Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Podívejme se na zoubek historickým zubům
- Představte si, že se vrátíte v čase do 14. století, do období poznamenaného katastrofickými událostmi, jako je hladomor a mor. Ve svém výzkumu se Eliška Zazvonilová, Petr Velemínský a Jaroslav Brůžek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zabývali středověkými hroby v Kutné Hoře-Sedlci, aby pomocí jedinečné metody odhalili tajemství období smrti. Tento inovativní přístup nabízí pohled do minulosti a umožňuje nahlédnout do sezónní dynamiky úmrtnosti v krizových obdobích.
- Amoniak jako válečný pomocník?
- Spánek představuje jednu z nejdůležitějších fyziologických potřeb člověka. Jelikož je stěžejní pro optimální mentální i fyzickou výkonnost, ve vojenských operacích může být nedostatek spánku doslova otázkou života a smrti. Je však možné spánkovou deprivaci nějak obelstít? Jako jedna z možností se jeví tzv. ergogenní látky, tedy látky schopné zvyšovat fyzickou či duševní činnost. Na jednu z nich se blíže podíval tým odborníků v čele s Janem Malečkem z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy spolu s Kateřinou Skálovou a Zdeňkou Bendovou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
- Ferromanganové kůry: geologické archivy na mořském dně
- Kůry na mořském dně jsou minerální útvary, které se formují dlouhodobými geologickými procesy a tvoří unikátní záznam o historii Země. Günther Kletetschka z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s kolegy studují tyto kůry, aby odhalili jejich skryté vlastnosti a získali nové poznatky o geologické a environmentální minulosti naší planety.
- Mikroorganismy pomáhající ve zmírnění změny klimatu?
- Tání ledovců je jedním z důsledků globální změny klimatu. V souvislosti s ním dochází i k dalším jevům, jako je například uvolňování produktů mikrobiální aktivity pod ledovcem, včetně metanu, vysoce účinného skleníkového plynu, který by mohl klimatickou změnu dále zrychlit. Mezinárodní tým odborníků na kryosférickou ekologii v čele s Matějem Znamínkem z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se proto vydal do Grónska, kde zjistil zajímavé informace o tamních mikroorganismech.
- Odhalení síly chladu: Jak krátkodobé působení přiměřeného chladu ovlivňuje zdraví srdce
- Může nás vystavení přiměřenému chladu ochránit před problémy se srdcem? Působení chladu má na lidské tělo řadu pozitivních účinků. Známé jsou jeho schopnosti zlepšovat krevní oběh, tlumit bolest či redukovat zánětlivé procesy. Méně známý, ale stejně zajímavý je jeho vliv na ochranu srdce. Tým vědců ze skupiny Fyziologie svalů a signalizace chladové aklimace pod vedením doc. RNDr. Jitky Žurmanové PhD. působící na Přírodovědecké fakultě se zaměřil ve svém výzkumu na otázky optimální teploty a doby expozice chladu a porozumění konkrétních účinků, které tato praxe může mít.
- Neodvratný hněv bohů aneb rozhovor s Bohumírem Janským nejen o projektu PERUN
- Velicí jsou bohové, avšak mocný je PERUN? Podle mytologie je Perun slovanský bůh bouře, hromu a blesku. PERUN (zkrácením anglického Prediction, Evaluation and Research for Understanding National sensitivity and impacts of drought and climate change for Czechia) je ale také jeden z největších projektů Ministerstva zemědělství posledních let, který má za úkol výzkum klimatických extrémů, sucha a důsledků jeho prohlubování v České republice. Tento projekt má celkovou délku trvání 6,5 roku s velkou pravděpodobností dalšího pokračování a spojuje nejvýznamnější české instituce, mezi které patří také Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. Nejen o tomto projektu jsme si povídali s hlavním řešitelem pro PřFUK profesorem Bohumírem Janským.
- Strašák cholesterol: Jaký je jeho vliv na Alzheimerovu chorobu?
- Babička se ptá pana doktora: „Pane doktore, jakže se to jmenuje ten Němec, co mi pořád doma schovává věci?" Pan doktor odpovídá: „Alzheimer, babičko, Alzheimer…"
- Kdo (ne)chodí k volbám: Slovenské parlamentní volby 2020
- Volby. Pro někoho až posvátný pilíř demokracie, pro jiného prostá nutnost a pro dalšího pouze nezáživná soutěž mocichtivých. Přístup k volbám se člověk od člověka liší, a tak se nabízí prostá otázka – proč? Na jakých faktorech závisí naše rozhodnutí, zda se jich zúčastníme? To nám na příkladu slovenských parlamentních voleb, které proběhly v roce 2020, osvětlili Dominik Kevický z Geografického ústavu Masarykovy Univerzity a Jonáš Suchánek z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
- Freudova mýlka
- Ztráta čichu jako jeden z příznaků onemocnění COVID-19 mnohým z nás ukázala, jak je pro nás tento smysl důležitý. Spousta vědců znehodnocovala význam čichu u lidí po několik století. Sigmund Freud čich dokonce spojoval se zvířecí stránkou lidské psychiky. Dnes už ale víme, jak velká mýlka to byla, a jak důležitý je tento smysl v naší komunikaci. Cestu, kterou si výzkum chemické signalizace prošel, popsala studie, které se zúčastnil Jan Havlíček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
- Dvojití agenti: opylovač nebo zloděj?
- Když včela nasbírá nektar z květu, začne tím dlouhý proces výroby medu. Nektar představuje sladkou odměnu pro hmyz, který rostlinu opyluje. Tato interakce je považovaná za typický příklad mutualismu. Není to ale tak jednoduché, protože odměna nabízená rostlinami láká i zloděje, kteří vysají nektar, ale rostlinu neopylují. Kdo jsou nejčastější zloději a jaký vliv na krádeže nektaru má nadmořská výška, roční období a tvar květu zkoumal na Kamerunské hoře výzkumný tým z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, v čele se Sailee P. Sakhalkar, Štěpánem Janečkem a Robertem Tropkem.
Akce dokumentů