V roce 2024 se v Česku narodilo nejméně dětí od počátku sledování statistik v roce 1785. Deník N toto zásadní téma zpracoval v sérii článků, které propojují pohledy odborníků z řady oblastí – porodnictví, ekonomie, sociologie, sociální geografie i demografie.
Významnou část analýzy tvoří i poznatky odbornic z Katedry demografie a geodemografie PřF UK, které přinášejí podrobný vhled do měnících se reprodukčních vzorců české populace. V článku zaznělo například:
Autorky nedávné studie Změny v antikoncepčních chování populace v Česku zjistily, že “k největšímu propadu v užívání hormonální antikoncepce ve formě pilulky došlo u nejmladších žen ve věku 18–27 let – a to z 76 na 37 %, což se částečně odrazilo v intenzivnějším užívání kondomů (nárůst z 21 na 35 % ve věku 18–27 let).”
“Užívání antikoncepce přitom ještě dále klesá, z posledního šetření navíc vyšlo, že se číslo dostalo až ke 22 procentům. Odklon od hormonální antikoncepce je celoevropský trend. Velkou roli v tom hrají sociální média a negativní zkušenosti ostatních žen s antikoncepcí, které sdílejí na sociálních sítích. Mezi důvody, proč odmítají hormonální antikoncepci, jsou především obavy z vedlejších účinků, například ohledně budoucí plodnosti či snížení libida,“ vysvětlila Deníku N autorka výzkumu Jiřina Kocourková z Katedry demografie Přírodovědecké fakulty UK v Praze a členká Národního institutu SYRI. Nejméně uživatelek hormonální pilulky je mezi vysokoškolačkami.
Mladší ženy přitom mají větší tendenci užívat méně spolehlivé metody, jako je přerušovaná soulož a metoda neplodných dnů.
„Některé páry používají méně spolehlivou antikoncepci s tím, že rodinu neplánují. Nejsou schopny si říci: Teď budeme mít dítě. Spíše to rozhodnutí k velké zodpovědnosti odkládají. Zároveň používají méně spolehlivou antikoncepci s tím, že kdyby náhodou selhala, zas tak to nevadí. To může být jedním z důvodů, proč rostou metody méně spolehlivé antikoncepce,“ dodává další spoluautorka studie Jitka Slabá.
A také:
Jiřina Kocourková, vedoucí katedry demografie a geodemografie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, před časem ve své prezentaci v Senátu upozornila na nenápadný, ale zásadní detail.
Ještě v roce 2005 odpovídalo v šetření Současná česká rodina 65 procent žen ve věku 18–29 let na dotaz, zda potřebují děti k naplnění svého života, kladně. Mezi lety 2020 a 2022 to už bylo v této věkové skupině pouze kolem dvaceti procent žen.
Celý souhrn článků Deníku N doporučujeme k přečtení – shrnuje zásadní proměny rodinného chování i hodnot mladých generací. Lze ho dohledat online:
Mimina na minimu. Proč tomu tak je a k čemu to povede? (Deník N)
Nebo i v papírové formě (Deník N z 23. 6. 2025, číslo 119).