Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Česká půda pod palbou
- O tom, kolik stovek tun olova a jiných prvků „obohatí“ v důsledku rekreační střelby ročně půdu v českých luzích a hájích existují pouze dohady. Důležitější však je, jak se tyto elementy v půdě dále chovají, do jaké míry jí kontaminují a jak mění její vlastnosti v celém půdním profilu. Na tyto otázky se částečně pokusil odpovědět tým českých odborníků, když si vytyčil za cíl popsat výskyt vybraných prvků v půdních profilech na modelové střelnici v Olomouckém kraji.
- Řekněte mi, co jíte, a já vám řeknu…
- …co to může udělat s hormony ve vašem těle! Kolektiv autorů z Přírodovědecké fakulty UK studoval vliv snídaně s vysokým podílem cukrů nebo bílkovin na hladinu hormonů spojených s příjmem potravy u anorektiček, bulimiček a kontrolních zdravých žen. Jak vás ovlivní, když si dáte k snídani rohlík s marmeládou místo chleba se sýrem a šunkou nebo naopak?
- První popis chromosomů paroztoče východoaustralského
- František Šťáhlavský z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK ve spolupráci s australskými a americkými kolegy poprvé popsal karyotyp a průběh meiotického buněčného dělení u paroztoče východoaustralského Austropurcellia arcticosa (Cantrell, 1980). Tento druh je zároveň i vůbec prvním zástupcem řádu sekáčů z australasijské oblasti, u něhož byly chromosomy zkoumány a prvním paroztočem, u kterého byla detailně zdokumentovaná meiosa.
- Život na hadcích společnými silami
- Hadcové půdy představují nehostinné prostředí charakterizované značným nadbytkem hořčíku v poměru k vápníku, nedostatkem základních živin, zvýšeným obsahem těžkých kovů a nízkou schopností zadržovat vodu. Neustálý mnohonásobný abiotický stres může vést k adaptaci rostlin, rychlejší speciaci a vývoji specifické hadcové vegetace s nízkou produktivitou a vysokým stupněm endemismu.
- Posviťme si na viry!
- Nanomateriály, tedy materiály, jejichž hlavní složky tvoří částice o rozměru zhruba 1 až 100 nanometrů, nalézají uplatnění v mnoha oblastech běžného života - od elektroniky přes medicínu až po kosmetický průmysl. Nyní se ukazuje, že struktury z nanomateriálů mohou být prospěšné i v boji člověka proti patogenním mikroorganismům a to v situaci, kdy mnohé bakterie a viry reagují na užívání antibiotik a virostatik vznikem rezistencí a léčba těmito terapeutiky přestává být efektivní. Klíčovou roli u tohoto nového způsobu obrany proti mikroorganismům přitom hraje obyčejné bílé světlo.
- Má vzhled vliv na to, jak věříme druhým? Co taková barva očí?
- Ať už se nám to líbí, nebo ne, vzhled druhých lidí ovlivňuje, jaký prvotní dojem v nás vzbudí a jaké vlastnosti si s nimi asociujeme, než je skutečně poznáme. Některé fyzické rysy v nás mohou vzbuzovat příjemné, jiné naopak negativní pocity; jak je to ovšem konkrétně s tím, nakolik důvěryhodní nám jiní lidé připadají? Jaké charakteristiky mají na tuto důležitou vlastnost vliv?
- Československo pod migrační lupou vietnamských navrátilců
- Mohlo by se zdát, že slavné časy česko-vietnamského partnerství jsou už dávno ty tam. Ale přesto stojí za to ponořit se do historických a politických souvislostí vietnamsko-české migrace, vždyť Vietnamci tvoří po Slovácích a Ukrajincích třetí nejpočetnější cizineckou skupinu v Česku.
- Kam nechodí slunce, tam chodí extremofilní chemoautotrofové
- Že se dnes mikrobiologie nedělá pouze v bělostných laboratořích, ale za mikroorganismy se dostávají také montanisté do hlubin stovek metrů pod zemí, možná leckoho překvapí, nutno však uznat, že výsledky zkoumání takovýchto prostředí jsou často překvapující i pro samotné vědce. Například v bývalém rudním dole ve Zlatých Horách ve Slezsku se nacházejí makroskopické nárosty bakteriálních kolonií, které se jako bělavé chomáče tenkých provázků vlní v toku podzemních potoků v pH menším než 3 nebo visí z okolní skály jako jakési živé krápníky, z nichž na zem skapává voda jako z těch opravdových.
- Račí mor v Dunajské deltě - blížící se pohroma nebo dlouhodobé soužití patogenu s hostitelem?
- Račí mor, zapříčiněný oomycetem Aphanomyces astaci, patří mezi sto nejhorších invazních druhů na světě – je schopen vyvražďovat celé populace evropských raků. Přítomnost A. astaci v přísně chráněné oblasti Dunajské delty může znamenat vážné ohrožení pro sladkovodní ekosystémy jihovýchodní Evropy.
- Závislost evoluční diverzifikace na teplotě? Pro mločíky a šelmy ano.
- Už od dob Alexandera von Humboldta víme, že blíže k rovníku nacházíme více druhů, než když se od něj vzdalujeme. Tento fenomén, tzv. latitudinální gradient biodiverzity, je natolik do očí bijící, že může být s podivem, že dodnes intenzivně zaměstnává světovou komunitu makroekologů, do které patří i lidé z pracovní skupiny Davida Storcha na PřF UK.
Akce dokumentů