komise hodnotí především hloubku a šíři znalostí v oboru imunologie, se zvláštním důrazem na oblasti související s dizertačním projektem. Účast školitele, případně jeho zástupce, je povinná.
V případě zásadních výhrad k průběhu Rozpravy si oborová rada vyhrazuje právo požádat o zopakování předmětu v určeném časovém horizontu.

Tento nový formát státní doktorské zkoušky (SDZk) si mohou dobrovolně zvolit i studenti, kteří zahájili studium před akademickým rokem 2025/2026. Pokud se student rozhodne pro nový formát zkoušky, je nutné tuto volbu před podáním přihlášky projednat se svým školitelem a informovat o ní e-mailem garanta oboru a tajemnici programu (sebkova@natur.cuni.cz).

Studijní cíl 2
Stáže a návštěvy ve spolupracujících laboratořích Studenti vykonávají část své výzkumné práce nebo kurzu v zahraniční instituci po dobu nejméně jednoho měsíce nebo se přímo účastní jiných forem mezinárodní spolupráce, jako je účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí. Doporučovanou formou je zahraniční vědecká stáž (celkem po dobu nejméně tří měsíců) s důrazem na pokročilé metodiky nebo nové přístupy/ modely.

Studijní cíl 3

Prezentace výsledků
Studenti jsou povinni se účastnit konference doktorských studentů, která je pořádána každý rok oborovou radou. Studenti se aktivně podílejí na organizaci konference. Alespoň jednou za dobu studia jsou studenti povinni v rámci konference prezentovat výsledky svých projektů. Na konferenci jsou pozváni jak členové oborové rady, tak školitelé a jsou diskutovány výsledky projektů, metodické přístupy a otázky společného zájmu. Doporučuje se aktivní účast na mezinárodních konferencích podle zaměření a možností školitelského týmu.

Dizertační práce:

Publikační předpoklady:
Uchazeč musí být prvním autorem u jedné publikace přijaté v časopise s recenzním řízením indexovaných ve WoS (optimálně s IF nad mediánem oboru), možnost obhajoby dizertační práce na základě publikace se sdíleným prvním autorstvím musí být ex ante komunikováno s oborovou radou. Ve výjimečných a oprávněných případech může oborová rada schválit obhajobu dizertační práce bez přijaté publikace, v níž by byl uchazeč/ka uveden/a jako první autor. Podmínkou udělení vyjímky je žádost garantovi oborové rady, která musí obsahovat:
1) Doporučující dopis od školitele
2) Životopis studenta
3) Každoroční hodnocení studenta ze systému SIS
4) Rukopis článku ve formátu BioRxiv
Garant poté předloží žádost radě ke schválení na individuálním základě.

Dizertační práce:
Dizertační práce by měla být psána jako stručná, objektivní a ucelená informace o vědeckých výsledcích studenta. Práce by měla umožnit recenzentům a komisi posoudit, zda uchazeč získal teoretické znalosti i metodické dovednosti jako předpoklad pro samostatnou vědeckou práci v oboru. Student by měl v práci postihnout vědecký problém i otevřené otázky projektu a formulovat na ně svoje nezávislé názory.
Dizertační práce obsahuje:

a) Abstrakt – měl by shrnout cíle a výsledky projektu pro veřejnost, obsah by neměl překročit 500 slov.
b) Úvod – měl by být nastíněn jako stručný přehled současných znalostí vztahujících se k projektu. Doporučený rozsah je cca 20 stran standardního formátu rukopisu.
c) Metody a výsledky - V těchto částech by měly být podrobně popsány metody a výsledky experimentů prováděných studentem, které se nestaly součástí publikovaných prací / předložených rukopisů. Publikované práce / předložené rukopisy by měly být zahrnuty jako přílohy.
d) Shrnutí podílu práce autora/autroky na publikaci/publikacích
e) Diskuse - Tato část dává autorovi příležitost představit své nezávislé názory na výsledky a jejich význam. Měla by odrážet úroveň znalostí k datu odevzdání práce a měla by uvádět relevantní literaturu obsahující jak podporující tak případně protichůdné výsledky. Minimální délka je 10 stran.
f) Shrnutí - shrnutí hlavních výsledků. Doporučená délka je 1 strana.
g) Doprovodné oddíly - seznam zkratek, seznam odkazů, případné informace o depozitářích dat nebo webových stránkách, prohlášení popisující roli žadatele v publikovaných pracech, včetně podrobného prohlášení o jeho úloze při přípravě textů publikací.
h) Publikace a předložené rukopisy, které obsahují výsledky získané studentem.

Text v částech a) až f) by měl být napsán studentem a nesmí být obsažen jinde. Text nelze kopírovat, a to ani jeho část, z publikací v oddíle g) ani z jiných textů. Text může být psán v angličtině, češtině nebo slovenštině. Formátování textu, obrázků, tabulek a doprovodných údajů by mělo být v souladu s pravidly relevantního časopisu, například toho, kde byl publikován jeden z autorových článků.

kombinovaná forma studia

Rámcové požadavky OR Imunologie

Cílem studia je pokročilé vzdělání v imunologii. Studenti by si měli osvojit široké znalosti z vědní oblasti, být schopni řešit svůj vědecký problém, měli by být kompetentní při provádění a plánování experimentů, být vyškoleni v psaní vědeckého textu a získat kvalifikaci, díky které by byli konkurenceschopnými kandidáty na pozice ve výzkumu,výuce a technologiích, a to v mezinárodním měřítku.

Studijní cíl 1
Student musí splnit nejméně tři studijní povinnosti (kurzy) a rozvrhnout je do prvních 3 let studia. Při přípravě návrhu individuálního studijního plánu (ISP) ke schválení oborovou radou ve studijním informačním systému Univerzity Karlovy (SIS) by student měl do tohoto plánu zahrnout dvě studijní studijní povinnosti podle vlastního výběru a dále předmět Rozprava k tématu dizertační práce, který je povinný. Studenti si volitelné studijní povinnosti vyberou z níže uvedeného seznamu, případně po konzultaci se školitelem a schválení garantem další předměty či kurzy, které jsou proně vhodné s ohledem na projekt. Předpokladem pro zařazení kurzů je, že je student neabsolvoval v předchozích nebo souběžných programech studia.

Přednášky:
MPGS0054 Strategie grantové aplikace
MPGS0137 Advances in Immunology
MB151P146 Molecular Immunology
MB151P140E Functional Immunology
MB151P132 Immunology of Infectious Diseases
MB151P108 Clinical Cases in Immunology
MB151P107E Protein dynamics in development and cancer
MB150P90E Innate Immunity
MB150P14E Immunology
MB170P84 Evolutionary and Ecological Immunology
MB150P13 Regulační mechanismy imunity *
MB140P91 Molecular and Immunologic Mechanisms of Viral Pathogenesis
MB160P75E Parasite Immunology
MB151P80E Cytometry
MB150P89 Molekulární biologie rakoviny *
MB151P96 Fluorescent microscopy in cell biology *
MB151P129 Methods in Genomics
MB140P86 Methods of Functional Genomics
MB100P10 Biological Engineering - ImageJ Intensive course
MB100P01 Seeing is believing I - Everyday Microscopy for Biologists + MB100P02
Seeing is believing II - Advanced Microscopy for Everyone
MB151C05E Fluorescent histology
Advances in Molecular Biology and Genetics (IMG ASCR) externí kurz
(https://pokroky.img.cas.cz) Advances in Molecular Biology and Genetics (IMG ASCR)

(*) označené kurzy mohou být dostupné pouze v ČJ

Kurzy:
• MB140C75E Fluorescence spectroscopy in biology
• Mikroskopické metody v biomedicíně (Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.) https://www.img.cas.cz/2013/06/15613-mikroskopicke-metody-v-biomedicine/ (dle informací pro aktuální akademický rok)
• Zpracování a analýza mikroskopického obrazu v biomedicíně (Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.) https://www.img.cas.cz/2016/04/26119-zpracovani-a-analyza-mikroskopickych-obrazu-v-biomedicine/ (dle informací pro aktuální akademický rok)
• Transmision electron microscopy in life sciences (Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.) https://www.img.cas.cz/2015/02/21825-transmission-electron-microscopy-in-life-sciences/ (dle informací pro aktuální akademický rok)

Rozprava k tématu disertační práce

Rozprava k tématu disertační práce (nahrazuje státní doktorskou zkoušku) je kromě každoroční kontroly ISP důležitým kontrolním bodem studia. Podmínkou pro konání rozpravy je splnění dvou volitelných předmětů. Studenti mají povinnost zapsat si zkoušku nejpozději ve třetím roce studia. Doporučeným načasováním zkoušky je druhý semestr druhého roku studia nebo první semestr třetího roku. Nesplnění zkoušky do konce 3. roku je důvodem snížení hodnocení v rámci roční evaluace ISP. Rozprava prověřuje, zda student rozumí svému dizertačnímu projektu a zda se orientuje v příslušné vědní oblasti. Student předloží oborové radě písemné shrnutí dosavadních vědeckých výsledků projektu (v rozsahu 2 stran A4, písmo velikosti 11, řádkování 1,5), podepsané studentem i školitelem, nejméně 7 pracovních dní před konáním zkoušky.
Shrnutí musí obsahovat:
1) cíle projektu (včetně případných změn)
2) dosud získané výsledky
3) seznam publikací (pokud existují)
4) plánované cíle a přístupy další práce
Neodevzdání shrnutí v požadovaném termínu bude důvodem k nepřipuštění k Rozpravě. Součástí Rozpravy je ústní prezentace doktorského projektu (v délce 15 minut) připravená v programu PowerPoint, následovaná diskusí v rozsahu přibližně 45 minut. Komise hodnotí především hloubku a šíři znalostí v oboru imunologie, se zvláštním důrazem na oblasti související s dizertačním projektem. Účast školitele, případně jeho zástupce, je povinná.
V případě zásadních výhrad k průběhu Rozpravy si oborová rada vyhrazuje právo požádat o zopakování předmětu v určeném časovém horizontu.

Tento nový formát státní doktorské zkoušky (SDZk) si mohou dobrovolně zvolit i studenti, kteří zahájili studium před akademickým rokem 2025/2026. Pokud se student rozhodne pro nový formát zkoušky, je nutné tuto volbu před podáním přihlášky projednat se svým školitelem a informovat o ní e-mailem garanta oboru a tajemnici programu (sebkova@natur.cuni.cz).

Studijní cíl 2
Stáže a návštěvy ve spolupracujících laboratořích Studenti vykonávají část své výzkumné práce nebo kurzu v zahraniční instituci po dobu nejméně jednoho měsíce nebo se přímo účastní jiných forem mezinárodní spolupráce, jako je účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí. Doporučovanou formou je zahraniční vědecká stáž (celkem po dobu nejméně tří měsíců) s důrazem na pokročilé metodiky nebo nové přístupy/ modely.

Studijní cíl 3

Prezentace výsledků
Studenti jsou povinni se účastnit konference doktorských studentů, která je pořádána každý rok oborovou radou. Studenti se aktivně podílejí na organizaci konference. Alespoň jednou za dobu studia jsou studenti povinni v rámci konference prezentovat výsledky svých projektů. Na konferenci jsou pozváni jak členové oborové rady, tak školitelé a jsou diskutovány výsledky projektů, metodické přístupy a otázky společného zájmu. Doporučuje se aktivní účast na mezinárodních konferencích podle zaměření a možností školitelského týmu.

Dizertační práce:

Publikační předpoklady:
Uchazeč musí být prvním autorem u jedné publikace přijaté v časopise s recenzním řízením indexovaných ve WoS (optimálně s IF nad mediánem oboru), možnost obhajoby dizertační práce na základě publikace se sdíleným prvním autorstvím musí být ex ante komunikováno s oborovou radou. Ve výjimečných a oprávněných případech může oborová rada schválit obhajobu dizertační práce bez přijaté publikace, v níž by byl uchazeč/ka uveden/a jako první autor. Podmínkou udělení vyjímky je žádost garantovi oborové rady, která musí obsahovat:
1) Doporučující dopis od školitele
2) Životopis studenta
3) Každoroční hodnocení studenta ze systému SIS
4) Rukopis článku ve formátu BioRxiv
Garant poté předloží žádost radě ke schválení na individuálním základě.

Dizertační práce:
Dizertační práce by měla být psána jako stručná, objektivní a ucelená informace o vědeckých výsledcích studenta. Práce by měla umožnit recenzentům a komisi posoudit, zda uchazeč získal teoretické znalosti i metodické dovednosti jako předpoklad pro samostatnou vědeckou práci v oboru. Student by měl v práci postihnout vědecký problém i otevřené otázky projektu a formulovat na ně svoje nezávislé názory.
Dizertační práce obsahuje:

a) Abstrakt – měl by shrnout cíle a výsledky projektu pro veřejnost, obsah by neměl překročit 500 slov.
b) Úvod – měl by být nastíněn jako stručný přehled současných znalostí vztahujících se k projektu. Doporučený rozsah je cca 20 stran standardního formátu rukopisu.
c) Metody a výsledky - V těchto částech by měly být podrobně popsány metody a výsledky experimentů prováděných studentem, které se nestaly součástí publikovaných prací / předložených rukopisů. Publikované práce / předložené rukopisy by měly být zahrnuty jako přílohy.
d) Shrnutí podílu práce autora/autroky na publikaci/publikacích
e) Diskuse - Tato část dává autorovi příležitost představit své nezávislé názory na výsledky a jejich význam. Měla by odrážet úroveň znalostí k datu odevzdání práce a měla by uvádět relevantní literaturu obsahující jak podporující tak případně protichůdné výsledky. Minimální délka je 10 stran.
f) Shrnutí - shrnutí hlavních výsledků. Doporučená délka je 1 strana.
g) Doprovodné oddíly - seznam zkratek, seznam odkazů, případné informace o depozitářích dat nebo webových stránkách, prohlášení popisující roli žadatele v publikovaných pracech, včetně podrobného prohlášení o jeho úloze při přípravě textů publikací.
h) Publikace a předložené rukopisy, které obsahují výsledky získané studentem.

Text v částech a) až f) by měl být napsán studentem a nesmí být obsažen jinde. Text nelze kopírovat, a to ani jeho část, z publikací v oddíle g) ani z jiných textů. Text může být psán v angličtině, češtině nebo slovenštině. Formátování textu, obrázků, tabulek a doprovodných údajů by mělo být v souladu s pravidly relevantního časopisu, například toho, kde byl publikován jeden z autorových článků.

Makromolekulární chemie (P0531D130041)

prezenční forma studia

1. Absolvovat minimálně dvě odborné zkoušky z předmětů tematicky blízkých problematice řešené v disertační práci. Výběr předmětů závisí na dohodě se školitelem a podléhá schválení OR. Nelze opakovat předměty, které byly absolvovány v předchozích stupních studia.
2. Do konce 2. ročníku absolvovat Rozpravu k tématu disertační práce. Přihlášku k Rozpravě lze podat až po splnění povinností v popsaných v bodě 1.
3. Předložit disertační práci. Disertační práce může být předložena v klasické formě (monografie), nebo ve zkrácené formě (article-based):

Klasická forma je kompletním textem obsahujícím úvod a stanovení cílů, popis použitých metod, výsledky, diskusi, shrnutí a přehled citované literatury. K předložení klasické formy disertační práce k obhajobě je nutné mít minimálně dvě publikace týkající se tématu disertační práce v recenzovaných mezinárodních časopisech, přičemž alespoň u jedné z nich je student prvním autorem. (Za zveřejněnou publikaci se pokládá i práce přijatá k tisku, která má vlastní DOI.)
Zkrácená forma disertační práce obsahuje minimálně úvod, cíle práce, přehled výsledků a diskuzi získaných výsledků, avšak ve zkráceném rozsahu cca 50 stran. Předkládané publikace jsou součástí disertační práce. K předložení zkrácené formy disertační práce je nutné mít monotematický soubor minimálně čtyř zveřejněných publikací, které splňují stejná kritéria jako u klasické práce, přičemž alespoň u jedné z nich je student prvním autorem.

4. Absolvovat zahraniční stáž v délce zhruba tří měsíců, nebo prezentovat své výsledky v anglickém jazyce (přednáška nebo poster) na minimálně třech mezinárodních konferencích. Stáž lze rozdělit na několik kratších pobytů (bez nutnosti odůvodnění). Dále se student pravidelně účastní seminářů pracoviště (Katedra fyzikální a makromolekulární chemie, resp. příslušného ústavu AV ČR), kde rovněž prezentuje výsledky svého disertačního projektu (dvakráte v rámci celého studia, tedy např. během 2. a 4. ročníku).

Rozprava k tématu disertační práce
Rozprava k tématu disertační práce představuje diskusi nad postupem, metodologií a výsledky dosud dosaženými při řešení disertačního projektu. V této diskusi musí být student schopen prokázat nejen porozumění tématu a metodologii svého projektu, ale i orientaci v širším kontextu makromolekulární chemie. Členové komise proto mohou studentovi pokládat odborné dotazy, které s tématem disertační práce souvisejí pouze okrajově.

kombinovaná forma studia

1. Absolvovat minimálně dvě odborné zkoušky z předmětů tematicky blízkých problematice řešené v disertační práci. Výběr předmětů závisí na dohodě se školitelem a podléhá schválení OR. Nelze opakovat předměty, které byly absolvovány v předchozích stupních studia.
2. Do konce 2. ročníku absolvovat Rozpravu k tématu disertační práce. Přihlášku k Rozpravě lze podat až po splnění povinností v popsaných v bodě 1.
3. Předložit disertační práci. Disertační práce může být předložena v klasické formě (monografie), nebo ve zkrácené formě (article-based):

Klasická forma je kompletním textem obsahujícím úvod a stanovení cílů, popis použitých metod, výsledky, diskusi, shrnutí a přehled citované literatury. K předložení klasické formy disertační práce k obhajobě je nutné mít minimálně dvě publikace týkající se tématu disertační práce v recenzovaných mezinárodních časopisech, přičemž alespoň u jedné z nich je student prvním autorem. (Za zveřejněnou publikaci se pokládá i práce přijatá k tisku, která má vlastní DOI.)
Zkrácená forma disertační práce obsahuje minimálně úvod, cíle práce, přehled výsledků a diskuzi získaných výsledků, avšak ve zkráceném rozsahu cca 50 stran. Předkládané publikace jsou součástí disertační práce. K předložení zkrácené formy disertační práce je nutné mít monotematický soubor minimálně čtyř zveřejněných publikací, které splňují stejná kritéria jako u klasické práce, přičemž alespoň u jedné z nich je student prvním autorem.

4. Absolvovat zahraniční stáž v délce zhruba tří měsíců, nebo prezentovat své výsledky v anglickém jazyce (přednáška nebo poster) na minimálně třech mezinárodních konferencích. Stáž lze rozdělit na několik kratších pobytů (bez nutnosti odůvodnění). Dále se student pravidelně účastní seminářů pracoviště (Katedra fyzikální a makromolekulární chemie, resp. příslušného ústavu AV ČR), kde rovněž prezentuje výsledky svého disertačního projektu (dvakráte v rámci celého studia, tedy např. během 2. a 4. ročníku).

Rozprava k tématu disertační práce
Rozprava k tématu disertační práce představuje diskusi nad postupem, metodologií a výsledky dosud dosaženými při řešení disertačního projektu. V této diskusi musí být student schopen prokázat nejen porozumění tématu a metodologii svého projektu, ale i orientaci v širším kontextu makromolekulární chemie. Členové komise proto mohou studentovi pokládat odborné dotazy, které s tématem disertační práce souvisejí pouze okrajově.

Mikrobiologie (P0511D030029)

prezenční forma studia

Studijní povinnosti
Během prvního a druhého ročníku studia student absolvuje dva povinné předměty:
1. Pokroky v molekulární biologii a genetice (alternativa: Pokroky v molekulární biologii a genetice bakterií)
2. Pokroky v mikrobiologii

Další dva volitelné předměty jsou do plánu doplněny v závislosti na předchozím vzdělání studenta a s ohledem na téma disertace. Jde o předměty z nabídky PřF UK, lékařských fakult UK, či MFF UK.

Další studijní povinnosti mohou být případně stanoveny vnitřními předpisy fakulty a jejich splnění může být pro doktorandy příslušné fakulty závazné, pokud je tak v těchto předpisech explicitně uvedeno.

Rozprava k tématu disertační práce
Doktorandi studující v prezenční formě studia se musí ke splnění tohoto předmětu přihlásit tak, aby rozprava proběhla buď během druhého ročníku nebo v zimním semestru třetího ročníku jejich studia. Doktorandi studující v kombinované formě studia mohou předmět splnit do konce třetího ročníku studia.

Plnění předmětu bude probíhat formou prezentace doktorandů o dizertačním projektu a následné diskuze s komisí. Doktorandi si za tímto účelem musí připravit prezentaci, kterou přednesou před komisí. Prezentace musí obsahovat zejména cíle projektu a důvod jeho řešení, stručně zmíněné metodické přístupy a hlavní dosažené výsledky, výhledy do budoucna, stávající stav publikační aktivity, atd. Délka tohoto představení současného stavu práce na doktorském projektu by měla být maximálně 20 minut.

Po skončení prezentace doktorandi musí v následující interakci s komisí prokázat především detailní a aktuální znalosti a orientaci ve věcech přímo souvisejících s problematikou jejich doktorského projektu, včetně přesahových témat a znalostí principů, možností a omezení metodických přístupů, které s jejich výzkumem souvisí. Očekává se, že doktorandi v průběhu rozpravy jednoznačně potvrdí schopnost postihnout podstatu problému, dokáží jej zařadit do širších souvislostí a zejména prokáží schopnost kritického a tvůrčího uvažování. Komise zároveň během této rozpravy doktorandům poskytne zpětnou vazbu k projektu, přičemž souhrn příslušných otázek, připomínek, doporučení a námětů, které z rozpravy vyplynou, bude posléze doktorandům a jejich školitelům zaslán i v písemné podobě (elektronickou poštou). Je nicméně velmi doporučeno, aby se buď školitel, nebo jiný zástupce školitelského pracoviště, rozpravy přímo osobně účastnil.
V případě významných výhrad k průběhu práce na projektu, či zjištění závažných neznalostí doktorandů na základě této rozpravy, si oborová rada vyhrazuje právo vyžádat její zopakování v definovaném časovém horizontu.

Požadavky na vědeckou tvůrčí činnost
A) Samostatná originální experimentální práce s publikačním výstupem, na kterém má student rozhodující podíl. Minimálním publikačním požadavkem jsou dvě původní vědecké práce v odborných časopisech, alespoň na jednom z nich je doktorand prvním autorem. Tento výstup musí být publikován v některém z časopisů s recenzním řízením indexovaném v databázích obecně uznávaných mezinárodní vědeckou komunitou (Web of Science, tzv. impaktované časopisy).
B) Dvě prezentace v angličtině na každoroční konferenci doktorandů Mikrobiologie během prvních 4 ročníků studia.

Požadavky na absolvování stáží
• Doktorand v souladu se standardy studijních programů na UK absolvuje zahraniční stáž na pracovišti s příbuznou problematikou (celková délka alespoň 1 měsíc). O zařazení stáže do individuálního studijního plánu rozhoduje především školitel a její realizace závisí na možnostech daného školícího pracoviště. Pokud stáž nelze zajistit, studenti se zapojují do mezinárodní spolupráce jiným způsobem.
• Doktorand se aktivně účastní zahraničních vědeckých konferencí a kongresů, na nichž referuje o svých výsledcích formou ústního či plakátového sdělení.

Další doporučené studijní aktivity
Doporučeno je aktivní zapojení studenta do přípravy grantových projektů pracoviště. Zároveň student zpravidla připravuje vlastní návrh grantu GA UK.

kombinovaná forma studia

Studijní povinnosti
Během prvního a druhého ročníku studia student absolvuje dva povinné předměty:
1. Pokroky v molekulární biologii a genetice (alternativa: Pokroky v molekulární biologii a genetice bakterií)
2. Pokroky v mikrobiologii

Další dva volitelné předměty jsou do plánu doplněny v závislosti na předchozím vzdělání studenta a s ohledem na téma disertace. Jde o předměty z nabídky PřF UK, lékařských fakult UK, či MFF UK.

Další studijní povinnosti mohou být případně stanoveny vnitřními předpisy fakulty a jejich splnění může být pro doktorandy příslušné fakulty závazné, pokud je tak v těchto předpisech explicitně uvedeno.

Rozprava k tématu disertační práce
Doktorandi studující v prezenční formě studia se musí ke splnění tohoto předmětu přihlásit tak, aby rozprava proběhla buď během druhého ročníku nebo v zimním semestru třetího ročníku jejich studia. Doktorandi studující v kombinované formě studia mohou předmět splnit do konce třetího ročníku studia.

Plnění předmětu bude probíhat formou prezentace doktorandů o dizertačním projektu a následné diskuze s komisí. Doktorandi si za tímto účelem musí připravit prezentaci, kterou přednesou před komisí. Prezentace musí obsahovat zejména cíle projektu a důvod jeho řešení, stručně zmíněné metodické přístupy a hlavní dosažené výsledky, výhledy do budoucna, stávající stav publikační aktivity, atd. Délka tohoto představení současného stavu práce na doktorském projektu by měla být maximálně 20 minut.

Po skončení prezentace doktorandi musí v následující interakci s komisí prokázat především detailní a aktuální znalosti a orientaci ve věcech přímo souvisejících s problematikou jejich doktorského projektu, včetně přesahových témat a znalostí principů, možností a omezení metodických přístupů, které s jejich výzkumem souvisí. Očekává se, že doktorandi v průběhu rozpravy jednoznačně potvrdí schopnost postihnout podstatu problému, dokáží jej zařadit do širších souvislostí a zejména prokáží schopnost kritického a tvůrčího uvažování. Komise zároveň během této rozpravy doktorandům poskytne zpětnou vazbu k projektu, přičemž souhrn příslušných otázek, připomínek, doporučení a námětů, které z rozpravy vyplynou, bude posléze doktorandům a jejich školitelům zaslán i v písemné podobě (elektronickou poštou). Je nicméně velmi doporučeno, aby se buď školitel, nebo jiný zástupce školitelského pracoviště, rozpravy přímo osobně účastnil.
V případě významných výhrad k průběhu práce na projektu, či zjištění závažných neznalostí doktorandů na základě této rozpravy, si oborová rada vyhrazuje právo vyžádat její zopakování v definovaném časovém horizontu.

Požadavky na vědeckou tvůrčí činnost
A) Samostatná originální experimentální práce s publikačním výstupem, na kterém má student rozhodující podíl. Minimálním publikačním požadavkem jsou dvě původní vědecké práce v odborných časopisech, alespoň na jednom z nich je doktorand prvním autorem. Tento výstup musí být publikován v některém z časopisů s recenzním řízením indexovaném v databázích obecně uznávaných mezinárodní vědeckou komunitou (Web of Science, tzv. impaktované časopisy).
B) Dvě prezentace v angličtině na každoroční konferenci doktorandů Mikrobiologie během prvních 4 ročníků studia.

Požadavky na absolvování stáží
• Doktorand v souladu se standardy studijních programů na UK absolvuje zahraniční stáž na pracovišti s příbuznou problematikou (celková délka alespoň 1 měsíc). O zařazení stáže do individuálního studijního plánu rozhoduje především školitel a její realizace závisí na možnostech daného školícího pracoviště. Pokud stáž nelze zajistit, studenti se zapojují do mezinárodní spolupráce jiným způsobem.
• Doktorand se aktivně účastní zahraničních vědeckých konferencí a kongresů, na nichž referuje o svých výsledcích formou ústního či plakátového sdělení.

Další doporučené studijní aktivity
Doporučeno je aktivní zapojení studenta do přípravy grantových projektů pracoviště. Zároveň student zpravidla připravuje vlastní návrh grantu GA UK.

Modelování chemických vlastností nano- a biostruktur (P0531D130043)

prezenční forma studia

1) Student musí absolvovat minimálně tři odborné zkoušky z předmětů tematicky blízkých problematice řešené v disertační práci. Výběr předmětů závisí na dohodě se školitelem a podléhá schválení oborovou radou. Nelze opakovat předměty, které byly absolvovány v předchozích stupních studia.

2) Student musí do konce 2. ročníku absolvovat rozpravu k tématu disertační práce. V této rozpravě musí být student schopen prokázat nejen porozumění tématu a metodologii své disertační práce, ale i orientaci v širším kontextu teoretické chemie a v ní používaných metod. Přihlášku k rozpravě lze podat až po splnění povinností v popsaných v bodě 1.

3) Student musí předložit disertační práci. Disertační práce může být předložena v klasické formě nebo ve zkrácené formě. Klasická forma je kompletním textem obsahujícím úvod a stanovení cílů, popis použitých metod, výsledky, diskusi, shrnutí a přehled citované literatury. Rozsah klasické formy disertační práce je 50 a více stran. K předložení klasické formy disertační práce k obhajobě je nutné mít minimálně dvě publikace v recenzovaných mezinárodních časopisech, přičemž alespoň u jedné z nich je student prvním nebo korespondujícím autorem. (Za zveřejněnou publikaci se pokládá i práce přijatá k tisku, která má vlastní DOI.) Zkrácená forma disertační práce obsahuje úvod, přehled a diskusi získaných výsledků a přehled citované literatury. Rozsah této formy je alespoň 30 stran (bez literárních odkazů, příloh, obsahu a povinných úvodních stran). Předkládané publikace jsou součástí disertační práce. K předložení zkrácené formy disertační práce je nutné mít monotematický soubor minimálně čtyř zveřejněných publikací, které splňují stejná kritéria jako u klasické práce, přičemž alespoň u jedné z nich je student prvním nebo korespondujícím autorem.

4) Student musí absolvovat zahraniční stáž v délce minimálně jednoho měsíce nebo prezentovat své výsledky (přednáška nebo poster) na minimálně třech mezinárodních konferencích. Stáž lze rozdělit na dva nebo tři kratší pobyty (bez nutnosti odůvodnění). Dále se student pravidelně účastní seminářů školicího pracoviště, kde rovněž prezentuje rozpracovanost své disertační práce.

kombinovaná forma studia

1) Student musí absolvovat minimálně tři odborné zkoušky z předmětů tematicky blízkých problematice řešené v disertační práci. Výběr předmětů závisí na dohodě se školitelem a podléhá schválení oborovou radou. Nelze opakovat předměty, které byly absolvovány v předchozích stupních studia.

2) Student musí do konce 2. ročníku absolvovat rozpravu k tématu disertační práce. V této rozpravě musí být student schopen prokázat nejen porozumění tématu a metodologii své disertační práce, ale i orientaci v širším kontextu teoretické chemie a v ní používaných metod. Přihlášku k rozpravě lze podat až po splnění povinností v popsaných v bodě 1.

3) Student musí předložit disertační práci. Disertační práce může být předložena v klasické formě nebo ve zkrácené formě. Klasická forma je kompletním textem obsahujícím úvod a stanovení cílů, popis použitých metod, výsledky, diskusi, shrnutí a přehled citované literatury. Rozsah klasické formy disertační práce je 50 a více stran. K předložení klasické formy disertační práce k obhajobě je nutné mít minimálně dvě publikace v recenzovaných mezinárodních časopisech, přičemž alespoň u jedné z nich je student prvním nebo korespondujícím autorem. (Za zveřejněnou publikaci se pokládá i práce přijatá k tisku, která má vlastní DOI.) Zkrácená forma disertační práce obsahuje úvod, přehled a diskusi získaných výsledků a přehled citované literatury. Rozsah této formy je alespoň 30 stran (bez literárních odkazů, příloh, obsahu a povinných úvodních stran). Předkládané publikace jsou součástí disertační práce. K předložení zkrácené formy disertační práce je nutné mít monotematický soubor minimálně čtyř zveřejněných publikací, které splňují stejná kritéria jako u klasické práce, přičemž alespoň u jedné z nich je student prvním nebo korespondujícím autorem.

4) Student musí absolvovat zahraniční stáž v délce minimálně jednoho měsíce nebo prezentovat své výsledky (přednáška nebo poster) na minimálně třech mezinárodních konferencích. Stáž lze rozdělit na dva nebo tři kratší pobyty (bez nutnosti odůvodnění). Dále se student pravidelně účastní seminářů školicího pracoviště, kde rovněž prezentuje rozpracovanost své disertační práce.

Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie (P0511D030039)

prezenční forma studia

Studijní povinnosti
Doktorandi musí absolvovat alespoň jeden odborný předmět/kurz z nabídky PřF UK nebo LF UK (včetně předmětů zajišťovaných spolupracujícími institucemi) s vazbou k tématu doktorské dizertační práce a v závislosti na svých odborných potřebách (výběr po dohodě se školitelem). Je samozřejmě možné si zapsat a absolvovat odborných předmětů/kurzů více, podle potřeby a zájmu doktoranda a doporučení školitele. Musí se však jednat o skutečně odborný předmět/kurz (tzv. soft-skills předměty/kurzy nejsou v tomto případě jako požadovaná studijní povinnost akceptovány, i když si je doktorand samozřejmě může také zapsat a absolvovat, uzná-li za vhodné).
Další studijní povinnosti mohou být případně stanoveny vnitřními předpisy fakulty a jejich splnění může být pro doktorandy příslušné fakulty závazné, pokud je tak v těchto předpisech explicitně uvedeno (např. zkouška z anglického jazyka).
 
Účast na konferencích
Oborová rada vyžaduje, aby se doktorandi aktivně (tj. formou vlastní přednášky či plakátového sdělení) účastnili odborných národních a zejména mezinárodních konferencí, na nichž získají důležité a velmi užitečné zkušenosti pro další vědecko-výzkumnou činnost. Taková aktivní účast alespoň na jedné národní/mezinárodní konferenci během doktorského studia je povinnou součástí ISP a doktorand ji musí prokázat (doložením kopie potvrzení o aktivní účasti na konferenci + abstraktu formou přílohy vložené do SIS při příslušném výročním hodnocení ISP). Doktorandi by se také měli účastnit různých typů pravidelných doktorandských konferencí pořádaných školícím pracovištěm; účast na konferenci tohoto typu může být další součástí individuálního studijního plánu, pokud to vyžadují předpisy fakulty/školícího pracoviště. Tyto „interní“ konference se však jako splnění výše uvedené povinnosti nezapočítávají.
 
Rozprava k tématu disertační práce
Doktorandi studující v prezenční formě studia se musí ke splnění tohoto předmětu přihlásit tak, aby rozprava proběhla buď během druhého ročníku nebo (v odůvodněných případech) v zimním semestru třetího ročníku jejich studia. Doktorandi studující v kombinované formě studia mohou navíc předmět splnit i v letním semestru třetího ročníku studia. V každém akademickém roce bude možné rozpravu vykonat pouze během jednoho z těchto tří období: leden/únor, červen a září. Konkrétní čas a místo konání rozpravy budou doktorandům s dostatečným předstihem před příslušným obdobím oznámeny. 
Plnění předmětu bude probíhat formou prezentace doktorandů o dizertačním projektu a následné diskuze s komisí. Doktorandi si za tímto účelem musí připravit ppt nebo pdf prezentaci obsahující zejména cíle projektu a důvod jeho řešení, stručně zmíněné metodické přístupy a hlavní dosažené výsledky, výhledy do budoucna, stávající stav publikační aktivity, atp., kterou přednesou před komisí. Délka tohoto představení současného stavu práce na doktorském projektu by měla být 15, maximálně 20 minut. Prezentace i ústní vystoupení doktorandů musí být v angličtině, následná diskuze mezi doktorandy a komisí bude rovněž probíhat v angličtině. 
Po skončení prezentace doktorandi musí v následující interakci s komisí prokázat především detailní a aktuální znalosti a orientaci ve věcech přímo souvisejících s problematikou jejich doktorského projektu, včetně přesahových témat a znalostí principů, možností a omezení metodických přístupů, které s jejich výzkumem souvisí. Očekává se, že doktorandi v průběhu rozpravy jednoznačně potvrdí schopnost postihnout podstatu problému, dokáží jej zařadit do širších souvislostí a zejména prokáží schopnost kritického a tvůrčího uvažování. Komise zároveň během této rozpravy doktorandům poskytne zpětnou vazbu k projektu, přičemž souhrn příslušných otázek, připomínek, doporučení a námětů, které z rozpravy vyplynou, bude posléze doktorandům a jejich školitelům zaslán i v písemné podobě (elektronickou poštou). Je nicméně velmi doporučeno, aby se buď školitel, nebo jiný zástupce školitelského pracoviště, obhajoby přímo osobně účastnil. 
V případě významných výhrad k průběhu práce na projektu, či zjištění závažných neznalostí doktorandů na základě této rozpravy, si oborová rada vyhrazuje právo vyžádat její zopakování v definovaném časovém horizontu.
 
Zapojení do mezinárodní spolupráce, grantové činnosti
Doktorandi by měli v průběhu studia absolvovat  odbornou stáž v zahraničí (celková délka alespoň 1 měsíc). O jejím zařazení do individuálního studijního plánu rozhoduje především školitel a její realizace závisí na možnostech daného školícího pracoviště. Pokud stáž nelze zajistit, doktorandi se zapojují do mezinárodní spolupráce jiným způsobem v souladu se standardy studijních programů na UK.
Doporučeno je rovněž aktivní zapojení doktorandů do přípravy grantových projektů školícího pracoviště. Velmi doporučena je rovněž snaha o přípravu a podání vlastního projektu doktoranda v rámci každoročních grantových soutěží Univerzity Karlovy (GAUK).
 
Tvůrčí a publikační činnost
Hlavním požadavkem na tvůrčí činnost je samostatné provedení vlastní, originální a kvalitní vědecké práce, jejímž výstupem by měla být alespoň jedna původní vědecká publikace týkající se tématu dizertační práce a publikovaná nebo přijatá k publikaci v průběhu doktorského studia. Tento výstup musí být publikován v některém z časopisů s recenzním řízením indexovaném v databázích obecně uznávaných mezinárodní vědeckou komunitou (Web of Science, tzv. impaktované časopisy). Mělo by se přitom jednat o publikační výstup typu „původní článek“ a doktorand musí být jeho prvním autorem a musí mít na jeho vzniku významný podíl (konkretizovaný jak přímo v publikaci, pokud to příslušný časopis umožňuje, tak v dizertační práci, viz dále). U dosud nezveřejněných publikací je třeba doložit potvrzení, že rukopis byl odborným časopisem již přijat ke zveřejnění. Sdílené prvoautorství je možné uznat jako prvoautorství, je však nejprve třeba souhlasu garantky programu a není žádoucí, aby stejná publikace se sdíleným prvoautorstvím byla hlavním podkladem více různých dizertačních prací. 
Případové studie na jednotkách pacientů (Case reports, kazuistiky) jsou přijatelné jako prvoautorský článek pouze v případech, že mají zásadní vědecký přínos (jde např. o popis nového genu v patogenezi onemocnění, nový biologický mechanismus objasňující funkci genu, nový způsob léčby či způsob diagnostiky. V tomto případě by součástí takové publikace měly být funkční experimenty. Nelze akceptovat Case report s pouhým klinickým popisem příznaků a fenotypu pacienta. 
Pokud prvoautorská publikace nebude ještě časopisem definitivně přijata, ale bude se nacházet ve stádiu recenzního řízení (a půjde o skutečně kvalitní časopis), doktorandi mohou požádat oborovou radu o výjimku ze splnění výše uvedených publikačních požadavků. Totéž platí pro případy, pokud jde o prvoautorskou publikaci jiného typu než „původní článek“, založenou na experimentální práci doktorandů v rámci doktorského projektu (nikoli tedy např. v případech přehledového článku nebo kapitoly v knize, ty jako prvoautorská publikace a splůnění publikačních požadavků akceptovány nejsou. Stejně tak nejsou akceptovány videopublikace, pokud je zároveň nedoprovází plnohodnotný text). Školitel musí s touto žádostí souhlasit a žádost musí být podána nejméně měsíc před tím, než by mělo dojít k případnému odevzdání dizertační práce k obhajobě. Bližší informace ohledně náležitostí příslušné žádosti a požadované podoby dizertační práce v takových případech podá doktorandům garantka programu, které doktorandi poté žádost zašlou elektronickou poštou. Oborová rada žádost projedná a může, ale nemusí doktorandům vyhovět. Předpokládá se, že půjde o skutečně výjimečné, odůvodněné situace. V případě, že oborová rada žádosti nevyhoví, doktorandi musí s odevzdáním dizertační práce k obhajobě vyčkat do doby, než dojde k přijetí publikace.
Účelem požadavku oborové rady na prvoautorskou publikaci je především to, aby se 1) doktorandi naučili takový článek na základě výsledků svých experimentů samostatně připravit a 2) zároveň se seznámili s procesy spojenými s jeho publikací v odborném časopise uznávaném mezinárodní vědeckou komunitou. Očekává se tudíž, že doktorandi (v konzultacích se svým školitelem, případně i dalšími členy školitelského pracoviště) sepíší první „draft“ publikace (zejména Introduction, Discussion a ty části Material and Methods a Results, které přímo souvisejí s jeho vlastními experimenty nebo s experimenty, na kterých se významně podíleli, včetně přípravy příslušné obrazové či jiné dokumentace). Tento první „draft“ může před podáním do časopisu projít dalšími úpravami ze strany jak doktorandů, tak jejich školitelů (případně dalších spoluautorů). Úpravy neprovedené přímo doktorandy (zejména pokud jde o úpravy závažnějšího charakteru) by s nimi měly být vždy probrány. Doktorandi nemusí přímo být korespondujícími ani submitujícími autory, rozhodně by se ale měli ve spolupráci se školitelem (či autorem, který článek submituje) zapojit do celého procesu podání článku do vědeckého časopisu a všeho, co souvisí s následným recenzním řízením (reakce na požadavky recenzentů, nové podání atd.) Všechny významnější úpravy článku sloužícího jako podklad dizertační práce, které vzniknou během recenzního řízení, by měli školitelé/submitující autoři s doktorandy rovněž pokud možno probrat.
Kromě požadované prvoautorské publikace doktorandi samozřejmě mohou být spoluautory dalších vědeckých publikací, ať už vycházejících přímo z doktorského projektu, nebo z jiných projektů pracoviště (oborová rada vítá aktivní zapojení doktorandů do různých vědeckých spoluprací). Do dizertační práce však smějí být případně začleňovány (a částečně nahrazovat některé její části, viz níže) pouze publikace přímo související s příslušným doktorským projektem a vzniklé v době doktorského studia.
Odkaz na příslušnou prvoautorskou publikaci, případně seznam dalších publikací, které mají být podkladem dizertační práce, musí doktorandi před podáním práce k obhajobě zaslat e-mailem garantce programu, která touto formou zkontroluje, zda byly požadavky na publikační činnost, stanovené oborovou radou, skutečně splněny. 
 
Dizertační práce
Před podáním dizertační práce k obhajobě musí doktorandi splnit všechny dosud nesplněné povinnosti uvedené v individuálním studijním plánu, úspěšně absolvovat Rozpravu k tématu dizertační práce a mít alespoň jednu prvoautorskou původní vědeckou publikaci týkající se doktorského projektu a vzniklou v průběhu doktorského studia (viz výše). 
Dizertační práce by měla být původním autorským textem doktorandů, umožňujícím oponentům práce a komisi posoudit jejich předpoklady pro samostatnou vědeckou práci v příslušném oboru. Doktorandi by v práci měli být schopni uceleně postihnout řešený vědecký problém v adekvátní šíři a formulovat samostatné názory a otázky vyplývající ze získaných výsledků svých experimentů. 
Kromě částí předepsaných fakultou (titulní strana, prohlášení autora, abstrakty v češtině a angličtině, apod.) a doprovodných oddílů typu obsah, seznam citací, případně i seznam použitých zkratek, musí dizertační práce obsahovat: 1) Teoretický úvod (přehled současného stavu informací dostupných v odborné literatuře o problematice, která je bezprostředním tématem dizertační práce), 2) jasně definované Cíle práce; 3) Experimentální část (popis výchozích hypotéz a experimentů, kterými byly tyto hypotézy testovány, tj. celková koncepce experimentů, materiál, metodické přístupy a získané výsledky včetně příslušné obrazové či tabulkové dokumentace); 4) Diskusi; 5) Shrnutí/závěry. Tyto části mohou být nazvány a dále rozčleněny vhodným způsobem podle charakteru doktorského projektu a v souladu s vnitřními předpisy fakulty. Určité modality v členění práce (např. spojení Experimentální části a Diskuse v případě bioinformatických prací) se připouštějí, musí však být předem konzultovány s garantkou programu. 
Dizertační práce může být napsána klasickou monografickou formou nebo mohou být do Experimentální části práce začleněny (a částečně tudíž nahrazovat část výsledků a materiálu/metod) původní vědecké publikace doktorandů, které se týkají tématu doktorského projektu, vznikly v průběhu doktorského studia a v době odevzdání dizertační práce jsou již publikované, přijaté k zveřejnění nebo přijaté k recenznímu řízení v IF časopise (v posledních dvou případech s doložením, že publikace byla přijata nebo je v průběhu recenzního řízení). Začleněny by však měly být pouze takové publikace, na jejichž vzniku měli doktorandi skutečně významný podíl. U každé takto začleněné publikace musí doktorandi stručně (1-2 strany) shrnout podstatu výsledků a závěrů v publikaci prezentovaných a uvést, jak daná publikace souvisí s hlavní náplní doktorského projektu. Toto shrnutí musí rovněž obsahovat jednoznačné a podrobné slovní určení podílu doktorandů na získání příslušných výsledků a přípravě rukopisu pro danou publikaci. 
V případě, že začleněných publikací je více, musejí na sebe logicky navazovat a být navíc propojeny původním autorským textem, vysvětlujícím vhodným způsobem jejich vzájemnou provázanost a zasazení do kontextu celého doktorského projektu. V žádném případě nelze pouze uvést a začlenit publikace bez takového vysvětlujícího či spojujícího autorského textu! Rovněž je nežádoucí, aby začleněné publikace spolu souvisely jen okrajově a dizertační práce tak měla celkově nesourodý charakter!
Všechny dosud nepublikované experimenty doktoranda, relevantní k řešenému vědeckému problému, a jejich výsledky by měly být v experimentální části popsány plně.
Pokud se doktorandi rozhodnou své publikace do dizertační práce začlenit, musí k začlenění dojít buď přímo v rámci vlastního textu dizertační práce, nebo formou odkazů na přílohy k práci (přičemž přílohou bude celá příslušná publikace). Není možné do práce uvést jen odkazy na příslušné webové stránky, kde lze publikace najít! Doktorandi zároveň zodpovídají za to, že publikace (nebo rukopisy publikací) jsou v práci prezentovány ve formě, která je v souladu s licenčními podmínkami příslušného vydavatele / časopisu, v němž se rukopis nachází v recenzním řízení. 
Případné začlenění publikací do dizertační práce v žádném případě nemůže nahradit Teoretický úvod ani celkovou Diskusi získaných výsledků. Text v těchto částech dizertační práce nesmí být přímo kopírován (nebo přeložen) z publikací doktorandů ani z jiných publikovaných textů, musí jít o vlastní autorský text a v případě Diskuse se nesmí jednat ani o pouhé shrnutí výsledků, ale o skutečně plnohodnotnou diskusi daného tématu v adekvátně širokém kontextu. Doktorand musí v této části dizertační práce uvést vlastní možná vysvětlení pozorovaných skutečností a diskutovat své výsledky s relevantními publikacemi týkajícími se příslušného problému a obsahujícími jak podporující, tak případně protichůdné výsledky. 
Práce může být předložena v češtině, slovenštině nebo angličtině (doporučuje se zejména angličtina).
Oborová rada nevyžaduje vypracování a odevzdání autoreferátu, není-li tak přímo stanoveno vnitřním předpisem fakulty.

kombinovaná forma studia

Studijní povinnosti
Doktorandi musí absolvovat alespoň jeden odborný předmět/kurz z nabídky PřF UK nebo LF UK (včetně předmětů zajišťovaných spolupracujícími institucemi) s vazbou k tématu doktorské dizertační práce a v závislosti na svých odborných potřebách (výběr po dohodě se školitelem). Je samozřejmě možné si zapsat a absolvovat odborných předmětů/kurzů více, podle potřeby a zájmu doktoranda a doporučení školitele. Musí se však jednat o skutečně odborný předmět/kurz (tzv. soft-skills předměty/kurzy nejsou v tomto případě jako požadovaná studijní povinnost akceptovány, i když si je doktorand samozřejmě může také zapsat a absolvovat, uzná-li za vhodné).
Další studijní povinnosti mohou být případně stanoveny vnitřními předpisy fakulty a jejich splnění může být pro doktorandy příslušné fakulty závazné, pokud je tak v těchto předpisech explicitně uvedeno (např. zkouška z anglického jazyka).
 
Účast na konferencích
Oborová rada vyžaduje, aby se doktorandi aktivně (tj. formou vlastní přednášky či plakátového sdělení) účastnili odborných národních a zejména mezinárodních konferencí, na nichž získají důležité a velmi užitečné zkušenosti pro další vědecko-výzkumnou činnost. Taková aktivní účast alespoň na jedné národní/mezinárodní konferenci během doktorského studia je povinnou součástí ISP a doktorand ji musí prokázat (doložením kopie potvrzení o aktivní účasti na konferenci + abstraktu formou přílohy vložené do SIS při příslušném výročním hodnocení ISP). Doktorandi by se také měli účastnit různých typů pravidelných doktorandských konferencí pořádaných školícím pracovištěm; účast na konferenci tohoto typu může být další součástí individuálního studijního plánu, pokud to vyžadují předpisy fakulty/školícího pracoviště. Tyto „interní“ konference se však jako splnění výše uvedené povinnosti nezapočítávají.
 
Rozprava k tématu disertační práce
Doktorandi studující v prezenční formě studia se musí ke splnění tohoto předmětu přihlásit tak, aby rozprava proběhla buď během druhého ročníku nebo (v odůvodněných případech) v zimním semestru třetího ročníku jejich studia. Doktorandi studující v kombinované formě studia mohou navíc předmět splnit i v letním semestru třetího ročníku studia. V každém akademickém roce bude možné rozpravu vykonat pouze během jednoho z těchto tří období: leden/únor, červen a září. Konkrétní čas a místo konání rozpravy budou doktorandům s dostatečným předstihem před příslušným obdobím oznámeny. 
Plnění předmětu bude probíhat formou prezentace doktorandů o dizertačním projektu a následné diskuze s komisí. Doktorandi si za tímto účelem musí připravit ppt nebo pdf prezentaci obsahující zejména cíle projektu a důvod jeho řešení, stručně zmíněné metodické přístupy a hlavní dosažené výsledky, výhledy do budoucna, stávající stav publikační aktivity, atp., kterou přednesou před komisí. Délka tohoto představení současného stavu práce na doktorském projektu by měla být 15, maximálně 20 minut. Prezentace i ústní vystoupení doktorandů musí být v angličtině, následná diskuze mezi doktorandy a komisí bude rovněž probíhat v angličtině. 
Po skončení prezentace doktorandi musí v následující interakci s komisí prokázat především detailní a aktuální znalosti a orientaci ve věcech přímo souvisejících s problematikou jejich doktorského projektu, včetně přesahových témat a znalostí principů, možností a omezení metodických přístupů, které s jejich výzkumem souvisí. Očekává se, že doktorandi v průběhu rozpravy jednoznačně potvrdí schopnost postihnout podstatu problému, dokáží jej zařadit do širších souvislostí a zejména prokáží schopnost kritického a tvůrčího uvažování. Komise zároveň během této rozpravy doktorandům poskytne zpětnou vazbu k projektu, přičemž souhrn příslušných otázek, připomínek, doporučení a námětů, které z rozpravy vyplynou, bude posléze doktorandům a jejich školitelům zaslán i v písemné podobě (elektronickou poštou). Je nicméně velmi doporučeno, aby se buď školitel, nebo jiný zástupce školitelského pracoviště, obhajoby přímo osobně účastnil. 
V případě významných výhrad k průběhu práce na projektu, či zjištění závažných neznalostí doktorandů na základě této rozpravy, si oborová rada vyhrazuje právo vyžádat její zopakování v definovaném časovém horizontu.
 
Zapojení do mezinárodní spolupráce, grantové činnosti
Doktorandi by měli v průběhu studia absolvovat  odbornou stáž v zahraničí (celková délka alespoň 1 měsíc). O jejím zařazení do individuálního studijního plánu rozhoduje především školitel a její realizace závisí na možnostech daného školícího pracoviště. Pokud stáž nelze zajistit, doktorandi se zapojují do mezinárodní spolupráce jiným způsobem v souladu se standardy studijních programů na UK.
Doporučeno je rovněž aktivní zapojení doktorandů do přípravy grantových projektů školícího pracoviště. Velmi doporučena je rovněž snaha o přípravu a podání vlastního projektu doktoranda v rámci každoročních grantových soutěží Univerzity Karlovy (GAUK).
 
Tvůrčí a publikační činnost
Hlavním požadavkem na tvůrčí činnost je samostatné provedení vlastní, originální a kvalitní vědecké práce, jejímž výstupem by měla být alespoň jedna původní vědecká publikace týkající se tématu dizertační práce a publikovaná nebo přijatá k publikaci v průběhu doktorského studia. Tento výstup musí být publikován v některém z časopisů s recenzním řízením indexovaném v databázích obecně uznávaných mezinárodní vědeckou komunitou (Web of Science, tzv. impaktované časopisy). Mělo by se přitom jednat o publikační výstup typu „původní článek“ a doktorand musí být jeho prvním autorem a musí mít na jeho vzniku významný podíl (konkretizovaný jak přímo v publikaci, pokud to příslušný časopis umožňuje, tak v dizertační práci, viz dále). U dosud nezveřejněných publikací je třeba doložit potvrzení, že rukopis byl odborným časopisem již přijat ke zveřejnění. Sdílené prvoautorství je možné uznat jako prvoautorství, je však nejprve třeba souhlasu garantky programu a není žádoucí, aby stejná publikace se sdíleným prvoautorstvím byla hlavním podkladem více různých dizertačních prací. 
Případové studie na jednotkách pacientů (Case reports, kazuistiky) jsou přijatelné jako prvoautorský článek pouze v případech, že mají zásadní vědecký přínos (jde např. o popis nového genu v patogenezi onemocnění, nový biologický mechanismus objasňující funkci genu, nový způsob léčby či způsob diagnostiky. V tomto případě by součástí takové publikace měly být funkční experimenty. Nelze akceptovat Case report s pouhým klinickým popisem příznaků a fenotypu pacienta. 
Pokud prvoautorská publikace nebude ještě časopisem definitivně přijata, ale bude se nacházet ve stádiu recenzního řízení (a půjde o skutečně kvalitní časopis), doktorandi mohou požádat oborovou radu o výjimku ze splnění výše uvedených publikačních požadavků. Totéž platí pro případy, pokud jde o prvoautorskou publikaci jiného typu než „původní článek“, založenou na experimentální práci doktorandů v rámci doktorského projektu (nikoli tedy např. v případech přehledového článku nebo kapitoly v knize, ty jako prvoautorská publikace a splůnění publikačních požadavků akceptovány nejsou. Stejně tak nejsou akceptovány videopublikace, pokud je zároveň nedoprovází plnohodnotný text). Školitel musí s touto žádostí souhlasit a žádost musí být podána nejméně měsíc před tím, než by mělo dojít k případnému odevzdání dizertační práce k obhajobě. Bližší informace ohledně náležitostí příslušné žádosti a požadované podoby dizertační práce v takových případech podá doktorandům garantka programu, které doktorandi poté žádost zašlou elektronickou poštou. Oborová rada žádost projedná a může, ale nemusí doktorandům vyhovět. Předpokládá se, že půjde o skutečně výjimečné, odůvodněné situace. V případě, že oborová rada žádosti nevyhoví, doktorandi musí s odevzdáním dizertační práce k obhajobě vyčkat do doby, než dojde k přijetí publikace.
Účelem požadavku oborové rady na prvoautorskou publikaci je především to, aby se 1) doktorandi naučili takový článek na základě výsledků svých experimentů samostatně připravit a 2) zároveň se seznámili s procesy spojenými s jeho publikací v odborném časopise uznávaném mezinárodní vědeckou komunitou. Očekává se tudíž, že doktorandi (v konzultacích se svým školitelem, případně i dalšími členy školitelského pracoviště) sepíší první „draft“ publikace (zejména Introduction, Discussion a ty části Material and Methods a Results, které přímo souvisejí s jeho vlastními experimenty nebo s experimenty, na kterých se významně podíleli, včetně přípravy příslušné obrazové či jiné dokumentace). Tento první „draft“ může před podáním do časopisu projít dalšími úpravami ze strany jak doktorandů, tak jejich školitelů (případně dalších spoluautorů). Úpravy neprovedené přímo doktorandy (zejména pokud jde o úpravy závažnějšího charakteru) by s nimi měly být vždy probrány. Doktorandi nemusí přímo být korespondujícími ani submitujícími autory, rozhodně by se ale měli ve spolupráci se školitelem (či autorem, který článek submituje) zapojit do celého procesu podání článku do vědeckého časopisu a všeho, co souvisí s následným recenzním řízením (reakce na požadavky recenzentů, nové podání atd.) Všechny významnější úpravy článku sloužícího jako podklad dizertační práce, které vzniknou během recenzního řízení, by měli školitelé/submitující autoři s doktorandy rovněž pokud možno probrat.
Kromě požadované prvoautorské publikace doktorandi samozřejmě mohou být spoluautory dalších vědeckých publikací, ať už vycházejících přímo z doktorského projektu, nebo z jiných projektů pracoviště (oborová rada vítá aktivní zapojení doktorandů do různých vědeckých spoluprací). Do dizertační práce však smějí být případně začleňovány (a částečně nahrazovat některé její části, viz níže) pouze publikace přímo související s příslušným doktorským projektem a vzniklé v době doktorského studia.
Odkaz na příslušnou prvoautorskou publikaci, případně seznam dalších publikací, které mají být podkladem dizertační práce, musí doktorandi před podáním práce k obhajobě zaslat e-mailem garantce programu, která touto formou zkontroluje, zda byly požadavky na publikační činnost, stanovené oborovou radou, skutečně splněny. 
 
Dizertační práce
Před podáním dizertační práce k obhajobě musí doktorandi splnit všechny dosud nesplněné povinnosti uvedené v individuálním studijním plánu, úspěšně absolvovat Rozpravu k tématu dizertační práce a mít alespoň jednu prvoautorskou původní vědeckou publikaci týkající se doktorského projektu a vzniklou v průběhu doktorského studia (viz výše). 
Dizertační práce by měla být původním autorským textem doktorandů, umožňujícím oponentům práce a komisi posoudit jejich předpoklady pro samostatnou vědeckou práci v příslušném oboru. Doktorandi by v práci měli být schopni uceleně postihnout řešený vědecký problém v adekvátní šíři a formulovat samostatné názory a otázky vyplývající ze získaných výsledků svých experimentů. 
Kromě částí předepsaných fakultou (titulní strana, prohlášení autora, abstrakty v češtině a angličtině, apod.) a doprovodných oddílů typu obsah, seznam citací, případně i seznam použitých zkratek, musí dizertační práce obsahovat: 1) Teoretický úvod (přehled současného stavu informací dostupných v odborné literatuře o problematice, která je bezprostředním tématem dizertační práce), 2) jasně definované Cíle práce; 3) Experimentální část (popis výchozích hypotéz a experimentů, kterými byly tyto hypotézy testovány, tj. celková koncepce experimentů, materiál, metodické přístupy a získané výsledky včetně příslušné obrazové či tabulkové dokumentace); 4) Diskusi; 5) Shrnutí/závěry. Tyto části mohou být nazvány a dále rozčleněny vhodným způsobem podle charakteru doktorského projektu a v souladu s vnitřními předpisy fakulty. Určité modality v členění práce (např. spojení Experimentální části a Diskuse v případě bioinformatických prací) se připouštějí, musí však být předem konzultovány s garantkou programu. 
Dizertační práce může být napsána klasickou monografickou formou nebo mohou být do Experimentální části práce začleněny (a částečně tudíž nahrazovat část výsledků a materiálu/metod) původní vědecké publikace doktorandů, které se týkají tématu doktorského projektu, vznikly v průběhu doktorského studia a v době odevzdání dizertační práce jsou již publikované, přijaté k zveřejnění nebo přijaté k recenznímu řízení v IF časopise (v posledních dvou případech s doložením, že publikace byla přijata nebo je v průběhu recenzního řízení). Začleněny by však měly být pouze takové publikace, na jejichž vzniku měli doktorandi skutečně významný podíl. U každé takto začleněné publikace musí doktorandi stručně (1-2 strany) shrnout podstatu výsledků a závěrů v publikaci prezentovaných a uvést, jak daná publikace souvisí s hlavní náplní doktorského projektu. Toto shrnutí musí rovněž obsahovat jednoznačné a podrobné slovní určení podílu doktorandů na získání příslušných výsledků a přípravě rukopisu pro danou publikaci. 
V případě, že začleněných publikací je více, musejí na sebe logicky navazovat a být navíc propojeny původním autorským textem, vysvětlujícím vhodným způsobem jejich vzájemnou provázanost a zasazení do kontextu celého doktorského projektu. V žádném případě nelze pouze uvést a začlenit publikace bez takového vysvětlujícího či spojujícího autorského textu! Rovněž je nežádoucí, aby začleněné publikace spolu souvisely jen okrajově a dizertační práce tak měla celkově nesourodý charakter!
Všechny dosud nepublikované experimenty doktoranda, relevantní k řešenému vědeckému problému, a jejich výsledky by měly být v experimentální části popsány plně.
Pokud se doktorandi rozhodnou své publikace do dizertační práce začlenit, musí k začlenění dojít buď přímo v rámci vlastního textu dizertační práce, nebo formou odkazů na přílohy k práci (přičemž přílohou bude celá příslušná publikace). Není možné do práce uvést jen odkazy na příslušné webové stránky, kde lze publikace najít! Doktorandi zároveň zodpovídají za to, že publikace (nebo rukopisy publikací) jsou v práci prezentovány ve formě, která je v souladu s licenčními podmínkami příslušného vydavatele / časopisu, v němž se rukopis nachází v recenzním řízení. 
Případné začlenění publikací do dizertační práce v žádném případě nemůže nahradit Teoretický úvod ani celkovou Diskusi získaných výsledků. Text v těchto částech dizertační práce nesmí být přímo kopírován (nebo přeložen) z publikací doktorandů ani z jiných publikovaných textů, musí jít o vlastní autorský text a v případě Diskuse se nesmí jednat ani o pouhé shrnutí výsledků, ale o skutečně plnohodnotnou diskusi daného tématu v adekvátně širokém kontextu. Doktorand musí v této části dizertační práce uvést vlastní možná vysvětlení pozorovaných skutečností a diskutovat své výsledky s relevantními publikacemi týkajícími se příslušného problému a obsahujícími jak podporující, tak případně protichůdné výsledky. 
Práce může být předložena v češtině, slovenštině nebo angličtině (doporučuje se zejména angličtina).
Oborová rada nevyžaduje vypracování a odevzdání autoreferátu, není-li tak přímo stanoveno vnitřním předpisem fakulty.

Obecná geografie (P0532D330018)

prezenční forma studia

1. Individuální studijní plán a jeho plnění
Na počátku studia vypisuje školitel/školitelka (dále jen školitel) téma práce ve studijním informačním systému (SIS). Doktorand/doktorandka (dále jen doktorand) jej poté přijímá a ve spolupráci se školitelem vytváří individuální studijní plán (ISP). Ten schvaluje jak školitel, tak i oborová rada (OR). Vše probíhá podle harmonogramu stanoveného studijním oddělením pro daný akademický rok. ISP obsahuje především věcný a časový plán plnění jednotlivých požadavků uvedených níže.

Do konce prvního semestru studia předkládá doktorand školiteli rozpracovaný návrh disertačního projektu, v němž specifikuje s oporou o prostudovanou literaturu stav řešené problematiky, hlavní cíle, výzkumné otázky a metodiku výzkumu. Tento projekt prezentuje před poradní komisí do konce prvního semestru studia.

Hodnocení pokroku ve studiu, tj. plnění ISP, se koná vždy v řádném termínu (srpen–září) a případně i v mimořádném termínu, pokud to stanoví OR. Doktorand je povinen poskytovat podklady pro tato hodnocení podle pokynů a harmonogramu stanoveného studijním oddělením.

Poradní komise doktoranda se skládá ze školitele a dvou konzultantů/konzultantek (dále jen konzultant), které navrhuje školitel a na počátku studia schvaluje oborová rada (OR). Následně jsou uvedeni v SIS. V prvním roce studia se komise schází s doktorandem minimálně dvakrát ročně, v dalších letech alespoň jednou ročně. Jednání se zaměřují na průběh plnění ISP, zejména na dosavadní a plánovanou práci na disertačním projektu, publikační činnost a další strategické otázky. Komise poskytuje doktorandovi konstruktivní zpětnou vazbu. Ze schůzky se pořizuje stručná písemná zpráva, kterou zpracovává školitel a která slouží jako jeden z podkladů pro hodnocení OR.


2. Předměty požadované ke studiu

Doktorand musí splnit do konce druhého ročníku následující předměty:

předmět Obecné kolokvium
další předmět tematicky blízký problematice řešené v disertační práci, který si doktorand volí po dohodě se školitelem a schvaluje jej OR v rámci ISP.

3. Rozprava k tématu disertační práce
Rozprava k tématu disertační práce (RTDP) je text vypracovaný doktorandem v rozsahu 30–40 normostran (54 000–72 000 znaků), který popisuje cíle disertačního projektu, shrnuje stav řešené problematiky, uvádí teoretické ukotvení výzkumu, metodiku a případně i předběžné výsledky či další náležitosti. Součástí textu je také diskuse strategie pro zdárné dokončení studia ve standardní době.
První verzi textu s označením “RTDP_A” konzultovanou se školitelem odevzdává doktorand v SIS do konce prvního ročníku studia spolu s materiály pro pravidelné meziroční hodnocení ISP.
Text lze pak dále dopracovat a finální verzi s označením “RTDP_B” odevzdává doktorand s dostatečným předstihem do SIS tak, aby rozprava k tématu disertační práce proběhla nejpozději do konce třetího semestru studia. Finální verzi textu RTDP_B hodnotí oponent/oponentka (dále oponent), doporučeně externista mimo katedru a výzkumný tým. Doktorand obdrží jeho posudek ještě před samotnou rozpravou k tématu disertační práce.
Pro přihlášení k rozpravě k tématu disertační práce se dále vyžaduje splnění minimálně jednoho z požadovaných studijních předmětů.

4. Prezentace výzkumu na konferencích
Doktorand v průběhu studia aktivně prezentuje výsledky svého disertačního výzkumu alespoň na dvou konferencích, z čehož alespoň jedna je mezinárodní.

5. Povinnost přítomnosti doktoranda na školícím pracovišti

Doktorand je v pravidelném kontaktu se školitelem a konzultanty, doporučeně jednou týdně, nejméně však jednou měsíčně.
Doktorand v prezenční formě studia a ve standardní době studia je přítomen na školícím pracovišti minimálně 40 hodin měsíčně. Výjimkou jsou stáže a pracovní cesty, pokud jsou řádně evidovány podle fakultních předpisů. V odůvodněných případech lze místo fyzické přítomnosti na pracovišti dokládat pracovní aktivitu v rámci disertačního projektu.

6. Studijní pobyt v zahraničí

Doktorand je povinen absolvovat během standardní doby studia studijní nebo výzkumný pobyt v zahraničí související s tématem disertační práce, minimálně v délce 30 dní. Pobyt musí být řádně evidován v SIS v modulu „Evidence stáží“.
Za zahraniční stáž se považuje pobyt ve třetí zemi, tedy v jiné než v Česku a než v zemi původu či bydliště doktoranda.

7. Obhajoba disertační práce
Studium je zakončeno úspěšnou obhajobou disertační práce, kterou musí doktorand absolvovat do konce standardní doby studia. Práci je nutné odevzdat s dostatečným předstihem, aby ji před obhajobou mohli posoudit dva oponenti. Alespoň jeden z oponentů musí být externí (mimo katedru) a žádný z oponentů nesmí být členem výzkumného týmu doktoranda nebo školitele.
Pro přihlášení k obhajobě disertace se vyžaduje splnění ostatních požadavků, jak jsou popsány v tomto dokumentu, včetně kritérií publikační aktivity (viz níže).
Disertační práce může být předložena buď ve formě monografie nebo souboru odborných článků. Tyto varianty se liší z hlediska formy, rozsahu a kritérií publikační aktivity.
Disertační práce formou vědecké monografie by měla mít rozsah 150–300 normostran (270–540 tis. znaků včetně mezer). Disertační práce formou souboru odborných článků by měla mít rozsah 35-70 normostran (63–126 tis. znaků včetně mezer). Články v jejich plném znění se k disertační práci přikládají jako příloha a nahrávají se jako jeden soubor do SIS.
Změna formy disertační práce z vědecké monografie na soubor odborných článků nebo naopak je ve výjimečných případech možná, musí být však řádně odůvodněna a schválena oborovou radou.

8. Kritéria publikační aktivity
a) Disertační práce formou vědecké monografie
Doktorand publikuje alespoň dva články v časopisech indexovaných ve Web of Science, které mají v databázi Journal Citation Reports (JCR) uvedený Article Influence Score (AIS).
U alespoň jednoho z těchto článků je doktorand prvním autorem s podílem na autorství ? 50 %
Alespoň jeden z článků je publikován v časopise zařazeném do 1. nebo 2. kvartilu své oborové kategorie podle členění Web of Science a indikátoru AIS
Pokud jsou splněny dva předchozí body, lze jeden z článků nahradit kapitolou v odborné recenzované monografii vydané v nakladatelství, které je zařazeno v seznamu tzv. Norwegian Register for Scientific Journals, Series and Publishers ( „norský seznam“) v kategorii “Level 1” nebo (lépe) “Level 2”, viz https://kanalregister.hkdir.no/en?option=publisher&page=1, nebo v tuzemských nakladatelstvích evidovaných v seznamu využívaném na Karlově Univerzitě (tzv. „univerzitní seznam“). Aktuální verze tohoto seznamu je k dispozici u katedrové koordinátorky doktorského studia.

b) Disertační práce formou souboru odborných článků
Doktorand publikuje alespoň tři články v časopisech indexovaných ve Web of Science, které mají v databázi Journal Citation Reports (JCR) uvedený Article Influence Score (AIS).
Alespoň u jednoho z těchto článků je doktorand prvním autorem s podílem na autorství ? 50 %.
Alespoň jeden z článků je publikován v časopise zařazeném do 1. nebo 2. kvartilu své oborové kategorie podle členění Web of Science a indikátoru AIS.
Pokud jsou splněny dva předchozí body, lze jeden z článků nahradit kapitolou v odborné recenzované monografii vydané v nakladatelství, které je zařazeno v seznamu Norwegian Register for Scientific Journals, Series and Publishers ( „norský seznam“) v kategorii “Level 1” nebo (lépe) “Level 2”, viz https://kanalregister.hkdir.no/en?option=publisher&page=1), nebo v tuzemských nakladatelstvích evidovaných v seznamu využívaném na Karlově Univerzitě (tzv. „univerzitní seznam“). Aktuální verze tohoto seznamu je k dispozici u katedrové koordinátorky doktorského studia.
Zařazené publikace musí tvořit logicky uspořádaný a tematicky konzistentní celek vzhledem ke stanoveným cílům disertace.

Společná ustanovení k požadované publikační aktivitě
Publikace musí být v době odevzdání disertace v SIS alespoň ve stavu "přijato k publikování", přičemž toto je třeba doložit potvrzením redakce daného časopisu či editora knihy.
V případě kolektivních prací je třeba uvést autorský podíl doktoranda, a to v disertaci a také u dané publikace v OBD.
Akceptují se pouze publikace, které:
1. uvádějí afiliaci školícího pracoviště/katedry,
2. jsou řádně zaevidovány v osobní bibliografické databázi (OBD),
3. nemají u předkládajícího autora další afiliaci k externímu pracovišti, s výjimkou:
afiliace k zahraniční instituci, pokud publikace vznikla v rámci stáže na této instituci, nebo
případů, kdy je doktorand alespoň z 50 % financován v rámci svého doktorského příjmu externím pracovištěm, s nímž má fakulta uzavřenou smlouvu

Rámcové požadavky OR jsou platné od 1. 10. 2025 a mohou se jimi řídit i doktorandi zapsaní do studia dříve než v akademickém roce 2025/2026.

kombinovaná forma studia

1. Individuální studijní plán a jeho plnění
Na počátku studia vypisuje školitel/školitelka (dále jen školitel) téma práce ve studijním informačním systému (SIS). Doktorand/doktorandka (dále jen doktorand) jej poté přijímá a ve spolupráci se školitelem vytváří individuální studijní plán (ISP). Ten schvaluje jak školitel, tak i oborová rada (OR). Vše probíhá podle harmonogramu stanoveného studijním oddělením pro daný akademický rok. ISP obsahuje především věcný a časový plán plnění jednotlivých požadavků uvedených níže.

Do konce prvního semestru studia předkládá doktorand školiteli rozpracovaný návrh disertačního projektu, v němž specifikuje s oporou o prostudovanou literaturu stav řešené problematiky, hlavní cíle, výzkumné otázky a metodiku výzkumu. Tento projekt prezentuje před poradní komisí do konce prvního semestru studia.

Hodnocení pokroku ve studiu, tj. plnění ISP, se koná vždy v řádném termínu (srpen–září) a případně i v mimořádném termínu, pokud to stanoví OR. Doktorand je povinen poskytovat podklady pro tato hodnocení podle pokynů a harmonogramu stanoveného studijním oddělením.

Poradní komise doktoranda se skládá ze školitele a dvou konzultantů/konzultantek (dále jen konzultant), které navrhuje školitel a na počátku studia schvaluje oborová rada (OR). Následně jsou uvedeni v SIS. V prvním roce studia se komise schází s doktorandem minimálně dvakrát ročně, v dalších letech alespoň jednou ročně. Jednání se zaměřují na průběh plnění ISP, zejména na dosavadní a plánovanou práci na disertačním projektu, publikační činnost a další strategické otázky. Komise poskytuje doktorandovi konstruktivní zpětnou vazbu. Ze schůzky se pořizuje stručná písemná zpráva, kterou zpracovává školitel a která slouží jako jeden z podkladů pro hodnocení OR.


2. Předměty požadované ke studiu
Doktorand musí splnit do konce druhého ročníku následující předměty:

předmět Obecné kolokvium
další předmět tematicky blízký problematice řešené v disertační práci, který si doktorand volí po dohodě se školitelem a schvaluje jej OR v rámci ISP.

3. Rozprava k tématu disertační práce
Rozprava k tématu disertační práce (RTDP) je text vypracovaný doktorandem v rozsahu 30–40 normostran (54 000–72 000 znaků), který popisuje cíle disertačního projektu, shrnuje stav řešené problematiky, uvádí teoretické ukotvení výzkumu, metodologii a případně i předběžné výsledky či další náležitosti. Součástí textu je také diskuse strategie pro zdárné dokončení studia ve standardní době.
První verzi textu s označením “RTDP_A” konzultovanou se školitelem odevzdává doktorand v SIS do konce prvního ročníku studia spolu s materiály pro pravidelné meziroční hodnocení ISP.
Text lze pak dále dopracovat a finální verzi s označením “RTDP_B” odevzdává doktorand s dostatečným předstihem do SIS tak, aby rozprava k tématu disertační práce proběhla nejpozději do konce druhého ročníku studia. Finální verzi textu RTDP_B hodnotí oponent/oponentka (dále oponent), doporučeně externista mimo katedru a výzkumný tým. Doktorand obdrží jeho posudek ještě před samotnou rozpravou k tématu disertační práce.
Pro přihlášení k rozpravě k tématu disertační práce se dále vyžaduje splnění minimálně jednoho z požadovaných studijních předmětů.

4. Prezentace výzkumu na konferencích
Doktorand v průběhu studia aktivně prezentuje výsledky svého disertačního výzkumu alespoň na dvou konferencích, z čehož alespoň jedna je mezinárodní.

5. Povinnost přítomnosti doktoranda na školícím pracovišti
Nepožaduje se.

6. Studijní pobyt v zahraničí
Nepožaduje se.

7. Obhajoba disertační práce
Studium je zakončeno úspěšnou obhajobou disertační práce, kterou musí doktorand absolvovat do konce standardní doby studia, nejpozději však do konce pátého roku studia.
Práci je nutné odevzdat s dostatečným předstihem, aby ji před obhajobou mohli posoudit dva oponenti. Alespoň jeden z oponentů musí být externí (mimo katedru) a žádný z oponentů nesmí být členem výzkumného týmu doktoranda nebo školitele.
Pro přihlášení k obhajobě disertace se vyžaduje splnění ostatních požadavků, jak jsou popsány v tomto dokumentu, včetně kritérií publikační aktivity (viz níže).
Disertační práce může být předložena buď ve formě monografie nebo souboru odborných článků. Tyto varianty se liší z hlediska formy, rozsahu a kritérií publikační aktivity.
Disertační práce formou vědecké monografie by měla mít rozsah 150–300 normostran (270–540 tis. znaků včetně mezer). Disertační práce formou souboru odborných článků by měla mít rozsah 35-70 normostran (63–126 tis. znaků včetně mezer). Články v jejich plném znění se k disertační práci přikládají jako příloha a nahrávají se jako jeden soubor do SIS.
Změna formy disertační práce z vědecké monografie na soubor odborných článků nebo naopak je ve výjimečných případech možná, musí být však řádně odůvodněna a schválena oborovou radou.

8. Kritéria publikační aktivity
a) Disertační práce formou vědecké monografie
Doktorand publikuje alespoň dva články v časopisech indexovaných ve Web of Science, které mají v databázi Journal Citation Reports (JCR) uvedený Article Influence Score (AIS).
U alespoň jednoho z těchto článků je doktorand prvním autorem s podílem na autorství ? 50 %
Alespoň jeden z článků je publikován v časopise zařazeném do 1. nebo 2. kvartilu své oborové kategorie dle členění Web of Science a indikátoru AIS
Pokud jsou splněny dva předchozí body, lze jeden z článků nahradit kapitolou v odborné recenzované monografii vydané v nakladatelství, které je zařazeno v seznamu tzv. Norwegian Register for Scientific Journals, Series and Publishers ( „norský seznam“) v kategorii “Level 1” nebo (lépe) “Level 2”, viz https://kanalregister.hkdir.no/en?option=publisher&page=1, nebo v tuzemských nakladatelstvích evidovaných v seznamu využívaném na Karlově Univerzitě (tzv. „univerzitní seznam“). Aktuální verze tohoto seznamu je k dispozici u katedrové koordinátorky doktorského studia.

b) Disertační práce formou souboru odborných článků
Doktorand publikuje alespoň tři články v časopisech indexovaných ve Web of Science, které mají v databázi Journal Citation Reports (JCR) uvedený Article Influence Score (AIS).
Alespoň u jednoho z těchto článků je doktorand prvním autorem s podílem na autorství ? 50 %.
Alespoň jeden z článků je publikován v časopise zařazeném do 1. nebo 2. kvartilu své oborové kategorie dle členění Web of Science a indikátoru AIS.
Pokud jsou splněny dva předchozí body, lze jeden z článků nahradit kapitolou v odborné recenzované monografii vydané v nakladatelství, které je zařazeno v seznamu Norwegian Register for Scientific Journals, Series and Publishers ( „norský seznam“) v kategorii “Level 1” nebo (lépe) “Level 2”, viz https://kanalregister.hkdir.no/en?option=publisher&page=1), nebo v tuzemských nakladatelstvích evidovaných v seznamu využívaném na Karlově Univerzitě (tzv. „univerzitní seznam“). Aktuální verze tohoto seznamu je k dispozici u katedrové koordinátorky doktorského studia.
Zařazené publikace musí tvořit logicky uspořádaný a tematicky konzistentní celek vzhledem ke stanoveným cílům disertace.

Společná ustanovení k požadované publikační aktivitě
Publikace musí být v době odevzdání disertace v SIS alespoň ve stavu "přijato k publikování", přičemž toto je třeba doložit potvrzením redakce daného časopisu či editora knihy.
V případě kolektivních prací je třeba uvést autorský podíl doktoranda, a to v disertaci a také u dané publikace v OBD.

Akceptují se pouze publikace, které:
1. uvádějí afiliaci školícího pracoviště/katedry,
2. jsou řádně zaevidovány v osobní bibliografické databázi (OBD),
3. nemají u předkládajícího autora další afiliaci k externímu pracovišti, s výjimkou:
afiliace k zahraniční instituci, pokud publikace vznikla v rámci stáže na této instituci, nebo
případů, kdy je doktorand alespoň z 50 % financován v rámci svého doktorského příjmu externím pracovištěm, s nímž má fakulta uzavřenou smlouvu

Rámcové požadavky OR jsou platné od 1. 10. 2025 a mohou se jimi řídit i doktorandi zapsaní do studia dříve než v akademickém roce 2025/2026.

Organická chemie (P0531D130033)

prezenční forma studia

Požadavky pro individuální studijní plán

• Absolvovat “Rozpravu k tématu disertační práce 1” nejpozději do 4 měsíců od začátku studia
• Je doporučeno absolvovat certifikovanou zkoušku z angličtiny (např. FCE, TOEFEL) nebo absolvovat předmět “Anglický jazyk - MPGS0001”, nejpozději do podání přihlášky k “Rozpravě k tématu disertační práce 2”.
• Je doporučeno absolvovat předmět MC270P105 Advanced Organic Chemistry nejpozději do podání přihlášky k “Rozpravě k tématu disertační práce 2”.
• Úspěšně složit minimálně tři odborné zkoušky z předmětů tematicky blízkých problematice řešené v disertační práci. Výběr předmětů závisí na dohodě se školitelem a nelze opakovat předměty, které byly absolvovány v předchozích stupních studia.
• Absolvovat “Rozpravu k tématu disertační práce 2” nejpozději v 5. semestru studia
• Součástí “Rozpravy k tématu disertační práce 2” je i ověření znalostí v oboru, kterého se disertační práce týká.
• Soustavně pracovat na své disertační práci.
• Pravidelně se účastnit všech seminářů Katedry organické chemie
• Ve 2. a 4. ročníku prezentovat na semináři katedry své výsledky formou 10 min přednášky
• Ve 3. ročníků prezentovat své výsledky formou posteru
• Pravidelně se účastnit cyklu zvaných přednášek Quo Vadis Chemie (předpokládá se alespoň účast na Quo Vadis Chemie přednáškach organizovaných katedrou organické chemie).

Participace na aktivitách katedry

Doktorand v prezenční formě studia se podílí na pedagogické činnosti katedry
např. vedením cvičení, seminářů, praktik atd.

Požadavky oborové rady na publikační činnost doktorandů

1. Minimálně jedna publikace vyšlá nebo přijatá do tisku v odborném recenzovaném časopise (Q1 nebo Q2) na níž je doktorand(ka) první autor(ka). V případě, že toto kritérium nebude splněno, rozhodne oborová rada o přijetí disertace k obhajobě na základě interního hlasování (po seznámení se s písemným zdůvodněním školitele).
2. V publikacích musí být uvedena afiliace studenta k PřF UK 
3. Alespoň jedna aktivní účast (ústní sdělení nebo poster) na odborné konferenci.
4. Ve stanovené době předložit kompletní doktorskou disertační práci (nikoliv soubor publikací se stručným komentářem).
5. V případě, že je doktorská práce obhájena ale oponenti vyžadují errata, budou errata zpracována takovou formou, že v první části dokumentu budou errata samotná a následovat bude plné znění práce s již zahrnutými opravami.

kombinovaná forma studia

Požadavky pro individuální studijní plán

• Absolvovat “Rozpravu k tématu disertační práce 1” nejpozději do 4 měsíců od začátku studia
• Je doporučeno absolvovat certifikovanou zkoušku z angličtiny (např. FCE, TOEFEL) nebo absolvovat předmět “Anglický jazyk - MPGS0001”, nejpozději do podání přihlášky k “Rozpravě k tématu disertační práce 2”.
• Je doporučeno absolvovat předmět MC270P105 Advanced Organic Chemistry nejpozději do podání přihlášky k “Rozpravě k tématu disertační práce 2”.
• Úspěšně složit minimálně tři odborné zkoušky z předmětů tematicky blízkých problematice řešené v disertační práci. Výběr předmětů závisí na dohodě se školitelem a nelze opakovat předměty, které byly absolvovány v předchozích stupních studia.
• Absolvovat “Rozpravu k tématu disertační práce 2” nejpozději v 5. semestru studia
• Součástí “Rozpravy k tématu disertační práce 2” je i ověření znalostí v oboru, kterého se disertační práce týká.
• Soustavně pracovat na své disertační práci.
• Pravidelně se účastnit všech seminářů Katedry organické chemie
• Ve 2. a 4. ročníku prezentovat na semináři katedry své výsledky formou 10 min přednášky
• Ve 3. ročníků prezentovat své výsledky formou posteru
• Pravidelně se účastnit cyklu zvaných přednášek Quo Vadis Chemie (předpokládá se alespoň účast na Quo Vadis Chemie přednáškach organizovaných katedrou organické chemie).

Participace na aktivitách katedry

Doktorand v prezenční formě studia se podílí na pedagogické činnosti katedry
např. vedením cvičení, seminářů, praktik atd.

Požadavky oborové rady na publikační činnost doktorandů

1. Minimálně jedna publikace vyšlá nebo přijatá do tisku v odborném recenzovaném časopise (Q1 nebo Q2) na níž je doktorand(ka) první autor(ka). V případě, že toto kritérium nebude splněno, rozhodne oborová rada o přijetí disertace k obhajobě na základě interního hlasování (po seznámení se s písemným zdůvodněním školitele).
2. V publikacích musí být uvedena afiliace studenta k PřF UK 
3. Alespoň jedna aktivní účast (ústní sdělení nebo poster) na odborné konferenci.
4. Ve stanovené době předložit kompletní doktorskou disertační práci (nikoliv soubor publikací se stručným komentářem).
5. V případě, že je doktorská práce obhájena ale oponenti vyžadují errata, budou errata zpracována takovou formou, že v první části dokumentu budou errata samotná a následovat bude plné znění práce s již zahrnutými opravami.

Parazitologie (P0511D030044)

prezenční forma studia

Součástí ISP je úspěšné absolvování nejméně pěti odborných předmětů, z nichž minimálně tři musí být ukončené zkouškou. Pro všechny doktorandy je povinný předmět Literární a metodologická rešerše / Literature and Methodological Review (MB160S86D), který musí být splněn nejpozději do konce druhého ročníku a Buněčné a molekulární interakce mezi hostitelem a parazitem (MB160P31). Státní doktorskou zkoušku je nutné absolvovat nejpozději do konce třetího ročníku.

Studenti nemají stanovenu povinnost podílet se aktivně na výuce, zapojení do této činnost je však žádoucí. Povinnou součástí studia je i zahraniční stáž rozšiřující odborné znalosti a dovednosti studenta, která by v souhrnu měla představovat dobu minimálně jednoho měsíce, ideálně však alespoň tří měsíců. Tato povinnost nemá časové omezení; v odůvodněných případech může být oborovou radou výjimečně prominuta. Dalšími povinnostmi jsou písemná zpráva v angličtině (cca 2 až 3 strany) o postupu a perspektivách práce na dizertaci (odevzdává se do 10. října v druhém ročníku studia) a veřejná prezentace výsledků dizertační práce na semináři katedry parazitologie PřF UK ve třetím ročníku studia (ucelená přednáška v délce cca 30 minut s následnou diskuzí).

Průběžná aktivní účast na vědeckých konferencích je samozřejmou podmínkou studia; povinností je aktivní účast alespoň na jedné konferenci do konce třetího ročníku. Dosažené výsledky musí být publikovány v časopisech se známým impakt faktorem (IF); do konce třetího ročníku by měla být alespoň jedna práce odeslána do redakce časopisu k posouzení. Všechny výše uvedené limity časového plnění jsou závazné, avšak ve výjimečných a jasně zdůvodněných případech může oborová rada rozhodnout jinak.

Jádrem doktorského studia je výzkumný projekt zaměřený na původní vědeckou práci, které vyústí v doktorskou disertaci. Doporučená forma dizertační práce obsahuje úvodní kapitolu a jasně definované cíle práce. Úvodní část by neměla být pouhým stručným shrnutím obsahu přiložených prací, ale měla by je zasazovat do širšího kontextu. Rovněž by měla prokázat hlubší vhled doktoranda do studované problematiky, podat kritické zhodnocení vědeckého problému a způsobů jeho řešení. Dizertační práce musí obsahovat závěrečnou kapitolu (diskusi) shrnující hlavní výsledky jednotlivých publikací, jejich souvislosti a specifikovat vlastní přínos studenta k řešení problematiky. Před úvodním pojednáním musí být zařazen jednostránkový Souhrn/Abstrakt v českém a anglickém jazyce. Součástí práce jsou nejméně dvě uveřejněné nebo k publikaci již přijaté vědecké práce v mezinárodních časopisech s IF. Doktorand musí být prvním autorem nejméně jedné z těchto prací. Práce v recenzním řízení nebo připravené rukopisy by měly být zařazeny, ale nezapočítávají se do povinného počtu. Všechny publikace zařazené do dizertační práce musejí souviset s tématem dizertační práce.

O aktuálním počtu požadovaných výtisků dizertační práce je student povinen se včas informovat na sekretariátu katedry parazitologie PřF UK.

kombinovaná forma studia

Součástí ISP je úspěšné absolvování nejméně pěti odborných předmětů, z nichž minimálně tři musí být ukončené zkouškou. Pro všechny doktorandy je povinný předmět Literární a metodologická rešerše / Literature and Methodological Review (MB160S86D), který musí být splněn nejpozději do konce druhého ročníku a Buněčné a molekulární interakce mezi hostitelem a parazitem (MB160P31). Státní doktorskou zkoušku je nutné absolvovat nejpozději do konce třetího ročníku.

Studenti nemají stanovenu povinnost podílet se aktivně na výuce, zapojení do této činnost je však žádoucí. Povinnou součástí studia je i zahraniční stáž rozšiřující odborné znalosti a dovednosti studenta, která by v souhrnu měla představovat dobu minimálně jednoho měsíce, ideálně však alespoň tří měsíců. Tato povinnost nemá časové omezení; v odůvodněných případech může být oborovou radou výjimečně prominuta. Dalšími povinnostmi jsou písemná zpráva v angličtině (cca 2 až 3 strany) o postupu a perspektivách práce na dizertaci (odevzdává se do 10. října v druhém ročníku studia) a veřejná prezentace výsledků dizertační práce na semináři katedry parazitologie PřF UK ve třetím ročníku studia (ucelená přednáška v délce cca 30 minut s následnou diskuzí).

Průběžná aktivní účast na vědeckých konferencích je samozřejmou podmínkou studia; povinností je aktivní účast alespoň na jedné konferenci do konce třetího ročníku. Dosažené výsledky musí být publikovány v časopisech se známým impakt faktorem (IF); do konce třetího ročníku by měla být alespoň jedna práce odeslána do redakce časopisu k posouzení. Všechny výše uvedené limity časového plnění jsou závazné, avšak ve výjimečných a jasně zdůvodněných případech může oborová rada rozhodnout jinak.

Jádrem doktorského studia je výzkumný projekt zaměřený na původní vědeckou práci, které vyústí v doktorskou disertaci. Doporučená forma dizertační práce obsahuje úvodní kapitolu a jasně definované cíle práce. Úvodní část by neměla být pouhým stručným shrnutím obsahu přiložených prací, ale měla by je zasazovat do širšího kontextu. Rovněž by měla prokázat hlubší vhled doktoranda do studované problematiky, podat kritické zhodnocení vědeckého problému a způsobů jeho řešení. Dizertační práce musí obsahovat závěrečnou kapitolu (diskusi) shrnující hlavní výsledky jednotlivých publikací, jejich souvislosti a specifikovat vlastní přínos studenta k řešení problematiky. Před úvodním pojednáním musí být zařazen jednostránkový Souhrn/Abstrakt v českém a anglickém jazyce. Součástí práce jsou nejméně dvě uveřejněné nebo k publikaci již přijaté vědecké práce v mezinárodních časopisech s IF. Doktorand musí být prvním autorem nejméně jedné z těchto prací. Práce v recenzním řízení nebo připravené rukopisy by měly být zařazeny, ale nezapočítávají se do povinného počtu. Všechny publikace zařazené do dizertační práce musejí souviset s tématem dizertační práce.

O aktuálním počtu požadovaných výtisků dizertační práce je student povinen se včas informovat na sekretariátu katedry parazitologie PřF UK.

Regionální a politická geografie (P0532D330029)

prezenční forma studia

1. Individuální studijní plán a jeho plnění
Na počátku studia vypisuje školitel/školitelka (dále jen školitel) téma práce ve studijním informačním systému (SIS). Doktorand/doktorandka (dále jen doktorand) jej poté přijímá a ve spolupráci se školitelem vytváří individuální studijní plán (ISP). Ten schvaluje jak školitel, tak i oborová rada (OR). Vše probíhá podle harmonogramu stanoveného studijním oddělením pro daný akademický rok. ISP obsahuje především věcný a časový plán plnění jednotlivých požadavků uvedených níže.

Do konce prvního semestru studia předkládá doktorand školiteli rozpracovaný návrh disertačního projektu, v němž specifikuje s oporou o prostudovanou literaturu stav řešené problematiky, hlavní cíle, výzkumné otázky a metodiku výzkumu. Tento projekt prezentuje před poradní komisí do konce prvního semestru studia.

Hodnocení pokroku ve studiu, tj. plnění ISP, se koná vždy v řádném termínu (srpen–září) a případně i v mimořádném termínu, pokud to stanoví OR. Doktorand je povinen poskytovat podklady pro tato hodnocení podle pokynů a harmonogramu stanoveného studijním oddělením.

Poradní komise doktoranda se skládá ze školitele a dvou konzultantů/konzultantek (dále jen konzultant), které navrhuje školitel a na počátku studia schvaluje oborová rada (OR). Následně jsou uvedeni v SIS. V prvním roce studia se komise schází s doktorandem minimálně dvakrát ročně, v dalších letech alespoň jednou ročně. Jednání se zaměřují na průběh plnění ISP, zejména na dosavadní a plánovanou práci na disertačním projektu, publikační činnost a další strategické otázky. Komise poskytuje doktorandovi konstruktivní zpětnou vazbu. Ze schůzky se pořizuje stručná písemná zpráva, kterou zpracovává školitel a která slouží jako jeden z podkladů pro hodnocení OR.


2. Předměty požadované ke studiu

Doktorand musí splnit do konce druhého ročníku následující předměty:

předmět Obecné kolokvium
další předmět tematicky blízký problematice řešené v disertační práci, který si doktorand volí po dohodě se školitelem a schvaluje jej OR v rámci ISP.

3. Rozprava k tématu disertační práce
Rozprava k tématu disertační práce (RTDP) je text vypracovaný doktorandem v rozsahu 30–40 normostran (54 000–72 000 znaků), který popisuje cíle disertačního projektu, shrnuje stav řešené problematiky, uvádí teoretické ukotvení výzkumu, metodiku a případně i předběžné výsledky či další náležitosti. Součástí textu je také diskuse strategie pro zdárné dokončení studia ve standardní době.
První verzi textu s označením “RTDP_A” konzultovanou se školitelem odevzdává doktorand v SIS do konce prvního ročníku studia spolu s materiály pro pravidelné meziroční hodnocení ISP.
Text lze pak dále dopracovat a finální verzi s označením “RTDP_B” odevzdává doktorand s dostatečným předstihem do SIS tak, aby rozprava k tématu disertační práce proběhla nejpozději do konce třetího semestru studia. Finální verzi textu RTDP_B hodnotí oponent/oponentka (dále oponent), doporučeně externista mimo katedru a výzkumný tým. Doktorand obdrží jeho posudek ještě před samotnou rozpravou k tématu disertační práce.
Pro přihlášení k rozpravě k tématu disertační práce se dále vyžaduje splnění minimálně jednoho z požadovaných studijních předmětů.

4. Prezentace výzkumu na konferencích
Doktorand v průběhu studia aktivně prezentuje výsledky svého disertačního výzkumu alespoň na dvou konferencích, z čehož alespoň jedna je mezinárodní.

5. Povinnost přítomnosti doktoranda na školícím pracovišti

Doktorand je v pravidelném kontaktu se školitelem a konzultanty, doporučeně jednou týdně, nejméně však jednou měsíčně.
Doktorand v prezenční formě studia a ve standardní době studia je přítomen na školícím pracovišti minimálně 40 hodin měsíčně. Výjimkou jsou stáže a pracovní cesty, pokud jsou řádně evidovány podle fakultních předpisů. V odůvodněných případech lze místo fyzické přítomnosti na pracovišti dokládat pracovní aktivitu v rámci disertačního projektu.

6. Studijní pobyt v zahraničí

Doktorand je povinen absolvovat během standardní doby studia studijní nebo výzkumný pobyt v zahraničí související s tématem disertační práce, minimálně v délce 30 dní. Pobyt musí být řádně evidován v SIS v modulu „Evidence stáží“.
Za zahraniční stáž se považuje pobyt ve třetí zemi, tedy v jiné než v Česku a než v zemi původu či bydliště doktoranda.

7. Obhajoba disertační práce
Studium je zakončeno úspěšnou obhajobou disertační práce, kterou musí doktorand absolvovat do konce standardní doby studia. Práci je nutné odevzdat s dostatečným předstihem, aby ji před obhajobou mohli posoudit dva oponenti. Alespoň jeden z oponentů musí být externí (mimo katedru) a žádný z oponentů nesmí být členem výzkumného týmu doktoranda nebo školitele.
Pro přihlášení k obhajobě disertace se vyžaduje splnění ostatních požadavků, jak jsou popsány v tomto dokumentu, včetně kritérií publikační aktivity (viz níže).
Disertační práce může být předložena buď ve formě monografie nebo souboru odborných článků. Tyto varianty se liší z hlediska formy, rozsahu a kritérií publikační aktivity.
Disertační práce formou vědecké monografie by měla mít rozsah 150–300 normostran (270–540 tis. znaků včetně mezer). Disertační práce formou souboru odborných článků by měla mít rozsah 35-70 normostran (63–126 tis. znaků včetně mezer). Články v jejich plném znění se k disertační práci přikládají jako příloha a nahrávají se jako jeden soubor do SIS.
Změna formy disertační práce z vědecké monografie na soubor odborných článků nebo naopak je ve výjimečných případech možná, musí být však řádně odůvodněna a schválena oborovou radou.

8. Kritéria publikační aktivity
a) Disertační práce formou vědecké monografie
Doktorand publikuje alespoň dva články v časopisech indexovaných ve Web of Science, které mají v databázi Journal Citation Reports (JCR) uvedený Article Influence Score (AIS).
U alespoň jednoho z těchto článků je doktorand prvním autorem s podílem na autorství ? 50 %
Alespoň jeden z článků je publikován v časopise zařazeném do 1. nebo 2. kvartilu své oborové kategorie podle členění Web of Science a indikátoru AIS
Pokud jsou splněny dva předchozí body, lze jeden z článků nahradit kapitolou v odborné recenzované monografii vydané v nakladatelství, které je zařazeno v seznamu tzv. Norwegian Register for Scientific Journals, Series and Publishers ( „norský seznam“) v kategorii “Level 1” nebo (lépe) “Level 2”, viz https://kanalregister.hkdir.no/en?option=publisher&page=1, nebo v tuzemských nakladatelstvích evidovaných v seznamu využívaném na Karlově Univerzitě (tzv. „univerzitní seznam“). Aktuální verze tohoto seznamu je k dispozici u katedrové koordinátorky doktorského studia.

b) Disertační práce formou souboru odborných článků
Doktorand publikuje alespoň tři články v časopisech indexovaných ve Web of Science, které mají v databázi Journal Citation Reports (JCR) uvedený Article Influence Score (AIS).
Alespoň u jednoho z těchto článků je doktorand prvním autorem s podílem na autorství ? 50 %.
Alespoň jeden z článků je publikován v časopise zařazeném do 1. nebo 2. kvartilu své oborové kategorie podle členění Web of Science a indikátoru AIS.
Pokud jsou splněny dva předchozí body, lze jeden z článků nahradit kapitolou v odborné recenzované monografii vydané v nakladatelství, které je zařazeno v seznamu Norwegian Register for Scientific Journals, Series and Publishers ( „norský seznam“) v kategorii “Level 1” nebo (lépe) “Level 2”, viz https://kanalregister.hkdir.no/en?option=publisher&page=1), nebo v tuzemských nakladatelstvích evidovaných v seznamu využívaném na Karlově Univerzitě (tzv. „univerzitní seznam“). Aktuální verze tohoto seznamu je k dispozici u katedrové koordinátorky doktorského studia.
Zařazené publikace musí tvořit logicky uspořádaný a tematicky konzistentní celek vzhledem ke stanoveným cílům disertace.

Společná ustanovení k požadované publikační aktivitě
Publikace musí být v době odevzdání disertace v SIS alespoň ve stavu "přijato k publikování", přičemž toto je třeba doložit potvrzením redakce daného časopisu či editora knihy.
V případě kolektivních prací je třeba uvést autorský podíl doktoranda, a to v disertaci a také u dané publikace v OBD.
Akceptují se pouze publikace, které:
1. uvádějí afiliaci školícího pracoviště/katedry,
2. jsou řádně zaevidovány v osobní bibliografické databázi (OBD),
3. nemají u předkládajícího autora další afiliaci k externímu pracovišti, s výjimkou:
afiliace k zahraniční instituci, pokud publikace vznikla v rámci stáže na této instituci, nebo
případů, kdy je doktorand alespoň z 50 % financován v rámci svého doktorského příjmu externím pracovištěm, s nímž má fakulta uzavřenou smlouvu

Rámcové požadavky OR jsou platné od 1. 10. 2025 a mohou se jimi řídit i doktorandi zapsaní do studia dříve než v akademickém roce 2025/2026.

kombinovaná forma studia

1. Individuální studijní plán a jeho plnění
Na počátku studia vypisuje školitel/školitelka (dále jen školitel) téma práce ve studijním informačním systému (SIS). Doktorand/doktorandka (dále jen doktorand) jej poté přijímá a ve spolupráci se školitelem vytváří individuální studijní plán (ISP). Ten schvaluje jak školitel, tak i oborová rada (OR). Vše probíhá podle harmonogramu stanoveného studijním oddělením pro daný akademický rok. ISP obsahuje především věcný a časový plán plnění jednotlivých požadavků uvedených níže.

Do konce prvního semestru studia předkládá doktorand školiteli rozpracovaný návrh disertačního projektu, v němž specifikuje s oporou o prostudovanou literaturu stav řešené problematiky, hlavní cíle, výzkumné otázky a metodiku výzkumu. Tento projekt prezentuje před poradní komisí do konce prvního semestru studia.

Hodnocení pokroku ve studiu, tj. plnění ISP, se koná vždy v řádném termínu (srpen–září) a případně i v mimořádném termínu, pokud to stanoví OR. Doktorand je povinen poskytovat podklady pro tato hodnocení podle pokynů a harmonogramu stanoveného studijním oddělením.

Poradní komise doktoranda se skládá ze školitele a dvou konzultantů/konzultantek (dále jen konzultant), které navrhuje školitel a na počátku studia schvaluje oborová rada (OR). Následně jsou uvedeni v SIS. V prvním roce studia se komise schází s doktorandem minimálně dvakrát ročně, v dalších letech alespoň jednou ročně. Jednání se zaměřují na průběh plnění ISP, zejména na dosavadní a plánovanou práci na disertačním projektu, publikační činnost a další strategické otázky. Komise poskytuje doktorandovi konstruktivní zpětnou vazbu. Ze schůzky se pořizuje stručná písemná zpráva, kterou zpracovává školitel a která slouží jako jeden z podkladů pro hodnocení OR.


2. Předměty požadované ke studiu
Doktorand musí splnit do konce druhého ročníku následující předměty:

předmět Obecné kolokvium
další předmět tematicky blízký problematice řešené v disertační práci, který si doktorand volí po dohodě se školitelem a schvaluje jej OR v rámci ISP.

3. Rozprava k tématu disertační práce
Rozprava k tématu disertační práce (RTDP) je text vypracovaný doktorandem v rozsahu 30–40 normostran (54 000–72 000 znaků), který popisuje cíle disertačního projektu, shrnuje stav řešené problematiky, uvádí teoretické ukotvení výzkumu, metodologii a případně i předběžné výsledky či další náležitosti. Součástí textu je také diskuse strategie pro zdárné dokončení studia ve standardní době.
První verzi textu s označením “RTDP_A” konzultovanou se školitelem odevzdává doktorand v SIS do konce prvního ročníku studia spolu s materiály pro pravidelné meziroční hodnocení ISP.
Text lze pak dále dopracovat a finální verzi s označením “RTDP_B” odevzdává doktorand s dostatečným předstihem do SIS tak, aby rozprava k tématu disertační práce proběhla nejpozději do konce druhého ročníku studia. Finální verzi textu RTDP_B hodnotí oponent/oponentka (dále oponent), doporučeně externista mimo katedru a výzkumný tým. Doktorand obdrží jeho posudek ještě před samotnou rozpravou k tématu disertační práce.
Pro přihlášení k rozpravě k tématu disertační práce se dále vyžaduje splnění minimálně jednoho z požadovaných studijních předmětů.

4. Prezentace výzkumu na konferencích
Doktorand v průběhu studia aktivně prezentuje výsledky svého disertačního výzkumu alespoň na dvou konferencích, z čehož alespoň jedna je mezinárodní.

5. Povinnost přítomnosti doktoranda na školícím pracovišti
Nepožaduje se.

6. Studijní pobyt v zahraničí
Nepožaduje se.

7. Obhajoba disertační práce
Studium je zakončeno úspěšnou obhajobou disertační práce, kterou musí doktorand absolvovat do konce standardní doby studia, nejpozději však do konce pátého roku studia.
Práci je nutné odevzdat s dostatečným předstihem, aby ji před obhajobou mohli posoudit dva oponenti. Alespoň jeden z oponentů musí být externí (mimo katedru) a žádný z oponentů nesmí být členem výzkumného týmu doktoranda nebo školitele.
Pro přihlášení k obhajobě disertace se vyžaduje splnění ostatních požadavků, jak jsou popsány v tomto dokumentu, včetně kritérií publikační aktivity (viz níže).
Disertační práce může být předložena buď ve formě monografie nebo souboru odborných článků. Tyto varianty se liší z hlediska formy, rozsahu a kritérií publikační aktivity.
Disertační práce formou vědecké monografie by měla mít rozsah 150–300 normostran (270–540 tis. znaků včetně mezer). Disertační práce formou souboru odborných článků by měla mít rozsah 35-70 normostran (63–126 tis. znaků včetně mezer). Články v jejich plném znění se k disertační práci přikládají jako příloha a nahrávají se jako jeden soubor do SIS.
Změna formy disertační práce z vědecké monografie na soubor odborných článků nebo naopak je ve výjimečných případech možná, musí být však řádně odůvodněna a schválena oborovou radou.

8. Kritéria publikační aktivity
a) Disertační práce formou vědecké monografie
Doktorand publikuje alespoň dva články v časopisech indexovaných ve Web of Science, které mají v databázi Journal Citation Reports (JCR) uvedený Article Influence Score (AIS).
U alespoň jednoho z těchto článků je doktorand prvním autorem s podílem na autorství ? 50 %
Alespoň jeden z článků je publikován v časopise zařazeném do 1. nebo 2. kvartilu své oborové kategorie dle členění Web of Science a indikátoru AIS
Pokud jsou splněny dva předchozí body, lze jeden z článků nahradit kapitolou v odborné recenzované monografii vydané v nakladatelství, které je zařazeno v seznamu tzv. Norwegian Register for Scientific Journals, Series and Publishers ( „norský seznam“) v kategorii “Level 1” nebo (lépe) “Level 2”, viz https://kanalregister.hkdir.no/en?option=publisher&page=1, nebo v tuzemských nakladatelstvích evidovaných v seznamu využívaném na Karlově Univerzitě (tzv. „univerzitní seznam“). Aktuální verze tohoto seznamu je k dispozici u katedrové koordinátorky doktorského studia.

b) Disertační práce formou souboru odborných článků
Doktorand publikuje alespoň tři články v časopisech indexovaných ve Web of Science, které mají v databázi Journal Citation Reports (JCR) uvedený Article Influence Score (AIS).
Alespoň u jednoho z těchto článků je doktorand prvním autorem s podílem na autorství ? 50 %.
Alespoň jeden z článků je publikován v časopise zařazeném do 1. nebo 2. kvartilu své oborové kategorie dle členění Web of Science a indikátoru AIS.
Pokud jsou splněny dva předchozí body, lze jeden z článků nahradit kapitolou v odborné recenzované monografii vydané v nakladatelství, které je zařazeno v seznamu Norwegian Register for Scientific Journals, Series and Publishers ( „norský seznam“) v kategorii “Level 1” nebo (lépe) “Level 2”, viz https://kanalregister.hkdir.no/en?option=publisher&page=1), nebo v tuzemských nakladatelstvích evidovaných v seznamu využívaném na Karlově Univerzitě (tzv. „univerzitní seznam“). Aktuální verze tohoto seznamu je k dispozici u katedrové koordinátorky doktorského studia.
Zařazené publikace musí tvořit logicky uspořádaný a tematicky konzistentní celek vzhledem ke stanoveným cílům disertace.

Společná ustanovení k požadované publikační aktivitě
Publikace musí být v době odevzdání disertace v SIS alespoň ve stavu "přijato k publikování", přičemž toto je třeba doložit potvrzením redakce daného časopisu či editora knihy.
V případě kolektivních prací je třeba uvést autorský podíl doktoranda, a to v disertaci a také u dané publikace v OBD.

Akceptují se pouze publikace, které:
1. uvádějí afiliaci školícího pracoviště/katedry,
2. jsou řádně zaevidovány v osobní bibliografické databázi (OBD),
3. nemají u předkládajícího autora další afiliaci k externímu pracovišti, s výjimkou:
afiliace k zahraniční instituci, pokud publikace vznikla v rámci stáže na této instituci, nebo
případů, kdy je doktorand alespoň z 50 % financován v rámci svého doktorského příjmu externím pracovištěm, s nímž má fakulta uzavřenou smlouvu

Rámcové požadavky OR jsou platné od 1. 10. 2025 a mohou se jimi řídit i doktorandi zapsaní do studia dříve než v akademickém roce 2025/2026.

Sociální geografie a regionální rozvoj (P0532D330031)

prezenční forma studia

1. Individuální studijní plán a jeho plnění
Na počátku studia vypisuje školitel/školitelka (dále jen školitel) téma práce ve studijním informačním systému (SIS). Doktorand/doktorandka (dále jen doktorand) jej poté přijímá a ve spolupráci se školitelem vytváří individuální studijní plán (ISP). Ten schvaluje jak školitel, tak i oborová rada (OR). Vše probíhá podle harmonogramu stanoveného studijním oddělením pro daný akademický rok. ISP obsahuje především věcný a časový plán plnění jednotlivých požadavků uvedených níže.

Do konce prvního semestru studia předkládá doktorand školiteli rozpracovaný návrh disertačního projektu, v němž specifikuje s oporou o prostudovanou literaturu stav řešené problematiky, hlavní cíle, výzkumné otázky a metodiku výzkumu. Tento projekt prezentuje před poradní komisí do konce prvního semestru studia.

Hodnocení pokroku ve studiu, tj. plnění ISP, se koná vždy v řádném termínu (srpen–září) a případně i v mimořádném termínu, pokud to stanoví OR. Doktorand je povinen poskytovat podklady pro tato hodnocení podle pokynů a harmonogramu stanoveného studijním oddělením.

Poradní komise doktoranda se skládá ze školitele a dvou konzultantů/konzultantek (dále jen konzultant), které navrhuje školitel a na počátku studia schvaluje oborová rada (OR). Následně jsou uvedeni v SIS. V prvním roce studia se komise schází s doktorandem minimálně dvakrát ročně, v dalších letech alespoň jednou ročně. Jednání se zaměřují na průběh plnění ISP, zejména na dosavadní a plánovanou práci na disertačním projektu, publikační činnost a další strategické otázky. Komise poskytuje doktorandovi konstruktivní zpětnou vazbu. Ze schůzky se pořizuje stručná písemná zpráva, kterou zpracovává školitel a která slouží jako jeden z podkladů pro hodnocení OR.


2. Předměty požadované ke studiu

Doktorand musí splnit do konce druhého ročníku následující předměty:

předmět Obecné kolokvium
další předmět tematicky blízký problematice řešené v disertační práci, který si doktorand volí po dohodě se školitelem a schvaluje jej OR v rámci ISP.

3. Rozprava k tématu disertační práce
Rozprava k tématu disertační práce (RTDP) je text vypracovaný doktorandem v rozsahu 30–40 normostran (54 000–72 000 znaků), který popisuje cíle disertačního projektu, shrnuje stav řešené problematiky, uvádí teoretické ukotvení výzkumu, metodiku a případně i předběžné výsledky či další náležitosti. Součástí textu je také diskuse strategie pro zdárné dokončení studia ve standardní době.
První verzi textu s označením “RTDP_A” konzultovanou se školitelem odevzdává doktorand v SIS do konce prvního ročníku studia spolu s materiály pro pravidelné meziroční hodnocení ISP.
Text lze pak dále dopracovat a finální verzi s označením “RTDP_B” odevzdává doktorand s dostatečným předstihem do SIS tak, aby rozprava k tématu disertační práce proběhla nejpozději do konce třetího semestru studia. Finální verzi textu RTDP_B hodnotí oponent/oponentka (dále oponent), doporučeně externista mimo katedru a výzkumný tým. Doktorand obdrží jeho posudek ještě před samotnou rozpravou k tématu disertační práce.
Pro přihlášení k rozpravě k tématu disertační práce se dále vyžaduje splnění minimálně jednoho z požadovaných studijních předmětů.

4. Prezentace výzkumu na konferencích
Doktorand v průběhu studia aktivně prezentuje výsledky svého disertačního výzkumu alespoň na dvou konferencích, z čehož alespoň jedna je mezinárodní.

5. Povinnost přítomnosti doktoranda na školícím pracovišti

Doktorand je v pravidelném kontaktu se školitelem a konzultanty, doporučeně jednou týdně, nejméně však jednou měsíčně.
Doktorand v prezenční formě studia a ve standardní době studia je přítomen na školícím pracovišti minimálně 40 hodin měsíčně. Výjimkou jsou stáže a pracovní cesty, pokud jsou řádně evidovány podle fakultních předpisů. V odůvodněných případech lze místo fyzické přítomnosti na pracovišti dokládat pracovní aktivitu v rámci disertačního projektu.

6. Studijní pobyt v zahraničí

Doktorand je povinen absolvovat během standardní doby studia studijní nebo výzkumný pobyt v zahraničí související s tématem disertační práce, minimálně v délce 30 dní. Pobyt musí být řádně evidován v SIS v modulu „Evidence stáží“.
Za zahraniční stáž se považuje pobyt ve třetí zemi, tedy v jiné než v Česku a než v zemi původu či bydliště doktoranda.

7. Obhajoba disertační práce
Studium je zakončeno úspěšnou obhajobou disertační práce, kterou musí doktorand absolvovat do konce standardní doby studia. Práci je nutné odevzdat s dostatečným předstihem, aby ji před obhajobou mohli posoudit dva oponenti. Alespoň jeden z oponentů musí být externí (mimo katedru) a žádný z oponentů nesmí být členem výzkumného týmu doktoranda nebo školitele.
Pro přihlášení k obhajobě disertace se vyžaduje splnění ostatních požadavků, jak jsou popsány v tomto dokumentu, včetně kritérií publikační aktivity (viz níže).
Disertační práce může být předložena buď ve formě monografie nebo souboru odborných článků. Tyto varianty se liší z hlediska formy, rozsahu a kritérií publikační aktivity.
Disertační práce formou vědecké monografie by měla mít rozsah 150–300 normostran (270–540 tis. znaků včetně mezer). Disertační práce formou souboru odborných článků by měla mít rozsah 35-70 normostran (63–126 tis. znaků včetně mezer). Články v jejich plném znění se k disertační práci přikládají jako příloha a nahrávají se jako jeden soubor do SIS.
Změna formy disertační práce z vědecké monografie na soubor odborných článků nebo naopak je ve výjimečných případech možná, musí být však řádně odůvodněna a schválena oborovou radou.

8. Kritéria publikační aktivity
a) Disertační práce formou vědecké monografie
Doktorand publikuje alespoň dva články v časopisech indexovaných ve Web of Science, které mají v databázi Journal Citation Reports (JCR) uvedený Article Influence Score (AIS).
U alespoň jednoho z těchto článků je doktorand prvním autorem s podílem na autorství ? 50 %
Alespoň jeden z článků je publikován v časopise zařazeném do 1. nebo 2. kvartilu své oborové kategorie podle členění Web of Science a indikátoru AIS
Pokud jsou splněny dva předchozí body, lze jeden z článků nahradit kapitolou v odborné recenzované monografii vydané v nakladatelství, které je zařazeno v seznamu tzv. Norwegian Register for Scientific Journals, Series and Publishers ( „norský seznam“) v kategorii “Level 1” nebo (lépe) “Level 2”, viz https://kanalregister.hkdir.no/en?option=publisher&page=1, nebo v tuzemských nakladatelstvích evidovaných v seznamu využívaném na Karlově Univerzitě (tzv. „univerzitní seznam“). Aktuální verze tohoto seznamu je k dispozici u katedrové koordinátorky doktorského studia.

b) Disertační práce formou souboru odborných článků
Doktorand publikuje alespoň tři články v časopisech indexovaných ve Web of Science, které mají v databázi Journal Citation Reports (JCR) uvedený Article Influence Score (AIS).
Alespoň u jednoho z těchto článků je doktorand prvním autorem s podílem na autorství ? 50 %.
Alespoň jeden z článků je publikován v časopise zařazeném do 1. nebo 2. kvartilu své oborové kategorie podle členění Web of Science a indikátoru AIS.
Pokud jsou splněny dva předchozí body, lze jeden z článků nahradit kapitolou v odborné recenzované monografii vydané v nakladatelství, které je zařazeno v seznamu Norwegian Register for Scientific Journals, Series and Publishers ( „norský seznam“) v kategorii “Level 1” nebo (lépe) “Level 2”, viz https://kanalregister.hkdir.no/en?option=publisher&page=1), nebo v tuzemských nakladatelstvích evidovaných v seznamu využívaném na Karlově Univerzitě (tzv. „univerzitní seznam“). Aktuální verze tohoto seznamu je k dispozici u katedrové koordinátorky doktorského studia.
Zařazené publikace musí tvořit logicky uspořádaný a tematicky konzistentní celek vzhledem ke stanoveným cílům disertace.

Společná ustanovení k požadované publikační aktivitě
Publikace musí být v době odevzdání disertace v SIS alespoň ve stavu "přijato k publikování", přičemž toto je třeba doložit potvrzením redakce daného časopisu či editora knihy.
V případě kolektivních prací je třeba uvést autorský podíl doktoranda, a to v disertaci a také u dané publikace v OBD.
Akceptují se pouze publikace, které:
1. uvádějí afiliaci školícího pracoviště/katedry,
2. jsou řádně zaevidovány v osobní bibliografické databázi (OBD),
3. nemají u předkládajícího autora další afiliaci k externímu pracovišti, s výjimkou:
afiliace k zahraniční instituci, pokud publikace vznikla v rámci stáže na této instituci, nebo
případů, kdy je doktorand alespoň z 50 % financován v rámci svého doktorského příjmu externím pracovištěm, s nímž má fakulta uzavřenou smlouvu

Rámcové požadavky OR jsou platné od 1. 10. 2025 a mohou se jimi řídit i doktorandi zapsaní do studia dříve než v akademickém roce 2025/2026.

kombinovaná forma studia

1. Individuální studijní plán a jeho plnění
Na počátku studia vypisuje školitel/školitelka (dále jen školitel) téma práce ve studijním informačním systému (SIS). Doktorand/doktorandka (dále jen doktorand) jej poté přijímá a ve spolupráci se školitelem vytváří individuální studijní plán (ISP). Ten schvaluje jak školitel, tak i oborová rada (OR). Vše probíhá podle harmonogramu stanoveného studijním oddělením pro daný akademický rok. ISP obsahuje především věcný a časový plán plnění jednotlivých požadavků uvedených níže.

Do konce prvního semestru studia předkládá doktorand školiteli rozpracovaný návrh disertačního projektu, v němž specifikuje s oporou o prostudovanou literaturu stav řešené problematiky, hlavní cíle, výzkumné otázky a metodiku výzkumu. Tento projekt prezentuje před poradní komisí do konce prvního semestru studia.

Hodnocení pokroku ve studiu, tj. plnění ISP, se koná vždy v řádném termínu (srpen–září) a případně i v mimořádném termínu, pokud to stanoví OR. Doktorand je povinen poskytovat podklady pro tato hodnocení podle pokynů a harmonogramu stanoveného studijním oddělením.

Poradní komise doktoranda se skládá ze školitele a dvou konzultantů/konzultantek (dále jen konzultant), které navrhuje školitel a na počátku studia schvaluje oborová rada (OR). Následně jsou uvedeni v SIS. V prvním roce studia se komise schází s doktorandem minimálně dvakrát ročně, v dalších letech alespoň jednou ročně. Jednání se zaměřují na průběh plnění ISP, zejména na dosavadní a plánovanou práci na disertačním projektu, publikační činnost a další strategické otázky. Komise poskytuje doktorandovi konstruktivní zpětnou vazbu. Ze schůzky se pořizuje stručná písemná zpráva, kterou zpracovává školitel a která slouží jako jeden z podkladů pro hodnocení OR.


2. Předměty požadované ke studiu
Doktorand musí splnit do konce druhého ročníku následující předměty:

předmět Obecné kolokvium
další předmět tematicky blízký problematice řešené v disertační práci, který si doktorand volí po dohodě se školitelem a schvaluje jej OR v rámci ISP.

3. Rozprava k tématu disertační práce
Rozprava k tématu disertační práce (RTDP) je text vypracovaný doktorandem v rozsahu 30–40 normostran (54 000–72 000 znaků), který popisuje cíle disertačního projektu, shrnuje stav řešené problematiky, uvádí teoretické ukotvení výzkumu, metodologii a případně i předběžné výsledky či další náležitosti. Součástí textu je také diskuse strategie pro zdárné dokončení studia ve standardní době.
První verzi textu s označením “RTDP_A” konzultovanou se školitelem odevzdává doktorand v SIS do konce prvního ročníku studia spolu s materiály pro pravidelné meziroční hodnocení ISP.
Text lze pak dále dopracovat a finální verzi s označením “RTDP_B” odevzdává doktorand s dostatečným předstihem do SIS tak, aby rozprava k tématu disertační práce proběhla nejpozději do konce druhého ročníku studia. Finální verzi textu RTDP_B hodnotí oponent/oponentka (dále oponent), doporučeně externista mimo katedru a výzkumný tým. Doktorand obdrží jeho posudek ještě před samotnou rozpravou k tématu disertační práce.
Pro přihlášení k rozpravě k tématu disertační práce se dále vyžaduje splnění minimálně jednoho z požadovaných studijních předmětů.

4. Prezentace výzkumu na konferencích
Doktorand v průběhu studia aktivně prezentuje výsledky svého disertačního výzkumu alespoň na dvou konferencích, z čehož alespoň jedna je mezinárodní.

5. Povinnost přítomnosti doktoranda na školícím pracovišti
Nepožaduje se.

6. Studijní pobyt v zahraničí
Nepožaduje se.

7. Obhajoba disertační práce
Studium je zakončeno úspěšnou obhajobou disertační práce, kterou musí doktorand absolvovat do konce standardní doby studia, nejpozději však do konce pátého roku studia.
Práci je nutné odevzdat s dostatečným předstihem, aby ji před obhajobou mohli posoudit dva oponenti. Alespoň jeden z oponentů musí být externí (mimo katedru) a žádný z oponentů nesmí být členem výzkumného týmu doktoranda nebo školitele.
Pro přihlášení k obhajobě disertace se vyžaduje splnění ostatních požadavků, jak jsou popsány v tomto dokumentu, včetně kritérií publikační aktivity (viz níže).
Disertační práce může být předložena buď ve formě monografie nebo souboru odborných článků. Tyto varianty se liší z hlediska formy, rozsahu a kritérií publikační aktivity.
Disertační práce formou vědecké monografie by měla mít rozsah 150–300 normostran (270–540 tis. znaků včetně mezer). Disertační práce formou souboru odborných článků by měla mít rozsah 35-70 normostran (63–126 tis. znaků včetně mezer). Články v jejich plném znění se k disertační práci přikládají jako příloha a nahrávají se jako jeden soubor do SIS.
Změna formy disertační práce z vědecké monografie na soubor odborných článků nebo naopak je ve výjimečných případech možná, musí být však řádně odůvodněna a schválena oborovou radou.

8. Kritéria publikační aktivity
a) Disertační práce formou vědecké monografie
Doktorand publikuje alespoň dva články v časopisech indexovaných ve Web of Science, které mají v databázi Journal Citation Reports (JCR) uvedený Article Influence Score (AIS).
U alespoň jednoho z těchto článků je doktorand prvním autorem s podílem na autorství ? 50 %
Alespoň jeden z článků je publikován v časopise zařazeném do 1. nebo 2. kvartilu své oborové kategorie dle členění Web of Science a indikátoru AIS
Pokud jsou splněny dva předchozí body, lze jeden z článků nahradit kapitolou v odborné recenzované monografii vydané v nakladatelství, které je zařazeno v seznamu tzv. Norwegian Register for Scientific Journals, Series and Publishers ( „norský seznam“) v kategorii “Level 1” nebo (lépe) “Level 2”, viz https://kanalregister.hkdir.no/en?option=publisher&page=1, nebo v tuzemských nakladatelstvích evidovaných v seznamu využívaném na Karlově Univerzitě (tzv. „univerzitní seznam“). Aktuální verze tohoto seznamu je k dispozici u katedrové koordinátorky doktorského studia.

b) Disertační práce formou souboru odborných článků
Doktorand publikuje alespoň tři články v časopisech indexovaných ve Web of Science, které mají v databázi Journal Citation Reports (JCR) uvedený Article Influence Score (AIS).
Alespoň u jednoho z těchto článků je doktorand prvním autorem s podílem na autorství ? 50 %.
Alespoň jeden z článků je publikován v časopise zařazeném do 1. nebo 2. kvartilu své oborové kategorie dle členění Web of Science a indikátoru AIS.
Pokud jsou splněny dva předchozí body, lze jeden z článků nahradit kapitolou v odborné recenzované monografii vydané v nakladatelství, které je zařazeno v seznamu Norwegian Register for Scientific Journals, Series and Publishers ( „norský seznam“) v kategorii “Level 1” nebo (lépe) “Level 2”, viz https://kanalregister.hkdir.no/en?option=publisher&page=1), nebo v tuzemských nakladatelstvích evidovaných v seznamu využívaném na Karlově Univerzitě (tzv. „univerzitní seznam“). Aktuální verze tohoto seznamu je k dispozici u katedrové koordinátorky doktorského studia.
Zařazené publikace musí tvořit logicky uspořádaný a tematicky konzistentní celek vzhledem ke stanoveným cílům disertace.

Společná ustanovení k požadované publikační aktivitě
Publikace musí být v době odevzdání disertace v SIS alespoň ve stavu "přijato k publikování", přičemž toto je třeba doložit potvrzením redakce daného časopisu či editora knihy.
V případě kolektivních prací je třeba uvést autorský podíl doktoranda, a to v disertaci a také u dané publikace v OBD.

Akceptují se pouze publikace, které:
1. uvádějí afiliaci školícího pracoviště/katedry,
2. jsou řádně zaevidovány v osobní bibliografické databázi (OBD),
3. nemají u předkládajícího autora další afiliaci k externímu pracovišti, s výjimkou:
afiliace k zahraniční instituci, pokud publikace vznikla v rámci stáže na této instituci, nebo
případů, kdy je doktorand alespoň z 50 % financován v rámci svého doktorského příjmu externím pracovištěm, s nímž má fakulta uzavřenou smlouvu

Rámcové požadavky OR jsou platné od 1. 10. 2025 a mohou se jimi řídit i doktorandi zapsaní do studia dříve než v akademickém roce 2025/2026.

Teoretická a evoluční biologie (P0511D030037)

prezenční forma studia

Studijní povinnosti
 1) Studijní plán je volen individuálně dle zaměření tématu doktorské práce. Vybírá se zejména z kurzů zajišťovaných katedrou Filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké Fakulty UK a dále širokého panelu předmětů vypisovaných na fakultě přírodovědecké, matematicko-fyzikální a filosofické. Student TEB úzce spolupracuje se svým školitelem, podle jehož návrhu určuje oborová rada skladbu individuálního studijního plánu studenta. Hlavní součástí studia však je doktorský projekt, jehož tematické vymezení, rozvrh a postup řešení jsou v hlavní míře vlastním úkolem uchazeče; úkolem je tedy rozvoj samostatnosti a tvůrčího potenciálu studenta, úlohou školitele je pak tyto kvality aktivně stimulovat. I projekt prochází schvalování oborové rady.
2) Další podmínkou absolvování studia je složení státní zkoušky. Student si zvolí po konzultaci se školitelem tři okruhy otázek, které se váží k oboru studia a k předmětu disertační práce.
3) Samozřejmou součástí studia je navázání pracovních kontaktů se zahraničními kolegy, zpravidla prostřednictvím několikaměsíčního zahraničního pobytu na zahraničním pracovišti.
4) Mezi další studijní povinnosti patří i aktivní účast na katedrovém semináři a semináři z teoretické biologie, a to během celého studia. Student zde musí pravidelně prezentovat postup své práce na doktorském projektu a pokrok v publikační činnosti.
5) Požadavky oborové rady na publikační činnost doktorandů: a) Povinné publikace před odevzdáním disertační práce (v případě klasické monografické formy disertace): Obecně se předpokládá nejméně jedna publikace v odborném časopise s příslušnou problematikou, na které by byl doktorand prvním a korespondujícím nebo jediným autorem. Tato publikace by měla být v době podání doktorské práce publikována nebo přijata v časopise s impaktním faktorem. b) Soubor publikací (v případě kumulativní formy disertace, tj. monotematického souboru publikací k obhajobě): Nejméně tři publikace v časopisech příslušného zaměření opatřené úvodním textem psaným pro účely disertace. Nejméně dvě publikace by měly být v impaktovaném časopise (výjimky projednává a schvaluje oborová rada). Minimálně u jedné publikace musí být doktorand prvním a korespondujícím (nebo jediným) autorem a tato musí být publikována v časopise s impaktním faktorem. Výše uvedené požadavky by měly být splněny do konce 4. roku studia, aby mohla být úspěšně odevzdána disertační práce.

Požadavky na tvůrčí činnost
Základním požadavkem na tvůrčí činnost studenta je jeho průběžná práce na doktorském projektu. Postup prací je periodicky konsultován se školitelem a zohledňován při každoročním hodnocení doktoranda. Průběžné výsledky jsou zpravidla jednou za rok prezentovány a podrobně diskutovány na oborovém semináři. Nejpozději ve třetím roce studia je posluchač povinen podrobně referovat o dosavadním průběhu a výsledcích práce před plénem katedry a za účasti členů oborové rady. Nutnou podmínkou a v zásadě dnes již standardem je i aktivní účast a prezentace vlastních výsledků na mezinárodních konferencích, ať už formou posteru nebo ústním sdělením. Disertační spis může nabývat jak formy klasické (monografické) tak i kumulativní (soubor tematicky spřažených publikací opatřených úvodem) a musí splňovat podmínky definované v bodě 5 výše, viz sekce Rámcový studijní plán doktorského studia. Všechny časopisecké publikace nebo knižní kapitoly zařazené do souboru disertační práce by měly úzce souviset s tématem disertačního projektu a doktorand musí být schopen je obhájit v plném rozsahu. Ostatní práce a práce nevyhovující výše zmíněným kritériím mohou být zařazeny jen do informativní přílohy (appendix).

Požadavky na absolvování stáží
Pro studenta je velmi doporučovaná zahraniční stáž a studenti v současnosti mají velkou nabídku možností. Katedra filosofie a dějin přírodních věd má uzavřeno několik bilaterálních smluv se zahraničními pracovišti: Friedrich-Schiller-University of Jena (Faculty of Biology and Pharmacy) odkaz: http://www.ehh.uni-jena.de/ University of Tartu (Faculty of Philosophy) odkaz: http://www.flfi.ut.ee/en/department-semiotics University of Leeds (Faculty of Arts) odkaz: https://www.leeds.ac.uk/arts/info/20042/school_of_philosophy_religion_and_history_of_science University of Ljubjana (Faculty of Arts) odkaz https://www.uni-lj.si/academies_and_faculties/faculties/2013071111490274/ Po dohodě se dá vycestovat i na smlouvy jiných kateder, případně uzavřít smlouva nová. V tom případě však s dostatečným předstihem informujte katedrového koordinátora: lucie.cermakova@natur.cuni.cz Další možností, jak financovat studium v zahraničí, je například Fond Mobility UK https://www.natur.cuni.cz/fakulta/oddeleni-pro-vedu/zahranicni-mobilita/fond-mobility-uk nebo stipendium na základě mezivládních dohod http://www.dzs.cz/cz/akademicka-informacni-agentura/43_mezinarodni_smlouvy-rozpis_kvot/ Řadu aktualit ohledně studia v zahraničí student nalezne také na fakultních stránkách https://www.natur.cuni.cz/fakulta/oddeleni-pro-vedu/zahranicni-mobilita

Další studijní povinnosti
Student by se měl aktivně ucházet o účast na zahraničních konferencích, ideálně každý rok studia absolvovat alespoň jednu. Katedra poskytuje i možnost pedagogické praxe na výuce formou samostatného semináře nebo jako výpomoc na kurzech jejich školitelů a kolegů. Vítána a doporučována je i společná účast na grantových projektech a podávání vlastních grantových žádostí (např. GAUK). 60. Státní doktorská zkouška str.1 / 2 Studentovi je doporučeno složit státní doktorskou zkoušku do konce 3. roku studia. Zkouška probíhá před komisí jmenovanou děkanem fakulty na základě doporučení Oborové rady a schválenou Vědeckou radou fakulty. Je veřejná. Uchazeč má prokázat jak širokou znalost oboru, tak speciální znalosti v okruhu svého zaměření, a to jak výkladem až tří vybraných témat (která mají návaznost na téma jeho doktorského projektu), tak především akademickou disputací se členy komise. Důraz je kladen na metodologické a interpretační problémy. Očekává se, že uchazeč jednoznačně potvrdí vynikající orientaci ve zkoumané problematice, schopnost tvůrčího uvažování, dispozice k samostatné vědecké práci a zdárnému dokončení doktorského projektu. Témata k prezentaci a disputaci vybírá komise tak, aby zohledňovala zaměření uchazeče, ale přitom přímo nezdvojovala téma jeho disertační práce.

kombinovaná forma studia

Studijní povinnosti
 1) Studijní plán je volen individuálně dle zaměření tématu doktorské práce. Vybírá se zejména z kurzů zajišťovaných katedrou Filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké Fakulty UK a dále širokého panelu předmětů vypisovaných na fakultě přírodovědecké, matematicko-fyzikální a filosofické. Student TEB úzce spolupracuje se svým školitelem, podle jehož návrhu určuje oborová rada skladbu individuálního studijního plánu studenta. Hlavní součástí studia však je doktorský projekt, jehož tematické vymezení, rozvrh a postup řešení jsou v hlavní míře vlastním úkolem uchazeče; úkolem je tedy rozvoj samostatnosti a tvůrčího potenciálu studenta, úlohou školitele je pak tyto kvality aktivně stimulovat. I projekt prochází schvalování oborové rady.
2) Další podmínkou absolvování studia je složení státní zkoušky. Student si zvolí po konzultaci se školitelem tři okruhy otázek, které se váží k oboru studia a k předmětu disertační práce.
3) Samozřejmou součástí studia je navázání pracovních kontaktů se zahraničními kolegy, zpravidla prostřednictvím několikaměsíčního zahraničního pobytu na zahraničním pracovišti.
4) Mezi další studijní povinnosti patří i aktivní účast na katedrovém semináři a semináři z teoretické biologie, a to během celého studia. Student zde musí pravidelně prezentovat postup své práce na doktorském projektu a pokrok v publikační činnosti.
5) Požadavky oborové rady na publikační činnost doktorandů: a) Povinné publikace před odevzdáním disertační práce (v případě klasické monografické formy disertace): Obecně se předpokládá nejméně jedna publikace v odborném časopise s příslušnou problematikou, na které by byl doktorand prvním a korespondujícím nebo jediným autorem. Tato publikace by měla být v době podání doktorské práce publikována nebo přijata v časopise s impaktním faktorem. b) Soubor publikací (v případě kumulativní formy disertace, tj. monotematického souboru publikací k obhajobě): Nejméně tři publikace v časopisech příslušného zaměření opatřené úvodním textem psaným pro účely disertace. Nejméně dvě publikace by měly být v impaktovaném časopise (výjimky projednává a schvaluje oborová rada). Minimálně u jedné publikace musí být doktorand prvním a korespondujícím (nebo jediným) autorem a tato musí být publikována v časopise s impaktním faktorem. Výše uvedené požadavky by měly být splněny do konce 4. roku studia, aby mohla být úspěšně odevzdána disertační práce.

Požadavky na tvůrčí činnost 
Základním požadavkem na tvůrčí činnost studenta je jeho průběžná práce na doktorském projektu. Postup prací je periodicky konsultován se školitelem a zohledňován při každoročním hodnocení doktoranda. Průběžné výsledky jsou zpravidla jednou za rok prezentovány a podrobně diskutovány na oborovém semináři. Nejpozději ve třetím roce studia je posluchač povinen podrobně referovat o dosavadním průběhu a výsledcích práce před plénem katedry a za účasti členů oborové rady. Nutnou podmínkou a v zásadě dnes již standardem je i aktivní účast a prezentace vlastních výsledků na mezinárodních konferencích, ať už formou posteru nebo ústním sdělením. Disertační spis může nabývat jak formy klasické (monografické) tak i kumulativní (soubor tematicky spřažených publikací opatřených úvodem) a musí splňovat podmínky definované v bodě 5 výše, viz sekce Rámcový studijní plán doktorského studia. Všechny časopisecké publikace nebo knižní kapitoly zařazené do souboru disertační práce by měly úzce souviset s tématem disertačního projektu a doktorand musí být schopen je obhájit v plném rozsahu. Ostatní práce a práce nevyhovující výše zmíněným kritériím mohou být zařazeny jen do informativní přílohy (appendix).

Požadavky na absolvování stáží 
Pro studenta je velmi doporučovaná zahraniční stáž a studenti v současnosti mají velkou nabídku možností. Katedra filosofie a dějin přírodních věd má uzavřeno několik bilaterálních smluv se zahraničními pracovišti: Friedrich-Schiller-University of Jena (Faculty of Biology and Pharmacy) odkaz: http://www.ehh.uni-jena.de/ University of Tartu (Faculty of Philosophy) odkaz: http://www.flfi.ut.ee/en/department-semiotics University of Leeds (Faculty of Arts) odkaz: https://www.leeds.ac.uk/arts/info/20042/school_of_philosophy_religion_and_history_of_science University of Ljubjana (Faculty of Arts) odkaz https://www.uni-lj.si/academies_and_faculties/faculties/2013071111490274/ Po dohodě se dá vycestovat i na smlouvy jiných kateder, případně uzavřít smlouva nová. V tom případě však s dostatečným předstihem informujte katedrového koordinátora: lucie.cermakova@natur.cuni.cz Další možností, jak financovat studium v zahraničí, je například Fond Mobility UK https://www.natur.cuni.cz/fakulta/oddeleni-pro-vedu/zahranicni-mobilita/fond-mobility-uk nebo stipendium na základě mezivládních dohod http://www.dzs.cz/cz/akademicka-informacni-agentura/43_mezinarodni_smlouvy-rozpis_kvot/ Řadu aktualit ohledně studia v zahraničí student nalezne také na fakultních stránkách https://www.natur.cuni.cz/fakulta/oddeleni-pro-vedu/zahranicni-mobilita

Další studijní povinnosti 
Student by se měl aktivně ucházet o účast na zahraničních konferencích, ideálně každý rok studia absolvovat alespoň jednu. Katedra poskytuje i možnost pedagogické praxe na výuce formou samostatného semináře nebo jako výpomoc na kurzech jejich školitelů a kolegů. Vítána a doporučována je i společná účast na grantových projektech a podávání vlastních grantových žádostí (např. GAUK). 60. Státní doktorská zkouška str.1 / 2 Studentovi je doporučeno složit státní doktorskou zkoušku do konce 3. roku studia. Zkouška probíhá před komisí jmenovanou děkanem fakulty na základě doporučení Oborové rady a schválenou Vědeckou radou fakulty. Je veřejná. Uchazeč má prokázat jak širokou znalost oboru, tak speciální znalosti v okruhu svého zaměření, a to jak výkladem až tří vybraných témat (která mají návaznost na téma jeho doktorského projektu), tak především akademickou disputací se členy komise. Důraz je kladen na metodologické a interpretační problémy. Očekává se, že uchazeč jednoznačně potvrdí vynikající orientaci ve zkoumané problematice, schopnost tvůrčího uvažování, dispozice k samostatné vědecké práci a zdárnému dokončení doktorského projektu. Témata k prezentaci a disputaci vybírá komise tak, aby zohledňovala zaměření uchazeče, ale přitom přímo nezdvojovala téma jeho disertační práce.

Vývojová a buněčná biologie (P0511D030045)

prezenční forma studia

Podmínky studia DSP Vývojová a buněčná biologie
 
Cílem čtyřletého studia je pokročilé vzdělání ve vývojové a buněčné biologii. Studenti by si měli osvojit široké znalosti z vědní oblasti, být schopni řešit svůj vědecký problém, měli by být kompetentní při provádění a plánování experimentů, být vyškoleni v psaní vědeckého textu a získat kvalifikaci, díky které by byli konkurenceschopnými kandidáty na pozice ve výzkumu, výuce a technologiích, a to v mezinárodním měřítku.
 
Studijní cíl 1
Student musí splnit nejméně čtyři studijní povinnosti. Při přípravě návrhu individuálního studijního plánu (ISP) ke schválení oborovou radou ve studijním informačním systému Univerzity Karlovy (SIS) by student měl do tohoto plánu zahrnout všechny čtyři studijní povinnosti. Studijní povinnosti 1-3 je potřeba splnit během prvních 3 let studia.
 
Studijní povinnost 1
Všichni studenti musejí absolvovat povinný kurz „Strategie grantové aplikace“. Po získání teoretických základů v několika přednáškách připraví student žádost o grant v angličtině, s využitím formulářů a pravidel Grantové agentury České republiky.
 
Studijní povinnosti 2 a 3
Studenti si z níže uvedeného seznamu vyberou alespoň dvě studijní povinnosti. Studenti mohou konzultovat se školiteli, které přednášky a kurzy jsou pro ně vhodné s ohledem na projekt. Předpokladem pro zařazení kurzů je, že je student neabsolvoval v předchozích nebo souběžných programech studia.
 
Přednášky:
 
• MB151P104E   Advances in Cell Biology
• MB151P117E   Advances in Developmental Biology
• MPGS0034      Advances in molecular biology and genetics (Institute of Molecular Genetics of the ASCR, v. v. i.) https://pokroky.img.cas.cz/ (according to the information for the current academic year)
• MB140P82      Advances in molecular virology
• MB151P81      Biomedical Research
• MB150P23      Cells and tissues in vitro (*)   
• MB151P105    Cell Biology of Cancer
• MB150P32E    Cell differentiation in ontogenesis
• MB160P44      Computational Genomics
• MB151P80E    Cytometry
• MB150P85      Epigenetics
• MB151P96      Fluorescent microscopy in cell biology (*)
• MB151P129    Methods in Genomics
• MB140P86      Methods of functional genomics
• MB150P89      Molecular Biology of Cancer (*)
• MB150P79E    Molecular mechanisms of apoptosis
• MB150P84      Molecular mechanisms of cell cycle regulation
• MB150P66      Molecular mechanisms of fertilization (*)
• MB150P83E    Model organisms in developmental biology
• MB151P107E  Protein dynamics in development and cancer
• MB151P131    Protein engineering and Synthetic Biology
• MB150P09      Proteins of signaling cascades
• MB170P112    Proteomics (*)
• MB150P10      Reproduction biology
• MB150P91E    RNA structure and function
• MB151P139E  Signaling pathways in genetic disorders
• MB151P116    Structural bioinformatics
• MB150P67      Structure and function of cytoskeleton (*)  
 
(*) označené kurzy mohou být dostupné pouze v ČJ
 
Kurzy:
• MB140C75E    Fluorescence spectroscopy in biology
• Mikroskopické metody v biomedicíně (Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v.i. https://www.img.cas.cz/2013/06/15613-mikroskopicke-metody-v-biomedicine/ (dle informací pro aktuální akademický rok)
• Zpracování a analýza mikroskopického obrazu v biomedicíně (Ústav molekulární genetiky AV ČR,v. v.i.)  https://www.img.cas.cz/2016/04/26119-zpracovani-a-analyza-mikroskopickych-obrazu-v-biomedicine/ (dle informací pro aktuální akademický rok)
• Transmision electron microscopy in life sciences (Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.) https://www.img.cas.cz/2015/02/21825-transmission-electron-microscopy-in-life-sciences/ (dle informací
   pro aktuální akademický rok)
 
Studijní povinnost 4
Prezentace výsledků
Konference doktorských studentů je pořádána každý rok oborovou radou a studenty dobrovolníky.  Studenti se tedy aktivně podílejí na organizaci konference. V rámci konference studenti prezentují výsledky svých projektů a diskutují metody a otázky společného zájmu. Na konferenci jsou pozváni jak členové oborové rady, tak školitelé a zahraniční vědečtí experti.
 
• Studenti jsou povinni účastnit se minimálně 2krát za studium, z toho jednou v prvním ročníku, kde představí svůj projekt na vědeckém plakátu a později během studia, kdy účast doprovodí prezentováním výsledků svého projektu formou krátké přednášky. Účast na vícero konferencích je vítána.
 
• Krom této povinnosti studenti v 2. a vyšším ročníku studia alespoň jednou odprezentují svůj projekt na každoročních „Poster Sessions“ pomocí vědeckého plakátu.
 
Doporučuje se aktivní účast na mezinárodních konferencích podle zaměření a možností školitelského týmu.
 
Studijní cíl 2
Stáže a návštěvy ve spolupracujících laboratořích
Studenti vykonávají část své výzkumné práce nebo kurzu v zahraniční instituci po dobu nejméně jednoho měsíce nebo se přímo účastní jiných forem mezinárodní spolupráce, jako je účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí. Doporučovanou formou je zahraniční vědecká stáž (celkem po dobu nejméně tří měsíců) s důrazem na pokročilé metodiky nebo nové přístupy/ modely.
 
Státní doktorská zkouška
 
• Studenti mají povinnost zapsat si zkoušku nejpozději ve třetím roce studia. Doporučeným načasováním zkoušky je druhý semestr druhého roku studia nebo první semestr třetího roku. Nesplnění zkoušky do konce 3. roku studia je hodnoceno stupněm „B“ v rámci roční evaluace ISP.
• Formát SDZk
Zkouška samotná prověřuje to, zda student rozumí projektu a testuje jeho/její orientaci ve vědní oblasti. Student dodá OR písemné shrnutí dosavadních vědeckých výsledků projektu (2 strany A4, vel. písma 11) minimálně dva týdny před konáním zkoušky, podepsaný studentem i školitelem. Součástí zkoušky je ústní prezentace doktorského projektu (15 minut), následovaná diskusí (45 minut). Komise posuzuje hloubku a šíři znalostí ve vývojové a buněčné biologii s důrazem na oblasti spojené s projektem. Účast školitele je povinná. V případě významných výhrad k průběhu studia si oborová rada vyhrazuje právo vyžádat zopakovaní evaluace projektu v definovaném časovém horizontu.
 
 
Disertační práce
 
Publikační předpoklady:
Uchazeč musí být autorem/spoluautorem nejméně dvou publikací přijatých v časopisech s recenzním řízením indexovaných ve WoS (optimálně s IF nad mediánem oboru), alespoň u jedné publikace musí být prvním autorem (sdílené první autorství by mělo být ex ante komunikováno s oborovou radou). Ve výjimečných a oprávněných případech může oborová rada rozhodnout jinak; příkladem takové situace může být jediná excelentní prvoautorská publikace.
 
Disertační práce:
Disertační práce by měla být psána jako stručná, objektivní a ucelená informace o vědeckých výsledcích studenta. Práce by měla umožnit recenzentům a komisi posoudit, zda uchazeč získal teoretické znalosti i metodické dovednosti jako předpoklad pro samostatnou vědeckou práci v oboru. Student by měl v práci postihnout vědecký problém i otevřené otázky projektu a formulovat na ně svoje nezávislé názory.
Disertační práce obsahuje:
a) Abstrakt – měl by shrnout cíle a výsledky projektu pro veřejnost, obsah by neměl překročit 500 slov.
b) Úvod – měl by být nastíněn jako stručný přehled současných znalostí vztahujících se k projektu. Doporučený rozsah je cca 20 stran standardního formátu rukopisu.
c) Metody a výsledky – V těchto částech by měly být podrobně popsány metody a výsledky experimentů prováděných studentem, které se nestaly součástí publikovaných prací / předložených rukopisů. Publikované práce / předložené rukopisy by měly být zahrnuty jako přílohy.
d) Diskuse – Tato část dává autorovi příležitost představit své nezávislé názory na výsledky a jejich význam. Měla by odrážet úroveň znalostí k datu odevzdání práce a měla by uvádět relevantní literaturu obsahující jak podporující, tak případně protichůdné výsledky. Minimální délka je 10 stran.
e) Shrnutí – shrnutí hlavních výsledků. Doporučená délka je 1 strana.
f) Doprovodné oddíly – seznam zkratek, seznam odkazů, případné informace o depozitářích dat nebo webových stránkách, prohlášení popisující roli žadatele v publikovaných pracích, včetně podrobného prohlášení o jeho úloze při přípravě textů publikací.
g) Publikace a předložené rukopisy, které obsahují výsledky získané studentem.
 
Text v částech a) až e) by měl být napsán studentem a nesmí být obsažen jinde. Text nelze kopírovat, a to ani jeho část, z publikací v oddíle g) ani z jiných textů. Text může být psán v angličtině, češtině nebo slovenštině. Formátování textu, obrázků, tabulek a doprovodných údajů by mělo být v souladu s pravidly relevantního časopisu, například toho, kde byl publikován jeden z autorových článků.

kombinovaná forma studia

Podmínky studia DSP Vývojová a buněčná biologie
 
Cílem čtyřletého studia je pokročilé vzdělání ve vývojové a buněčné biologii. Studenti by si měli osvojit široké znalosti z vědní oblasti, být schopni řešit svůj vědecký problém, měli by být kompetentní při provádění a plánování experimentů, být vyškoleni v psaní vědeckého textu a získat kvalifikaci, díky které by byli konkurenceschopnými kandidáty na pozice ve výzkumu, výuce a technologiích, a to v mezinárodním měřítku.
 
Studijní cíl 1
Student musí splnit nejméně čtyři studijní povinnosti. Při přípravě návrhu individuálního studijního plánu (ISP) ke schválení oborovou radou ve studijním informačním systému Univerzity Karlovy (SIS) by student měl do tohoto plánu zahrnout všechny čtyři studijní povinnosti. Studijní povinnosti 1-3 je potřeba splnit během prvních 3 let studia.
 
Studijní povinnost 1
Všichni studenti musejí absolvovat povinný kurz „Strategie grantové aplikace“. Po získání teoretických základů v několika přednáškách připraví student žádost o grant v angličtině, s využitím formulářů a pravidel Grantové agentury České republiky.
 
Studijní povinnosti 2 a 3
Studenti si z níže uvedeného seznamu vyberou alespoň dvě studijní povinnosti. Studenti mohou konzultovat se školiteli, které přednášky a kurzy jsou pro ně vhodné s ohledem na projekt. Předpokladem pro zařazení kurzů je, že je student neabsolvoval v předchozích nebo souběžných programech studia.
 
Přednášky:
 
• MB151P104E   Advances in Cell Biology
• MB151P117E   Advances in Developmental Biology
• MPGS0034      Advances in molecular biology and genetics (Institute of Molecular Genetics of the ASCR, v. v. i.) https://pokroky.img.cas.cz/ (according to the information for the current academic year)
• MB140P82      Advances in molecular virology
• MB151P81      Biomedical Research
• MB150P23      Cells and tissues in vitro (*)   
• MB151P105    Cell Biology of Cancer
• MB150P32E    Cell differentiation in ontogenesis
• MB160P44      Computational Genomics
• MB151P80E    Cytometry
• MB150P85      Epigenetics
• MB151P96      Fluorescent microscopy in cell biology (*)
• MB151P129    Methods in Genomics
• MB140P86      Methods of functional genomics
• MB150P89      Molecular Biology of Cancer (*)
• MB150P79E    Molecular mechanisms of apoptosis
• MB150P84      Molecular mechanisms of cell cycle regulation
• MB150P66      Molecular mechanisms of fertilization (*)
• MB150P83E    Model organisms in developmental biology
• MB151P107E  Protein dynamics in development and cancer
• MB151P131    Protein engineering and Synthetic Biology
• MB150P09      Proteins of signaling cascades
• MB170P112    Proteomics (*)
• MB150P10      Reproduction biology
• MB150P91E    RNA structure and function
• MB151P139E  Signaling pathways in genetic disorders
• MB151P116    Structural bioinformatics
• MB150P67      Structure and function of cytoskeleton (*)  
 
(*) označené kurzy mohou být dostupné pouze v ČJ
 
Kurzy:
• MB140C75E    Fluorescence spectroscopy in biology
• Mikroskopické metody v biomedicíně (Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v.i. https://www.img.cas.cz/2013/06/15613-mikroskopicke-metody-v-biomedicine/ (dle informací pro aktuální akademický rok)
• Zpracování a analýza mikroskopického obrazu v biomedicíně (Ústav molekulární genetiky AV ČR,v. v.i.)  https://www.img.cas.cz/2016/04/26119-zpracovani-a-analyza-mikroskopickych-obrazu-v-biomedicine/ (dle informací pro aktuální akademický rok)
• Transmision electron microscopy in life sciences (Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.) https://www.img.cas.cz/2015/02/21825-transmission-electron-microscopy-in-life-sciences/ (dle informací
   pro aktuální akademický rok)
 
Studijní povinnost 4
Prezentace výsledků
Konference doktorských studentů je pořádána každý rok oborovou radou a studenty dobrovolníky.  Studenti se tedy aktivně podílejí na organizaci konference. V rámci konference studenti prezentují výsledky svých projektů a diskutují metody a otázky společného zájmu. Na konferenci jsou pozváni jak členové oborové rady, tak školitelé a zahraniční vědečtí experti.
 
• Studenti jsou povinni účastnit se minimálně 2krát za studium, z toho jednou v prvním ročníku, kde představí svůj projekt na vědeckém plakátu a později během studia, kdy účast doprovodí prezentováním výsledků svého projektu formou krátké přednášky. Účast na vícero konferencích je vítána.
 
• Krom této povinnosti studenti v 2. a vyšším ročníku studia alespoň jednou odprezentují svůj projekt na každoročních „Poster Sessions“ pomocí vědeckého plakátu.
 
Doporučuje se aktivní účast na mezinárodních konferencích podle zaměření a možností školitelského týmu.
 
Studijní cíl 2
Stáže a návštěvy ve spolupracujících laboratořích
Studenti vykonávají část své výzkumné práce nebo kurzu v zahraniční instituci po dobu nejméně jednoho měsíce nebo se přímo účastní jiných forem mezinárodní spolupráce, jako je účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí. Doporučovanou formou je zahraniční vědecká stáž (celkem po dobu nejméně tří měsíců) s důrazem na pokročilé metodiky nebo nové přístupy/ modely.
 
Státní doktorská zkouška
 
• Studenti mají povinnost zapsat si zkoušku nejpozději ve třetím roce studia. Doporučeným načasováním zkoušky je druhý semestr druhého roku studia nebo první semestr třetího roku. Nesplnění zkoušky do konce 3. roku studia je hodnoceno stupněm „B“ v rámci roční evaluace ISP.
• Formát SDZk
Zkouška samotná prověřuje to, zda student rozumí projektu a testuje jeho/její orientaci ve vědní oblasti. Student dodá OR písemné shrnutí dosavadních vědeckých výsledků projektu (2 strany A4, vel. písma 11) minimálně dva týdny před konáním zkoušky, podepsaný studentem i školitelem. Součástí zkoušky je ústní prezentace doktorského projektu (15 minut), následovaná diskusí (45 minut). Komise posuzuje hloubku a šíři znalostí ve vývojové a buněčné biologii s důrazem na oblasti spojené s projektem. Účast školitele je povinná. V případě významných výhrad k průběhu studia si oborová rada vyhrazuje právo vyžádat zopakovaní evaluace projektu v definovaném časovém horizontu.
 
 
Disertační práce
 
Publikační předpoklady:
Uchazeč musí být autorem/spoluautorem nejméně dvou publikací přijatých v časopisech s recenzním řízením indexovaných ve WoS (optimálně s IF nad mediánem oboru), alespoň u jedné publikace musí být prvním autorem (sdílené první autorství by mělo být ex ante komunikováno s oborovou radou). Ve výjimečných a oprávněných případech může oborová rada rozhodnout jinak; příkladem takové situace může být jediná excelentní prvoautorská publikace.
 
Disertační práce:
Disertační práce by měla být psána jako stručná, objektivní a ucelená informace o vědeckých výsledcích studenta. Práce by měla umožnit recenzentům a komisi posoudit, zda uchazeč získal teoretické znalosti i metodické dovednosti jako předpoklad pro samostatnou vědeckou práci v oboru. Student by měl v práci postihnout vědecký problém i otevřené otázky projektu a formulovat na ně svoje nezávislé názory.
Disertační práce obsahuje:
a) Abstrakt – měl by shrnout cíle a výsledky projektu pro veřejnost, obsah by neměl překročit 500 slov.
b) Úvod – měl by být nastíněn jako stručný přehled současných znalostí vztahujících se k projektu. Doporučený rozsah je cca 20 stran standardního formátu rukopisu.
c) Metody a výsledky – V těchto částech by měly být podrobně popsány metody a výsledky experimentů prováděných studentem, které se nestaly součástí publikovaných prací / předložených rukopisů. Publikované práce / předložené rukopisy by měly být zahrnuty jako přílohy.
d) Diskuse – Tato část dává autorovi příležitost představit své nezávislé názory na výsledky a jejich význam. Měla by odrážet úroveň znalostí k datu odevzdání práce a měla by uvádět relevantní literaturu obsahující jak podporující, tak případně protichůdné výsledky. Minimální délka je 10 stran.
e) Shrnutí – shrnutí hlavních výsledků. Doporučená délka je 1 strana.
f) Doprovodné oddíly – seznam zkratek, seznam odkazů, případné informace o depozitářích dat nebo webových stránkách, prohlášení popisující roli žadatele v publikovaných pracích, včetně podrobného prohlášení o jeho úloze při přípravě textů publikací.
g) Publikace a předložené rukopisy, které obsahují výsledky získané studentem.
 
Text v částech a) až e) by měl být napsán studentem a nesmí být obsažen jinde. Text nelze kopírovat, a to ani jeho část, z publikací v oddíle g) ani z jiných textů. Text může být psán v angličtině, češtině nebo slovenštině. Formátování textu, obrázků, tabulek a doprovodných údajů by mělo být v souladu s pravidly relevantního časopisu, například toho, kde byl publikován jeden z autorových článků.

Zoologie (P0511D030026)

prezenční forma studia

Studijní povinnosti jsou stanoveny vždy individuálně dle potřeb daného studenta a disertačního projektu. Zpravidla zahrnují nejméně dvě zkoušky z odborných předmětů (na úrovni magisterského nebo vyššího stupně), pravidelnou účast na seminářích katedry případně i absolvování specializovaných kurzů.

Disertační práce mají být odevzdány v kumulativní podobě jako soubor prací, opatřený úvodním pojednáním. Alespoň dvě z těchto prací musí být v okamžiku odevzdání disertační práce již publikovány či přijaty k publikaci v časopisech s IF, zatímco ostatní díla zařazená do souboru disertace mohou být v tuto dobu ještě předmětem recenzního řízení (rukopisy musí tedy být přinejmenším již zaslané do redakce - submitted). Některými z těchto děl mohou být, např. knihy, kapitoly v knihách či články v recenzovaných časopisech. Alespoň v případě jednoho z děl zařazených do souboru disertace musí být uchazeč prvním autorem (sdílené první autorství je přípustné).

Výslovně upozorňujeme, že tyto požadavky jsou podmínkou nutnou, nikoli však postačující. Jejich nesplnění tedy jednoznačně brání akceptaci disertační práce, splnění však příznivý výsledek řízení k získání doktorského titulu v oboru zoologie nijak nezaručuje. O výsledku řízení rozhoduje komise pro obhajobu hlasováním ve světle obvyklé úrovně již obhájených prací v působnosti téže oborové rady. Třeba zdůraznit, že průměrná úroveň obhájených prací v čase rychle roste. V posledních letech úspěšně obhájené disertační práce sestávaly ze tří až jedenácti vědeckých statí.

Předpokládá se, že se na vzniku prací zařazených do souboru disertace se doktorand podílel významnou měrou a to nikoli jednostranně (rozumí se nikoli např. jen sběrem materiálu, laboratorní prací, statistickým zpracováním či formulací textu). Spoluautorský podíl školitele není překážkou.

Všechny články zařazené do souboru disertační práce musí souviset s tématem disertační práce a doktorand musí být schopen je obhájit v plném rozsahu (ostatní publikace a rukopisy uchazeče mohou být zařazeny jen do informativní přílohy).
Uchazeč musí být řádným autorem či spoluautorem všech dílčích prací zařazených do souboru disertace. Každá z prací musí obsahovat výslovnou afiliaci uchazeče k Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V odůvodněných případech se připouští sdílená afiliace více institucím.

Nevyžadujeme formální zkoušku z jazyka. U doktorandů se však předpokládá znalost angličtiny v rozsahu potřebném pro běžnou vědeckou komunikaci a to jak formou písemnou, tak i ústní. V případě vážné neznalosti, OR může požadovat nápravu. Znalost dalších jazyků (světových, lokálních a třeba i mrtvých - dle potřeby konkrétního dílčího zaměření) je velmi vítána, zohledněna, ale není povinně vyžadována, pokud není nezbytně potřebná pro řešení daného disertačního tématu.
 
Doktorandi se v přiměřené míře podílí na pravidelné výuce v rámci praktik, exkurzí a seminářů jednotlivých zaměření. Tato účast je vždy podmíněna souhlasem pedagoga, který je garantem dané výuky či úkonu. O přesném rozsahu tohoto podílu rozhoduje především školitel, v případě nejasností pak OR. Doktorandi jsou povinni se v průběhu semestru pravidelně zúčastňovat seminářů jednotlivých "oddělení" jakož i obhajob kvalifikačních prací a svojí aktivní účastí přispívat k tvůrčí atmosféře celého pracoviště (v případě kombinované formy studia to platí přiměřeně). V odůvodněných případech mohou být přizváni jako školitelé (jen v případě bakalářských), konzultanti či oponenti kvalifikačních prací.

Stáže na zahraničních pracovištích a v expedicích jsou považovány za významnou součást studia. Jsou realizovány v rámci finančních možností. Protože závisí na externích zdrojích financí a možnostech, které může pracoviště ovlivnit jen částečně, nemohou být explicitně vyžadovány pro každého doktoranda. O relevanci zamýšlené zahraniční cesty a jejímu uznání jako součásti doktorského studia rozhoduje především školitel a OR.

kombinovaná forma studia

Studijní povinnosti jsou stanoveny vždy individuálně dle potřeb daného studenta a disertačního projektu. Zpravidla zahrnují nejméně dvě zkoušky z odborných předmětů (na úrovni magisterského nebo vyššího stupně), pravidelnou účast na seminářích katedry případně i absolvování specializovaných kurzů.

Disertační práce mají být odevzdány v kumulativní podobě jako soubor prací, opatřený úvodním pojednáním. Alespoň dvě z těchto prací musí být v okamžiku odevzdání disertační práce již publikovány či přijaty k publikaci v časopisech s IF, zatímco ostatní díla zařazená do souboru disertace mohou být v tuto dobu ještě předmětem recenzního řízení (rukopisy musí tedy být přinejmenším již zaslané do redakce - submitted). Některými z těchto děl mohou být, např. knihy, kapitoly v knihách či články v recenzovaných časopisech. Alespoň v případě jednoho z děl zařazených do souboru disertace musí být uchazeč prvním autorem (sdílené první autorství je přípustné).

Výslovně upozorňujeme, že tyto požadavky jsou podmínkou nutnou, nikoli však postačující. Jejich nesplnění tedy jednoznačně brání akceptaci disertační práce, splnění však příznivý výsledek řízení k získání doktorského titulu v oboru zoologie nijak nezaručuje. O výsledku řízení rozhoduje komise pro obhajobu hlasováním ve světle obvyklé úrovně již obhájených prací v působnosti téže oborové rady. Třeba zdůraznit, že průměrná úroveň obhájených prací v čase rychle roste. V posledních letech úspěšně obhájené disertační práce sestávaly ze tří až jedenácti vědeckých statí.

Předpokládá se, že se na vzniku prací zařazených do souboru disertace se doktorand podílel významnou měrou a to nikoli jednostranně (rozumí se nikoli např. jen sběrem materiálu, laboratorní prací, statistickým zpracováním či formulací textu). Spoluautorský podíl školitele není překážkou.

Všechny články zařazené do souboru disertační práce musí souviset s tématem disertační práce a doktorand musí být schopen je obhájit v plném rozsahu (ostatní publikace a rukopisy uchazeče mohou být zařazeny jen do informativní přílohy).
Uchazeč musí být řádným autorem či spoluautorem všech dílčích prací zařazených do souboru disertace. Každá z prací musí obsahovat výslovnou afiliaci uchazeče k Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V odůvodněných případech se připouští sdílená afiliace více institucím.

Nevyžadujeme formální zkoušku z jazyka. U doktorandů se však předpokládá znalost angličtiny v rozsahu potřebném pro běžnou vědeckou komunikaci a to jak formou písemnou, tak i ústní. V případě vážné neznalosti, OR může požadovat nápravu. Znalost dalších jazyků (světových, lokálních a třeba i mrtvých - dle potřeby konkrétního dílčího zaměření) je velmi vítána, zohledněna, ale není povinně vyžadována, pokud není nezbytně potřebná pro řešení daného disertačního tématu.
 
Doktorandi se v přiměřené míře podílí na pravidelné výuce v rámci praktik, exkurzí a seminářů jednotlivých zaměření. Tato účast je vždy podmíněna souhlasem pedagoga, který je garantem dané výuky či úkonu. O přesném rozsahu tohoto podílu rozhoduje především školitel, v případě nejasností pak OR. Doktorandi jsou povinni se v průběhu semestru pravidelně zúčastňovat seminářů jednotlivých "oddělení" jakož i obhajob kvalifikačních prací a svojí aktivní účastí přispívat k tvůrčí atmosféře celého pracoviště (v případě kombinované formy studia to platí přiměřeně). V odůvodněných případech mohou být přizváni jako školitelé (jen v případě bakalářských), konzultanti či oponenti kvalifikačních prací.

Stáže na zahraničních pracovištích a v expedicích jsou považovány za významnou součát studia. Jsou realizovány v rámci finančních možností. Protože závisí na externích zdrojích financí a možnostech, které může pracoviště ovlivnit jen částečně, nemohou být explicitně vyžadovány pro každého doktoranda. O relevanci zamýšlené zahraniční cesty a jejímu uznání jako součásti doktorského studia rozhoduje především školitel a OR.