Voda v pohybu
V posledních letech dochází k výrazným změnám ve vodním cyklu na našem území, přičemž nejvíce se to dotýká srážek a výparu. Přesné určení změn na lokální úrovni, ačkoliv není stále dostatečně pochopené, má velký význam. Pod vedením Mijaela Rodriga Vargas Godoy z České zemědělské univerzity v Praze se proto tým odborníků, do kterého byl významně zapojen i Michal Jeníček z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, vydal na cestu za poznáním a modelováním změn vodního cyklu v Česku.
Voda nikdy nezmizí. Proč je jí tedy někdy málo? Odpověď je v mnoha případech možné hledat ve změně vodního cyklu, který zabezpečuje přenos vody v systému výpar – srážky – odtok – vsak. Pokud se naruší rovnováha, může někde „přebývat“ a někde „scházet“, její celkové množství však zůstane stejné. Není pochyb, že tuto bilanci výrazným způsobem ovlivňuje i změna klimatu.
I přes dnešní poměrně kvalitní staniční data je stále problematické určit celkovou vodní bilanci na lokální úrovni, jelikož v každém vstupu může být zaznamenána určitá chyba. Ta pak může ovlivnit další výpočty a způsobit paseku. Odborníci na hydrologii a hydrologické modelování se proto zaměřili na nové možnosti zpřesnění a podrobné vysvětlení pohybu vody v Česku.
Celkem vědci využili 60 let dlouhé časové řady z národních i mezinárodních databází, u kterých došlo k jejich srovnání a které představovaly výbornou základnu pro další výpočty. Jak s nimi naložit je však klíčové. Pomocí těchto dat vědci přistoupili k hydrologickému modelování a reanalýze dat, což je ve stručnosti kombinace reálných dat a počítačového modelování. Základními sledovanými veličinami kromě srážek všech skupenství byla také evapotranspirace (výpar a výdej vody z vegetace) a odtok. Jednotlivé výpočty a bilance byly počítány pro jednotlivá povodí uzavírající větší prostorové celky.
V průběhu sledovaného období docházelo k výrazným změnám ve vodním cyklu, a to zejména k jeho zrychlování. Přestože srážky významně nerostly, u výparu byl zvýšený nárůst výrazný, což v důsledku způsobuje snížené množství vodních zásob v půdě a povrchových vodách. Výrazná sucha tak lze připisovat spíše změnám v energetických tocích než nedostatku vody jako takové.
Při hodnocení sezónních změn vědci zaznamenali značnou prostorovou heterogenitu na našem území. Zajímavé bylo, že i když se nejvýraznější změny ve vodním cyklu projevují na jaře (zde hraje roli zejména změna skupenství srážek, méně sněhu a dřívější tání), při porovnání dvou třicetiletých období 1961–1990 a 1991–2020 byly největší prostorové rozdíly připisovány hydroklimatickým změnám v letním období.
Jelikož staniční data poskytují pouze konkrétní údaje pro velmi specificky situovanou oblast a heterogenita prostředí tak může být skryta, tým vědců představil nové možnosti s nejpřesnějšími výpočty pro celou oblast Česka. Výsledky analýz popisují zároveň nejnovější časoprostorové změny v koloběhu vody na našem území. Předkládají nám tak nové možnosti pro lokální management krajiny a zavedení opatření např. pro hospodaření s vodními zdroji či přizpůsobení pěstovaných plodin. Metodu hodnocení lze navíc snadno použít pro jakýkoli jiný region.
Kateřina Fraindová
Publikováno:
Středa 05.06.2024 09:15
Akce dokumentů