RSS

Kanál RSS

Tam kde dřímá dřípatka

U rostlinných i živočišných druhů může docházet v průběhu času k rozličnému křížení, které vede k přenosu genů na potomky a někdy až vzniku nových druhů. Pomocí nových metod výzkumu rostlinného genomu je možné zachytit tyto cesty do historie, které často skýtají nevšední objevy a pomáhají nám lépe pochopit evoluční procesy. Jednou ze zajímavých rostlin, jejíž cesty vývoje křížení nebyly zatím zcela objasněny, je rod dřípatky (Soldanella, Primulaceae). Marek Slovák z Katedry Botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s mezinárodním týmem napříč Evropou rozpletl dosud neznámý osud dřípatky.

Když ledy tají a voda mizí

Klimatická změna spolu s nárůstem teploty vzduchu má v mnoha podobách také zásadní vliv na množství a dostupnost vody. V důsledku toho dochází k ekologickým dopadům na celý ekosystém. Jedním z míst, které bylo silně zasaženo klimatickou změnou a v současné době také čelí kontroverznímu využívání velkého množství vody k těžbě nejméně kvalitního zdroje ropy (bitumenu), je i povodí řeky Athabasca v Kanadě. Na konkrétní dopady se detailně zaměřily Milada Matoušková a Kateřina Fraindová z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Výzkumná zákoutí fakulty odhalována v nových rozhovorech!

Jak probíhá výzkum nanočástic? Jak se Petr Jan Juračka stal fakultním fotografem? Jakou spojitost má úplněk a Alzheimerova choroba? A co dalšího se dá zkoumat u nás na fakultě? Na to vše odpovídáme v novém podcastu!

Nové barvy světa

Svět se mění. A s tím narůstá i potřeba nových klasifikací jednotlivých systémů, které by pomohly ke zjištění stavu, způsobu a rychlosti změn v jednotlivých oblastech. Většina globálních systémů však zahrnuje pouze přírodní podmínky. Ale co takové abiotické faktory, biodiverzita či vliv člověka? Toto všechno, a ještě mnohem více využili ve své cestě za novou klasifikací světových systémů Aleš Hrdina a Dušan Romportl z Katedry fyzické geografie a geoekologie Univerzity Karlovy.

Mitochondrie na cestách

„Mitochondrie jsou elektrárnou buňky.“ Známá věta zjednodušující roli, jakou plní tyto organely v eukaryotické buňce. Výroba značného množství energie je pro buňku klíčová, mitochondrie však mají i řadu dalších důležitých funkcí. Tak důležitých, že se buňkám vyplatí si mitochondrie navzájem vyměňovat či „krást“. Medicínský význam přenosu mitochondrií mezi buňkami nyní shrnuli v časopise Journal of Cell Biology autoři, mezi něž patří i prof. Ing. Jiří Neužil, CSc. (Griffith University, BTÚ AV ČR a Katedra fyziologie PřF UK).

Co se skrývá v jádru problému?

V úterý večer ožilo Centrum pro přenos poznatků a technologií UK myšlenkami nadšených a hloubavých studentů a živou diskuzí nad rozličnými problémy současnosti. Konal se zde druhý ročník soutěže Map the System, která ukazuje, jak se dá přemýšlet nad komplexními problémy a proč jsou důležité odlišné úhly pohledu a různé názory. Přírodovědecká fakulta měla v soutěži poměrně silné zastoupení, jak mezi soutěžícími, tak mezi dalšími účastníky večera.

Co se skrývá za fosforem?

Každý z nás se neustále učí a jinak tomu není ani u vědců, kteří se vydávají do hlubin nepoznaného. Zatímco 1,1´-bis(difenylfosfino)ferrocen je velmi dobře známou a průmyslově využívanou molekulou, jeho antimonový analog zatím nikdo nepopsal. Co nám může tato zanedbaná sloučenina nabídnout? Tuto otázku si položil tým prof. Petra Štěpničky z Katedry anorganické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledkem jejich práce byla příprava, popis a studie chování symetrického antimonového derivátu a článek v časopise Dalton Transactions, který se dostal i na obálku čísla.

CLIMOS – choroby přenášené flebotomy ve vašem mobilním telefonu

Chystáte se na dovolenou do Středomoří? Možná už brzy budete před cestou v mobilu kromě předpovědi počasí, cen ubytování a čistoty pláží hledat také míru rizika onemocnění leishmaniózou. Vědci z Katedry parazitologie PřF UK se podílí na novém výzkumném projektu CLIMOS, který má za cíl zkoumat vliv klimatické změny na rozšíření flebotomů a jimi přenášených patogenů v Evropě a okolních oblastech. A kromě rozšiřování vědeckého poznání připravuje i velmi praktické výstupy.

Synchrotronový urychlovač částic umožňuje velké objevy, i v paleontologii

Valéria Vaškaninová z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty UK zkoumá vznik čelistí a s ním spojenou přestavbu hlavy v evoluci obratlovců. Její mezinárodní vědecký tým využívá unikátní metodu zkoumání paleontologického materiálu – urychlovač částic synchrotron.

Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2022/2023 s Ing. Mgr. Janem Novákem

Jan Novák se zaměřuje především na výuku sportovních her, plavání a sportů v přírodě. Z hlediska sportovního zaměření je považován za „multifunkčního“ člena katedry. Do výuky zařadil netradiční sporty, například biatlon nebo orientační běh. Neodmyslitelnou součástí jeho činnosti na KTV je organizace řady soutěží, závodů a turnajů, které jsou vždy, díky své originalitě, velkým překvapením nejen pro studenty, ale i pro členy katedry.

Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2021/2022 – Geologie a ÚŽP

Laureátem ceny Studentský velemlok za akademický rok 2021/2022 v kategorii Geologie a Ústav pro životní prostředí, konkrétně za přednášku Migrace látek v životním prostředí, se stal RNDr. Jiří Bendl, CSc. Absolvoval obor geologie – geochemie, titul RNDr. získal v oboru geochemie, základní geologie a ložiska surovin na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Doktorské studium v oboru geochemie absolvoval na PřF UK a v Ústředním ústavu geologickém. ČSAV mu udělila vědeckou hodnost kandidáta geologických věd v oboru geochemie. Na přírodovědecké fakultě působí jako externista na Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů, pod jehož záštitou přednáší oceněnou přednášku již od roku 1985. Na PřF UK rovněž přednášel „Geochronologii a izotopovou geochemii“ a dodnes přednáší i „Využití ICP MS v přírodních vědách“. Jako expert se zaměřením na ochranu před zdravotně rizikovými látkami a rizikovými emisemi zastupoval mnoho let ČR: ve výboru SEAC při Evropské chemické agentuře v Helsinkách; ve výboru a pracovní skupině ECE UN a WHO Panevropského programu pro dopravu, zdraví a životní prostředí v Ženevě; v pracovní skupině OECD Doprava a životní prostředí v Paříži; ve společné expertní skupině Evropské komise pro dopravu a životní prostředí při DG TREN a DG ENV v Bruselu a vyjednával v rámci Komise pro udržitelný rozvoj OSN v New Yorku. Inicioval vznik a zajišťoval jako jejich tajemník expertní Výbor pro udržitelnou energetiku a dopravu a Výbor pro krajinu, vodu a biodiverzitu při Radě vlády pro udržitelný rozvoj, jichž je nyní členem, s cílem propojit přírodovědecké poznatky s rozhodovací sférou. Stále si cení vítězství v krajském kole fyzikální olympiády a třetí místo chemické olympiády. Od začátku její existence je členem Společnosti pro trvale udržitelný život.

Rybí stres posouvá hranice vědy

Když se člověk nachází ve stresu, produkuje jeho tělo celou řadu hormonů, které organismus připravují na stav útoč nebo uteč. Jeden z těchto stresových hormonů se dá pozorovat a měřit například i u ryb. A že ryby nemohou být z ničeho ve stresu? Výzkum, který Vám dnes představíme, nám přibližuje, jak tělo hostitele reaguje na napadení parazity. Výzkumný tým vědců pod vedením prof. Martina Reicharda měřil úroveň kortizolu v odebraných vzorcích plazmy ryby hořavky duhové v reakci na napadení parazity. Společně s Annou Janovskou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy poté publikovali článek v časopise Environmental Biology of Fishes.

Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2021/2022 – Biologie

Laureátem ceny Studentský velemlok za akademický rok 2021/2022 v kategorii Biologie, konkrétně za přednášku Methods in Genomics (Genomické metody), se stal RNDr. Martin Převorovský, Ph.D. Na fakultě absolvoval celé studium; magisterské v oboru Buněčná biologie a doktorské v oboru Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie. Po postdoktorandském pobytu ve Velké Británii University College London působí na naší fakultě na Katedře buněčné biologie, kde vede Laboratoř genomiky mikroorganismů. V roce 2015 mu byla udělena Cenu děkana pro nejlepší mladé vědecké a pedagogické pracovníky do 35 let.

Ohlédnutí za covidem – jak vnímáme tehdejší nejpřísnější opatření?

“Být člověkem znamená mít a znát své místo.” Věta, kterou publikoval kanadský geograf Edward Relph roku 1976 a která říká, že pro lidi je důležité navštěvovat emočně důležitá místa. Lidský život je už odedávna spojen s přírodou a místy, na která máme významné vzpomínky. Vzdělávací plány v Česku i na Slovensku dokonce zahrnují pobyt dětí v přírodě, jakožto součást výuky. Nejen že s dobou digitálních technologií tráví děti i dospělí méně času venku, ale pandemie COVID-19 celé situaci také nepomohla. Obzvláště omezující byl v tomto březen roku 2021, kdy byla ta nejpřísnější opatření – zákaz opustit katastr obce za účelem rekreace. Dominik Rubáš s Tomášem Matějčkem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy byli součástí výzkumné skupiny, která zkoumala, jaké dopady na zdraví mladých lidí toto přísné omezení mělo.

Paleoentomologické poklady z konkrecí

Paleoentomologie je zajímavou vědní disciplínou, která popisuje fosilní nálezy hmyzu z minulosti a dává je do souvislostí s recentní faunou, což umožňuje např. datování fylogenetických stromů. Vědci v ní mohou využít moderní přístupy k popisu morfologie jedinců a aplikovat je na fosilní zástupce. Tomáš Dvořák a Jakub Prokop z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy publikovali společně s kolegou z Polské Akademie věd článek v časopise Historical Biology. V něm popisují nálezy hmyzích křídel a dalších tělních struktur v konkrecích z období svrchního karbonu.

Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2021/2022 za chemii Bohuslavem Gašem

Cenu Studentského velemloka za akademický rok 2021/2022 získal prof. RNDr. Bohuslav Gaš, CSc. (*1951) za předmět Fyzikální chemie I (a). Vystudoval obor chemie na Přírodovědecké fakultě UK, je úspěšným vědcem, ale také byl děkanem Přírodovědecké fakulty, nebo prorektorem Univerzity Karlovy. Po mnoho let přednášel fyzikální chemii pro chemické a geologické obory a má na kontě mnoho vědeckých publikací.

Co předpověď počasí prozradí o kulíkovi říčním?

Globální změny, kterými si naše planeta nyní prochází, jsou často spojovány s populárními tématy jako jsou skleníkové plyny nebo tání ledovců, ale o vlivu, který mají na populace zvířat, se jen tak nedoslechnete. Vojtěch Brlík z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy byl součástí výzkumné skupiny, která se zaměřila na kulíka říčního (Charadrius dubius). V průběhu celého roku sledovali vliv srážek a teploty na meziroční změny velikosti populace kulíků.

Feromony – více než tisíc slov

Termiti, stejně jako třeba včely nebo vosy, jsou společenským nebo též eusociálním hmyzem. Co to znamená? Jako hmyzí společenstvo mají stanovené kasty, které každému jedinci určují jeho roli v termitišti. Jak ale takový termit pozná, k jaké kastě patří? Má se raději starat o vajíčka nebo bránit hnízdo? Jak funguje komunikace mezi desítkami tisíc jedinců v jedné kolonii? To jsou klíčové otázky biologie společenského hmyzu, na něž badatelé hledají odpovědi. S důležitým zjištěním přišel tým vědců z výzkumné skupiny Chemie společenského hmyzu Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Společně s Klárou Dolejšovou a Natanem Horáčkem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a jejich francouzskou kolegyní Virginií Roy vydali studii, která vyšla v Communications Biology. Jejich výzkum přichází s unikátním objevem prvního královského feromonu u vyšších termitů, který hraje hlavní roli v řízení dělby práce ve společenstvu, konkrétně rozhoduje o tom, kdy se z nymf (jakýchsi princezen) stanou královny.

Poznání parazitů jako cesta k zamezení šíření nemocí

Cecilia Stahl Vieira je držitelkou prestižního postdoktorandského grantu Marie Sklodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowship. Přestože úspěšná laureátka pochází z Brazílie, na konci srpna se s rodinou přestěhuje do Prahy, kde bude pracovat na projektu společně s odborníky z týmu profesora Petra Volfa na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Tento projekt by mohl u hmyzu zvaného flebotomové zjistit molekulární mechanismy, které by zabránily přenosu Leishmania infantum, původce jednoho z nejzávažnějších parazitárních onemocnění - viscerální leishmaniózy.

Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2021/2022 za geografii Miloslavem Müllerem

RNDr. Miloslav Müller, Ph.D. působí na Katedře fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecké fakulty UK již od roku 2007, kdy zde dokončil doktorát z fyzické geografie se zaměřením na meteorologii. Kromě toho působí také na Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. I když jeho okruh výzkumu je široký a přednáší mnoho předmětů, jeho zaměření je především na extrémní meteorologické jevy, zejména výrazné srážkové události. Zabývá se také popularizačními aktivitami a působí jako katecheta v pražské farnosti Vršovice, kde je dlouholetým členem pastorační rady.