Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2023/2024 za geografii Miroslavem Šobrem

Čtvrtek 20.3.2025

Dr. Miroslav Šobr se věnuje hydrologii, limnologii a přírodním hazardům. Je oblíbeným pedagogem a podílí se na výuce bakalářských i magisterských předmětů, včetně obávané Planetární geografie, kterou garantuje od roku 2018. Významně se angažuje ve výuce hydrologie a regionální geografie Asie, kde čerpá ze svých terénních zkušeností z Bajkalu a Střední Asie. Rád vede terénní cvičení a terénní úlohy v rámci Geografické olympiády, na jejíž přípravě se podílí od roku 2013. Ve výuce klade důraz na diskusi, praktické příklady a férový přístup ke studentům.

Liparské ostrovy, vrchol sopky Vulcano 391 m n.m., Zdroj: archiv M. Šobra.

Byl jste oceněn za mimořádné hodnocení ve veškerých 14 vyučovaných předmětech ze sekce geografie, a to z mnoha hledisek, mj. i za zlepšující se trendy celkového hodnocení garantských předmětů, za což velmi gratuluji. Co pro Vás ocenění znamená a je některý z předmětů, který vyučujete nejraději/ je Vám nejbližší?

Ocenění si velmi vážím, udělalo mi radost. Od studentů se vždy snažím o získání zpětné vazby o výuce a jejich postřehy si analyzuji a snažím se do další výuky v následujícím roce některá témata případně modifikovat a zlepšovat. V roce 2018 mi byla svěřena výuka předmětu planetární geografie, kde jsem se do té doby podílel pouze na části cvičení. V prvních dvou letech jsem intenzivně sbíral zpětnou vazbu od studentů i mimo studentskou anketu, abych mohl předmět kvalitativně posunout na vyšší úroveň. Jedná se o předmět pro budoucí učitele geografie, kteří jako druhý předmět mají biologii, dějepis, tělocvik či matematiku. Většina z nich si tento obor vybrala (samozřejmě vyjma matematiků) s tím, že už se nikdy nepotkají s matematikou. A najednou mají cvičení k předmětu, kde se stále něco počítá. To je pro mě výzva, ukázat jim, že to nakonec není tak složité, jak se to ze začátku zdá a že to je pro budoucí učitelskou praxi docela důležité. Všechny vyučované předměty (do některých ale chodím pouze jednou či dvakrát za semestr) učím rád, ale za poslední roky mi nejvíce přirostla k srdci právě planetární geografie, byť mezi studenty se nejedná o oblíbený předmět. Velmi rád učím i regionální geografii Asie a oceánografii.

Velmi kladně jsou studenty hodnocena terénní cvičení a práce v terénu, čím si myslíte, že je pro ně tato výuka tak hodnotná?

I já jako student jsem se vždy těšil na terénní cvičení, exkurze a terénní měření pro diplomovou práci. Tam si člověk osahá a vyzkouší metody, které se v posluchárně většinou proberou pouze teoreticky a často si neumí úplně představit, jak že se to vlastně v praxi dělá. Při terénní výuce dělíme studenty do menších skupin, takže je možné více se jednomu každému věnovat, odpovědět na dotaz, poradit. Navíc při terénních cvičeních se obvykle sejde dobrá parta studentů i pedagogů a studenti pak odjíždějí spokojení.

Kromě výuky se zabýváte mnoha zajímavými projekty, a to jak u nás, tak v zahraničí. Jaké výzkumy Vás v současné době nejvíce zaměstnávají?

V loňském roce jsme ukončili výzkumný projekt na mé „domovské“ Šumavě, kde se mi například podařilo změřit průtoky na našich výzkumných povodích při velké zářijové povodni. Od roku 2019 spolupracuji s podnikem Povodí Ohře, se kterým jsme řešili již několik menších projektů, které se týkaly mapování zanášení přehradních nádrží, monitoringu hydrologického sucha, přípravy revitalizačních projektů a v neposlední řadě i kvality vody. Pracuji na projektu PERUN, který se zabývá hydrologickým suchem. Mám v plánu navázat na dřívější zahraniční výzkumné projety z kyrgyzského Ťan-Šanu, které se týkaly nebezpečných vysokohorských jezer (které svým potenciálním průvalem mohou ovlivnit osídlení dole v údolí) a změnám hydrologického režimu v zaledněných oblastech.

Co je podle Vás klíčové ve vysokoškolské výuce, aby studenty zaujala?

Umět vysvětlit i složité procesy a jevy tak, aby to bylo pro studenty stravitelné. Snažím se vždy doplňovat výuku nějakými příklady z praxe nebo i zkušenostmi ze života. Ve fyzické geografii máme navíc výhodu práce v terénu, která většinu studentů baví, těší se na ni a hodně si z ní mohou odnést. Ve výuce formou seminářů se snažím o diskusi se studenty na probírané téma.

Co Vás vedlo a nadchlo ke studiu a následné výuce fyzickogeografických předmětů?

Vždy mě na škole bavil zeměpis, matematika, fyzika, chemie, prostě přírodovědné obory. Na gymnáziu v Sušici mě pak asi nejvíce ovlivnil náš učitel zeměpisu Mgr. Ivan Kratochvíl, proto jsem šel studovat geografii a kartografii. Při vysokoškolském studiu mě zase nejvíce nadchnul prof. Bohumír Janský svými přednáškami z hydrologie a regionální fyzické geografie. Na fyzické geografii se mi líbí provázanost jednotlivých sfér. K výuce jsem poprvé přičichl v rámci postgraduálního studia a hned mě začala bavit. Vždyť při výběru vysoké školy jsem měl na druhém místě učitelství zeměpisu a matematiky, kam jsem byl také přijat, ale dal jsem přednost geografii zde na Albertově. Za svá školní léta jsem měl štěstí na spoustu skvělých pedagogů, jejichž metody a styl výuky (a někdy i jejich „hlášky“) jsem okoukal a snažím se je aplikovat.

Na závěr bych se ráda zeptala, čím byste nalákal potenciální budoucí studenty ke studiu fyzické geografie, případně na jaká témata se k Vám mohou v současné době přihlásit?

Na katedře fyzické geografie a geoekologie se zabýváme širokým spektrem témat, která jsou přehledně uvedena na webu katedry. Součástí většiny kvalifikačních prací je terénní výzkum, při kterém se získávají data, která jsou následně vyhodnocována. Naše pracoviště se postupně vybavilo a vybavuje moderními přístroji, které se snažíme studentům ukázat při výzkumu. V letošním roce máme v plánu zahájit „výstavbu“ experimentálního povodí, kam bychom rádi v budoucnu směřovali praktickou výuku. Studenty mohu nalákat na témata, která se týkají hydrologických extrémů (sucho a povodně), ale i na témata vhodná pro budoucí učitele geografie, která směřuji do témat hydrologických nebo v poslední době i z planetární geografie.

Velmi děkuji za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěchů v pedagogické i vědecké činnosti

Kateřina Fraindová

Ledovcové jezero Petrova, Ťan-Šan, 3600 m n.m., Zdroj: archiv M. Šobra.


Vybrané komentáře studentů z akademického roku 2023/2024

Velice dobře strukturované hodiny a poutavý výklad i vysvětlení.

Pan doktor vše ochotně vysvětlil a odpověděl na všechny moje dotazy. Oceňuju proto jeho trpělivost i srozumitelnost výkladu.

Absolvoval jsem s panem doktorem planetární geografii, hydrogeografii. Za mě super, velmi nápomocný.

Na předmětu jsem nejvíce ocenil asi vyučujícího. Doktor Šobr je bezpochyby kapacita a předmět pojal velmi zajímavým způsobem, kdy často vyzdvihuje praktické využití jinak často ryze teoretického předmětu. Ochota pomoci s čímkoliv k tématu a vysvětlit všechny nejasnosti jsou rovněž velice příjemné.

Pan doktor Šobr vždy vše perfektně vysvětlí, že i člověk, který se matice celou střední školu vyhýbal v některých částech dojde k jednoduchému porozumění.