RSS

Kanál RSS

Pěvci jako indikátory znečištění

Život ve městě se již dlouhou dobu netýká pouze lidí, ale také množství druhů živočichů, které byly schopné se adaptovat ať už dobrovolně, či nuceně. Takovéto jednotlivé jedince či populace je možné označit za bioindikátory, jejichž výskyt či stav nám pomáhá určit kvalitu životního prostředí, ve kterém žijeme. I neustálý monitoring pomocí sítě automatizovaných i manuálních stanic o stavu ovzduší nám nedává tak komplexní zhodnocení jako stav živých organismů. Jedním z nich je i sýkora koňadra (Parus major), která je jedním z nejrozšířenějších pěvců napříč celou Evropou. Na její zoubek, respektive analýzu krve a peří, se podívala skupina odborníků z České zemědělské univerzity v Praze, z brněnské Masarykovy univerzity a z Univerzity Karlovy v Praze.

„Socioekonomická transformace a velikost zvířecí populace“ Jak se to rýmuje?

Z výsledků mezinárodního týmu vědců, jehož členem byl Přemysl Štych z Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie, to vypadá, že vývoj velikosti populace velkých savců ve státech východní Evropy byl výrazně ovlivněn proběhlou socioekonomickou transformací. Jak přesně? Dozvíte se dále.

Napomáhá železo nádorovým „superbuňkám“ uniknout léčbě?

Jedná se o druhý nejrozšířenější kov na zemi a o podstatný biogenní prvek. Průměrný dospělý člověk jej v těle nosí cca 3-4 gramy. Železo je pro člověka užitečné nejen ve formě trubky či kladiva, nepostradatelné je také pro správnou funkci buněk, ve kterých se účastní řady metabolických procesů. Možnou úlohou železa při rozvoji rakoviny se zabývá článek, publikovaný ve spolupráci Akademie věd ČR a Katedrou genetiky a mikrobiologie PřF UK v časopise Oncotarget.

Komunitní zahradničení v Praze

V Severní Americe a západní Evropě se ve městech již více než sto let vyvíjí fenomén městských a komunitních zahrad. Zatímco zahrádkové osady byly typické i pro mnohá města východní Evropy, trend komunitních zahrad se zde začíná objevovat až v poslední době. Jana Spilková z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje ukazuje na příkladu Prahy, jaké jsou podobnosti a rozdíly se zmíněnými kolébkami daného fenoménu.

Změna klimatu a migrace na malých ostrovech: Složitější, než jsme si mysleli ...

Na souostroví Maledivy v Indickém oceánu jsou již nyní dobře patrné důsledky klimatické změny. Ostrovy jen o pár metrů převyšující hladinu oceánu trápí stoupající hladina, pobřežní eroze, změny v režimu monzunu a s tím spjatých dešťů. Jak na dané podmínky reagují místní obyvatelé? Na to se zaměřil mezinárodní tým vědců pod vedením Roberta Stojanova, bývalého pracovníka Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty, který v současné době působí v Migration Policy Centre na European University Institute v italské Florencii.

Invaze versus rezervace

Územní ochrana přírody je letitým a osvědčeným způsobem ochrany přírody jako celku. Jaká je však role chráněných území v době postupující klimatické změny a současného působení nepůvodních invazivních druhů? Na to se zaměřil mezinárodní tým vědců včetně Petra Pyška z Katedry ekologie naší fakulty.

Příběhy ukrajinských migrantů

Jsou největší skupinou cizinců v Česku. Známe však jejich osudy? Rodina či vztah se svou domovinou jsou faktory, které formují finanční chování migrantů. To na základě rozhovorů analyzovala Eva Janská s kolegyněmi z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty a univerzitního Centra pro teoretická studia.

Práce antropologů v komerční archeologii

Při práci na odkrývání lidských pozůstatků v rámci komerční archeologie jsou antropologové často omezeni jak finančními, tak časovými možnostmi, a sběr plnohodnotných informací je tím pádem značně obtížný. Proto je třeba zrychlit, zlevnit a zjednodušit technologie a pracovní postupy, a zároveň zvýšit spolupráci mezi antropology, archeology a developery tak, aby se dosáhlo co nejefektivnějších výsledků. Na tyto postupy a jejich účinnost se spolu s kolegy zaměřila Erika Průchová z naší fakulty při nedávném odkrývání tří hřbitovů v pražském Karlíně.

Vydry versus rybáři: Loví ryby stejných druhů a velikosti?

Vypouštění ryb z líhnišť do vodních toků je běžnou metodou v rybářském průmyslu, díky které se rozšíří přirozená populace ryb a rekreační rybáři tak mají co chytat. Nachází-li se ale na daném toku vydra říční, jeden z nejvýznamnějších predátorů sladkovodních ryb v Evropě, dochází mezi rybáři a ekology ke sporům. Rybářům se nezamlouvá, že vydry loví jejich cíleně vysazené ryby a pro ně jich tím pádem zbývá méně. Je tomu ale opravdu tak?

Věda a spolehlivý odhad pohlaví podle lidské pánve v bioarcheologii a forenzních vědách

Když se naleznou lidské kosterní pozůstatky, je potřeba nejprve zjistit, o jak starý nález se jedná. Pokud je nález mladší než 20 let, musí se podle zákona pátrat po totožnosti jedince. Zjišťujeme proto parametry biologického profilu, mezi které patří nejen pohlaví, ale i věk, výška a populační příslušnost. Odhad pohlaví je zásadní, protože pomáhá při zjišťování ostatních osteobiografických parametrů.

Unikne Bambi před jedovatými pesticidy?

Pesticidy jsou všude kolem nás. Při aplikaci se dostávají do zemědělské půdy, do ovzduší a do povrchové i podzemní vody. Nedávné zveřejnění výsledků analýz povrchových a podzemních vod z monitoringu ČHMÚ vyvolalo značné pozdvižení. Jak na tom je ale orná půda? Setrvávají zde pesticidy, které již byly zakázané, případně dochází ke vzniku dalších látek při jejich chemických reakcích, a jak moc jsou zdraví škodlivé? Na podrobnou analýzu se soustředil vědecký tým z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX) spolu s Lukášem Brodským z Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie z naší fakulty.

Kam se podělo agrolesnictví?

Spojení pěstování dřevin spolu se zemědělskou výrobou, jak rostlinnou, tak živočišnou, má již historickou tradici. Za hlavní výhody se považují především zvýšený obsah půdních živin, změna mikroklimatu a ochrana půdy. Jaké bylo agrolesnictví na území Česka v minulosti a jak je na tom dnes? Na to se blíže podívali Jana Krčmářová z Etnologického ústavu AV ČR a Leoš Jeleček z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje.

Vojenské újezdy, ptačí útočiště?

V posledních několika desetiletích došlo na evropském kontinentě k zásadním změnám ve využití půdy - k masivní zástavbě, intenzifikaci zemědělské produkce, výsadbě monokultur a k celkovému poklesu různorodosti krajiny. V důsledku těchto aktivit začalo docházet ke snižování biodiverzity, přičemž její stav se často odvozuje z výzkumu ptačích populací. Ondřej Bušek a Jiří Reif z Ústavu pro životní prostředí proto zkoumali, zda vojenské újezdy, které představují relativně "nezasaženou" krajinu, skýtají útočiště pro ohroženou biodiverzitu.

Co nechrání les, to odnese voda

V důsledku klimatických změn a nepříznivých vlivů na lesní ekosystémy došlo v posledních desetiletích k nárůstu ploch lesů zasažených kůrovcem, a to jak v Severní Americe a Asii, tak také v Evropě. Jedním z těchto lesů byla také Šumava. Má stav lesa vliv na odtok a na koncentraci rozpuštěných iontů v průběhu jednotlivých srážko-odtokových epizod? Podrobným výzkumem ve čtyřech lesních povodích s různým stupněm poškození lesních porostů se ve spolupráci se Stockholmskou univerzitou zabývala studentka Ye Su a profesor Jakub Langhammer z Katedry fyzické geografie a geoekologie.

Jak vzdorujeme povodním? Vliv má i výška přízemí

Minulý rok uplynulo již dvacet let od velkých povodní na Moravě. Velká voda pak zasáhla území Česka ještě několikrát a vždy znamenala velké nebezpečí a přinesla ztráty na životech i majetku. S nevyzpytatelnými dopady změn klimatu se dá předpokládat, že extrémních událostí, jako jsou povodně může přibývat. Robert Stojanov s dalšími kolegy z českých univerzit a University London College se zajímali o to, jak obyvatelé žijící podél toku řeky Bečvy vzdorují povodním.

Jak zařadit porosty krkonošské tundry?

Změny krajiny a s tím související úbytek vhodných stanovišť pro organismy je jednou z hrozeb pro biodiverzitu. Tundra je díky měnícímu se hospodaření člověka a růstu teploty jedním z ohrožených biotopů a její vegetační pokryv se značně proměňuje. Využití snímků z dálkového průzkumu země je ideální metodou pro analýzu těchto změn. A na to se zaměřili naši kartografové společně s biology a odborníky z Polska a Krkonošského národního parku.

Chalupář, kam se podíváš

S druhým bydlením, rekreací na chatách a chalupách má zkušenost téměř každý Čech. Tradice znásobená za normalizace žije dále svým životem a Češi stále vyrážejí do zhruba půl milionu svých druhých domovů za rekreací a odpočinkem. Jak ale rekreanti ovlivňují sociální prostředí v obcích a komunitách, do kterých vyrážejí? Na to se zaměřily odbornice z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Tereza Kůsová, Dana Fialová a Marta Hučínová.

Nová dimenze archeologie

Když se řekne archeologický průzkum, pak si zřejmě většina lidí představí buď vědce sedícího na okraji jámy se štětečkem odmetávajíc písek z egyptských pokladů nebo dloubajícího dlátkem do země. Nicméně archeologický průzkum může zahrnovat i použití hrubé síly typu krumpáč, ale třeba také mikrobiologický průzkum půdních bakterií a hub. Už dlouhou dobu archeologové zkoumali běžné aspekty půdní chemie jako pH nebo mikročástice, ale v posledních letech se zajímají i o půdní mikrobiologická společenstva, která se vlivem člověka mění.

Kdo voní českým teenagerům?

Určitě jste si všimli, že někteří lidé nám voní víc a někteří zas tak úplně ne. Mezi ty, kteří nám tolik nevoní, by podle předchozích výzkumů mohli, nebo snad přímo měli, patřit příbuzní jedinci opačného pohlaví. Dřívější studie navrhují, že v průběhu puberty, kdy dochází k sexuálnímu dospívání, se u člověka objevuje změna ve vnímání tělesných vůní příbuzných opačného pohlaví a ti nám přestávají příjemně vonět. Averze k jejich tělesnému pachu by tak měla zabránit potenciálnímu křížení mezi blízce příbuznými jedinci. K jakým změnám v preferencích vůní ostatních tedy dochází u českých dětí v průběhu puberty?

Kde se u nás vzdělávají děti imigrantů?

Do České republiky přichází stále více imigrantů a jejich počet od pádu komunismu a zejména od vstupu do Evropské unie rok od roku roste. Řada z nich se u nás plánuje dlouhodobě usadit a založit rodinu. Právě děti cizinců je nesmírně důležité úspěšně začlenit do společnosti a poskytnout jim kvalitní vzdělání na českých školách. Jiří Hasman z naší fakulty se ve spolupráci s kolegy z Pedagogické fakulty UK zaměřil na rozložení žáků z imigrantských rodin v jednotlivých regionech republiky a na jejich případnou koncentraci v konkrétních školách v dané oblasti.