Klára Kovaříková pochází z Ostravy a celý svůj profesní i osobní život zasvětila pohybu a estetickým sportům. Vystudovala učitelství tělesné výchovy a francouzského jazyka na FTVS, kde také získala doktorát v oboru kinantropologie. Od roku 2013 je součástí Katedry tělesné výchovy a sportu na Přírodovědecké fakultě a svou energií, lidským přístupem i odborností si získala respekt studentů i kolegů.
Vyhrála jste cenu SKAS, neboli studentského Velemloka za nesekční předměty. Je pro Vás spokojenost studentů a zpětná vazba v rámci hodnocení výuky důležitá?
Toto ocenění mě velmi potěšilo a spokojenost studentů je nejhezčí zpětná vazba pro každého kantora. Když vidíte, že se na vaše hodiny studenti těší a odcházejí spokojeni, zahřeje vás to a víte, že je vše v pořádku. Nicméně jako nejdůležitější vnímám přímou komunikaci se studenty.
V rámci Katedry tělesné výchovy se podílíte na výuce řady předmětů. Mohla byste nám shrnout, kde všude Vás studenti mohou v rámci výuky potkat?
Jsem garantem TV I, byla mi tedy přidělena na starost komunikace s prvními ročníky. Studenti se se mnou seznámí již na úvodním soustředění, kde jim stručně a přehledně vysvětlím koncept výuky TV.
Do povinné výuky TV I jsou zahrnuti všichni na katedře TV, aby se studenti v prvním ročníku mohli se všemi seznámit. Dále nabízí každý vyučující své sporty v rámci předmětu TV II a TV volitelná, které si vybírají studenti sami dle svých preferencí. V rámci povinné TV I mám hodiny kondičního cvičení, především s hudbou. V předmětu TV II vedu hodiny posilování, kondičního cvičení, choreografie stepu a gymnastiky.
V rámci své práce se dlouhodobě věnujete se zejména tanci, aerobiku a gymnastice. Proč zrovna těmto sportům? Co Vás na nich láká a baví nejvíce?
Od mala jsem se věnovala estetickým sportům, především baletu a tanci, následně aerobiku, u kterého jsem zůstala řadu let. U estetických sportů jsou obecně důležité koordinační schopnosti. Pro mě osobně je velmi motivující hudba a soulad pohybu s hudbou. Balet považuji za nejlepší základ pro všechny další estetické sporty, ať už tanec nebo gymnastiku. Nicméně tyto pohybové formy jsou pro většinu lidí koordinačně náročné zato aerobní formy s hudbou jsou lehčí varianty přijatelné pro všechny. Ten, kdo má rád hudbu a pohyb současně, si určitě najde zalíbení v těchto formách cvičení.
Než jste nastoupila na Přírodovědeckou fakultu, působila jste mimo jiné jako instruktorka aerobiku, létala jste jako stewardka pro ČSA, vyučovala jste didaktiku tělesné výchovy a napsala jste tři knihy. Proč jste se nakonec rozhodla pro výuku vysokoškolských studentů a co Vám všechny tyto zkušenosti přinesly?
Oba mí rodiče vyučovali na vysoké škole (VŠB), když tedy přišla nabídka práce na KTV na Přírodovědecké fakultě, moc jsem nad tím nepřemýšlela a ráda práci přijala. Jen jsem tehdy (v roce 2013) netušila, že zde budu tak dlouho a ráda zůstanu. Myslela jsem, že to bude pouze další zkušenost na pár let. Jsem velmi spokojená a práce s vysokoškolskými studenty mě nesmírně baví.
U ČSA jsem pracovala 6 let a bylo to krásné období, velmi náročné fyzicky (nedostatek spánku, časové posuny a změny biorytmů), zato velmi bohaté na zkušenosti a zážitky. Byla zde nutná pevná disciplína a současně velká míra tolerance. Určitě mě tato práce s lidmi hodně naučila, například řešení konfliktů během letů nebo narážení na národnostní rozdíly. Poslední tři roky jsem napůl současně lítala i učila, a díky tomu u mě nikdy nedošlo k syndromu vyhoření. Vždy jsem se těšila jak do letadla, tak do třídy studentů. Myslím, že je velice důležité, aby vás bavilo to, co děláte – ať je to cokoliv.
Co Vás na výuce tělesné výchovy na vysoké škole baví nejvíce?
Na vysoké škole pracujete s mladými, téměř dospělými lidmi, kteří jsou inteligentní. Odpadá tedy boj o pozornost a ukáznění dětí, které prožívají naši kolegové učitelé například na základní škole. Na vysoké škole je na vás, jak studenty zaujmete a co jim nabídnete. Každému samozřejmě vyhovuje něco jiného, jiný přístup, jiný druh sportu atd. Ale většinou si vás studenti najdou.
V povinné TV I je to spíše o tom, abyste studenty přivedli ke kladnému vztahu k pohybu. Už ten název – povinná TV – dává najevo, že ne všichni studenti jsou nadšeni z toho, že musí sportovat, když chtějí studovat úplně něco jiného. Ale pohyb je velmi důležitý pro zdraví a tělesnou zdatnost. Proto se všichni snažíme maximálně studentům hodiny zpříjemnit a najít ten pozitivní vztah ke sportu.
Úplně nejkrásnější pocity zažívám na hodinách stepu a gymnastiky, protože zde nejvíce ze všeho cítím, že se studenti chtějí hýbat – ať už tancovat s hudbou nebo skákat přemety a salta. A moc všem děkuji za příjemnou atmosféru a společný čas na hodinách.
V posledních letech a zejména od covidu se hodně mluví o tom, že lidé, zejména ti mladí, zlenivěli a málo se hýbou. Pozorujete podobný trend i u vysokoškolských studentů? Je o volitelný tělocvik menší zájem než dříve? Všímáte si třeba, že by studenti byli v horší tělesné kondici?
Nemyslím si, že by byl o volitelný TV menší zájem po covidu, naopak, studenti jsou většinou nadšeni z velké nabídky sportů, které v rámci TV II a TV volitená máme a dostatečně toho využívají. Ale je pravda, že kondice a obecně pohybové dovednosti jsou u dnešních mladých lidí mnohem horší, než byly dříve. Proto je třeba se hýbat, ať už je to jakákoliv pohybová aktivita.
Každý z nás je jiný typ člověka s jinou energií a každému bude vyhovovat něco jiného. Nezáleží na tom, který sport preferujete. Někomu bude vyhovovat běhání, jinému silové sporty, další se najde v józe nebo jiném cvičení. Nemusíte tomu ani říkat sport – ale pohyb obecně jako například chůze (a další manuální práce) je velice důležitý.
Pro studenty, kteří ze zdravotních důvodů nemohou navštěvovat TV máme nabídku zdravotní tělesné výchovy (ZTV), kde studenti sami přijdou na to, jak je pohyb prospěšný a jak jim cvičení pomáhá.
Na závěr bych se ráda zeptala, jaká doporučení ohledně tělesného pohybu a sportu byste dala studentům Přírodovědecké fakulty. Zejména těm, co dokončují závěrečné práce nebo intenzivně pracují na experimentu a na pohyb jim nezbývá tolik času a energie, kolik by chtěli.
Všichni, kteří mají rádi sport, vědí moc dobře, co vše jim pohyb přináší, od dobré kondice k příjemným pocitům a radosti. Mám proto vzkaz spíše pro ty, kteří se musí do pohybu přinutit. Velmi se mi líbil výrok jednoho doktora: „Na procházku se psem by měli chodit všichni, i ti, kteří psa nemají“. Není potřeba trávit hodiny denně v tělocvičně, ale je dobré si vytvořit denní rituály (ráno pár cviků na protažení) a trochu se přinutit do každodenního běžného pohybu – chůze pěšky (kdekoliv je to možné), místo výtahu a eskalátorů vyběhnout schody a jak jen to jde, chodit do přírody. Ale věřím, že to zrovna přírodovědcům říkat nemusím.
Když máme málo času, jako právě při dokončování závěrečných prací, tak se nejvíce vymlouváme a pohyb odsouváme. Ale tehdy nám udělá pohybová aktivita velkou službu. Při studiu nám krátký výběh nebo procházka prokrví mozek, rozpohybuje tělo a vyčistí hlavu od starostí. Bude se nám potom lépe a efektivněji pracovat. Stejně tak po dlouhé práci u počítače je třeba si zacvičit, narovnat záda, ulevit namáhaným svalům. Bez pohybu tělo velmi chátrá.
Největší radost mám z toho, když si studenti, kteří se na TV a sport dívali trochu skrz prsty, najdou vztah k pohybu a začnou ho sami pravidelně vyhledávat.
Děkuji za rozhovor!
Veronika Rudolfová
Komentáře k předmětům:
Hodiny step aerobiku byly vážně skvělé, choreografie byla vždy perfektně připravená. Hodinu jsem si vždy užil, vždy jsem si příjemně a efektivně zacvičil. Klidně bych měl hodiny delší nebo víckrát za týden.
Mala som Stepbody a bola to úplne skvelá telesná! Veľmi som si to užívala, bolo to zábavné. Choreografiu sme zvládli a cvičilo sa nám veľmi dobre. Plus oceňujem na záver cvičenie s vlastnou váhou. Pani Kovaříková je veľmi energická a milá vyučujúca, na jej hodiny som sa vždy tešila :) Odporúčam!