Opatření děkana č. 2/2013
Revize knihovního fondu Přírodovědecké fakulty
Čl. 1
Předmět úpravy
Toto opatření upravuje způsob provádění revizí v knihovnách Univerzity Karlovy v Praze, Přírodovědecké fakulty (dále “fakulty”) v souladu se zákonem č. 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (dále “knihovní zákon”) a příslušnými prováděcími předpisy.
Čl. 2
Obecná ustanovení
- Podle knihovního zákona jsou knihovny povinny pravidelně provádět revize v závislosti na velikosti fondu takto:
- jednou za 5 let, pokud knihovní fond nepřesahuje 100 000 knihovních dokumentů,
- jednou za 10 let, pokud knihovní fond přesahuje 100 000 knihovních dokumentů a nepřesahuje 200 000 knihovních dokumentů.
- Revize se zpravidla uskutečňují jako cyklus periodicky konaných dílčích revizí.
Čl. 3
Provádění revizí
- Revize probíhají zpravidla v období letních prázdnin.
- Knihovna může zcela uzavřít knihovnu uživatelům po dobu nezbytnou pro provedení revize.
- Po dohodě s příslušným sekčním proděkanem knihovna oznámí plánovanou revizi minimálně jeden měsíc před zahájením revize oddělení podpory vědy, na fakultním webu a prostřednictvím běžných informačních kanálů samotným uživatelům knihovny.
- Knihovna může požádat o pomoc pracovníka oddělení podpory vědy v průběhu přípravných prací, při vlastní realizaci revize a se zpracováním úbytků.
- Revize probíhá formou porovnání skutečného stavu knihovních jednotek se stavem evidence a výpůjček.
- Revize provádí revizní komise.
- Postup provádění revize stanovuje každá knihovna individuálně v závislosti na konkrétních podmínkách (např. na fyzickém stavu a velikosti knihovního fondu, počtu pracovníků, stupni retrokatalogizace revidovaného fondu atd.)
Čl. 4
Přípravné práce
- Knihovna, která se rozhodne provádět revizi, musí s dostatečným předstihem připravit evidenční podklady (přírůstkové a úbytkové seznamy, místní seznamy, jsou-li k dispozici, kontrolní archy z předchozích revizí a exporty z knihovního systému).
- Knihovna předem vymezí, kolik knihovních jednotek projde revizí a v závislosti na tom stanoví dobu nutnou pro provedení revize. Rychlost revize ovlivňuje stav evidenčních podkladů, stav samotného knihovního fondu, termín poslední provedené revize a počet pracovníků, kteří revizi provádějí.
- Před zahájením revize je vhodné vyžádat si vrácení dlouhodobých výpůjček, případně včas převést papírovou evidenci výpůjček do elektronického výpůjčního protokolu.
Čl. 5
Revizní komise
- Revizní komisi jmenuje vedoucí knihovny. Jmenování je evidováno dle přílohy 1.
- Revizní komise má tři členy: vedoucího komise a dva členy.
- Revizní komisi tvoří pracovníci knihovny, případně brigádníci.
- Vedoucí revizní komise je vždy pracovník knihovny.
- Podle velikosti fondu může být pro jednu revizi jmenováno více revizních komisí.
Čl. 6
Evidence provedení revize
- Záznam o proběhlé revizi se provádí:
○ do přírůstkového seznamu,
○ do místního seznamu, pokud existuje,
○ do záznamu jednotky v automatizovaném knihovním systému (příp. na katalogizační lístek). - Do zrevidovaného dokumentu se provede záznam o provedení revize a datu, kdy revize proběhla.
Čl. 7
Revizní protokol
- Zápis o výsledku revize knihovního fondu obsahuje:
○ údaje o rozsahu revize, zahrnující úsek knihovního fondu, který byl revidován,
○ počet revidovaných knihovních dokumentů,
○ datum zahájení a ukončení revizních prací,
○ údaje o podkladech použitých při revizi,
○ jména a příjmení osob, které revizi prováděly, a jejich funkci, popř. pracovní zařazení,
○ nález revize,
○ podpis vedoucího knihovny a proděkana sekce. - Pokud byl při revizi zjištěn rozdíl mezi evidovaným a skutečným stavem knihovního fondu, je přílohou revizního protokolu seznam zjištěných rozdílů (seznam nezvěstných dokumentů, dokumentů s chybnými údaji v popisu dokumentů, s chybějícím vybavením, navržených k vyřazení, vážně poškozených dokumentů apod.).
- Revizní protokol potvrdí vedoucí knihovny, referent oddělení podpory vědy a příslušný sekční proděkan.
Čl. 8
Úbytky
- V průběhu revize dochází k vyřazování zastaralých a poškozených dokumentů v souladu s knihovním zákonem.
- Informace o odpisech se uvádí do úbytkových seznamů.
- Úbytkový seznam obsahuje:
○ datum zapsání,
○ pořadové číslo záznamu,
○ přírůstkové číslo knihovního dokumentu a případně i jeho signaturu,
○ označení autora, název, místo a rok vydání knihovního dokumentu, popřípadě jiné údaje zaručující nezaměnitelnost knihovního dokumentu,
○ důvod odpisu nebo vyřazení knihovního dokumentu. - Informace o úbytku je třeba křížově zaznamenat v přírůstkovém seznamu a v záznamu jednotky v elektronickém katalogu (status “Vyřazeno”).
- Vyřazené dokumenty podléhají nabídkové povinnosti definované v knihovním zákoně.
Čl. 9
Ztráty
- Dokumenty, které nebyly nalezeny po uplynutí jednoho roku od revize, jsou v revizním protokolu označeny jako ztráty.
- Ztráty se zapisují do úbytkového seznamu, v přírůstkovém seznamu je záznam přírůstku přeškrtnut a doplní se příslušné úbytkové číslo. V elektronickém katalogu je u ztracené jednotky změněn status jednotky na “Pravděpodobná ztráta”, po provedení opakované revize po uplynutí příslušné doby je nedohledanému dokumentu změněn status na “Ztráta”.
- Kopie seznamu ztrát je po skončení revize předána vedoucímu příslušného pracoviště a jeho nadřízenému pracovníkovi. Na vyžádání je vyčíslena i finanční hodnota ztrát.
Čl. 10
Závěrečná ustanovení
- Osobami odpovědnými za provádění tohoto opatření stanovuji vedoucí knihoven fakulty.
- Dohledem nad dodržováním tohoto opatření pověřuji vedoucího oddělení podpory vědy.
- Toto opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
V Praze dne 5.2.2013
prof. RNDr. Bohuslav Gaš, CSc. děkan fakulty |
Nedílnou součástí tohoto opatření jsou přílohy:
č. 1 - Jmenování knihovní komise
č. 2 - Revizní protokol - VZOR