Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Vývoj sítnice oka – nový nástroj pro studium
- Embryonální vývoj oka savců je komplexní proces, vyžadující účast mnoha nepostradatelných faktorů takříkajíc ve správný čas na správném místě. Při poškození některého z genů, zásadních pro vytvoření tohoto orgánu, může dojít k nezvratnému poškození zraku a v některých případech dokonce až k úmrtí zárodku. Studium takových genů a vývojových procesů proto může poskytnout důležité informace, potenciálně využitelné i v lidské medicíně. Vědci z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s Ústavem molekulární genetiky AV ČR v.v.i proto vyvinuli nový myší kmen mRx-cre, který umožňuje studium vývoje sítnice oka v jeho raných stadiích.
- Neviditelná dynamika uvnitř obilných polí: mšice vs. střevlíci
- Intenzifikace zemědělství v posledních dekádách přinesla nejen snížení diverzity přirozeně se vyskytujících druhů v zemědělské krajině v důsledku úbytku přirozených a polopřirozených stanovišť, ale také používání velkého množství pesticidů cíleně bránících rozvoji škůdců. Tato a jiná opatření s sebou přinesla množství na sebe navazujících negativních efektů, zejména pak narušenou rovnováhu vztahu kořist:predátor, přemnožení druhů prosperujících z homogenizace krajiny spojenou s přítomností obilnin jako potravního zdroje nebo schopností škůdců být rezistentní proti aplikovaným pesticidům. V současnosti se odhaduje, že téměř 70% úrody obilovin dominujících na trhu by bylo ztraceno bez užití ochranných přípravků. Alternativním řešením je použití přirozených predátorů těchto škůdců. Jaké životní podmínky potřebují predátoři, aby snížili početnost škůdců v zemědělské krajině, studoval tým zahraničních vědců, jehož členem byl také profesor Pavel Kindlmann z Ústavu pro životní prostředí.
- Skrytá druhová rozmanitost létavců
- S nástupem používání molekulárních metod v zoologii dochází u mnoha skupin organismů k rozsáhlým změnám. Mění se systematické zařazení některých zástupců, pohled na příbuzenské vztahy skupin mezi sebou i v jejich rámci, jsou rozpoznávány dříve skryté druhy. Právě na problematiku odhalování druhů, které jsou na první pohled stejné, ale liší se svojí genetickou informací (tzv. kryptické druhy), se zaměřuje studie netopýrů provedená Janem Šrámkem z katedry zoologie PřF UK a jeho kolegů. Ve svém výzkumu se zaměřili na netopýry rodu Miniopterus (česky létavec) zejména ze západního Palearktu, u kterých zkoumali srovnávací znaky na lebce a zubech, a sekvence mitochondriální DNA.
- Vězňovo dilema není vždy nejlepším modelem vzniku kooperace
- Vyvinula se u některých zvířat kooperace na principu známého opakovaného vězňova dilematu, nebo je tento široce používaný model nepřesný a jiné mechanismy teorie her objasní vznik spolupráce lépe? Pavel Stopka z PřF UK se společně s kolegou Johnsonem na tento problém podívali podrobněji.
- Jak probíhá zárodečný vývoj varana?
- Studie Martiny Gregorovičové z katedry zoologie PřF UK a jejích kolegů z této katedry a dalších institucí popisuje fáze běžného vývoje varana mangrovového (Varanus indicus). Vše nasvědčuje tomu, že relativně dlouhá doba inkubace vajíčka i dynamika fází, kterými embryo prochází, mají souvislost s aktivní predací dospělého jedince.
- Islandský popel pokryl Prahu
- Pleistocénního stáří jsou naše poslední sopečné erupce. Za podobnými představeními nám tak nezbývá než se vypravit do Itálie, na Island, nebo ještě dále. Čas od času si však můžeme užít trochu legrace alespoň díky dálkovému troposférickému přenosu navštívenek v podobě vulkanického prachu.
- Zrychlující metabolismus českého zemědělství
- Dá-li se nějaké období moderní lidské historie označit za dobu, během které došlo k nejvýznamnějším společenským, kulturním, ale i prostorovým změnám, bude 20. století zajisté zaujímat přední příčku. Měnící se politická a ekonomická uspořádání v naší zemi ovlivňovala i podobu zemědělství, což se odráželo rovněž ve vývoji sociálního metabolismu, tedy vzájemného ovlivňování člověkem vytvořených a přírodních systémů. V rámci studia sociálního metabolismu je zkoumána daná oblast pomocí fyzikálních ukazatelů a výsledky jsou vyjádřeny v jednotkách hmotnosti, energie či plochy.
- CoPak je Přesně To CPPT?
- Tuto otázku jsem položila Petru Synkovi (PS), doktorandovi z katedry zoologie, a Ondřeji Vaňkovi (OV), asistentovi z katedry biochemie. Na Přírodovědecké fakultě oba působí jako technologičtí skauti Centra pro přenos poznatků a technologií (CPPT) Univerzity Karlovy (UK). Toto centrum vzniklo původně jako projekt financovaný z prostředků Strukturálních fondů EU a nyní jsou jeho služby k dispozici všem fakultám a pracovištím UK. Jeho hlavním cílem je pomoci zaměstnancům a studentům úspěšně komercializovat jejich objevy. Neboli zavést výsledky jejich výzkumu a vývoje do praxe: v případě unikátních objevů získat patent, jindy naopak navázat výzkumnou spolupráci s vhodnou firmou či si dokonce založit vlastní společnost.
- Struktura příjmení v Česku
- Příjmení je individuální znak každého z nás, převážně děděný po otci nebo získaný manželstvím. Příjmení je také hromadným jevem, který lze studovat z hlediska početností výskytu. Kombinace informací o složení a četnostech příjmení představuje unikátní kód každého obydleného regionu. O poskytnutí souhrnného pohledu na strukturu příjmení v Česku se pokusili Josef Novotný z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty spolu s Jamesem Cheshirem z University College London.
- Ovlivňovalo pivo české zemědělství už v době bronzové a železné?
- Z archeologických nálezů máme poměrně přesnou představu o tom, kde naši předci hospodařili. Víme také, že zhruba v době bronzové a na počátku železného věku začalo obyvatelstvo osidlovat i klimaticky méně vhodná území a poprvé tak opouštělo tzv. starosídelní prostor v Polabí a na jižní Moravě. Nebylo však zřejmé, do jaké míry ovlivňovaly nové klimatické a environmentální podmínky volbu zemědělských plodin.
Akce dokumentů