Nomenklatorická problematika chodby "Prostata road"

Nomenklatorická problematika chodby "Prostata road"

Publikováno: 1. dubna 2017

Ruppert Willibald Kratzmmar*, Viktor Verdammt Frankenstein** a Josef D. V. Švejk***

*Institut für Botanik, Johann Faust Universitätt in Wienerschnitzelberg, Fleischfressendepflanzenstrasse 666, 12345, Österreich; kratzmar@bi.faustuni.at
** Lebensinstitut Elektrik und Schindaas, Zootechnische Akademie Baufälligeburg,  Schweinestrasse 13, 54321, Schweizerische Eidgenossenschaft; vvfrankenstein@lies.zta.ch
*** Pivní institut "Jedová chýše", Vysoká škola fabulologická, Praha 2 - Nové město, Apolinářská 8, 12800, Česká republika; dvs@vsf.cz

Abstrakt: Absence označení směru k záchodům v budově Albertov 6 vedla k spontánnímu označování tohoto směru. Rozliční autoři toto označení různě měnili (tradicionalisté: WC je é támhle..., dejte se doleva a po 50 metrech..., vulgáristé pak: hajzl je...). V letech 2012-2016 došlo k určitému ustálení označení chodby v suterénu od hlavního vchodu CHMHZ k nejbližšímu WC (S39) jako "Prostata road". To však vedlo ke konfliktu s některými "moderními trendy" (genderové narovnání, fyziologické rovnostářství atp.) a objevily se zde snahy o přejmenování. Tyto pokusy však byly nomenklatoricky chybné a proto jsou pouhými mladšími synonymy.

Úvod

Problematika určování místa, kde dochází k deponování odpadních látek metabolické přeměny u organismů je stará jako život sám. S tím také souvisí u sociálně komplexnějších forem i schopnost konsenzu v oblasti směrování jedinců s touto potřebou k vhodným akumulačním lokalitám (Verhooven & Van Dick, 2005). Pro tyto učely jsou vymezeny určité zavedené trajektorie, které jsou reprezentovány Problematika určování místa, kde dochází k deponování odpadních látek metabolické přeměny u organismů je stará jako život sám. S tím také souvisí u sociálně komplexnějších forem i schopnost konsenzu v oblasti směrování jedinců s touto potřebou k vhodným akumulačním lokalitám (Verhooven & Van Dick, 2005). Pro tyto učely jsou vymezeny určité zavedené trajektorie, které jsou reprezentovány cestami, chodníky, kanály, ulicemi nebo, jako konkrétně v našem případě, chodbami budov. Na mnoha veřejných místech jsou tyto migrační koridory označovány piktogramy, které jsou však pro různé kulturně odlišné jedince často nesrozumitelné a proto se někdy uchylujeme k vyjádření orálnímu nebo písemnému. Orální označení je sice často nejpřímější a nejrychlejší, ale je silně závislé na komunikačních schopnostech jedince informaci podávajícího , ale i jedince informaci přijímajícího. Faktorů, které relevantnost podávané informace ovlivňují je velké množství - vzdělání, psychické i fyzické schopnosti jedince, znalost terénu, uroveň intoxikace obou (nebo více) zúčastněných a mnoha dalších. Proto se zdá nejvhodnější používat k pojmenovávání různých prostor relativně stálá písemná označení, které poměrně přesně označují dané místo (nejčastěji název ulice jako adresu). Tohoto principu lze pak analogicky použít i u netradičních prostor pro tuto metodu, jako jsou např. výše zmíněné chodby budov. V tomto příspěvku se věnujeme genezi vzniku názvu "Prostata road" a problematice s tím pojenýné. Vzhledem k tomu, že tento proces úzce souvisý s některými živočišnými projevy (vyměšování), bude na tento problém aplikována metoda vycházející ze zoologické nomenklatury (Houša & Štys, 2003).cestami, chodníky, kanály, ulicemi nebo, jako konkrétně v našem případě, chodbami budov. Na mnoha veřejných místech jsou tyto migrační koridory označovány piktogramy, které jsou však pro různé kulturně odlišné jedince často nesrozumitelné a proto se někdy uchylujeme k vyjádření orálnímu nebo písemnému. Orální označení je sice často nejpřímější a nejrychlejší, ale je silně závislé na komunikačních schopnostech jedince informaci podávajícího , ale i jedince informaci přijímajícího. Faktorů, které relevantnost podávané informace ovlivňují je velké množství - vzdělání, psychické i fyzické schopnosti jedince, znalost terénu, uroveň intoxikace obou (nebo více) zúčastněných a mnoha dalších. Proto se zdá nejvhodnější používat k pojmenovávání různých prostor relativně stálá písemná označení, které poměrně přesně označují dané místo (nejčastěji název ulice jako adresu). Tohoto principu lze pak analogicky použít i u netradičních prostor pro tuto metodu, jako jsou např. výše zmíněné chodby budov. V tomto příspěvku se věnujeme genezi vzniku názvu "Prostata road" a problematice s tím pojenýné. Vzhledem k tomu, že tento proces úzce souvisý s některými živočišnými projevy (vyměšování), bude na tento problém aplikována metoda vycházející ze zoologické nomenklatury (Houša & Štys, 2003).

Historie

Zatímco deskripci prostor i zařízení sloužích k deponování metabolitů je věnována velká pozornost (Dvořák et al., 2008), tak jejich  orientace v prostoru a čase bývá často zanedbávána, což může být fatálně manifestováno pro foro externo.  Jako ve většině veřejných budov se i v budově PřF UK Albertov 6 (dále A6) (obr. 1) dlouhodobě spoléháme na označování vyměšovacích prostor standardním označením WC nebo piktogramy stylizující muže a ženu. Avšak absence označení směru k záchodům (chcete-li k toaletám) v budově A6 vedla k spontánnímu označování tohoto směru a autoři tento popis různě obměňovali (tradicionalisté: WC je éé támhle..., dejte se doleva a po 50 metrech..., vulgáristé pak: hajzl je..., atp.)(Ahid-al-Baraq et al., 2010). V letech 2012-2016 pak došlo v suterénní oblasti blízko vchodu/východu do Chlupáčova muzea historie Země (dále CHMHZ) k opakovanému používání označení směru jako "Prostata road" (popř. přeneseně i k vyjádření omluvy, že je nutno vykonat potřebu v podobě: "dám se po Prostata road"). Pojmenování pravděpodobně poprvé použil doc. RNDr. Petr Kraft, CSc. známý nízkou objemovou kapacitou vesicae urinarae. Iterací označení natolik zakořenilo, že v roce 2016 vyvrcholilo i oficiálním označením této trasy. Z důvodů legislativního vakua v této oblasti, ale i absence technických norem, byla pro toto vyobrazení použita forma, používaná k označení pražských ulic. S odstupem doby pak došlo k pokusům o přejmenování tohoto významného migračního koridoru. Ti, kdo nejvíce požadovali tuto změnu však patřili k extrémistickým militantním proudům (zastánci genderového narovnání za každou cenu a fyziologičtí rovnostáři - někdy i v jedné osobě), kteří se snažili ze své žabí perspektivy o naprosto nesmyslný protest, o kterém museli, i ve své naivitě, být přesvědčeni, že je naprosto, ale naprosto zbytečný. 

Metodika a materiál

Jak bylo již zmíněno v úvodu, jsou hlavní metodickou pomůckou při stanovení názvu vyměšovací trasy v suterénu A6  "Mezinárodní pravidla zoologické nomenklatury" (dále MPZN) (Houša & Štys, 2003), které jsou pro tento případ zvolena jako vhodný analog. Konkrétně jsou použity 3 hlavní principy:

• Princip priority – platné jméno taxonu = nejstarší řádně uveřejněný název

• Princip homonymie – pro různé taxony nesmí existovat stejná jména (v rozsahu působnosti stejného kodexu)

• Princip názvových typů – každý druh, rod a čeleď mají svůj nomenklatoricky závazný
  exemplář – TYP 

K označování jednotlivých částí vzorků a k určení jejich rozměrů byl použit soubor plánů A6 (viz příloha 1). K zobrazení geografické pozice a  stanovení inventárních čísel studovaného objektu byla také použita příloha 1 a veřejně dostupné mapy.cz. Vzdálenosti byly měřeny ve středu chodby kolmo ke středům vchodových dveří jednotlivých místností. Takto byla stanovena vždy nejkratší ceta mezi konzumačními centry a dveřmi jednotlivých toalet. Detailní měření byla provedena kovovým pásmovým svinovacím metrem.  Posměrnost a protiměrnost se stanovuje z pozice pohledu na půdorys budovy z výše a směr je určen podle resp. proti pohybu hodinových ručiček. Fotografická dokumentace byla provedena fotoaparátem Canon 70D.

Studovaný materiál se nachází v suterénní části A6. Je sledován pouze v jedné vertikální úrovni, přestože v některých případech by se cesta k akumulačnímu bodu výstupem do vyšších "sfér" mohla zkrátit.  Holotyp (obr. 2) je reprezentován dutým prostorem chodby ZJZ-VSV směru o délce 45±2 m (4 m je rozteč středů dveří toalet S39 pro muže a ženy). Inventární čílo tohoto vzorku je A6/S55–S58. Spolu s tímto základním vzorkem byly stanoveny i paratypy, jejichž vzorky nesou označení  A6/S59–S60 o délce 20m (tzv. "příčný") vedoucí k neveřejnému WC-S45 a dvojice tras vedoucí k S36/S37 s označením A6/S52–S58 o délce 102m (tzv. "posměrný") a A6/S59–S61+S51–S52 o délce 83m (tzv. "protisměrný). V rámci posledně jmenovaného můžeme vyčlenit podčlen s označením A6/S61+S51–S52 mezi vchodem do Malých sbírek (dále MS, inv. č. S46) a toaletami S36/S37, který má délku 43,5 m a je vhodný k používání při velkých akcích v prostorách zmíněných MS.

Systematika

Jak již bylo nastíněno, snažíme se o zavedení úplně nového jména v rámci staronové skupiny objektů. Podle prostudovaných dat se jedná o úplně první nomenklatorický čin v této oblasti, a proto si vypomáháme již zavedenými  a časem prověřenými postupy (viz MPZN). Protože se však jedná o analogii, nelze dodržet všechna pravidla, ale pokusíme se nové jméno migračního koridoru v A6 stanovit podle základních třech pravidel zmíněných v metodice. Systém je převzat dle Trollssona (1954).

Příroda (Natura)
Existující (Actualia)
Fyzický svět (Mundus)
říše: Umělé výtvory (Artefacta)
kmen: Stavby (Aedifficátés)
třída: Budovy (Aedifficia)
řád: Prostorotvaré (Foríformes)
nadčeleď: Společné (Communatoidea)
čeleď: Chodbovité (Ambulatidae)

Prostata  gen. nov.

Derivatio nominis: Název je odvozen od pojmenování orgánu předstojné žlázy (latinsky: prostata), která je přídatnou pohlavní žlázou, která má u samic obdobu v homologických strukturách Skeneho žlázy (někdy označováno jako ženská prostata). Podle svého zachování a momentálního stavu může u mužů výrazně ovlivňovat četnost a nutkání močit.

Typový druh: Prostata road gen. et sp. nov.,

Výskyt: zaznamenán od roku 1919 do recentu v nejnižším patře budovy A6, Praha 2.

Diagnóza: viz typový druh níže

Popis: viz typový druh níže

Prostata road  sp. nov.

Obrázek č. 3

Derivatio nominis: Druhové jméno road je libozvučné spojení hlásek připomínající anglické označení cesty (dle country zpěváků často dlouhé - které má evokovat pocit, že nemusí dorazt včas, jak je ta cesta dlouhá)(West & Plante, 1960).

Holotyp: Vzorek s označením A6/S55–S58 z nejnižšího patra jižního okraje budovy Albertov 2038/6, Praha 2, 128 43 (obr. 1, 2) (z výchozího bodu 50.0686469N, 14.4250639E 45 m pod azimutem 251°)

Paratypy: Vzorky s označením A6/S59–S60, A6/S52–S58, A6/S59–S61+S51–S52, A6/S61+S51–S52 pocházející ze stejné stratigrafické úrovně z paralelních a příčných koridorů stejné budovy jako holotyp.

Diagnóza: Rovné nebo lomené migrační koridory na kterých se současně vyskytují dvě důležité lokace. Místo, kde dochází k doplňování tekutin k metabolickému zpracování a  druhým předpokladem je pak místo vyměšování, které je pro tuto funkci vybaveno, a tím pádem i společensky tolerováno až vyžadováno. Jednotliví zástupci druhu se mohou překrývat, navazovat, křížit, doplňovat, popřípadě suplovat. Některé zástupce lze preferovat podle přesné polohy čerpacího bodu. V krizových případech lze kombinovat  prostřednictvím vertikálních průchodů (schody, výtah) i s jinými statigrafickými úrovněmi.

Popis: Základní vzhled migračního koridoru je volný prostor pravoúhle čtyřúhelníkového příčného průřezu výrazně protažený ve směru na tento průřez kolmý. Standardní šířka i světlá výška je 2,4 m. Délka je proměnlivá podle momentální dostupnosti akumulačních bodů. Spodní část (obvykle část s vyšším gravitačním zrychlením), je pokryta dlážděným povrchem, který je částečně snížený a bezdlaždicový u paratypu A6/S52–S58 (což je specifická adaptace na křížení s vjezdem/výjezdem pro automobily). Opačná strana (strop) je pak po většinu své délky kryta sádrokartonovými podhledy, nad nimiž je prostor pro kolektorová vedení budovy A6. V této úrovni se vyskytuje i bohaté a účinné osvětlení. Laterální ohraničení migračního prostoru je pak klasicky zděno, omítnuto a vymalováno. Ve spodní části je z obou stran opatřeno i 133 cm vysokým a 6 cm silným dřevěným obložením. Na některých místech je pak šířka zúžena o různé depozity, převážně nábytkového charakteru (zúžení představuje až 80 cm. Nejpodstatnější zúžení téměř u všech migračních koridorů jsou pak dveřní přepážky, které v nepravidelných intervalech zmenší příčný průřez až na obdélníkový obrazec 88x197 cm).

Diskuze: Paratyp A6/S59–S60 de facto nesplňuje podmínku diagnózy o přítomnosti místa vyměšování, protože toto není běžně přístupno. Vybavení sice existuje, ale je přístupno pouze úzké skupině uživatelů.. Přesto doufáme, že do budoucna  dojde k jeho zplnohodnocení, aspoň pro zaměstnance fakulty. Tento evoluční trend je žádoucí hlavně z důvodu prokazatelně nejvyšší efektivity tohoto koridoru (pouhých 20 m od S43).

Diskuze

Spontánní pojmenování transportní zóny nedalo spát některým rádoby modernistům. V prvé řadě to byli zástupci genderových ekvilibristů, kteří v důsledku svého slabého vzdělání v oboru přírodních věd považovali slovo prostata za sexistické protěžování mužské části populace. Jak bylo zmíněno v etymologii rodového názvu (viz kapitola Systematika), tento orgán má svůj homologon i u žen, tudíž jsou jejich námitky naprosto liché. Z tohoto důvodu můžeme jimi prosazovaný název „Urina street“ (obr. 5) považovat za projev mentálně retardovaného jedince.

Obr. č. 5: Návrh "genderovců".

Obr. č. 6: Návrh "fyziologů".

Závěr

Z výše uvedeného jasně vyplývá, že původní název Prostata road (obr. 4A-C) je relevantní označení konkrétních druhů migračních koridorů v suterénu budovy A6. Plně lze nyní tuto trasu značit jako Prostata road. Naopak je jasné, že názvy Urina street a Exkrementační lze při dobré vůli považovat za mladší synonyma, ale spíš jako nomina dubia a jsou pouhou imaginární projekcí jedinců s extrémě atrofovanou schopností sebereflexe.

Literatura

Ahid-al-Baraq, M., Zabí, A., Latif, K. and Haqq, A. (2010): Communications in obtaining information about sensitive events.- Secretion in the land of the faithless, 15(4): 5-12, Abú-Zabíj University Press

Dvořák D., Straka M. & Sychra J. (2008): Klíč k určování a check-list pi oárů (Univalvia) České republiky.- Folia Hajzlpapiriana I: 1-11. [online]

Houša, V. & Štys, P. (překladatelé) (2003): Mezinárodní pravidla zoologické nomenklatury, 4. vydání. (Překlad International Code of Zoological Nomenclature. Fourth Edition.).- Česká společnost entomologická, Praha, XXXI + 182 pp.

Trollsson, S. (1954): Den nya hierarkin livlös natur.- Rulle stenar, 48:110-156, Stockholm

Verhooven, M. & Van Dick, S. R. (2005): Life after defecation.- Toilets Research, 25: 45-56, Boston

West, H. & Plante, J. (1960): Five Hundred Miles.- 1960s folk revival, 1960: 1-361s, Atzal Music

Ostatní zdroje

Mapy.cz [online] [cit. 26.1.2016] dostupné z https://mapy.cz/

Příloha

Plány fakulty - číslování místností A6

O autorech

• R. W. Kratzmmar – český rodák z Kardašovy Řečice dlouhodobě pobývající v zahraničí. Je světoznámým experimentálním botanikem, který se prosadil nejen v základním výzkumu, kde výrazně ovlivnil nazírání na ekologické vztahy rostlin a okolí, ale vyvinul i mnohé aplikace  využitelné v běžném životě (za všechny např. rychloklíčivá fazole, těžkotonážní reneta, odklízeče nevhodného biologického odpadu a mnohé další).
• V. V. Frankenstein – švýcarský vizionář na poli bioelektrochemie řadící se svým významem po bok velikánů tohoto oboru jakými byli A. I. Oparin, S. Miller a H. Urey. Jeho autonomní kompozitní jdenotky  jsou schopni nejen pohybu a těžké manuální práce, ale jsou významné i svým výhledem na budoucnost zpracování lidského odpadu.
• J. D. V. Švejk – opět český velikán, který dosáhl nezpochybnitelného uznání se svými fabulačními teoriemi, jimiž zasáhl do mnoha, nejen přírodovědných, oborů. Mnohé jeho přímočaré (ale při tom obdivuhodně mnohoznačné) názory jsou dodnes nepřekonané.