„Bidenova vampýrovka“ odmítnuta vědeckou komunitou

Po publikaci článku popisující nový rod a druh vampýrovky z USA se začaly ve vědeckých kruzích objevovat pochvalné i skeptické reakce. Rybníček „fosilních hlavonožčářů“ je nicméně malý, a tak po oficiální publikaci práce amerických vědců započaly diskuse o zpětné reakci na nedokonale popsané vědecké souvislosti. Po dlouhém čekání na publikaci vyšel v prosinci roku 2023 ve stejném časopise reakční článek (Matters arising).

Staronový fosilní druh

Obrázek 1: Srovnání druhů Syllipsimopodi (a, b)
bideni a Gordoniconus beargulchensis (d, e). c- porovnání proporcí diskutovaných fosilií (zdroj https://doi.org/10.1038/s41467-023-42842-x)

Autoři zpětné reakce původní práci autorů konstruktivně zhodnotili v několika odstavcích. Z morfologického popisu fosilie vyplynulo několik drobných nejasností.

„Bidenova vampýrovka“ je značně podobná již jinému popsanému druhu z této skupiny hlavonožců – Gordoniconus beargulchensis Klug et al. 2019. Obě fosilie pochází ze stejného období (stupeň serpuchov, svrchní karbon). Ba dokonce byly obě nalezeny na stejné lokalitě (stát Montana, USA). Na druhou stranu se liší hlavně velikostí a zachováním vnitřních částí živočicha. Nicméně, po zmenšení druhu G. beargulchensis o 20 % se ukázalo, že jsou obě fosilie proporčně téměř symetrické (Obrázek 1c). Nestejná vnitřní stavba může být navíc vysvětlena rozdílnými podmínkami při fosilizaci (rozdílná tafonomie).

Spíše, než o nový druh se podle autorů reakčního článku jedná o takzvané mladší synonymum druhu G. beargulchensis. Tím pádem by byla dle nomenklatorických pravidel „bidenova vampýrovka“ druhem neplatným.

Dokonalý popis, poloviční výhra

Ne nadarmo vnikají fóry o puntičkářských paleontoložkách hrabajících se v minulosti. Dokonalá znalost morfologie fosilií, popřípadě jejich dnes žijících potomků a příbuzných, je zásadní součástí vědecké práce paleontologů.

Navzdory výjimečnému zachování měkkých částí živočicha a některých jeho vnitřních orgánů byl například jícen vampýrovky popsán jako inkoustový vak. Vědci popsaná ploutvička s otazníkem (fin) je pak zřejmě sifonálním kanálem (hydrostatický orgán některých hlavonožců). Další nedokonalé popisy nalezené fosilie jen dokládají sníženou míru profesionality a přesnosti vědeckého popisu.

Ku příkladu lze zmínit ještě popis údajných dvou delších chapadel živočicha. Nejstarší známý popis ramen se speciální funkcí pochází ze živočicha z období jury (stupeň toark). Bidenova vampýrovka by tedy prvotní výskyt tohoto fenoménu posunula o více jak 150 milionů let do minulosti. Ba co víc, zmíněná diferenciace desetiramenných a osmiramenných hlavonožců již v karbonu je značně nadsazená. Metoda molekulárních hodin ukazuje na rozdělení skupin v pozdějších obdobích (perm až trias). Další nesrovnalosti v popisu již nechávám čtenářům, které daná práce nerozesmutní a jsou schopni si ji v klidu přečíst až do konce.

Obrázek 2: Popis "bidenovy" vampírovky z originální práce (zdroj https://doi.org/10.1038/s41467-022-28333-5).

Nedokonalá preparace, poloviční neúspěch?

Možná nedbalá preparace vzorku z kamene mohla také způsobit absenci velké části fragmokonu a rostra (vnitřní schránky hlavonožců). Tato nedokonalost fosilie mohla být rovněž způsobena tafonomickými procesy v hornině (tafonomie – věda o zachování zkamenělin). Fragmokony (hydrostatická část vnitřní schránky) těchto živočichů jsou nejčastěji tvořené z aragonitu (kosočtverečná modifikace uhličitanu vápenatého), na rozdíl od jiných částí, které tvoří kalcit (klencová modifikace uhličitanu vápenatého).

Tyto dva typy CaCO₃ mají díky jiné krystalové soustavě rozdílné vlastnosti, tedy i stabilitu pro fosilizaci. Již v prvním semestru bakalářského studia nás dr. Matějka správně naučil, že „není všechno zlato, co se třpytí“. Někdy totiž bývá zlatem kočičím a aragonit není tak dobrý jako kalcit…

Přese všechno děkuji autorům obou článků za možnost sledovat výměnu vědeckých názorů takřka v přítomném čase. Články typu Matters arising, lapidárně řečeno „nelíbí se nám způsob vaší práce“ nebývají ve vědeckých kruzích, minimálně paleontologických, zase tak časté. Osobně ale doufám, že budu moci ještě pár takových článků přinést do povědomí čtenářů Popularizační sekce PřF UK.

Klug, C., Stevens, K., Hoffmann, R. et al. Revisiting the identification of Syllipsimopodi bideni and timing of the decabrachian-octobrachian divergence. Nat Commun 14, 8094 (2023).

Odkaz na článek: https://www.nature.com/articles/s41467-023-42842-x

Whalen, C.D., Landman, N.H. Fossil coleoid cephalopod from the Mississippian Bear Gulch Lagerstätte sheds light on early vampyropod evolution. Nat Commun 13, 1107 (2022).

Odkaz na původní práci amerických autorů: https://www.nature.com/articles/s41467-022-28333-5

Jan Geist