E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Aktuality


Ubývají obratlovci opravdu rapidně? Chyba může být v metodě výpočtu

Index LPI je indikátorem včasného varování o stavu přírody, který se často používá k charakterizování průměrné změny velikosti populací. Podle přírodovědců Anny Tószögyové, Jana Smyčky a Davida Storcha z Univerzity Karlovy však trpí několika matematickými a statistickými problémy, což vede ke zkreslením. Tvrzení, že populace obratlovců poklesly od roku 1970 o 70 %, je tedy nepodložené. Svou kritiku právě zveřejnili ve vědeckém časopise Nature Communications.

Publikováno 24.6.2024

Dvojití agenti: opylovač nebo zloděj?

Když včela nasbírá nektar z květu, začne tím dlouhý proces výroby medu. Nektar představuje sladkou odměnu pro hmyz, který rostlinu opyluje. Tato interakce je považovaná za typický příklad mutualismu. Není to ale tak jednoduché, protože odměna nabízená rostlinami láká i zloděje, kteří vysají nektar, ale rostlinu neopylují. Kdo jsou nejčastější zloději a jaký vliv na krádeže nektaru má nadmořská výška, roční období a tvar květu zkoumal na Kamerunské hoře výzkumný tým z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, v čele se Sailee P. Sakhalkar, Štěpánem Janečkem a Robertem Tropkem.

Publikováno 20.6.2024

Zárodečné buňky, noví hráči v určení pohlaví želv

Z vajec želvy nádherné inkubovaných při nižších teplotách se líhnou samci, z vajec inkubovaných při vyšších teplotách samice. Současná představa teplotního určení pohlaví u této želvy se točí okolo podpůrných buněk gonád. Tým, jehož součástí byla i Barbora Straková z Katedry ekologie PřF UK, publikoval v časopise Current Biology práci, ve které se autoři zaměřili na roli dalšího buněčného typu – zárodečných buněk – při tomto procesu.

Publikováno 17.6.2024

Cena L´Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě míří i na naši katedru

Talentované vědkyně i v letošním roce podpořil program L´Oreál – UNESCO Pro ženy ve vědě, který mezi tři vybrané badatelky rozdělil částku 600 tisíc Kč. Jednou z oceněných je i mikrobioložka Mgr. Kateřina Kopalová, Ph.D. z katedry ekologie PřF UK. Gratulujeme!

Publikováno 13.6.2024

Důsledky rostlinných invazí závisí na konkrétním druhu

Invazní rostliny ovlivňují zásadním způsobem domácí rostlinná společenstva a mají negativní dopad na celkovou biodiverzitu. Jaký vliv na okolní prostředí mají dvě z nejúspěšnějších invazních rostlin, se podíval zblízka tým botaniků, pod taktovkou Margherity Gioria z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Na výzkumu se významně podílel i Petr Pyšek ze stejného pracoviště a z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Publikováno 10.6.2024

Máme Nature Geoscience! :-) Ústup ledovců způsobuje "zelenou proměnu"

Díky ústupu ledovců rozkvétá v horských řekách mikrobiální život. Takový je závěr týmu vědců z EPFL v Lausanne a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který právě publikoval článek v prestižním časopise Nature Geoscience. Jejich pozorování vychází z vzorků sbíraných ze 154 horských řek napájených ledovcem po celém světě v rámci projektu Vanishing Glaciers (“Mizící ledovce”), který financuje Nadace NOMIS.

Publikováno 1.3.2024

Izotopy pomáhají sledovat migraci ptáků a chránit africkou faunu

Afrika je významným hotspotem biodiverzity. Tuto oblast obývají tisíce druhů rostlin a živočichů a během období zimy na severní polokouli přivítá také velké množství tažných ptáků. Africká prostředí ovšem procházejí významnými změnami vlivem rostoucího tlaku lidské činnosti a klimatických změn. V posledních desetiletích zaznamenáváme dramatické poklesy početností mnoha druhů živočichů. K nejvýraznějším změnám dochází u tažných ptáků, které studuje Vojtěch Brlík z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Publikováno 22.2.2024

Úspěch na Zoologických dnech v Ostravě

Naše studentka Barbora Straková spolu s Agátou Horáčkovou z katedry zoologie získaly na Zoologických dnech 2024 v Ostravě 3. místo za nejlepší studentský poster (v soutěži bylo 55 posterů). Gratulujeme!

Publikováno 14.2.2024

Naděje pro turecké chovy raků

Kolikrát jste již slyšeli, že za dřívějších dob bývaly řeky plné raků? A ať se díváte, jak se díváte, nikdy jste žádného raka neviděli? I dnes jsou místa v ČR, kde je raků spoustu, nejde ale bohužel jen o ty samé druhy, jako dříve. Původní rak říční (Astacus astacus) je dnes již kriticky ohroženým druhem. Mohou za to mimo jiné zavlečené druhy raků, které jsou odolné na jimi přenášený račí mor a zároveň mají vysoký rozmnožovací a odolnostní potenciál. Problematikou infekce raků račím morem se zabývala recentní studie, na které pracoval i Adam Petrusek a jeho kolegové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Publikováno 7.2.2024

Akce dokumentů