RSS

Kanál RSS

Letokruhy – živá kronika managementu lesa

Dokumentární filmy o přírodě nás zahrnují výzkumem tropických moří a deštných pralesů. V následujícím článku se však podíváme do prostředí nám bližšího. Proč se zabývat pouze původními ekosystémy, které tvoří jen malé procento lesů? Proč nezjistit, jak působí lesní hospodářství na tradičně obhospodařovaný les v CHKO Pálava na jižní Moravě? Právě tam došlo za poslední staletí ke změně od intenzivního obhospodařování až k ponechání lesa jeho přirozenému vývoji.

Jak nás ovlivňuje okolí?

Prostředí, ve kterém žijeme, nás ovlivňuje. S tímto tvrzením bychom souhlasili snad všichni. Na otázku jak přesně, se snaží odpovědět studie z pera členů Katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK. Zabývají se otázkou vlivu prostředí na rizikové chování mladistvých.

Alkohol, cigarety, marihuana - jak jim holdují čeští studenti

Česká republika je řazena mezi země s nejvyšší spotřebou alkoholu na osobu a podobně si vede i ve statistikách popisujících konzumaci drog. Tým, který byl z většiny tvořen členy Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK, zkoumal, jaké jsou hlavní znaky a faktory rizikového chování mládeže ve vztahu k užívání návykových látek u českých adolescentů ve věku 15 až 16 let.

Jsme blíž odhalení původu mozkové kůry savců?

Savci jsou unikátní svým neokortexem s neurony uspořádanými do šesti vrstev, žádná jiná skupina obratlovců takto uspořádaný mozek nemá – například mozková kůra plazů je složena pouze z jediné vrstvy pyramidálních buněk s malou funkční diferenciací. Právě existence neokortexu do značné míry přispívá k savčí, tedy i naší, inteligenci. Jakým způsobem se tato složitá mozková struktura vyvinula? Protože fylogeneze je sled ontogenezí, tedy vývojů jedince, může k pochopení evoluce mozku zásadním způsobem přispět poznání mechanismů vývoje ontogenetického.

Člověk a příroda jsou spojené nádoby

Povědomí o tom, že lidstvo se snaží chránit své kulturní a přírodní dědictví má asi každý z nás, jak k tomu ale může přispět geomorfolog? Jelikož každý z cenných výtvorů, staveb a míst vzniká v určitém geografickém prostředí, je na místě zajímat se o přírodní procesy, které v dané lokalitě probíhají. Právě proto vznikla výzkumná síť nesoucí název LACUNHEN, jejíž součástí je i naše fakulta, jmenovitě Vít Vilímek z Katedry fyzické geografie a geoekologie.

Jak se chová naše zdravotnictví k cizincům?

Geografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, katedry sociální geografie a regionálního rozvoje se zabývají mnohými aspekty migrace. V jedné ze studií je nejvíce zajímalo, jak je náš zdravotnický systém vstřícný k cizincům. Na základě platné české legislativy stanovili výzkumníci Dušan Drbohlav, Dagmar Dzúrová a dva španělští kolegové hypotézu, že cizinci s legalizovaným dlouhodobým pobytem jsou oproti rodilým Čechům znevýhodněni a tu také otestovali.

Co a jak ovlivňuje geografii gay míst?

Michal Pitoňák, doktorand katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze se dlouhodobě zabývá geografií sexualit, tzv. queer geografií. Společně s kolegou Koessanem Gabiamem z Belgie se snažili popsat a objasnit faktory, ovlivňující výskyt, lokalizaci a diverzifikaci gay míst. Podobné studie byly dříve zhotoveny v měřítku států, regionů a nejčastěji samotných měst. Michal Pitoňák a Koessan Gabiam však analyzovali celou Evropskou unii (EU) společně s Norskem a Švýcarskem.

Stopování paleoklimatu ve vysokohorské oblasti Středních And

Jak léta a vegetační sezóny míjí, vrší se postupně ostatky odumřelých rostlin, které se v podmáčených oblastech mění v rašelinnou hmotu. Ta v sobě uchovává tisíce let paleo záznamů, ze kterých lze za pomoci různých technik rekonstruovat klimatické a environmentální podmínky převládající v minulosti. Tak jsme se za pomoci paleoklimatologie mohli například již počátkem 19. století dozvědět o existenci skleníkového efektu. Ale k našemu recentnímu článku.