RSS

Kanál RSS

Mikroskopičtí obyvatelé antarktických vod

Antarktida je bezesporu nejdivočejší a nejméně probádaný kontinent Země. V nepříznivých podmínkách, které panují především na antarktické pevnině, dokáže trvale přebývat jen málo organismů. Přestože na jižním pólu stojí již 60 let nepřetržitě obývaná stanice, stále se návštěvou Antarktidy může pochlubit jen málo lidí. Z Přírodovědecké fakulty ji však několik lidí navštívilo a mezi nimi i T. J. Kohler z Katedry ekologie. V jeho případě to bylo McMurdovo údolí a Rossův ostrov ve východní části Antarktidy (situované nejblíž k Novému Zélandu).

Strdimilové – ptačí opylovači

Každý si jistě dokáže představit drobné ptáky kolibříky, jak třepotají křídly ve vzduchu a sají nektar z květu. Mezi kolibříky a květinami, které opylují, se vytváří pevné pouto. Zobáky kolibříků jsou protáhlé a úzké, aby co nejlépe zapadly do dlouhých trubicovitých květů bohatých na nektar. Květina umisťuje pyl či blizny na svých květech tak, aby při návštěvě kolibříka došlo k co nejefektivnějšímu opylení. Takováto situace, kdy se organismy společně vyvíjejí a upevňují vztah mezi sebou, se nazývá koevoluce. Vědci z Katedry ekologie zaznamenali obdobný způsob získávání potravy i u afrických strdimilů.

Krasavci a násilí v partnerských vztazích

Želvy mají často na těle pestrou kresbu, kterou uplatňují v komunikaci s příslušníky vlastního druhu, ale často i s živočichy druhů odlišných. Přestože jsou plešaté, mnohdy zaujmou svůj protějšek pestrobarevnou hlavou. A kdo ví, možná i jejím myšlenkovým obsahem. Ten je rozhodně složitější, než si lidé donedávna mysleli. Každopádně čím vyzývavější mají barevný ,,účes“, tím méně dochází k partnerskému násilí. Jak to souvisí s velikostí těla a konkrétními projevy chování?

Osamělý lovec v srdci Evropy

Šakal obecný (Canis aureus) je šelma, která pochází z jižní Eurasie. V posledních desetiletích dochází k přesunům některých druhů na severozápad. To může být způsobeno jednak vlivem měnícího se klimatu, kdy dochází k přesunům a šíření i na území, která pro ně dříve byla k životu nevhodná. Další možnou příčinou je lidské přetváření krajiny a nedostatek přirozených predátorů, kterým je u šakala, kromě člověka, téměř výhradně vlk. Může šakal obecný přežít a zdomácnět i v České republice? To zkoumala studentka Klára Pyšková z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK.

Větší varan útočí

Setkání varana s varanem se může zvrtnout v poměrně agresivní záležitost, chtějí-li si vyříkat, kdo má navrch. Nejenže bývá spor často nebezpečný, ale je i energeticky náročný. Nebylo by tedy špatné umět odhadnout protivníka a zvážit svoje šance předem. V první rituální fázi varaního konfliktu se samci předvádí jeden druhému. Dokážou na základě velikosti protivníka odhadnout, kdo s koho, a podle toho zvolit správnou strategii?

I včely si hlídají svá hnízda. Anebo ne?

Pokud se řekne včela, jako první se každému obvykle vybaví roj včel hnízdících v úlech. O těch zde ale mluvit nebudeme. Svá hnízda si totiž hlídají i samotářské včely rodu Ceratina, česky nazývané kyjorožky. Hnízda si budují ve stoncích s dřevěnou duší jako je bez, případně suché stonky šípkové růže či ostružiníku. Stejně jako včela medonosná, jsou dobří opylovači, oproti nim jsou ovšem tmavé bez proužků na zadečku a podstatně menší, pouze do osmi milimetrů. Právě na tyto včelky si posvítili naši entomologové.

Je předměstí bezpečné místo k životu?

Jak se obyvatelé suburbií cítí bezpečně ve svém domově? Liší se názory na bezpečí lokalit podle druhů kriminality a skupin populace? Tyto a mnohé další otázky si položili ve svém výzkumu Jana Temelová, Jakub Novák a Jana Jíchová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Ovlivňuje křesťanství každodenní život žen?

Tráví věřící mladé ženy svůj volný čas výrazně jinak než ženy nevěřící? Jsou rozdíly mezi věřícími a nevěřícími ženami v názorech na interrupci, rozvod či užívání antikoncepce? Mají věřící ženy jinou představu o své ideální rodině? Těmito otázkami a také mnoha dalšími se zabývala ve svém výzkumu Kamila Klingorová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Kategorizováním na pomoc v boji proti invazivním rostlinám

Ze všech nepůvodních organismů v Evropě jsou druhově nejvíce zastoupenou taxonomickou skupinou rostliny. Mohou mít negativní dopad jak na původní evropskou flóru, tak na člověka. Pro účinné zvládání biologických invazí je důležité kategorizovat invazivní druhy rostlin podle jejich dopadu na prostředí. Právě to se rozhodli provést Zuzana Rumlerová a Petr Pyšek z Katedry ekologie a ve spolupráci s kolegy z dalších pracovišť zjišťovali environmentální a socioekonomický dopad 128 invazivních druhů rostlin v Evropě.

Všudypřítomné sinice a jak na ně

Dostupnost a kvalita vody jsou jedním z limitujících faktorů rozvoje lidské společnosti. Vzhledem k probíhající klimatické změně a neustálému znečišťování vodních zdrojů je třeba věnovat stále větší úsilí zajištění kvalitní pitné i užitkové vody. Řada doposud používaných procesů a technologií již v dnešní době nedostačuje a pro zajištění špičkové kvality pitné vody je třeba hledat postupy nové. Vědci z Ústavu pro životní prostředí proto stále pracují na zdokonalení metod úpravy vody, tentokrát v souvislosti s neustále rostoucím výskytem sinic a zvyšujícím se množství organických látek jimi produkovaných.

Kukaččí ruská ruleta

Kukačky jsou notoricky známí hnízdní parazité. Sotva hostitelský rodič na chvilku vytáhne paty z hnízda, už má doma kukačku. Ta nejenže do hostitelského hnízda naklade vlastní vejce, ale navíc ještě většinou vystrčí jedno původní. Podle čeho ale kukačka vybere, které hostitelské vejce odstranit, aby mělo její vlastní mládě největší šanci na přežití?

Jak se sýkorky novou kořist lovit naučily

Evropské druhy sýkor bývají různě konzervativní, co se výběru potravy týče. Většinu jejich jídelníčku tvoří malí členovci příležitostně doplnění o semínka a bobule. Potká-li sýkora novou, podezřele zbarvenou kořist, podle druhové příslušnosti projeví různý stupeň počáteční nedůvěry a opatrnosti, než se případně rozhodne ji sezobnout. Vědci z naší Katedry zoologie se rozhodli zjistit, jak se v této činnosti liší tři druhy u nás žijících sýkor, sýkora koňadra (Parus major), sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus) a sýkora uhelníček (Periparus ater), a zdali se jejich opatrnost dá snížit po předchozích zkušenostech s chutnou kořistí.

Na vzhledu krunýře záleží

Želvy ambionské (Cuora amboinensis) patří mezi jeden z ohrožených (zranitelný podle IUCN) druhů želv na naší planetě a v současné době čelí nebezpečí vyhynutí. Nejen pro výzkum, ale i pro jejich záchranu je důležité jejich hlubšího poznání, odlišení jednotlivých poddruhů a jejich geografického původu. K tomu využili vědci z Katedry zoologie metodu geometrické morfometrie, díky níž studovali variabilitu tvaru hřbetní (karapax) a břišní (plastron) části krunýře, přičemž zároveň použili i genetickou analýzu.

Aktivní uhlí, pomocník při úpravě pitné vody

V důsledku metabolických pochodů sinic vznikají ve vodě aminokyseliny fenylalanin, arginin a kyselina asparagová. Tyto aminokyseliny mohou vážně narušit celý proces úpravy vody, jelikož nepodléhají účinné koagulaci. Vědci z Ústavu pro životní prostředí proto zkoumají jejich možné odstranění jinou metodou, a to pomocí adsorpce na aktivním uhlí.

Co určuje vegetaci na složištích spalin elektráren či po rudní těžbě?

Na skladbě vegetace, která postupně kolonizuje průmyslové deponie „vložené do krajiny“, se podílejí abiotické faktory prostředí i část ze zásoby druhů rostlin v oblasti. Jaký je však podíl každého z těchto vlivů a jak se projevuje na architektuře vegetačního pokryvu? K jakému typu výsledných porostů směrují vegetační sukcesi selekční tlaky a které vlastnosti druhů se přitom nejlépe uplatní? Na tyto otázky nyní odpovídá tým z Katedry botaniky.

Výsledná podoba kampusu Albertov

Na svatého Valentýna proběhla ve Velké geologické posluchárně prezentace vítězného návrhu kampusu Albertov od jeho autorů Znamení čtyř – architekti. V sále se sešla řada představitelů Akademického senátu, Univerzity Karlovy obecně, ale také zástupci Prahy 2 a samozřejmě i „obyčejní“ studenti a zaměstnanci fakulty. Již po prvních pár slovech si člověk uvědomil, o jak velké dílo – významem i rozměry – se jedná. Jednání o podobě kampusu probíhala téměř deset let, samotná soutěž dva roky a zadání, které každý tým architektů obdržel, čítalo zhruba 150 stran požadavků.

První případ přenašeče parazita

Flebotomové, drobní zástupci hmyzu z čeledi Psychodidae, jsou přenašeči několika infekčních patogenů včetně prvoků rodu Leishmania způsobujících leishmaniózu. V Evropě bychom je většinou našli v zemích okolo Středozemního moře, ale některé druhy se vydávají mnohem dál na sever, než bychom od nich čekali. Přítomnost přenašečů je významný rizikový faktor pro přenos leishmanií a šíření leishmaniózy, proto je důležité zjistit, kam až se flebotomové dostali a jestli je náhodou nemůžeme potkat i u nás.

Vztah mezi umělou potratovostí a antikoncepcí v Česku a Slovensku

Je v Česku a Slovensku podobný trend vývoje umělé potratovosti? Jak moc je ovlivněn využíváním moderních antikoncepčních metod? Jak se liší tyto státy v postoji k provedení UPT, tedy umělého přerušení těhotenství? Těmito a mnoha dalšími tématy se zabývala ve svém článku Jiřina Kocourková z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK.

Předpoklady k obezitě se u českých předškolních dětí za posledních 50 let zvýšily

V současné době trpí v Evropě podle WHO (World Health Organization) více než polovina lidí nadváhou či obezitou, přičemž Česká republika patří mezi země s nejvyšším body mass indexem (BMI). Předpoklady k obezitě přitom vznikají již v dětství, kdy však nemusí být navenek patrné.

Proč si zapínáme motor v uzavřené garáži?

V posledních týdnech se všichni více či méně potýkáme s nebezpečnou smogovou situací nad naším územím, která působí zdravotní komplikace, zejména akutní a chronická onemocnění plic, ale i zvýšený počet úmrtí. Inverzní vrstva vyplňuje kotliny, což vede ke zhoršení ventilačního indexu. Proto škodlivé látky zejména z výfukových plynů a topení nekvalitními palivy setrvávají v ovzduší a jejich koncentrace neustále roste. Jak funguje teplotní inverze a kdy se objevuje nejčastěji? Podrobné analýze se věnovali Jan Stryhal, Radan Huth a Ivan Sládek z Katedry fyzické geografie a geoekologie, kteří se zaměřili na denní a roční režim přízemní a výškové inverze v Praze-Libuši v období 1992–2012.