Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Role trupové neurální lišty v osteogenezi dermálních pancířů
- Neurální lišta obratlovců dává vznik řadě buněčných typů, mj. osteoblastům tvořícím kosti. Tato schopnost je považována pouze za doménu hlavové části neurální lišty. Že tomu tak není, popsal Jan Štundl, absolvent Přírodovědecké fakulty UK v současné době působící na Caltech v USA s mezinárodním týmem spoluautorů, jehož součástí byli Robert Černý a Anna Pospíšilová z Katedry zoologie PřF UK. Svůj objev osteoblastů odvozených z trupové neurální lišty, které tvoří kostěné štítky na hřbetě jeseterů, publikovali v Proceedings of the National Academy of Sciences. Jde o vůbec první přesvědčivý důkaz, že buňky trupové neurální lišty mohou přirozeně tvořit kostní tkáň. Autoři na základě získaných dat z několika linií současných ryb zároveň navrhují, že se neurální lišta nejspíše podílela na tvorbě masivních pancířů kryjících těla obratlovců žijících před stovkami milionů let.
- Voda v pohybu
- V posledních letech dochází k výrazným změnám ve vodním cyklu na našem území, přičemž nejvíce se to dotýká srážek a výparu. Přesné určení změn na lokální úrovni, ačkoliv není stále dostatečně pochopené, má velký význam. Pod vedením Mijaela Rodriga Vargas Godoy z České zemědělské univerzity v Praze se proto tým odborníků včetně Michala Jeníčka z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy vydal na cestu za poznáním a modelováním změn vodního cyklu v Česku.
- Jak budou vypadat lesy budoucnosti?
- Lesy mají nenahraditelné ekologické funkce, včetně v současné době velice potřebné ukládání uhlíku. V posledních desetiletích však čelí velkým výzvám, zejména v souvislosti se změnou klimatu. Abychom se mohli správně adaptovat a předejít poklesu jejich stability je důležité znát jejich vývoj a odezvu na klimatické faktory v různých prostorových škálách. Z tohoto důvodu tým odborníků sestavil pro naše území soubor map současného stavu lesních ekosystémů spolu s jejich predikovaným vývojem. Na tvorbě map se z velké části podíleli odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Konkrétně z Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie to byla Daniela Machová, která byla i vedoucí týmu, a Lukáš Brůha a z Katedry fyzické geografie a geoekologie Václav Treml a Jan Tumajer.
- Podívejme se na zoubek historickým zubům
- Představte si, že se vrátíte v čase do 14. století, do období poznamenaného katastrofickými událostmi, jako je hladomor a mor. Ve svém výzkumu se Eliška Zazvonilová, Petr Velemínský a Jaroslav Brůžek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zabývali středověkými hroby v Kutné Hoře-Sedlci, aby pomocí jedinečné metody odhalili tajemství období smrti. Tento inovativní přístup nabízí pohled do minulosti a umožňuje nahlédnout do sezónní dynamiky úmrtnosti v krizových obdobích.
- Amoniak jako válečný pomocník?
- Spánek představuje jednu z nejdůležitějších fyziologických potřeb člověka. Jelikož je stěžejní pro optimální mentální i fyzickou výkonnost, ve vojenských operacích může být nedostatek spánku doslova otázkou života a smrti. Je však možné spánkovou deprivaci nějak obelstít? Jako jedna z možností se jeví tzv. ergogenní látky, tedy látky schopné zvyšovat fyzickou či duševní činnost. Na jednu z nich se blíže podíval tým odborníků v čele s Janem Malečkem z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy spolu s Kateřinou Skálovou a Zdeňkou Bendovou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
- Ferromanganové kůry: geologické archivy na mořském dně
- Kůry na mořském dně jsou minerální útvary, které se formují dlouhodobými geologickými procesy a tvoří unikátní záznam o historii Země. Günther Kletetschka z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s kolegy studují tyto kůry, aby odhalili jejich skryté vlastnosti a získali nové poznatky o geologické a environmentální minulosti naší planety.
- Mikroorganismy pomáhající ve zmírnění změny klimatu?
- Tání ledovců je jedním z důsledků globální změny klimatu. V souvislosti s ním dochází i k dalším jevům, jako je například uvolňování produktů mikrobiální aktivity pod ledovcem, včetně metanu, vysoce účinného skleníkového plynu, který by mohl klimatickou změnu dále zrychlit. Mezinárodní tým odborníků na kryosférickou ekologii v čele s Matějem Znamínkem z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se proto vydal do Grónska, kde zjistil zajímavé informace o tamních mikroorganismech.
- Odhalení síly chladu: Jak krátkodobé působení přiměřeného chladu ovlivňuje zdraví srdce
- Může nás vystavení přiměřenému chladu ochránit před problémy se srdcem? Působení chladu má na lidské tělo řadu pozitivních účinků. Známé jsou jeho schopnosti zlepšovat krevní oběh, tlumit bolest či redukovat zánětlivé procesy. Méně známý, ale stejně zajímavý je jeho vliv na ochranu srdce. Tým vědců ze skupiny Fyziologie svalů a signalizace chladové aklimace pod vedením doc. RNDr. Jitky Žurmanové PhD. působící na Přírodovědecké fakultě se zaměřil ve svém výzkumu na otázky optimální teploty a doby expozice chladu a porozumění konkrétních účinků, které tato praxe může mít.
- Neodvratný hněv bohů aneb rozhovor s Bohumírem Janským nejen o projektu PERUN
- Velicí jsou bohové, avšak mocný je PERUN? Podle mytologie je Perun slovanský bůh bouře, hromu a blesku. PERUN (zkrácením anglického Prediction, Evaluation and Research for Understanding National sensitivity and impacts of drought and climate change for Czechia) je ale také jeden z největších projektů Ministerstva zemědělství posledních let, který má za úkol výzkum klimatických extrémů, sucha a důsledků jeho prohlubování v České republice. Tento projekt má celkovou délku trvání 6,5 roku s velkou pravděpodobností dalšího pokračování a spojuje nejvýznamnější české instituce, mezi které patří také Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. Nejen o tomto projektu jsme si povídali s hlavním řešitelem pro PřFUK profesorem Bohumírem Janským.
- Strašák cholesterol: Jaký je jeho vliv na Alzheimerovu chorobu?
- Babička se ptá pana doktora: „Pane doktore, jakže se to jmenuje ten Němec, co mi pořád doma schovává věci?" Pan doktor odpovídá: „Alzheimer, babičko, Alzheimer…"
Akce dokumentů