Kdo (ne)chodí k volbám: Slovenské parlamentní volby 2020

Krátký pohled do historie nám vyjasní volební situaci na Slovensku – od pádu komunistického režimu se zde konalo deset demokratických parlamentních voleb, přičemž nejvyšší volební účast byla zaznamenána hned v prvních z nich – v roce 1990 (přes 95 %). Následně její míra klesala (s výjimkou roku 1998) až na historické minimum 54,7 % v roce 2006. Od roku 2010 se hodnota volební účasti pohybuje kolem hodnoty 60 %. Regionální rozdíly ve volební účasti však mají naopak tendenci se zvětšovat – vysoká volební účast je typická pro Bratislavský, Žilinský či Trenčínský kraj, kdežto kraje jako Banskobystrický, Prešovský nebo Košický dosahují významně nižších hodnot. Například rozdíl mezi Bratislavským a Košickým krajem byl v roce 1998 v podstatě nulový, v roce 2016 však vystoupal až na propastných 23 procentních bodů. Jak je to ale možné? Proč se lidé z různých regionů rozhodují natolik odlišně?

Ilustrativní obrázek
Zdroj: MV SR

K zodpovězení těchto otázek byla použita zejména metoda víceúrovňové geograficky vážené regrese (MGWR), která nám ukazuje, jak se důležitost faktorů ovlivňujících volební účast mění v různých regionech Slovenska. MGWR poslouží i k ověření platnosti hypotéz, které vznikly na základě teorií volební účasti, jejichž základy byly položeny americkými vědci již v 40. letech 20. století. Teorie volební účasti obvykle sledují jeden ze dvou cílů – buďto se snaží o vysvětlení volebního chování jednotlivce, anebo analyzují volební účast na úrovni regionů.

Jedna z hypotéz tvrdí, že vyšší volební účast bývá v obcích s menším počtem obyvatel, s větším podílem katolíků či s větším podílem obyvatel slovenské národnosti. Analýza potvrzuje její platnost v případě všech tří faktorů. Hlavní roli zde hraje zejména vyšší sociální homogenita. V menších obcích je významným i pocit většího vlivu na volební výsledek a v případě národností lze předpokládat, že zájem národnostních menšin o volby bude spíše menší.

Nečekané závěry však přinesl faktor podílu obyvatel v postproduktivním věku. Hypotéza, která se opírá zejména o fakt, že jsou senioři navyklí se účastnit voleb z období socialismu a nyní ve svém zvyku pokračují, se nepotvrdila. Ve velké většině regionů se jejich podíl na celkovém počtu obyvatel, tedy i vliv na volební účast, ukázal jako nevýznamný. To je nejspíše způsobeno tím, že jejich rozhodování je ovlivněno mnoha dalšími faktory, jako například jejich vzděláním, velikostí obce ve které žijí či její geografickou polohou.  

Poslední ze zkoumaných hypotéz předpokládá, že volební účast dosahuje vyšších hodnot v obcích s vyšším podílem obyvatel s vysokoškolským vzděláním, s nižším podílem osob pracujících v primárním sektoru nebo s nižším podílem nezaměstnaných. Platnost hypotézy se v tomto případě potvrdila u vysokoškolsky vzdělaných a nezaměstnaných. Podíl zaměstnaných v primárním sektoru nemá na základě analýz na výsledek volební účasti v regionu žádný vliv.

Vliv vysokoškolsky vzdělaných na volební účast ve slovenských okresech
Zdroj: původní článek

Studie potvrdila platnost většiny hypotéz, vycházejících z teorií volební účasti. Její hodnota je zpravidla vyšší v ekonomicky i sociálně prosperujících lokalitách, kdežto v periferních oblastech je podíl nevoličů výraznější. Jejich celkový podíl částečně zachycuje stav, ve kterém se demokracie daného státu nachází. Cílem politiky by měla být snaha rozdíly mezi jádrem a periferiemi zmenšovat, což by teoreticky mělo vést k vyšší volební účasti a tím i k zdravější demokracii.

Kevicky D., Suchanek J., Examining voter turnout using multiscale geographically weighted regression:The case of Slovakia. Moravian Geographical Reports 31 (2023). https://www.researchgate.net/publication/374415286_Examining_voter_turnout_using_multiscale_geographically_weighted_regression_The_case_of_Slovakia

Matěj Hrabal