Centrum pro historickou demografii

Složení týmu

Výzkumní pracovníci:

• doc. PhDr. Alice Velková, Ph.D. (vedoucí týmu)
• doc. RNDr. Ludmila Fialová, CSc.
• doc. RNDr. Klára Hulíková Tesárková, Ph.D.
• RNDr. Barbora Janáková Kuprová, Ph.D.

Studenti:

• Diana-Georgiana Lutz M.Sc. (doktorandka)
  
  

Výzkumné projekty řešené členy Centra

2023–2027 Mezinárodní projekt COST Action CA22116: The Great Leap. Multidisciplinary approaches to health inequalities, 1800–2022 (GREATLEAP)

Členové týmu i studenti se podílejí na řešení mezinárodního projektu COST Action CA22116: The Great Leap. Multidisciplinary approaches to health inequalities, 1800–2022, který se v dlouhé časové perspektivě zaměřuje na výzkum poklesu úrovně úmrtnosti, přičemž je jeho záměrem odhalit kořeny a příčiny faktorů, které ovlivňují nerovnosti v oblasti zdraví napříč regiony a zeměmi v Evropě i mimo ni. Vedoucí jedné z pěti pracovních skupin je V. Slováková, která se zabývá koordinací vzdělávacího programu.

---

2020–2025 Projekt EXPRO Grantové agentury ČR 20-19463X Sociální mobilita elit ve středoevropských regionech/Social mobility of elites in the Central European regions (1861–1926) and transition of imperial experience and structures in nation-states" (řešitelka Alice Velková, spoluřešitel Vlad Popovici, Masarykův ústav a archiv AVČR)

Webové stránky projektu: https://elitesresearch.com

Interdisciplinární projekt, jenž je řešen mezinárodním týmem, analyzuje a srovnává transformační procesy moderních evropských společností na příkladu dvou vedlejších regionů habsburské monarchie: Čech a Sedmihradska. Soustředí se na otázku, jak sociální mobilita, vzdělání, rodinné a další vazby elitních sociálních skupin přispívaly k de/stabilizaci společnosti jako celku. Výzkum je uplatněn na dvou vybraných skupinách, které patřily do tzv. rozhodovací vrstvy: poslanců zemských sněmů, říšské rady ve Vídni a uherského říšského sněmu a vyšších státních úředníků. Projekt originálním způsobem kombinuje historický přístup s demografickými metodami. Jeho cílem je prostřednictvím modelace faktorů, které signifikantně rozhodovaly o zařazení jednotlivců k výše uvedeným elitním skupinám, objasnit proces cirkulace elit a tranzice imperiálních zkušeností a struktur do nově vzniklých národních států. Projekt ukazuje souvislost mezi kariérou jednotlivce a jeho rodinnými vazbami a v neposlední řadě osvětluje demografické faktory evropské moderní rodiny.

V rámci tohoto výzkumu byly navázána úzká spolupráce s projektem Vývoj moderní parlamentní kultury v českých zemích a Československu, který byl realizován v rámci programu NAKI II (DG18P02OVV025) řešeného Národním Muzeem, Masarykovým ústavem a archivem AV ČR a Ústavem pro studium totalitních režimů. Díky tomu vznikla společná unikátní databáze, jejíž část je přístupná i veřejnosti.

Kromě účasti členů týmů na řadě mezinárodních konferenci (více zde) byla v rámci projektu dosud zorganizována dvě setkání mezinárodní vědecké komunity:

Workshop Kariéra v politice, politika jako kariéra. Vývoj v Evropě v 19. a na počátku 20. století, Praha, 14.–15. 11. 2022

Mezinárodní konference Politické a administrativní elity v Evropě. Teorie a praxe v historické perspektivě, 10.–12. 11. 2020 [online]

Dosavadní nejvýznamnější výstupy:

• Popovici, V., Velková, A. & Klečacký, M. (2024). Climbing up the Social Ladder: Social Mobility of Elites in East-Central Europe in the Long 19th Century. Berlin, Boston: De Gruyter Oldenbourg. https://doi.org/10.1515/9783110749144
• Pál, J., Popovici, V., & Sorescu-Iudean, O. (Eds.). (2022). Elites, Groups, and Networks in East-Central and South-East Europe in the Long 19th Century. Leiden, The Netherlands: Brill | Schöningh. https://doi.org/10.30965/9783657795215

Kompletní seznam výstupů je k dispozici na stránkách Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací IS VaVaI a též na webových stránkách projektu, kde jsou k dispozici detailní informace a aktuality

---

2017–2019 Standardní projekt Grantové agentury ČR 17-11983S Testování "hypotézy babiček". Transgenerační efekt na reprodukci na základě matričních dat v Čechách v 17.–19. století (řešitelka Alice Velková)

Záměrem projektu bylo ověřit „hypotézu babiček“ na třech historických demografických souborech z různých českých regionů (západočeské panství Šťáhlavy, středočeské panství Škvorec a severočeské panství Horní Police v 17.–19. století). Zaměřil se na otázku, jak mohou různé kulturní praktiky (např. forma rodiny, struktura domácnosti, dědická praxe) modulovat vliv babiček na přežití a budoucí reprodukci jejich vnoučat. Inovativním aspektem navrhovaného projektu bylo, že při výzkumu mortality dětí do pěti let byla zohledňoval socioekonomický status sledovaných rodin. Výzkumem se podařilo identifikovat specifickou věkovou skupinu (děti ve věku 1–2 roky), u níž přítomnost babiček významně přispívá k přežití vnoučat. Cenné bylo především zjištění, že konkurence mezi členy rodiny mohla mít negativní vliv na přežití dítěte v domácnostech s nízkou socioekonomickou úrovní, neboť podtrhuje důležitost výzkumných otázek týkajících se rovnováhy mezi spoluprací a konkurencí v rámci rodinných sítí a přispívá k pochopení vlivu této dynamiky na širší demografické procesy.

Nejvýznamnější grantové výstupy:

• Havlíček, J., Tureček, P. & Velková, A. (2021). One but not two grandmothers increased child survival in poorer families in west Bohemian population, 1708–1834. Behavioral Ecology, 32 (6), 1138–1150. https://doi.org/10.1093/beheco/arab077
• Velková, A., & Tureček, P. (2021). Influence of parental death on child mortality and the phenomenon of the stepfamily in western Bohemia in 1708–1834. The History of the Family, 27(3), 434–452. https://doi.org/10.1080/1081602X.2021.1986738

Kompletní seznam výstupů je k dispozici na stránkách Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací IS VaVaI

---

2015–2017 Standardní projekt Grantové agentury ČR 15-19601S Počátky transformace reprodukčního chování obyvatelstva Čech od poloviny 18. do konce 19. století (řešitelka Ludmila Fialová)

Projekt si kladl za cíl zmapovat změny reprodukčního chování obyvatel Čech v 18. a 19. století, a to prostřednictvím analýzy datových souborů získaných excerpcí farních matrik za vybrané lokality (Jablonec, Škvorec, Litoměřice). V rámci projektu byly využity moderní postupy demografické analýzy, především analýza přežívání a vícestavová demografie.  Kromě informací týkající se změn reprodukčního chování souvisejících s nástupem a průběhem demografické revoluce v Čechách byl projekt významný rovněž po metodologické stránce, když poukázal na možnost využití nových analytických nástrojů v oblasti historické demografie.

Nejvýznamnější grantové výstupy:

• Fialová, L., Hulíková Tesárková, K., & Janáková Kuprová, B. (2019). The ‘high infant mortality’ trap’: the relationship between birth intervals and infant mortality – the example of two localities in Bohemia between the 17th and 19th centuries. The History of the Family, 25(1), 94–134. https://doi.org/10.1080/1081602X.2019.1650792
• Fialová, L., Hulíková Tesárková, K., & Kuprová B. (2018). Determinants of the Length of Birth Intervals in the Past and Possibilities for Their Study: A Case Study of Jablonec nad Nisou (Czech Lands) from Seventeenth to Nineteenth Century. Journal of Family History, 43(2), 127–156. https://doi.org/10.1177/0363199017746322

Kompletní seznam výstupů je k dispozici na stránkách Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací IS VaVaI

 

Obhájené kvalifikační práce

Dizertační práce

• Barbora Janáková Kuprová (2021): Obyvatelstvo na středočeském panství Škvorec od poloviny 18. do konce 19. století. Poznatky získané propojením tradičních a pokročilých metod historické demografie a metod historické sociologie (The population in the Central Bohemian manor of Škvorec from the middle of the 18th to the end of the 19th century. Knowledge gained using traditional and advanced methods of historical demography and methods of historical sociology)
  • 1. místo v soutěži České demografické společnosti (ČDS) o nejlepší kvalifikační práci v oboru Demografie nebo jiném příbuzném oboru v kategorii dizertačních prací

Magisterské práce

• Iveta Zvoníková (2023): Demografické chování příslušníků elitních skupin ve 2. polovině 19. století (Demographic behavior of the members of elite groups in the second half of the 19th century)
  • 1. místo v soutěži SAS Prize organizované společností SAS Insitute ČR v kategorie bakalářské, diplomové a dizertační práce
• Filip Vlasák (2023): Sociální mobilita příslušníků elitních vrstev ve 2. polovině 19. století (Social mobility of elites in the second half of the 19th century)
• Diana Klečková (2021): Proměna rodinných struktur v jižních Čechách v 19. století (Development of the family structures in the South Bohemia in the 19th century)
• Štěpánka Zvonková (2021): Svobodné matky v Písku na konci 19. století (Unmarried mothers in Písek at the end of the 19th century)

Bakalářské práce

• Adam Přenosil (2024): Evropané v USA ve světle sčítání lidu z roku 1920 (Europeans in the U.S. in light of the 1920 census)
• Roman Ďanovský (2023): Struktury obyvatelstva panství Český Šternberk na základě Soupisu poddaných podle víry (1651) (Structure of the population of the estate of Český Šternberk based on the Census of Subjects by Faith (1651))
• Michaela Řebíková (2022): Potraty a mrtvě narozené děti v městské farnosti rakouského Lince v letech 1913–1932 (Abortions and stillbirths in the city parish of Linz (Austria) in 1913–1932).
• Daniel Pajas (2022): Proměny rodinného života příslušníků politických elit v Čechách ve 2. polovině 19.století (Changes to the Family Life of Political Elite in Bohemia in the Second Half of the 19th Century.)
• Filip Vlasák (2021): Sebevražednost v české společnosti na přelomu 19. a 20. století (Suicide rate in the Czech society at the turn of the 20th century)
  • 3. místo v soutěži České demografické společnosti (ČDS) o nejlepší kvalifikační práci v oboru Demografie nebo jiném příbuzném oboru v kategorii bakalářských prací
• Iveta Zvoníková (2021): Úmrtí v Zemském ústavu pro choromyslné (Kateřinkách) v letech 1911–1925 (Deaths in the Psychiatric hospital Kateřinky in 1911–1925)