Učená společnost České republiky ocenila studenta naší fakulty

Valné shromáždění Učené společnosti České republiky probíhalo za účasti jejího předsedy Libora Grubbhoffera, v rámci celodenního programu pak s projevy vystoupili politolog, historik a novinář Jacques Rupnik, bývalý předseda vlády a a dlouholetý předseda senátu Petr Pithart, ekonom a bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma, vědkyně a vysokolškolská pedagožka Irena Kalhousová a socioložka, politoložka a bývalá předsedkyně vlády Slovenské republiky Iveta Radičová. 

Během valného shromáždění byly ve Velké aule Karolina slavnostně vyhlášeny a předány medaile a ceny Učené společnosti. Jedním z laureátů se stal Mgr. David Dunlop z katedry anorganické chemie. 

Foto: Zdeněk Tichý

Cenu Jiřiny Michlové, udělovanou studentům doktorských studijních programů, získal za svoji práci s názvem (Anti)Aromaticita excitovaných stavů vysvětluje, proč azulen porušuje Kashovo pravidlo. 

Podle Kashova pravidla emitují molekuly světlo pouze z nejnižšího excitovaného stavu dané multiplicity. Toto pravidlo však porušuje hrstka molekul, známá jako anti-Kashovské fluorofory. Mechanismus, kterým tyto molekuly porušují Kashovo pravidlo, byl zatím popsán pouze na fenomenologické úrovni. Tento nedostatek brání racionálnímu návrhu nových anti-Kashovských fluoroforů a nastavení jejich vlastností. Práce navrhuje model, který vysvětluje fyzikální vlastnosti archetypního antiKashovského fluoroforu, azulenu, a to na bázi aromaticity a anti-aromaticity jeho základního a excitovaných stavů. Tento model vychází z detailní analýzy elektronové struktury azulenu v základním singletovém stavu, prvním excitovaném tripletovém a kvintetovém stavu, a v prvním a druhém excitovaném singletovém stavu, za využití poruchové teorie molekulových orbitalů a kvantověchemických indexů aromaticity. Tento teoretický model je též doplněn o experimentální data z transientní absorpční spektroskopie. Model odhalil, že anti-Kashovské chování azulenu a jeho derivátů je důsledkem (i) kontrastující (anti)aromaticity jeho prvního a druhého excitovaného stavu, a (ii) energeticky výhodné trajektorie pro uvolnění antiaromaticity v prvním excitovaném stavu skrze konické křížení prvního excitovaného a základního singletového stavu. Toto vysvětlení fundamentální příčiny anti-Kashovského chování azulenu může vést k návrhu nových tříd anti-Kashovských fluoroforů a materiálů s dlouho-žijícími, vysokoenergetickými excitovanými stavy.