Rozklad chitinu v půdě vysvětlen asociací baktérií a roztočů
Kromě kloboukatých hub v půdě žijí vláknité druhy, např. rodů Penicillium, Verticillium, Fusarium či Alternaria schopné nejen rozkladu rostlinného opadu, ale i napadení rajčat, bramborů, ale také siláže. A tyto houby mnoho druhů živočichů konzumuje velmi ochotně. Dlouho se předpokládala vlastní produkce živočišných chitinolytických enzymů. Práce laboratoře půdní biologie, jejích členů a spolupracovníků včetně diplomantů přinesla výsledek:
Chitinolytické enzymy pro konzumaci vláknitých hub v půdě modelovou skupinou mykofágních roztočů produkuji s nimi asociované baktérie. Najdeme je v blízkosti trávicí trubice roztočů, kde tvoří mimostřevní tělesa. Prozatím bylo z roztočů na laboratorní houbové stravě i z přírody izolováno a identifikováno cca 10 druhů prokazatelně chitinolytických baktérií. Jejich přímou chitinolytickou aktivitu v těle roztočů i zvyšené ukládání dusíkového metabolitu - guaninu - dokázaly specifické testy. Skutečný mykofág, tedy houbožravý živočich, konzumuje houbu celou, jak obsah buněk, tak buněčnou stěnu, k čemuž musí mít chitinolytické enzymy. A v případě roztočů tyto získá asociací s chitinolytickými baktériemi ve svém těle. Jeden ze způsobů uvolňování dusíku do půdy, a to mykofágními živočichy, byl tedy objasněn.
Smrž, J., Čatská, V., 2010. Mycophagous mites and their internal associated bacteria cooperate to digest chitin in soil. Symbiosis 52, 33-40.
Akce dokumentů