Amoniak jako válečný pomocník?
Spánek představuje jednu z nejdůležitějších fyziologických potřeb člověka. Jelikož je stěžejní pro optimální mentální i fyzickou výkonnost, ve vojenských operacích může být nedostatek spánku doslova otázkou života a smrti. Je však možné spánkovou deprivaci nějak obelstít? Jako jedna z možností se jeví tzv. ergogenní látky, tedy látky schopné zvyšovat fyzickou či duševní činnost. Na jednu z nich se blíže podíval tým odborníků v čele s Janem Malečkem z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy spolu s Kateřinou Skálovou a Zdeňkou Bendovou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Při spánku dochází k významným pozitivním a zároveň nepostradatelným vlivům na celý organismus. Jako ty nejdůležitější můžeme jmenovat například regeneraci tkání, produkci hormonů, ale také vyplavování toxických látek z těla. To celé souvisí s udržováním celkové tělesné a duševní pohody, přičemž každé narušení spánku má negativní vliv na veškeré funkce organismu. Znalost konkrétních vlivů na kognitivní a fyzickou výkonnost má nesmírný význam pro všechny, avšak obzvláště důležité jsou pro riziková povolání, mezi které patří také vojenský personál, u kterého může být silně ovlivněno zdraví, bojeschopnost a s tím i život.
Existuje něco, co by dokázalo spánkovou deprivaci zvrátit či zmírnit? Podle výzkumů taková možnost existuje s použitím tzv. ergogenních látek. Mezi nejznámější patří (nejen) vojáky užívaný kofein. Ten může krátkodobě udržet vojáky v bdělém stavu či zvýšit fyzickou výkonnost. Má to však háček. Zaprvé se ukazuje, že nástup kofeinu se projeví až po hodině od jeho užití, což v případě vojenských operací představuje problém. Dalším negativním vlivem je narušení spánkového režimu, což v konečném výsledku má opět negativní vliv na množství potřebného spánku a odpočatost vojáků.
Vědci se proto zaměřili na další ergogenní látku, která má rychlý nástup a je považována za relativně bezpečnou, a to amoniak. Při jeho inhalaci dochází k podráždění nosní dutiny a plic, což vede k okamžitému zvýšení rychlosti dýchání a zároveň celkové bdělosti, zvýšení rychlosti průtoku krve a zvýšení srdeční tepové frekvence.
Tohoto výzkumu se zúčastnilo celkem 18 mužských kadetů podobného věku, výšky a váhy. V průběhu 36 hodin přitom proběhlo 5 identických testů během něhož vojáci nespali a dále jeden test po 8 hodinách spánku. Testovalo se několik charakteristik související s ostražitostí a výkonem, a to tzv. Epworthská škála ospalosti (na stupnici 0–3 je určena pravděpodobnost usnutí v několika každodenních situacích), jednoduchá reakční rychlost (reakce na přesně určený podnět bez rozhodování), přesnost střelby, u které byla průběžně monitorována srdeční frekvence, rozborka a sborka pušky a maximální výška skoku, během něhož byla zjišťována vnímaná námaha. V každém časovém bodě byly testy provedeny dvakrát, a to s a bez inhalace amoniaku.
Výsledky výzkumu ukázaly, že inhalace amoniaku neměla výrazný vliv na celkovou spánkovou deprivaci, avšak krátkodobě působila pozitivně na zvýšenou pozornost a fyzickou zdatnost vojáků. A to zejména rychlejší reakční rychlost, vyšší srdeční frekvence, výška skoku spolu s nižší vnímanou námahou. Pouze u přesnosti střelby a u rozborky a sborky nebyl znatelný významný účinek.
Vědci závěrem podotýkají, že i když výsledky naznačují možné krátkodobé využití inhalace amoniaku ve specifických vojenských scénářích bez ohledu na přítomnost nebo délku celkové spánkové deprivace, jedná se o malý vzorek složený pouze z mužských vojáků. Tento výzkum proto dává podnět pro další testování této ergogenní látky u rozmanitějších skupin účastníků včetně žen a zároveň použití širší škály výkonnostních testů.
Kateřina Fraindová
Publikováno:
Úterý 02.04.2024 13:05
Akce dokumentů