Otevření nové laboratoře AFM/SEM na Univerzitě Karlově posiluje česko-britskou vědeckou spolupráci

Pondělí 16.12.2024

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy oslavila otevření nejmodernější laboratoře AFM/SEM. Akce, která se konala v rámci projektu Techscale, se zúčastnila řada významných hostů, kteří zdůraznili význam místních a mezinárodních partnerství v oblasti výzkumu a inovací. Tyto pokroky mimo jiné posílí již dobře zavedenou česko-britskou vědeckou spolupráci.

 

Nové možnosti otevřené růstem infrastruktury

V souvislosti s probíhajícími výzvami, jako je změna klimatu, energetická krize a snaha o zlepšení kvality života, se projekt Techscale snaží navrhnout řešení. Techscale je konsorcium špičkových českých výzkumných pracovišť vedené Prof. Michalem OtyepkouCATRIN UP, který je hlavním řešitelem projektu. Prof. Jiří Čejka, spoluřešitel a koordinátor projektu na naší fakultě, zdůraznil význam spolupráce v pokročilém výzkumu: „Naším cílem je vyvinout nové multifunkční jednoatomové katalyzátory umožňující paralelní průběh různých reakcí na jednom nosiči. Díky spolupráci našich vážených partnerů z předních českých i mezinárodních institucí máme ambice přinést množství převratných výsledků.

Posilování česko-britské spolupráce
Mezi významné účastníky patřili britský velvyslanec Jeho Excelence Matt Field OBE, Dr. Otakar Fojt MBE (Senior Science & Innovation Adviser, UK Science & Innovation Network at the Foreign and Commonwealth Office), Pavel Doleček (náměstek ministra pro vědu, výzkum a inovace) a Prof. Russell Morris z University of St Andrews - klíčový zahraniční výzkumný pracovník centra CUCAM (Centrum excelence zaměřené na výzkum pokročilých materiálů). Bylo zřízeno v rámci chemické sekce Přírodovědecké fakulty UK na základě podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy). Jejich přítomnost zdůraznila společný závazek k posílení vědeckých vazeb mezi Českou republikou a Spojeným královstvím.

Kromě toho zde byli přítomni zástupci výrobců mikroskopů, kteří diskutovali o možnostech využití a použití těchto přístrojů v různých oblastech materiálové chemie. Rastislav Ošťádal (zástupce společnosti Thermo Fisher Scientific) a David Novák (provozní ředitel společnosti NenoVision) představili možnosti technologie a její potenciální dopad na výzkum a vývoj.

Česká věda se v Británii dlouhodobě těší vynikajícímu renomé, ročně vzniká více než 2 000 společných výzkumných publikací českých a britských vědců. Tato nová laboratoř bude sloužit jako platforma pro ještě větší spolupráci, která umožní průkopnický výzkum zaměřený na globální výzvy.

Technologie, které dělají rozdíl

Laboratoř je vybavena špičkovou technologií, včetně nového mikroskopu, který dokáže zvětšit objekty až na 1 nanometr. „Toto vysoce kvalitní vybavení usnadní pokročilý výzkum materiálů, senzorů a baterií a přispěje k inovacím pro udržitelnější svět,“ říká Dr. Michal Mazur, vedoucí laboratoře elektronové mikroskopie.

Kromě standardních aplikací nabízí nové zařízení pokročilé možnosti FIB-SEM (mikroskopie se zaostřeným iontovým paprskem - skenovací elektronová mikroskopie, mikroskop Scios 2 od společnosti Thermo Fisher Scientific) a in-situ AFM (mikroskopie atomárních sil, mikroskop Litescope od společnosti NenoVision). Tyto techniky otevírají dosud nevídané možnosti v oblasti materiálových věd a umožňují zobrazování s vysokým rozlišením, přesnou modifikaci materiálů a sledování procesů v reálném čase v nanorozměrech. Výzkumníci nyní mohou podrobněji zkoumat strukturu a vlastnosti pokročilých materiálů, optimalizovat jejich výkon pro aplikace v oblasti skladování energie, katalýzy a senzoriky a zkoumat nové přístupy k navrhování udržitelných technologií.

Otevření této laboratoře představuje významný krok vpřed v podpoře mezinárodních vědeckých partnerství a posílení výzkumných kapacit Přírodovědecké fakulty. Zařízení bude přínosem nejen pro současné projekty, ale bude také inspirací pro budoucí spolupráci mezi českými a britskými vědci v oblastech společného zájmu.


Sociální média:
https://www.instagram.com/fyzmakrochem/
Projekt TECHSCALE (No. CZ.02.01.01/00/22_008/0004587) je financován z programu MŠMT OP JAK Špičkový výzkum, podpořeného z EFRR/ESF.